Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovědná konference v Přerově

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Knihovědná konference v Přerově

0 comments
Další ročník odborné konference Historické a vzácné knižní fondy 16. - 19. století v muzeích, knihovnách a archivech České republiky se ve dnech 26. - 27. dubna 2000 konala v Přerově. Spolu s Ústavem pro klasická studia AV ČR ji pořádalo Muzeum Komenského v Přerově *).

Hlavním důvodem mé návštěvy byla avizovaná "bilance práce projektu Clavis Monumentorum Litterarum (CML), jeho současný stav, vyhlídky a plány" (viz tištěná pozvánka). Na stránkách Ikara v posledních měsících proběhl pokus o diskuzi na téma grantový projekt CML (č. grantu 405/98/K016, GA ČR, řešitel prof. P. Spunar) ze strany zástupců Národní knihovny ČR a Albertiny icome Praha (AIP). Leč opět tato aktivita narazila na nezájem zástupců CML o komunikaci (přesně řečeno, mají zájem o seriózní dialog, ale Ikaros dle mínění PhDr. J. Kroupy seriózní není, neb zveřejňuje nepravdivé informace o CML, např. v článku ing. Psohlavce).

Ovšem ani tato akce nepřinesla slíbené informace. Již v úvodu svého příspěvku dr. Kroupa předeslal, že s výsledky projektu dostatečně seznámil v administrativních dokumentech [asi průběžné zprávy pro grantovou agenturu] a nechce se opakovat. Dílčí zprávy pro GA ČR ale nejsou veřejné, nahlédnout je do nich možné jen se svolením řešitele. Při této příležitosti dr. Kroupa opět seznámil se stadiem převodu Knihopisu do elektronické podoby. Významné dílo naší národní retrospektivní bibliografie je již údajně převedeno do textového formátu ve struktuře, která umožňuje konverzi do databáze Clavis 1.0. Způsob jakým dr. Kroupa tento systém předvedl, ovšem neumožnil ani sebemenší představu o tom, jak bude databáze vypadat, jak budou vypadat záznamy, jak v ní bude možné hledat a zda tato konverze je spolehlivá. Nebyl též ochoten mi odpovědět na otázku zda byla či bude provedena revize záznamů.
Současně probíhá i převod dalších bibliografických příruček (například Rukověť humanistického básnictví, Soupisy starých tisků ve fondech SVK Olomouc a další).

Toto je samozřejmě práce úctyhodná, bohužel má jednu vadu. CML dostatečně neprezentuje výstupy své činnosti, a to ani formou informativních článků. Nikdo, s kým jsem na konferenci mluvila, nikdy neviděl, jak tyto produkty ve skutečnosti vypadají a v jaké jsou fázi. A za této situace se zástupci CML rozčilují, že mnozí pochybují o smyslu a výsledcích jejich projektu. Zcela zákonitě má odborná veřejnost vesměs větší důvěru k AIP. Produkty (dle mého názoru kvalitní a svůj účel splňující) její činnosti v NK ČR badatelé běžně používají v Oddělení rukopisů a starých tisků a dostatečně jsou prezentovány i prostřednictvím Internetu. Informace o činnosti AIP jsou zveřejňovány pravidelně v odborném tisku a aktuální prezentace AIP nechybí na žádné významnější oborové akci.

Nevím jak ostatní, ale mne CML o tom, zda svůj úkol plní dobře, nepřesvědčil. Zajímavé je, že dr. Kroupa nutnost prezentovat výsledky své vědecké činnosti nevidí. Potom se také nesmí divit, že mnozí mají o jeho činnosti pochybnosti.

Na konferenci zazněla celá řada zajímavých referátů, většina z nich nebyla příliš podnětná, neb seznamovala s historiemi fondů konkrétních knihoven, k čemuž se většina účastníků nebyla schopna v diskuzi vyjádřit. Na oborových konferencích se tato skutečnost stala natolik běžnou, že se již nad tím nikdo nepozastavuje. Přitom úkolem konference je výměna poznatků, a to především aktuálních, mezi odborníky. Bohužel otázky koncepce, metodiky a organizace práce s historickými fondy, které díky neexistenci zastřešujícího orgánu knihovědce pálí především v souvislosti s nástupem moderních informačních technologií, na oborové konferenci místo nemají. Přitom diskuze ukázala, že právě tato témata by knihovědci chtěli slyšet a zcela jistě by přivítali i zkušenosti ze států, které jsou v podobné situaci jako ČR.

Jestliže se knihovníci drží tradic, potom jsou knihovědci, především starší generace, skalní konzervativci, kteří mezi svými fondy a informačními technologiemi vytvářejí bariéru. A to vesměs z neochoty změnit to, co bez problémů funguje již od zakladatelů naší knihovědy a co by především pro ně znamenalo naprostý obrat v jejich práci. Mladší generace knihovědců se již informačním technologiím nebrání, ale vidí jiná úskalí. S možností zpřístupnění katalogů fondů na Internetu se obávají i o bezpečnost svých sbírek, o jejichž hodnotě se dozví široká veřejnost. Tato obava zazněla v příspěvku Cyrila Měsíce z knihovny Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži, kde zpracovávají fond v systému ISIS a mají již uloženo zhruba 10 % záznamů.

V žádném případě netvrdím, že podobná setkání nemají význam, naopak odborníci se setkávat musí, otázka je, co by mělo být cílem jejich setkání. Proto mi (nejen) na této akci chyběl evaluační formulář, který by zajistil posouzení akce všemi účastníky a umožnil zvolení tematických oblastí pro další ročník, dle zájmu účastníků.


*) Neodpustím si poznámku: muzeum se specializuje na historii školství, a naleznete tam výborně připravené expozice tříd: z období Komenského, za Rakouska-Uherska, za první republiky a z padesátých let.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JONÁKOVÁ, Karolina. Knihovědná konference v Přerově. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 5 [cit. 2020-01-23]. urn:nbn:cz:ik-10561. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10561

automaticky generované reklamy
registration login password