Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovna o prázdninách, aneb Jak se rodí dvojčata : na veteránskou notu

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Knihovna o prázdninách, aneb Jak se rodí dvojčata : na veteránskou notu

0 comments
Autoři: 

Je tomu letos o prázdninách rovných 30 let, slovy třicet let, co jsem nastoupil do Státní vědecké knihovny v nejmenovaném městě ležícím asi 20 k severovýchodně od Prostějova. Byly krásné a slunné prázdniny, ale poprvé ne pro mě. Já jsem ráno vstával, dojížděl do knihovny a večer se opět vracel. V knihovně jsem na rozdíl od svých představ nebyl konsultován ve věci optimalisace našeho knihovnictví, duchaplných diskusí o zásadách nového knihovnického zákona, rolí vstupujících počítačů v podmínkách informační práce, případně limitů mezinárodní spolupráce, ale byl jsem usazen do věcného zpracování a bylo mi přisouzeno heslovat a desetinovat. Měl jsem také na starosti jakési nástěnky, či co, ale tak hluboko jsem neklesl.

Po několika dnech, když jsem pochopil, že mi už nelze být vysokoškolským studentem knihovnictví, či čehokoliv jiného a že nadešel čas, kdy si opravdu na živobytí musím vydělávat vlastní pílí, se odehrála tato scéna, či spíše situace.

Jedna kolegyně v pokročilém stadiu těhotenství seděla u referenčního stolku, aby očekávala duchaplné dotazy uživatelů a já zařazoval lístky do katalogu.

Byly prázdniny a knihovna byla ještě zavřená. Budova plná knih a bez lidí. Tedy něco ohromného. Osmělil jsem se tedy a začal poněkud nezávazně konversovat se starší kolegyní, která nad to ještě byla v jiném stavu.

Shodli jsme se velmi krátce, že prázdniny by měly být i pro zaměstnané v době minimálně dvou měsíců, že v knihovně je sice prima, ale někteří čtenáři jsou otravní, jako host třetí den a vůbec začala mezi námi panovat dobrá konversační pohoda.

Abych to vypointoval, tak jsem řekl, že knihovna je ideální věc pro lidi, kteří vědí k čemu je, ale vůbec nejlepší je knihovna pro knihovníky, za lehce splnitelné podmínky, když se tam nevpouštějí žádní čtenáři.

Paní kolegyně, v pokročilém stadiu těhotenství, na to vypěnila jako saponát a začala se rozčilovat, co nás na té fakultě učili, že přece knihovna je pro čtenáře, a kdyby tam nechodili lidé, tak proč by vůbec knihovny byly a jak tak mluvila, tak se vemlouvala do svého přesvědčení až rozčilení, až jí z toho začalo být nevolno.

Ráno byla na světě zdravá dvojčata.

Od té doby bezpečně vím, že knihovna bez čtenářů je vynikající věc, ale s kolegyněmi v pokročilém stadiu těhotenství tento problém jaksi už nekonsultuji.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KVAPIL, Miloš. Knihovna o prázdninách, aneb Jak se rodí dvojčata : na veteránskou notu. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 13 [cit. 2024-12-22]. urn:nbn:cz:ik-11058. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11058

automaticky generované reklamy