Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovna, Adam a Aida: Od Boha k Verdimu?

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Knihovna, Adam a Aida: Od Boha k Verdimu?

2 comments
Rubrika: 

V létě se v celkem seriózní konferenci Knihovna objevila zpráva, jejíž forma nebyla pro toto prostředí zcela typická.

Slyšte, slyšte!

Na vědomost lidu knihovnického se dává, že velký vizionář z Brna do Hradce Králového zavítá! Nezmeškejte páně Škyříkovu návštěvu, neb se zdrží krátce.

PhDr. Petr Škyřík (vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně) v přednášce s názvem Knihovna, Adam a Aida: Od Boha k Verdimu? pohovoří v Knihovně města Hradce Králové ve středu 30. 9. 2009 ke všem zájemcům o tom, že marketing v knihovnách není vulgarismus, o tom, jak knihovny mohou pracovat a spolupracovat v novém světě informačních možností a technologií, o tom, jak by mohly vypadat jejich služby, weby, přístup, o tom, jak obstát v konkurenci dravého světa...

Viděli jste někdy Škyříka v akci? Kdo ne, o moc přišel. Když jsme ho zvali přednášet do Knihovny města Hradce Králové, tušili jsme, že zážitek to bude velmi živý, akční, neuchopitelný a hlavně stěží reprodukovatelný. Proto už pozvánka na akci byla trochu cirkusová. Prostě každý měl dopředu vědět, že neúčastnit se bude velká chyba. S nadsázkou byla celá přednáška avizovaná jako „bomba podzimu“ a lektor nazván „idolem knihovnic a vizionářem knihovnictví“.

Ani chvíli se nikdo nenudil. Hovořilo se především o životě, jak fungují společnosti, marketing, reklama, co je důležité, co udělat lze a co ne. Jak nám v tom pomůžou nové technologie, vědecké výzkumy a sociologické studie. Jak a kudy se šíří informace, proč to někdy jde snadno a někdy vůbec. Mluvilo se o politice, filozofii i psychologii. A někde v tom všem, mezi tím i mimo to se zmítají knihovny…

Lektor mnoho věcí přiměřoval svým osobním příběhem. Příběhem dítěte generace 80. let. Počítače jsou záležitostí jeho generace, ale když se narodil, v běžném životě se vůbec nevyskytovaly. Jinak je na tom generace narozená kolem roku 2000. Ta měla kontakt s PC už od peřinky. Kdy jsem se s PC setkala poprvé já? A kdy vy? Dobrá přednáška je ta, kde po skončení nemáte jen stoh poznámek, ale hlavně nutnost přemýšlet o tom dále, diskutovat, hledat souvislosti. Někde uvnitř máte pocit, že ano, takhle nějak to vlastně my, knihovníci, cítíme. Ale nedokážeme to rozvinout dál. Zůstal ve mně dojem, že toho bylo hodně důležitého řečeno. Kdo to slyšel, dobré… Kdo neslyšel, příště musí… Je nutné, aby bylo nějaké příště… Je nutné, aby to důležité mělo pro mne nějaké použití. A abych byla schopná to něco předat i dál…

Pár poznamenaných myšlenek a informací na úvahu:

  • Žijeme v turbulentním světě. K výkyvům dochází skokově. Turbulence je v politice, ekonomice… i v knihovnictví. Prostě jednou jste nahoře, jindy dole. Nic není věčné (snad jen diamanty). Ani knihovny nemají své jisté… Vydrží? Někde už „optimalizace“ knihovnictví nenápadně začala…
  • Aby se „něco“ chytlo, je nutné vyvíjet opakovaný tlak – teprve šestkrát zopakované přijmu.
  • Knihovna nemusí všechno dělat sama. Měla by ale mít dobrý přehled o tom, co dělají instituce kolem ní. (Hromadit informace, třídit je a poskytovat dál.)
  • Můžeme si sami za to, že nejsme na sebe dostatečně hrdí, že jsme knihovníci. Chybí nám sebevědomí. Ale přece poskytujeme unikátní obsah! Máme být na co hrdí!
  • Technologie – i když nám třeba vadí, dají se velmi efektivně využít. I ten opěvovaný a zatracovaný Facebook. A navíc je zadarmo!
  • Svět je online a platí, že co nevygůgluju, neexistuje!
  • Všichni musíme být dobrými „síťaři“! To jsou ti, co dobré myšlenky a informace šíří dál.
  • Audioknížky pro všechny! Proč jen nevidomí či děti?
  • E-book (elektronická kniha) – zatím drahá záležitost… ale mobily byly původně taky jen záležitost hrstky… Knihovny by vytřely všem zrak, kdyby třeba e-booky půjčovaly…
  • Aby člověk podal dobrý výkon, musí:
    • vědět, co se od něho očekává,
    • mít prostředky to udělat,
    • být na pozici, která mu vyhovuje,
    • mít čas to udělat,
    • vidět tabuli úspěchů.

    Bylo toho mnohem, mnohem víc.

    Dotazy z publika:

    „Chodíte do postele s knížkou nebo s e-bookem?

    • odpověď: „Jak kdy… i s notebookem.“

    „Berete si e-book i na dovolenou?“

    • odpověď: „Samozřejmě ji mám v baťohu.“

    „Proč jste Ctesyrad v konferenci propagovali jen dvakrát, když jste říkal šestkrát nejméně?“

    • odpověď: „Abyste si neříkali zase Škyřík! Nemůžete překročit hranici, pak vzbudíte averzi.“

    Závěr přednášky tvořila premiéra nového knihovnického songu „Knihovnická“. Pro pamětníky dodávám, že původní „knihovnickou hymnu“ se stejným názvem vytvořil v roce 1981 Jarek Nohavica. Novou době odpovídající a aktuální verzi nahrála rock-funková kapela Fruitmachine. Na adrese http://www.greaders.cz/ si ji můžete přehrát i stáhnout ve formátu mp3.

    Akci v rámci Týdne knihoven 2009 uspořádala Knihovna města Hradce Králové ve spolupráci se SKIPem (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) Východní Čechy.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HUBERTOVÁ, Kateřina. Knihovna, Adam a Aida: Od Boha k Verdimu?. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 11 [cit. 2021-10-26]. urn:nbn:cz:ik-13271. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13271

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Osobně jsem přesvědčen, že tento "velký vizionář", který připomíná proroka new age, znamená velkou překážku pro rozvoj teoretické informační vědy. Tento příspěvek můj názor jen potvrzuje.

"tušili jsme, že zážitek to bude velmi živý, akční, neuchopitelný a hlavně stěží reprodukovatelný."

No, právě, pokud přednáška přináší živý, akční a zejména NEUCHOPITELNÝ a STĚŽÍ REPRODUKOVATELNÝ zážitek, pak nejde vůbec o vědeckou přednášku, ale v lepším případě o divadelní představení... Věda spočívá v prezenataci obecných poznatků, které ze své povahy jsou uchopitelné a dále reprodukovatelné. A ty poznamenané myšlenky? Jde o souhrn banalit. Ono je něco jiného informovat o základních věcech studenty ZŠ a VŠ zábavnou formou, a něco jiného přinášet skutečně vědecké informace.

Osobně se domnívám, že pokud má být přednáška skutečně věcná, tak se hold lidé musí v některých chvílích i nudit, protože přece jen není možné místo kritéria podstatnosti informací vybírat informace podle míry jejich zábavnosti.

registration login password