Keep in Touch, ale ne za každou cenu
V jazykovém aparátu těch z nás, kdo se kamarádíme s počítačem a plujeme po vlnách Internetu, už většinou zdomácněly výrazy, které třeba našim babičkám neříkají zhola nic. Nejspíše neříkaly před pár lety nic ani nám.
Dnes si však již běžně "mailujeme, browsíme v síti, používáme search enginy, sdělujeme si zajímavé URL adresy, známe navzájem svá login names, stahujeme gify, pastujeme soubory, všechno řádně odenterujeme" a provádíme spoustu dalších zázraků. Tyto své úkony většinou nazýváme, jak vidno, výrazy vycházejícími z anglických termínů a přizpůsobenými české řeči.
Angličtina světem vládne a říši počítačů dvojnásob. V této oblasti se alespoň bez základů angličtiny obejít nelze. Dříve či později musí každý ovládnout minimálně těch pár desítek anglických výrazů, které bude při práci s počítačem s větší či menší pravidelností používat. Ano, bez základů alespoň nějakého cizího jazyka se dnes těžko obejdeme i v běžném životě. Denně slyšíme mnoho cizích slov v rozhlase a televizi, čteme v tisku, vnímáme v reklamách. Spousta cizích, dříve nepoužívaných nebo neznámých výrazů přešla téměř nepozorovaně i do naší běžné mluvy. Nic se ale nemá přehánět. Nemohu tedy zapomenout na část rozhovoru, který jsem nedávno vyslechla v jedné kanceláři na zdejší akademické půdě. Jedna úřednice se loučila s kolegyní se slovy: "Tak se měj; budeme stejně keepovat v touchi..." Také vám to vyrazilo dech?
Dámy se tímto nepochybně chtěly ujistit, že na sebe nezapomenou, že si zavolají nebo napíší, že si dají vědět, až to bude nutné, zkrátka, že zůstanou v kontaktu. Způsob, jakým to vyjádřily, se však smutně potácí mezi angličtinou a češtinou. Anglická fráze byla použita v české větě a hlavně skloňována podle české gramatiky, což ublížilo jazykům oběma. A přitom to lze vyjádřit tak hezky česky (a hned několika způsoby)! Proto prosím, nezanášejme příliš mnoho cizích slov do své mluvy, neznehodnocujeme si svou krásnou mateřštinu podobnými gramatickými hrůzami a važme si a využívejme bohatosti českého jazyka. Vždyť kýžené světovosti a modernosti dosáhneme rozhodně jinak, než že svoji řeč přeplníme množstvím cizích slov, třebaže dobře skloňovaných a vyslovovaných.