Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Je reálné zpracovat kooperativní bibliografii diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století?

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Je reálné zpracovat kooperativní bibliografii diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století?

2 comments
Autoři: 

Jak známo, od 50. let 20. století zpracovávají studenti vysokých škol v Československu (resp. České republice) diplomové práce jako součást státní závěrečné zkoušky (kromě lékařských fakult). Jedná se o odborné práce, jejichž kvalita je různá, mnohdy však vycházejí ze studia pramenného materiálu a mají tedy trvalý význam. Vždy však představují obraz českého vysokého školství dané doby. Jsou také zpravidla první odbornou prací pozdějších uznávaných vědců a dalších známých osobností.

Konkrétní zkušenost jsem získal při zpracování "Bibliografie diplomových prací týkajících se Ústí nad Labem" [1]) (řešení financováno z grantu města Ústí n. L. v roce 2001): 377 relevantních diplomových prací bylo obhájeno na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně nebo jejích předchůdcích (Pedagogický institut, Pedagogická fakulta), ale dalších 52 zajímavých prací jsem našel na jiných vysokých školách (přičemž úplnost hledání nemohu zaručit). Podobně při rešerši na téma "hlaváček jarní" jsem se dostal k diplomové práci [2] z roku 1951, která představuje dodnes využitelné monografické zpracování tohoto druhu. V prosinci 2002 jsem pro dceru Egona Hostovského zjišťoval diplomové práce o jeho životě a díle (našel jsem 9 prací, a to jen z toho, co lze najít na internetu).

Na jednotlivých vysokých školách je zavedena různá praxe v jejich uchovávání, zpracování a zpřístupnění - např. kompletní zpracování v automatizovaném knihovním systému a zpřístupnění na internetu, zpracování jen v lístkovém jmenném katalogu, ponechání na katedrách aj. Množství poznatků v nich obsažených je tudíž málo dostupné. Není to škoda?

Proto mne napadla myšlenka připravit a vyřešit kooperativní projekt "Bibliografie diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století". Cílem by bylo bibliograficky zpřístupnit záznamy diplomových prací (na CD-ROM a na internetu) a doplnit tak o tento specifický informační pramen výsledky projektu Zpřístupnění české knižní tvorby 20. století, který řešila Národní knihovna s 9 vědeckými knihovnami. Zatím mám jen rámcovou představu, že pro účely projektu by mohl být vytvořen software, do něhož by se údaje pořizovaly přímo (např. opisováním údajů z lístkových katalogů) nebo importem souborů vyexportovaných z automatizovaného knihovního systému dané knihovny. (Po počátečních konzultacích s odborníky se ukázalo, že jejich názory na tento problém se liší - jeden preferuje jednoduchý databázový systém, zatímco druhý považuje za samozřejmost zakoupení existujícího velkého automatizovaného knihovního systému.)

Záznam diplomové práce by mohl obsahovat údaje:

  • příjmení, jméno autora
  • další příjmení (pokud by bylo známé, např. u žen po provdání) ?
  • rok narození nebo datum narození (bylo by dobré pro odlišení osob stejného jména - pokud by Úřad pro ochranu osobních údajů neměl námitky - což by asi měl) ?
  • název a podnázev práce
  • překlad cizojazyčného názvu a podnázvu do češtiny
  • vysoká škola, fakulta, katedra (ústav)
  • rok obhájení
  • údaje fyzického popisu
  • jazyk práce
  • údaj o utajení ?
  • příjmení, jméno vedoucího práce
  • údaje věcného popisu (nepovinně - podle možností) ?
  • údaj o uložení (sigla, signatura)

Zpracovaná bibliografie by umožnila zodpovídat dotazy různých typů, například: na jaké téma, kdy a kde obhájila určitá osoba diplomovou práci; diplomové práce týkající se určité osobnosti, místa, rostliny, živočicha, jevu aj. tematiky; jaké diplomové práce byly řešeny např. na katedrách pedagogiky různých vysokých škol v 2. polovině 60. let; seznam diplomových prací, jejichž vedoucím byla určitá osobnost; diplomové práce napsané v určitém cizím jazyce atd.

Zahrnuty by mohly být i práce, které se nedochovaly (např. byly zničeny při povodních) nebo nebyly uchovávány (údaje by se daly zjistit z protokolů o státních zkouškách) i práce ze zrušených vysokých škol.

Využil jsem konání Celostátní porady vysokoškolských knihoven 2002 a na její webové stránce jsem svou vizi prezentoval. Pro zjištění stavu, jaký v této oblasti na jednotlivých vysokých školách panuje, jsem přímo na poradě rozdával mezi účastníky dotazník.

Jaká je situace po dvou měsících? Vyplněné dotazníky jsem dostal jenom z osmi vysokých škol a ze sedmi fakult dalších univerzit. (Bohužel z největších vysokých škol jsem podklady nedostal žádné nebo jen dílčí.) Z nich jsem se zatím dozvěděl tyto dílčí údaje: v automatizovaném knihovním systému Aleph, T series nebo KP-sys zpřístupněném na internetu je zpracováno cca 27 000 diplomových prací, dalších 5000 je v AKS přístupném jen v knihovně, 24 000 diplomových prací z dřívějších let je zpracováno v lístkových katalozích. Jenom na některých školách jsou diplomové práce kompletně uloženy v knihovně - jinde zůstávají na katedrách, jsou v archivu školy, ve státním oblastním archivu, nebo dokonce jsou po pěti letech na vyžádání vraceny autorům.

Dostal jsem upozornění na Informační systém diplomových prací, který vyvinul jako svou diplomovou práci na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze Stanislav Štědrý a který zatím obsahuje diplomové práce Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Systém je zajímavý, ale podle mě předpokládá, že diplomanti budou mít uloženo, aby sami na své dílo zpracovávali abstrakt a klíčová slova.

Debata o mém záměru bude zařazena na program lednového setkání Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP. Zatím jsem dostal jednu připomínku, že záměr neodpovídá současným moderním koncepcím, projektům i hotovým systémům, jejichž předmětem jsou vysokoškolské kvalifikační práce. Domnívám se, že jde o něco jiného (viz např. článek J. Nekudy) a systémy zpřístupňování plných textů mají asi před sebou budoucnost, ale pro retrospektivu (která může představovat statisíce prací) by i "pouze" bibliografická úroveň představovala velký objem dat.

Myslíte si, že můj nápad je nereálná fantazie? Uvítám další názory (jakož i vyplněné dotazníky ze zbývajících knihoven).

Použité zdroje:
1. Brožek, I., Hrabáková, M. Bibliografie diplomových prací týkajících se Ústí nad Labem. Ústí n. L. : Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně, 2001. 56 s.

2. Starý, F. Farmakobotanická monografie Adonis vernalis L. s poznámkami o ostatních druzích rodu Adonis v ČSR se vyskytujících, vzhledem k jejich použití v lékařství a geografickému rozšíření na území ČSR. Praha, 1951. 112 s., mapy, příl. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK.

Hodnocení: 
Průměr: 2 (1 hlasování)
BROŽEK, Ivo. Je reálné zpracovat kooperativní bibliografii diplomových prací českých vysokých škol 2. poloviny 20. století?. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 1 [cit. 2024-03-19]. urn:nbn:cz:ik-11195. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11195

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Milý pane Brožku, z vyznění článku vyplývá, že otázka v jeho názvu není míněna pouze řečnicky, dovolím si proto reagovat. Domnívám se však, že otázka není položena správně, relevantní otázka totiž je "Je žádoucí zpracovat bibliografii českých DP 2. pol. 20. století?". Zde je nutné si podle mě zřejmě odpovědět, že to žádoucí není.
K negativní odpovědi mě vedou tyto důvody:
1) Píšete: "Jedná se o odborné práce, jejichž kvalita je různá, mnohdy však
vycházejí ze studia pramenného materiálu a mají tedy trvalý význam." Platná a pravdivá je spíše první než druhá část věty; značná část DP je spíše v lepším případě kompilacemi či v horším případě plagiáty publikovaných monografií a další odborné literatury. Příklady, které uvádíte, jsou spíše výjimečné.
2) Píšete: "Jsou také zpravidla první odbornou prací pozdějších uznávaných vědců a dalších známých osobností." K tomu je třeba podotknout, že většina studentů se nestane uznávanými vědci ani známými osobnostmi.
3) Vzhledem k tomu, že informační hodnota DP je minimálně sporná, bylo by nezbytné před započetím takového projektu A) na relevantním vzorku DP zjistit informační hodnotu DP, která může být v průměru vázána i na konkrétní obor či fakultu, a B) přesně definovat, komu by měl retrospektivní informační systém DP sloužit a provést kalkulaci jeho ekonomických nákladů a užitných přínosů. Obávám se, že tyto analýzy by jen potvrdily předpoklady vedoucí k odmítnutí takového systému.

V návaznosti na Vaši dílčí (řecnickou?) otázku: "Množství poznatků v [DP] obsažených je tudíž málo dostupné. Není to škoda?" na základě důvodů uvedených ad 1 až 3 odpovídám: není. V těch výjimečných případech, kdy DP mají Vámi zmiňovanou informační a dokumentační hodnotu, jsou cesty, jak tyto DP vyhledat. Uznávám, že tyto cesty jsou složitější, ale budovat kvůli tomu speciální informační systém považuji za naprosto neadekvátní řešení, které by zřejmě bylo raritou mezi světovými informačními systémy zpřístupňujícími záznamy (dokumenty) šedé literatury. I takový SEAGLE začíná až na úrovni dizertačních prací a i tak jeho budování v celoevropském měřítku přináší neskonalé problémy. Domnívám se, že spolupráce mezi univerzitami zatím má podobný charakter, což doložily i výsledky Vašeho dotazníku.

Čili: potenciální investici do RETROSPEKTIVNÍHO systému DP osobně považuji za promrhané peníze, čas i lidské síly. Co se týče SOUBĚŽNÉHO systému DP, osobně se domnívám, že plně dostačují existující či budované informační systémy jednotlivých univerzit, resp. fakult, a můj názor tedy koresponduje s onou výtkou uvedenou v článku: "...záměr neodpovídá současným moderním koncepcím, projektům i hotovým systémům, jejichž předmětem jsou vysokoškolské kvalifikační práce."

Reaguji predevsim na negativni odezvu, ktery byla preposlana do konference Knihovna.

Pokud je mi znamo, tak v Americe docela kvete obchod s diplomovymi a jim podobnymi pracemi (u nas napr. absolventske prace z VOSek). Prace jsou bud volne ke stazeni ze skolnich nebo soukromych webu a znovu prepracovavany do podoby novych praci.

Nechci nyni resit otazku originality, ale myslim si, ze digitalni prenosy a kompilace jsou Intenretu vlastni a dnes uz i skolstvi. Myslim si - aberte to nyni jako vyzvu - ze zpracovani vsech podobnych praci nejenom bibliografickym zpusobem, ale s moznosti fulltextu (se souhhlasem autora) by mohl vest k revoluci ve skolstvi, kterou potrebujeme.

Pouha kompilace a "prace se zdroji" se stane nedostatecnou (byt je snadna pro "odborne posouzeni") a bude treba retematizovat smysl praci jako takovych vice do podoby projektovych, vyzkumnych a tvurcich del.

Krom toho i kompilacni material je uzitecny a neni duvod, proc by nekolikamesicni prace musela zustat lezet nekde na akademicke polici a neslouzila dale.

Jsem pro, s nutnosti abstractu (je soucasti penza na vsech slusnejsich katedrach), a s oslovenim vsech autoru cca za psoeldnich 5 let, zda by poskytli praci pro fulltext.

registration login password