Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Kategorizace knihoven v zákoně není zásadní problém

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Kategorizace knihoven v zákoně není zásadní problém

0 comments
Autoři: 

Považujete knihovní zákon ve stávajícím znění z hlediska evidence knihoven (resp. dělení knihoven na základní a speciální) za vyhovující?

Knihovní zákon vůbec nepovažuji za něco dokonalého. Kdo si je schopen ještě vzpomenout na tahanice kolem jeho vzniku, velmi dobře ví, že se nejedná o nic jiného než o určité vítězství možného. Evidenci knihoven SKIP - a myslím i celá knihovnická komunita - vždy odmítaly, ale v tomto případě se nepodařilo změnit předlohu připravenou ministerstvem kultury. Při prosazování změn v návrhu knihovnického zákona jsme se v určitém okamžiku rozhodli na změnu v oblasti evidence knihoven rezignovat a prosazovat řešení jiných otázek, které jsme v kontextu s celkem považovali za důležitější. Ačkoliv vnímám evidenci jako zbytečnou byrokracii, do určité míry doufám, že může přispět k určitému vyjasnění vztahů a přiznání k tomu "kdo je kdo".
Pokud se týká dělení knihoven na základní, specializované atd., je potřeba si uvědomit, že původní návrh knihovního zákona vůbec nepočítal s tím, že v zákonu budou zmíněny nějaké instituce (knihovny) či jejich členění, protože zákon se původně zabýval pouze poskytováním veřejných knihovnických a informačních služeb. Teprve v Legislativní radě vlády (a z podnětu ÚKR a SKIP) dostalo ministerstvo kultury pokyn, aby do zákona vložilo paragraf, který by řešil, kdo knihovny zřizuje či provozuje a muselo také zpracovat určitou typologii knihoven. Za tento doplněk můžeme vděčit tomu, že v zákoně vůbec existují knihovny jako instituce. V této souvislosti také vznikl nevábný pojem "základní knihovna", který v našich luzích a hájích nebyl používán (s výjimkou bývalé Základní knihovny AV ČR). Ministerstvo kultury se pojmem "základní knihovna" chtělo vyhnout tomu, aby bylo nutno vypočítávat všechny existující typy a druhy knihoven a vzájemně odlišovat jejich funkce. Ministerští právníci v tomto byli neoblomní a musím říci, že lidé mimo knihovnickou komunitu vůbec nebyli schopni pochopit, co nás v této věci tak pohoršuje. Rozumím tomu tak, že všechny registrované knihovny poskytují občanům veřejné knihovnické a informační služby, tj. plní to, co má dělat každá základní knihovna. Pokud knihovna plní další funkce, zejména ve vztahu k ostatním knihovnám (metodické, koordinační, vzdělávací, výzkumné, regionální, provozuje systémy celostátního dosahu apod.), potom patří do kategorií národní, krajské či specializované knihovny. Není to ideální řešení, ale určitou logiku to má :-)). Zdánlivě jednoduchý návrh Asociace VŠ na doplnění jedné kategorie knihoven, by ve skutečnosti znamenal hluboký zásah do zákona jako celku. Skutečnost, že se vysokoškolské knihovny jaksi „nevidí“ v zákonu, není pouze jejich problémem, ale týká se v podstatě všech, protože v ČR zřejmě neexistuje knihovna, která by se nazývala „základní“. A aby věc nebyla jednoduchá, tak například některé krajské knihovny, které mají to štěstí, že je zákon přímo jmenuje, toto zřetelné označení nepoužívají a říkají si (ve smyslu socialistické tradice) „vědecké“, což je celosvětové dost unikátní.
Knihovní zákon také hovoří o "systému knihoven". Zajímavé je, že po čtyřicetiletém budování jednotné soustavy vlastní nevíme, co to je. Debata na toto téma nás teprve čeká a v této souvislosti bude určitě diskutována úloha specializovaných knihoven. Jestliže v této oblasti nejsme schopni definovat, co vlastně chceme, nepouštěl bych se do novely zákona. Prozatím bych se ale držel textu důvodové zprávy, která říká:
"Specializovaná knihovna buduje specializovaný, zpravidla oborově zaměřený knihovní fond (např. Státní technická knihovna je zaměřena na oblast techniky a s technikou souvisejících aplikovaných přírodních a společenských věd, Státní pedagogická knihovna Komenského v Praze je specializována na výchovu, vzdělávání, školství, společenské vědy, komeniologii, literaturu pro děti a mládež, Národní lékařská knihovna v Praze je zaměřena na lékařství a zdravotnictví, Ústřední zemědělská knihovna se specializuje na zemědělství a lesnictví, Knihovna Akademie věd ČR, Knihovna Národního muzea v Praze je zaměřena na bohemikální a historické fondy, fondy zámeckých knihoven v ČR, specializované vysokoškolské knihovny). Specializovaná knihovna může být ústřední knihovnou sítě základních knihoven se specializovaným knihovním fondem."


Proč je podle Vás zbytečné, aby byl novelizován v tom duchu, který požadují zástupci Asociace vysokoškolských knihoven?

Novelizovat zákony je přirozená věc, ale nemyslím si, že problém nepříliš zřetelně vyjádřené typologie knihoven je něco zásadního, co omezuji působení zákona. Knihovní zákon se dříve nebo později novelizovat bude, a pokud se nám podaří nalézt všestranně přijatelné řešení pro tuto oblast, můžeme se pokusit o jeho prosazení. Pouze kvůli této věci bych však novelizaci nevyvolával. Pokud jde o požadavek Asociace vysokoškolských knihoven, myslím si, že to je trochu pláč na špatném hrobě. Knihovní zákon totiž vymezuje poskytování VEŘEJNÝCH knihovnických a informačních služeb rovným způsobem VŠEM BEZ ROZDÍLU. Tento zákon ale vůbec neřeší to, jaké služby mají poskytovat vysokoškolské knihovny studentům či pedagogům. Totéž platí pro knihovny v oblasti Akademie věd ČR, lékařských knihoven apod. Poskytování služeb pro vnitřní komunitu, pro kterou tyto knihovny byly především zřízeny, je ryze v kompetenci provozovatelů těchto knihoven a bezprostředně nesouvisí s knihovním zákonem. Odhaduji, že ve vysokoškolských knihovnách, knihovnách v oblasti výzkumu apod. nepřesahují uživatelé z řad široké veřejnosti 10 procent. Je potřeba si uvědomit, že knihovní zákon vymezuje služby právě jen pro tuto omezenou skupinu uživatelů. Knihovní zákon v tomto smyslu vlastně usiluje o to, aby jednou vložené veřejné prostředky do knihoven mohly být využívány ve prospěch všech občanů. Nedovedu si představit, že by např. rektoři vysokých škol připustili, aby jim knihovní zákon oktrojoval, jaké knihovnické a informační služby mají být poskytovány studentům. Jsem přesvědčen, že toto může stanovit pouze zákon o vysokých školách. Na nedávno proběhlé poradě vysokých škol bylo některými účastníky řečeno, že novela vysokoškolského zákona je obtížná a vlastně neprosaditelná. Vzápětí účastníci odhlasovali nutnost novelizovat knihovní zákon. Tento postup se mi zdá mírně komický.
Pokud je postavení vysokoškolských knihoven nepřijatelné a pokud lze tuto situaci vyřešit v rámci nějakého zákona, potom jsem přesvědčen, že Asociace vysokoškolských knihoven by se měla soustředit především na vysokoškolský zákon. Je jasné, že nejspíše nikdo nepřipustí novelu vysokoškolského zákona pouze kvůli vysokoškolským knihovnám, protože to asi obecně není pociťováno jako problém zásadního významu. Pokud ale bude připravována novela z jiného důvodu, bylo by za určitých okolností možné, aby došlo ke změně i ve vztahu k vysokoškolským knihovnám.
Jedná se určitě o obtížný cíl, ale je potřeba na něm dlouhodobě pracovat, připravit všeobecně přijatelné řešení, ale také usilovat o vytvoření příznivé atmosféry pro jeho přijetí. Pokud mohu hovořit za SKIP, tak si myslím, že jsme připraveni na této věci spolupracovat. Může se tím například zabývat Klub vysokoškolských knihovníků, který si v rámci SKIP nedávno založili pracovníci vysokoškolských knihoven. SKIP dlouhodobě a cílevědomě spolupracuje s poslanci a senátory a to jsou ti, kteří v poslední instanci rozhodují o zákonech. Dnešní podoba knihovního zákona je toho důkazem. Zde bych chtěl zdůraznit výhodu nezávislosti SKIP, kterou je možno v tomto případě využít, protože pro Asociaci VŠ může být někdy problematické vystupovat s názorem, který se nelíbí těm, kteří ji založili, tj. vysokým školám, respektive rektorům.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RICHTER, Vít. Kategorizace knihoven v zákoně není zásadní problém. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 12 [cit. 2021-05-15]. urn:nbn:cz:ik-13323. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13323

automaticky generované reklamy
registration login password