Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Je Souborný katalog ČR dost souborný? Přispívá i vaše knihovna?

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Je Souborný katalog ČR dost souborný? Přispívá i vaše knihovna?

1 comments

Souborný katalog ČR (Souborný katalog CASLIN) má za sebou deset let své existence, již čtvrtým rokem funguje za pomoci systému Aleph500. S výjimkou nočního zálohování ze soboty na neděli je přístupný 24 hodin 7 dní v týdnu, plánované i neplánované uzavírky jsou minimální.


Je SK ČR využíván natolik, jak by si zasloužil? Pokud ne, proč? Nabízejí jiné zdroje více? Jaká je úspěšnost vyhledávání? Jestliže nepříliš vysoká, jaký je důvod? Možná by se podíl negativních odpovědí při dotazu na dokument v SK ČR značně snížil, kdyby knihovny, které přispívají, posílaly veškeré zpracované záznamy (a v kratších intervalech) a kdyby se zapojily ještě další knihovny. Dá se s tím něco dělat?

SK ČR dnes nabízí uživatelům-profesionálům i uživatelům z široké veřejnosti to, co srovnatelné souborné katalogy zahraniční. S výhodami i omezeními, které vyplývají z toho, že jde o fyzický (reálný) souborný katalog, plněný dávkovými importy dat.

WWW rozhraní SK ČR je určeno k vyhledávání za účelem lokalizace dokumentu, což je primárním posláním každého souborného katalogu. Uživatel může provádět i nejrůznější rešerše zadáváním klíčových slov, musí však počítat s tím, že v záznamech SK ČR je věcný popis velmi různorodý. Z WWW rozhraní je možno:

  • zadávat jednoduché i sofistikované dotazy, výsledky dotazu dále zpřesňovat či filtrovat, kombinovat dotazy
  • prohlížet rejstříky autorů, názvů, předmětových hesel apod. (v případě autoritních záhlaví i s propojením na záznam v bázi autorit)
  • zobrazovat, tisknout nebo e-mailem posílat vyhledané záznamy v různých formátech
  • z přehledu vlastníků záznamu (zobrazuje se nejen sigla, ale i zkrácený název knihovny) přejít na záznam příslušné knihovny v bázi ADR, kde uživatel najde kromě různých informací o knihovně a kontaktů také funkční link na její webové stránky a na její online katalog
  • získat informace o konkrétních exemplářích daného dokumentu a jejich dostupnosti přímo v lokálním katalogu knihovny-vlastníka (za předpokladu, že knihovna dodala potřebné údaje – zatím tak učinilo 23 knihoven)

Pokud knihovna se souborným katalogem aktivně spolupracuje, může se stát registrovaným uživatelem SK a využívat další služby:

  • zadat požadavek MVS, který je e-mailem odeslán vybrané knihovně (info viz http://www.caslin.cz/SK/mvs.htm)
  • zjistit počet záznamů monografií a seriálů, které pod její siglou figurují v souborném katalogu, případně si "své" záznamy nechat poslat ve zvoleném kódování a formátu na ftp (knihovna takto může získat záznamy seriálů, které nahlásila do Celostátní evidence zahraniční literatury a které dosud v lokálním katalogu nezpracovala)
  • opravit či doplnit pomocí zvláštního formuláře údaje o odběru seriálu, vymazat svou siglu v případě vyřazení z fondu apod. (info viz http://www.caslin.cz/SK/Aktualizace2.htm)

V roce 2005 bylo zaznamenáno cca 190 000 přístupů do SK ČR z webového rozhraní, od počátku letošního roku do konce května přes 70 000 přístupů. V tomto počtu není zahrnuto vyhledávání prostřednictvím Jednotné informační brány (JIB), kterému pochopitelně uživatelé dávají přednost, protože mohou najednou prohledávat více zdrojů.

Pro knihovníky, spíše než běžné uživatele, je určen Z39.50 přístup (info viz http://sigma.nkp.cz/web/Z39_NK_cze.htm). Díky tomu může SK ČR plnit i druhou nejdůležitější funkci – poskytovat záznamy ke stahování (sdílená katalogizace ve smyslu copy-cataloging). Jestliže knihovní systém umí využívat protokol Z39.50, může si knihovna nadefinovat SK ČR jako další databázi a využívat ho obdobným způsobem jako své vlastní báze: vyhledává a kopíruje záznamy ze SK ČR ve svém vlastním prostředí. Díky konvertoru mohou záznamy ze SK ČR (stejně jako z dalších bází Národní knihovny) stahovat i knihovny, které ještě zůstávají v UNIMARCu: podle toho, jak si bázi nadefinují na svém klientu, se jim záznamy nabídnou buď v originálním formátu MARC21, nebo konvertované do formátu UNIMARC. Na výběr je i dvojí kódování diakritiky: v Česku nejrozšířenější CP-1250 i "modernější" UTF-8.

Z39.50 umožňuje začlenit SK ČR jako jeden ze zdrojů do virtuálních katalogů či portálů. V současnosti patří SK ČR k hlavním zdrojům JIB, a to jak pro vyhledávání, tak pro "knihovnické" stahování záznamů. Brzy by měl být spolu s dalšími českými zdroji začleněn do evropského portálu TEL (TEL-ME-MOR neboli The European Library) – zatím se nachází v testovací fázi.

Podle statistik je poslední dobou za měsíc zadáno kolem 17 000 dotazů (do tohoto počtu je zahrnuto i vyhledávání přes JIB). Úspěšnost se pohybuje pod 50 % (ale vyšší není ani při hledání v katalogu Národní knihovny). Nelze samozřejmě říci, jaký podíl z negativních odpovědí představuje hledání dokumentu, který se s nejvyšší pravděpodobností v ČR vůbec nenachází (když je všude v knihovnách tak málo peněz na nákup zahraniční literatury), jaký podíl výsledky špatně zadaných dotazů a jaký podíl dokumenty, které v některé české knihovně jsou, ale do SK ČR se záznamy nedostaly. Kolik záznamů z těch nalezených bylo staženo a použito při katalogizaci už bohužel zjistit nelze.

Jaký je konkrétní obsah SK ČR? Téměř 2,5 milionu záznamů, z toho cca 127 000 záznamů seriálů. Větší část záznamů seriálů pochází z původní báze celostátní evidence zahraniční literatury (CEZL) a z procesu retrokonverze retrospektivního katalogu zahraničních periodik. (Záznamy obsahují více než 1000 různých sigel knihoven, cca 500 knihoven aktivně spolupracuje při aktualizaci údajů o odběru, z toho asi 100 knihoven online.) Pokud jde o monografie, tj. knihy a speciální dokumenty, je v bázi tedy přes 2,3 milionu záznamů, což představuje cca 3,5 milionu lokací (tj. výskytů sigel knihoven vlastnících dokument). To není málo, ale vzhledem k fondům českých knihoven by tato čísla mohla být vyšší.

U monografií se v SK ČR vyskytuje 114 různých sigel: pouze 75 sigel však patří knihovnám, které alespoň jedenkrát poslaly své záznamy v elektronické podobě – u ostatních sigel jde o přepis záznamů z lístkových hlášení CEZL. Pouze 33 sigel se však vyskytuje u více než 5000 záznamů, pět knihoven teprve nedávno prošlo stádiem testování a v bázi mají zatím jen vzorky.

Co však je horší: zdaleka ne všechny knihovny přispívají pravidelně, zdaleka ne všechny posílají nejen záznamy nových přírůstků, ale i výsledky retrokonverze a rekatalogizace živého fondu. V roce 2005 přibyly záznamy od celkem 58 knihoven, z toho však jen 14 knihoven poslalo své dávky více než 10x. Mezi nejaktivnější knihovny patřily v loňském roce kromě osmi knihoven z kategorie krajských (vědeckých) knihoven (posílaly alespoň 1x měsíčně) také např. Státní technická knihovna a Národní lékařská knihovna. Je tu ale bohužel také řada knihoven, které kdysi spolupracovaly, ale nyní již dva roky neposlaly jedinou dávku - přes opakované urgence. Přechod na nový systém a následné technické potíže mohou být omluvou pro maximálně několikaměsíční výpadek. Nebo je tu jiný důvod?

Další nepříjemné zjištění: podle údajů z nedávného dotazníku pouze cca 20 přispívajících knihoven doposud zaslalo větší část z celkového počtu záznamů, které mají v elektronické podobě v dispozici.

Nelze tedy popřít, že SK ČR by mohl být "soubornější" a že s přihlédnutím k době zpracování záznamů v knihovnách a měsíční či delší periodicitě zasílání není právě aktuální. Situace se bohužel od roku 2001, kdy si na téma přispívání do SK ČR jedna z autorek tohoto článku udělala soukromou anketu a napsala příspěvek do Ikara, příliš k lepšímu nezměnila. Ale je to vina souborného katalogu, potažmo Národní knihovny jako jeho provozovatele?

Žádný souborný katalog plněný dávkově nemůže být zcela aktuální (na rozdíl od centrálního katalogu budovaného online, který je však v heterogenním prostředí na národní úrovni obtížně realizovatelný). Ale zmenšit interval mezi vytvořením/dokončením záznamu v lokálním katalogu a jeho objevením se v SK ČR by se dalo snadno. Proč knihovny nemohou posílat své záznamy častěji? Předpokládám, že stejně jako NK (která nyní posílá své přírůstky každý týden) mají knihovny exportní programy, které stačí nastavit, aby vše probíhalo zcela automatizovaně. Souborný katalog by si s častějšími dávkami poradil bez problémů, jen by trochu "nabobtnaly" statistické výstupy.

Je škoda, že i většina knihoven, která jinak pravidelně přispívá, má v souborném katalogu jen menší část elektronicky zpracovaného fondu. Záznamy, které se knihovna "odváží" nabídnout svým čtenářům, snad až na výjimky obsahují povinné minimum údajů, aby mohly být přijaty do souborného katalogu. Systém přidělování váhy v SK ČR zajistí, že v bázi zůstane ze záznamů na stejný dokument záznam kvalitnější. Když knihovna zašle své tzv. horší záznamy (s upozorněním na nutnost přidělit nižší váhu), jediné, co se může stát, je, že některé z těchto záznamů budou pro formální chyby nebo chybějící povinná pole odmítnuty. Mezi těmi, které přijaty budou, může být spousta záznamů dokumentů, které nemá žádná jiná knihovna. Systém kontrol je možné modifikovat, zpřísňovat i "změkčovat", ovšem jen do té míry, aby se tato činnost nestala ve svém důsledku kontraproduktivní. Po stránce obsahové však záznamy kontrolovat nelze a knihovny by k sobě měly být přiměřeně kritické. Mrzí nás případ jedné knihovny, která měla část retrokonverze do té míry nekvalitní, že její záznamy musely být vyřazeny jako celek a nyní se dostávají do SK ČR znovu (po opravě) velice pomalu, přestože tato knihovna teď patří k nejlepším přispěvatelům. Bylo by smutné, kdyby něco podobného mělo platit i pro další knihovny, které se své méně kvalitní záznamy zatím neodhodlaly poslat. Dále by bylo velmi žádoucí, aby znovu začaly přispívat a "dohonily skluz" knihovny, které spolupráci dočasně přerušily. Jsou mezi nimi i knihovny, jejichž záznamy by v SK ČR rozhodně neměly chybět.

Otázka poslední: proč není zapojeno více knihoven? Nepřispívají některé knihovny proto, že samy SK ČR nevyužívají, tj. podle jejich názoru nejde o užitečný zdroj ani pro lokalizaci, ani pro stahování? To by bylo ještě omluvitelné, ale bylo by s podivem, kdyby jejich MVS nevyužívala ani JIB, jejímž prostřednictvím se většinou prohledává i SK ČR.

Nebo SK ČR využívají, ale přispívat nechtějí? Proč? Když jsme se nad tím v NK zamýšleli, napadaly nás mezi možnými důvody zejména tyto:

  • technické obtíže - nutnost zajistit výběr záznamů a export v patřičném formátu (znamená to jistou práci navíc, případně spolupráci s dodavatelem systému; všechny současné systémy však deklarují schopnost pracovat s formátem MARC21 nebo UNIMARC a exportovat data podle standardů)
  • obavy, zda záznamy splňují požadavky minimálního záznamu, a i pokud splňují, zda případné méně kvalitní záznamy nepoškodí jméno knihovny; obavy z nutnosti následných oprav nepřijatých záznamů, na něž leckdy nemají pracovní kapacity
  • strach z nárůstu požadavků MVS, případně vzrůstu nároků na jejich další služby

Není asi ani cílem, aby do SK ČR byly zapojeny všechny české knihovny. Menší veřejné knihovny by se zasíláním záznamů a splněním i těch minimálních požadavků na obsah a formát mohly mít problémy a jejich přínos by zase tak významný nebyl. Právě tak není naprosto nezbytné (i když o užitečnosti nelze pochybovat), aby přispívaly knihovny, které jsou zapojeny v jiném souborném katalogu. Velmi však chybějí (kromě čtyř nepřispívajících krajských (vědeckých) knihoven) významné oborově specializované knihovny. Přispívání do SK ČR je dobrovolné. Ale pokud chceme, aby nám souborný katalog dobře sloužil, neměli bychom se chovat nekolegiálně. Knihovny si to leckdy neuvědomují, ale když se rozhodnou do SK ČR nepřispívat, vlastně tím také "přesměrovávají" požadavky MVS na jiné knihovny. V knihovnické oblasti je peněz málo a když už se díky příspěvkům z projektů VISK vynaloží na obecně prospěšný účel, nemělo by být naší morální povinností udělat všechno pro to, aby tyto prostředky nebyly vynaložené zbytečně?

Jsme přesvědčeny, že budovat fyzický souborný katalog v národním měřítku a zapojit do něj co nejvíce knihoven má i v dnešní "virtuální" době smysl. Souborné katalogy jsou vhodnějším zdrojem pro národní portály typu JIB než jednotlivé katalogy. Postupné vyhledávání ve velkém množství menších zdrojů se projeví delší odezvou a navíc ne každá menší knihovna, leckdy s cennými fondy, umožňuje přístup do svého katalogu přes protokol Z39.50. Nadnárodní portály, pokud nevyužívají portálů národních, vůbec nemají zájem o napojení katalogů jednotlivých knihoven, vždy dávají přednost jednomu kumulovanému zdroji.

Budoucnost, jak se zdá, patří protokolu OAI-PMH (Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting). Pro mnohé z nás knihovníků je to zatím věc málo známá: hlavní význam má pro soustředění a zpřístupnění digitálních dokumentů, ale i v oblasti knihovních katalogů může mít své využití. Zjednodušeně řečeno, jde o "sklízení" záznamů ve formátu XML z různých zdrojů. Bude však každá knihovna mít OAI provider, tj. bude schopna své záznamy touto cestou v XML formátu nabízet? Nebude i poté výhodnější "sklízet" souborný katalog než katalogy nejrůznějších institucí? Projekt Evropské knihovny, již zmíněný TEL, chce také stahovat data přes protokol OAI-PMH, ale minimalizovat při tom duplicity, takže i pro něj se SK ČR jeví jako nejvhodnější zdroj. O data ze SK ČR (nikoli o data z katalogu Národní knihovny či České národní bibliografie) projevil zájem Google Scholar - i to snad o něčem vypovídá. Také kvůli účasti v těchto mezinárodních projektech, když už ne sami kvůli sobě, bychom měli společně pracovat na tom, aby náš český souborný katalog byl co nejúplnější. Informace o tom, jak se zapojit, najde každý zájemce na http://www.caslin.cz.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
DVOŘÁKOVÁ, Helena a SVOBODOVÁ, Eva. Je Souborný katalog ČR dost souborný? Přispívá i vaše knihovna?. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 7 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-12199. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12199

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

dobrý den tento clanek je zajimavy,a myslim ze katalog by mnel byt vice dostupny