Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Kniha ve 21. století 2009

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Kniha ve 21. století 2009

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 4.–5. února 2009 se v prostorách Slezské univerzity v Opavě konal již 6. ročník konference Kniha ve 21. století. Letos na téma „Společnost a četba“.

Konferenci zahájil úvodní řečí prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D. Rovněž přednesl krátký příspěvek na téma „Krize, jaká krize?“, ve kterém s humorem sobě vlastním aplikoval světovou ekonomickou krizi na krizi čtenářství. Následně se ujala slova proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě doc. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., která pronesla zdravici. Vedoucí Ústavu bohemistiky a knihovnictví doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D., poděkovala organizátorům konference a popřála konferenci hodně zdaru.

Dopolední blok zahájil doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., s příspěvkem „Četba českých literátů“, ve kterém seznámil posluchače s osobními knihovnami vybraných českých spisovatelů, hovořil o četbě, která měla vliv na jejich díla.

S dalším příspěvkem na téma „Reflexe studijní cesty po nizozemských knihovnách“ vystoupila Mgr. Zlata Houšková z Národní knihovny ČR. Věnovala se studijní cestě po nizozemských knihovnách (Haag, Utrecht, Delft, Amsterdam, Heerhugowaard). Hovořila převážně o architektuře knihoven, o práci s uživateli v Nizozemí, snažila se vystihnout, v čem jsou nizozemské knihovny jiné.

Následoval příspěvek PhDr. Evy Křivé „Výuka čtení pomocí speciální dětské literatury v Nizozemském království“. E. Křivá seznámila posluchače se systémem školství v Holandsku, přiblížila posluchačům organizaci výuky a různé formy vzdělávání spjaté s problematikou čtenářství, rovněž představila speciální metodiku AVI, tj. analýza individuálních forem, jejímž základem je tzv. čtecí index. Také se zabývala obsahovými a formálními kritérii publikací, které jsou určeny k výuce studentů.

Dopolední blok uzavřel Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., s tématem „Grantové možnosti na regionální úrovni“. Seznámil posluchače s grantovými programy, o které mohou žádat knihovny z rozpočtů jednotlivých krajů.

Odpolední program zahájil PhDr. Michal Lorenz z Masarykovy univerzity v Brně s tématem „Naše bezpapírová budoucnost: sociální ukotvení papírové a elektronické knihy“. Zabýval se sociální rolí papírové knihy, možnostmi využití elektronické knihy, tištěnými a elektronickými periodiky.

Dále vystoupil PhDr. Petr Škyřík, vedoucí Kabinetu knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, s příspěvkem „Čtenářské startupy v českém prostředí“. Hovořil o čtenářských preferencích a zmínil, že je nezbytné, aby se knihovny přizpůsobovaly svým uživatelům.

Následoval příspěvek PhDr. Pavola Rankova, Ph.D., na téma „Slovenská verejnosť a čítanie beletrie“, ve kterém prezentoval výsledky výzkumu na Slovensku. Od r. 2003 Literárně informační centrum v Bratislavě ve spolupráci s Kabinetem výzkumu kultury Národního osvětového centra systematicky sleduje metodou kvantitativního výzkumu oblast čtenářské kultury slovenské veřejnosti – vztah ke knize a periodickému tisku, čtenářské preference, návyky, případně i vztah k elektronickým a síťovým médiím.

Po krátké přestávce vystoupila Mgr. Kateřina Homolová, Ph.D., z Ostravské univerzity s příspěvkem „Dnešní mladí lidé nečtou… Reflexe čtenářství dospívajících ve výzkumech minulých a současných“. Ve svém příspěvku hovořila o výsledcích výzkumu mezi mladistvými čtenáři. Zdůraznila, že podle dospělých mladí lidé nečtou, a pokud čtou, tak pouze takovou literaturu, která se za literaturu podle dospělých považovat nedá.

Poslední příspěvek v hlavní části programu s názvem „Alternativní čtení Sněhu Neala Stephensona dle Y3K“ přednesli PhDr. Michal Lorenz s Bc. Janem Zikuškou a Janem Skupou. Záměrem tohoto výstupu bylo seznámit posluchače s manifestem KKK (Kvalitní Knihovnické Konference) a zamyslet se nad úrovní knihovnických konferencí co do aktuálnosti tématu, odbornosti příspěvku a kvality přednášejících.

Podvečer středeční části konference byl vymezen jako Studentská sekce. V této části vystoupila nejprve Monika Petřeková, studentka Slezské univerzity, se svým příspěvkem „Library 2.0“, která představila současné trendy související s termínem web 2.0 a jejich možné využití v knihovnách.

Středeční program uzavřel příspěvek Bc. Olgy Biernátové z Masarykovy univerzity na téma „Projekt guerilla readers: každé knihovně její guerillu!“. Skupina studentů v gorilích kostýmech seznámila posluchače s tzv. guerillovými marketingovými technikami, které využívají k získávání nových uživatelů knihoven.

V závěru středečního dne měli účastníci možnost navštívit Slezské divadlo – činohru Romeo a Julie nebo se zúčastnit neformálního večírku s kulturním programem, který zajistili studenti kulturní dramaturgie Ústavu bohemistiky a knihovnictví v Opavě.

Program druhého dne konference zahájila PhDr. Lenka Müllerová z Univerzity v Hradci Králové s příspěvkem „Čtenáři a peritexty“. Příspěvek se zabýval čtenářskými preferencemi, resp. způsoby, kterými si čtenáři vybírají knihy. Hlavním kritériem při výběru knihy je autor publikace, dále pak název díla, motto, předmluva a doslov. Na posledním místě pak reklamní text či nabídka dalších publikací nakladatele. L. Müllerová rovněž hovořila o informacích, které čtenářům v knize chybí, jsou to například informace o autorovi, o jeho dalších knihách nebo také zkrácené obsahy či vyjádření autora o vzniku knihy.

Následoval příspěvek PhDr. Jindry Plankové, Ph.D., která ve svém příspěvku představila posluchačům faktory ovlivňující formování informačního prostředí (např. nárůst počtu publikovaných informací, rozsah přístupu k informacím či poptávku po fyzickém přístupu). Dále hovořila o kvalitě a kvantitě informací. Rovněž poznamenala, že vědecké knihovny již nejsou chápány jen jako místo, kde jsou informace pouze uloženy a vyhledávány.

S dalším příspěvkem „Proměny tzv. ženské četby ve 21. století“ vystoupila doc. PhDr. Milada Písková, CSc. Přednášející se zamýšlela nad tím, zda vůbec existuje ženská literatura či ženská četba. Připomněla, že již v roce 1841 vznikla Encyklopedie pro dámy, která byla později přejmenována na Kroužek učitelek, ve kterém působily osobnosti jako Božena Němcová, Karolína Světlá či Eliška Krásnohorská.

Jako další vystoupil Ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, s příspěvkem „České knihovny jako vydavatelé beletrie“. Seznámil posluchače se zkušenostmi knihovny s vydáváním regionální beletrie.

Následující příspěvek na téma „Rozvoj dětského čtenářství v Regionální knihovně Karviná“ přednesla Bc. Jarmila Havelková. Hovořila o kulturních akcích, které pořádá knihovna pro dětské čtenáře. Dále popsala projekty, na kterých knihovna spolupracuje s polskými knihovnami.

Dále vystoupil PhDr. Aleš Hrazdil z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě s příspěvkem „Katalogizátor a odborný text.“ Zamýšlel se nad krásami českého jazyka, i když poněkud nevážně. Není četba jako četba. Těmi, kteří si nečtou (či nemají číst) pro potěšení, jsou čtenáři odborných textů a z hltačů odborných textů si určitě nečtou pro radost indexátoři dokumentů při jejich obsahové analýze. Jejich výplody pak konzumují uživatelé při vyhledávání dokumentů. Je nutno konstatovat, že jazyk, s nímž si autor příspěvku lámal hlavu, není jazykem přirozeným, tedy běžně užívaným při dorozumívání, takovým, kterým promlouvají i hrdinové románů a povídek. Jde o jazyk poněkud umělý (možná i vyumělkovaný), korektně nazývaný formalizovaný.

Dopolední část uzavřel Mgr. Marek Timko z Masarykovy univerzity s tématem „Lektúra alebo Od pasívného sociokultúrneho genómu k aktívnemu“.

Odpolední část programu zahájila Bc. Zuzana Kocurová s příspěvkem „Obraz knihovníka v literatuře a filmu a změny této představy během posledních desetiletí“. Přednášející prezentovala na ukázkách ze současných filmů knihovníka tak, jak jej vidí režiséři.

Následoval příspěvek PhDr. Libora Martinka, Ph.D., na téma „Literární kánon polské literatury českého Těšínska“. Seznámil posluchače s výsledky ankety, která proběhla ve spolupráci s Regionální knihovnou v Karviné.

Poslední příspěvek „Nespisovné prvky v současné literatuře – návrat k předliterární epoše“ přednesla Dr. Joanna Mielczreková z polské Lodže. Ve svém příspěvku hovořila o orálních typech lidské kultury.

Konference byla zajímavá, program pestrý, účastníci odjížděli vesměs spokojeni. Z konference vyjde v dubnu 2009 sborník, který bude volně přístupný na webových stránkách Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Účastnici vyplnili anketu, která se týkala tématu pro příští rok. Účast byla největší v historii konání konference, do Opavy se sjelo kolem stovky účastníků. Příští ročník konferenci plánujeme ve větších prostorách univerzity. Šestý ročník skončil, ať žije ročník sedmý!

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MATULA, Jan. Kniha ve 21. století 2009. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2019-10-23]. urn:nbn:cz:ik-13057. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13057

automaticky generované reklamy
registration login password