Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovna jako estetický doplněk bojových scén

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Knihovna jako estetický doplněk bojových scén

2 comments

 


Na četné žádosti a reakce na silvestrovský článek "Vrahem je knihovník" jsme se nakonec v redakci dohodli na tom, že bychom mohli otevřít toto téma v rámci odlehčeného sloupku. Jedná se nám o to představit naší i zahraniční kulturní produkci očima knihovníka/ice, tedy ukázat, jak jsou prostředí knihoven, činnosti s nimi spojené a osoby v nich zaměstnané zobrazovány v literatuře, filmu, divadelních hrách a dalších kulturních produktech. Z vašich reakcí jsem shromáždila řadu podnětů, které budu postupně zpracovávat, ale především budu vděčná za další náměty či tipy. Už vůbec se nebudu bránit tomu, pokud by někdo chtěl napsat část nebo celý sloupek sám, či se jinak aktivněji na něm podílet. Jak již jsem naznačila v silvestrovském článku, stíhám zachytit jen část veškeré produkce a také můj pohled nemusí být ten jediný, který se v tomto sloupku objeví. Proto pište, volejte, faxujte své náměty, budu se s nimi postupně vyrovnávat.

Jako první téma jsem si zvolila využití prostředí knihovny jako kulisy pro různé rvačky a honičky. Zdá se, že takto je knihovna ve filmu zobrazována snad nejčastěji, pokud vůbec, samozřejmě. Filmaře pravděpodobně fascinují scény, kdy na bojující aktéry padají knihovní regály, z nichž vylétávají stovky knih. Asi nejlepší scéna tohoto druhu se odehrála v již zmíněném filmu Mumie, kde navíc padající regály předvedly nádherný domino efekt. Scéna patrně vstoupila do dějin "knihovnictví ve filmu", protože se v podobném duchu odehrála ještě v několika dalších filmech novějšího data. Mezi ty zdařilejší jistě patří film The League of Extraordinary Gentlemen se Seanem Connerym v hlavní roli. Téměř všem interiérům, které mají působit impozantně, noblesně a klasicky, dominuje knihovna. Protože se pokaždé, tedy ve filmu skoro v každé scéně, strhne nějaká bitka, stává se knihovna důležitou součástí vizuálních efektů utvářejících bitevní scénu. V jedné scéně se střílí z automatických pistolí a tak mnoho zásahů dostanou i knihy v regálech na stěnách. Regály s knihami de facto pokrývají většinu plohy stěn. Po chvílí střelby se z regálů začnou sypat malé útržky papírků, které jako bílé sněhové vločky poletují a pokrývají vše živé i mrtvé na podlaze místnosti. V jednu chvíli je papírová vánice tak silná, že záporní hrdinové řádně nevidí své protivníky a tak koupí pár zásahů navíc. Ještě vtipnější je však scéna, kdy se opět bojuje v nějaké knihovně a útočníci se skrývají za a mezi regály s knihami. Knihovna má oválný tvar ve výši dvou pater. Kolem celé knihovny jsou lišty, na kterých se může pohybovat jezdící žebřík. Právě ten je součástí scény, kdy Connery vyřídí několik protivníků naráz tím, že tento žebřík prudce vymrští po lištách. Jak žebřík projíždí mezi regály, pobije pár protivníků a jednomu vyrazí zbraň z ruky.

Knihovna, jako prostředí určené k estetické likvidaci, se objevila i v dalších filmech, například v nedávno reprízované bondovce Golden Eye. James Bond utíká se svou milenkou před nepřáteli skrze knihovnu nebo jakýsi archív, který má mřížovité a tedy průhledné podlahy. Skrze ně prolétávají kulky a zatímco hrdinný pár uniká bez škrábnutí, knihovna se postupně mění na kůlničku na dříví.

Poněkud méně destrukčně se ke knihovně zachoval Indiana Jones ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava, když se vloupával do knihovny v Benátkách, aby zjistil další stopu vedoucí k odhalení pokladu. Musel proto vylomit kus mramorové podlahy, což provedl tak, že lámání koordinoval s údery razítka, které používal místní knihovník. Protože však lámání mramoru a razítkování knih má přeci jen odlišnou tonáž, knihovník byl sám velmi překvapen, jaký jeho činnost dělá hluk.

V těchto případech je knihovna významnou estetickou komponentou prostředí, která působí převážně sympaticky a občas je i zdrojem vtipu. V příštích sloupcích bych se ráda zaměřila na 1) popularizaci knihoven jako zdroje životně důležitých informací (ano, "studující policajti a právnická odysea", jak jsem je označila v silvestrovském článku), 2) knihovník nebo knihovnice jako hrdina/hrdinka příběhu a 3) využití knihovních regálů a ticha knihovny jako symbolu temného zla a hrůzy. Koho napadl mistr hororu Steven King, míří správným směrem. Příště tedy o studujících policajtech a jejich pátrání v knihovnách...

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Knihovna jako estetický doplněk bojových scén. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 3 [cit. 2019-06-25]. urn:nbn:cz:ik-11495. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11495

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Článek je skvělý, moc se bavím. Vzpomínám si na film Howards End s Anthony Hopkinsem
ve kterém vedlejší postava Leonard Bast je
napaden, padá na knihovnu, ta padá na něho
a on zůstává ležet mrtev. Také nemohu neuvést úžasnou knihovnu z knihy Potrat od
Richarda Brautigana, kam čtenáři přinášeli
knihy, které sami napsali. Pěkně ponurá je
pak knihovna z knihy Jméno Růže od Umberta
Eca i s jejím odpuzujícím knihovníkem. Další knihovník hodný obdivu vystupuje v
Pratchettových knížkách - je to orangutan.
Zatím se mějte, třeba mě ještě něco napadne.
Zdraví Eva Suderová

"Zdá se, že ve filmu je knihovna coby kulisa pro různé rvačky a honičky zobrazována snad nejčastěji. Filmaře pravděpodobně fascinují scény, kdy na bojující aktéry padají knihovní regály, z nichž vylétávají stovky knih." K tomu bych jako knihovník a filmař, který už v různých knihovnách točil a má to ještě v plánu, podotkl, že filmaři jsou knihovnami fascinováni z o dost více důvodů:
1) Knihovní prostory (studovny/sklady) obvykle nabízejí rozsáhlý a členitý prostor, kde se protagonisté filmu mohou prohánět, krýt před střelbou nebo ukrývat sebe i něco jiného.
2) Navíc jsou tyto prostory plné relativně cenných a k tomu systematicky uspořádaných věcí - knih, které představují sdílenou historickou zkušenost a tedy jádro civilizace - jejichž zničení vnímáte citlivěji, než řekněme zničení regálů se zeleninou (vegetariánská sebranka promine).
3) Získáváte tu krásný kontrast divoké akce znesvěcující jinak poklidné, akademické prostředí. Zkuste ve filmu vystřelit ve fabrice někde u zapnutého soustruhu a nikdo to ani neuslyší (i když kulka by se asi ještě hodinu odrážela od různých strojů), ale takové třesknutí výstřelu do mírumilovného ticha v knihovně... Filmový dialog v knihovně pak automaticky oživuje fakt, že se tu nesmí mluvit nahlas a pokud se o to hrdinové přesto pokusí, musí počítat s tím, že se jejich dialogu nevítaně zúčastní třetí osoba a sice knihovník.