Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?

0 comments
Autoři: 

Toto pokračování sloupku o informační gramotnosti jsem se rozhodla věnovat příkladům aktivit (zahraničních i domácích), které jsou nějakým způsobem spjaty s řešením právě této problematiky. Cílem je nastínit skutečnost, že otázka zvyšování informační gramotnosti je v mnoha zemích řešena nejen organizovaně (tedy v rámci určité profesní organizace - knihovnické či pedagogické), ale často dokonce i na vládní úrovni. Vznikají tak různé poradní orgány, které stanovují jednotnou strategii pro vytváření programů na zvyšování informační gramotnosti a jejich zavádění do praxe. Pouze takovýto přístup, založený na spolupráci specialistů z různých oborů (pedagogika, informační věda a knihovnictví), může být, dle mého názoru, zárukou toho, že budou jasně definovány standardy a cíle a následně stanoven jednotný postup pro řešení. Zároveň se tak zvyšuje i možnost informovat odborníky a veřejnost o smyslu a významu řešení problematiky informační gramotnosti. Následující přehled si v žádném případě nečiní nárok být přehledem vyčerpávajícím. Spíš chci dát příklady různých modelů toho, jak se některé státy staví k řešení problematiky zvyšování informační gramotnosti. Pro srovnání uvádím i pravděpodobně nejvýznamnější aktivitu v této oblasti v České republice.

Mezinárodní aktivity

International Federation of Library Associations (IFLA)
Round Table on User Education - ustaven na konferenci v Havaně v roce 1994. Představuje otevřené fórum, které umožňuje knihovníkům sdílet své zkušenosti v oblasti šíření IG a informační výchovy všech skupin uživatelů.

Educational Resources and Information Center (ERIC)
Sbírka informačních zdrojů z oblasti vzdělávání je vytvářena na Syracuse University ve Spojených státech a obsahuje i dokumenty z celého světa, které jsou věnované přímo problematice IG.

Aktivity některých států

USA
National Forum on Information Literacy - koalice více než padesáti organizací (nejen amerických), která přispívá k šíření informační gramotnosti svými programy a publikacemi

Association of Supervision and Curriculum Development (ASCD) - usiluje o zařazení programů na zvýšení IG do školních osnov na všech úrovních vzdělávacího systému tak, aby odpovídaly věku a schopnostem studentů.

Problematikou informační gramotnosti se zabývá i Association of College and Research Libraries.

Nizozemí
Od počátku devadesátých let jsou do osnov většiny středních škol zařazeny kurzy informační a počítačové gramotnosti. Od původního důrazu na zvládnutí informačních technologií se přechází k rozvíjení obecných schopností zacházení s informacemi a jejich využívání při řešení problémů.

Velká Británie
British Library v průběhu osmdesátých let uskutečnila několik studií na vysokých školách, aby mohla navrhnout vhodné metody pro šíření IG.

Francie
Ve Francii existuje speciální vládní orgán, který koordinuje řešení problematiky IG.

Austrálie
National Board of Employment, Education and Training - poradní orgán australského ministerstva školství, který ve své zprávě z roku 1990 doporučil zařazení problematiky IG do vzdělávání učitelů.

South Australian Forum for Information Literacy - spojuje skupiny, odborné asociace, učitele a představitele obchodu a průmyslu, jež spojuje zájem na zvýšení úrovně IG ve společnosti.

National Conference on Information Literacy - konala se v roce 1992 a prezentovala IG jako nezbytnou součást vzdělání v dnešní, na informacích založené společnosti. Doporučila zvýšení kvalifikace knihovníků a informačních pracovníků a hodnocení účinnosti jednotlivých programů na zvyšování IG. Důraz na spolupráci knihoven, vzdělávacích institucí i obchodní sféry při řešení této problematiky.

Česká republika
Pracovní skupina pro informační výchovu a informační gramotnost na VŠ
Tato skupina vznikla jako pracovní orgán Oborové sekce pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol. Byla založena z iniciativy pracovníků knihoven ČVUT. Záměr založit tuto skupinu vznikl na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v Ostravě v roce 1999, kterou pořádala výše zmíněná Oborová sekce. Východiskem záměru byla "Koncepce informační výchovy na ČVUT" [3]. Práce byla zahájena v únoru 2000. Byla založena uzavřená řízená elektronická konference "VÝCHOVA", stanoveny cíle, způsob řízení a styl práce. Práci skupiny řídí PhDr. Ludmila Tichá z ČVUT. Koncem června 2000 došlo k prvnímu setkání členů na Fakultě strojní ČVUT. Na tomto setkání bylo schváleno rozdělení celé skupiny na pracovní tým a diskusní skupinu. V rámci pracovní skupiny spolupracují zástupci 27 knihoven z 15 českých a moravských univerzit a představitelé 3 knihoven ústředních (Národní knihovny ČR, Státní technické knihovny a Moravské zemské knihovny) . Práce se účastní i zástupci Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Členové pracovní skupiny se scházejí zpravidla 2x ročně a v období mezi setkáními komunikují v rámci výše zmíněné elektronické konference. V květnu tohoto roku došlo ke změně statutu pracovní skupiny - stala se odbornou komisí pro informační výchovu v rámci nově založené Asociace knihoven vysokých škol.

Cíle činnosti:

  • Podporovat aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informační výchovy, která přispěje ke zvyšování informační gramotnosti studentů i dalších uživatelů.
  • Vytvořit zázemí pro pracovníky knihoven, kteří s informační výchovou teprve začínají, usnadnit jim tvorbu jejich koncepce.
  • Sdílet zkušenosti získané v přípravě i provádění informační výchovy ve všech jejích formách (vstupní instruktáže v knihovnách, přednášky, školení, kurzy, výuka reálná i virtuální, tištěné i elektronické informační materiály).
  • Přispět k začleňování informační výchovy do učebních programů vysokých škol a být oporou či argumentem při jednání s akademickými funkcionáři.
  • Spolupracovat při vytváření online kurzů informační výchovy, které budou nejen výukovým zdrojem pro uživatele, ale i modelem pro ty, kdo se touto problematikou zabývají.
  • Udržovat přehled o stavu informační výchovy a informační gramotnosti na vysokých školách u nás i v zahraničí.

Je tedy zřejmé, že řešení problému zvyšování informační gramotnosti se v České republice ubírá tím správným směrem, tedy je zde snaha o spolupráci a jednotný postup. V dalších pokračováních tohoto sloupku se již zaměříme na specifika informační výchovy v prostředí vysokých škol a na úlohu vysokoškolských knihovníků v rámci těchto aktivit.

Použité zdroje:
1) Informační výchova. Kurz pro práci s informacemi. [online] ČVUT, 2000 [cit. 2002-08-19]. Dostupné na WWW: <http://knihovny.cvut.cz/vychova/infvychova.htm>.

2) Pracovní skupina pro informační výchovu a informační gramotnost. Poradní orgán Oborové sekce vysokoškolských knihoven Rady vysokých škol. [online] 2000 [cit. 2002-08-19]. Dostupné na WWW: <http://platan.vc.cvut.cz/vychova/autori.htm>.

3) Tichá, L.; Žižková, Š.; Ramajzlová, B. Koncepce informační výchovy na ČVUT. [online] ČVUT, listopad 1999 [cit. 2002-08-19]. Dostupné na WWW: <http://platan.vc.cvut.cz/vychova/koncepce.doc>.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LANDOVÁ, Hana. Kdo, kde a jak řeší problém informační gramotnosti?. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 9 [cit. 2019-07-22]. urn:nbn:cz:ik-11000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11000

automaticky generované reklamy