Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Je český knižní obchod zralý na využívání nových technologií?

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Je český knižní obchod zralý na využívání nových technologií?

0 comments
Autoři: 
K jednomu z odborných doprovodných programů letošního veletrhu Svět knihy patřil jednodenní seminář nazvaný Elektronický obchod pro knihkupce, nakladatele a knihovníky. Seminář uspořádala společnost Svět knihy ve spolupráci s britskou společností Education for Change.

V příjemném prostředí přednáškového sálu v 5. patře Veletržního paláce se v pátek 12. května sešlo zhruba 50 osob působících v oblasti české knižní kultury; převážně se pak jednalo o zástupce nakladatelské sféry. Z toho pouze jedna firma (podle mých vědomostí) se již seriózně zabývá elektronickým obchodováním (jedná se o nakladatelství Portál a jejich Studovnu). Knihovny byly zastoupeny jen asi třemi účastníky.

V roli přednášejících se v první části semináře střídali pánové Brian Green a Rob Davis (společnost Education for Change). Jejich úkolem bylo seznámit přítomné s "horkou" tematikou elektronického obchodování (elektronická knihkupectví), elektronických knih, vydáváním knih na zakázku a problematikou Books in Print. Nutno podotknout, že lektoři zahrnuli do svých vystoupení řadu knihovnických témat, čímž, doufám, trochu pozvedli prestiž knihoven v očích přítomných nakladatelů. Každopádně to svědčí o tom, že pokrokovější nakladatelský a knihkupecký svět bere knihovny jako partnery, nikoliv jako obtížný balvan.
Nyní již k jednotlivým předneseným tématům.

1. Technologické otázky
Pod tento název bych zahrnula příspěvky, ve kterých se přednášející zabývali obecným fungováním Internetu, jazykem HTML, výměnnými formáty (včetně formátu MARC, či britského formátu EPICS), metadaty (zmíněn program Dublin Core) či knihovníkům (nikoliv přítomným nakladatelům a knihkupcům) známým protokolem Z39.50.
V souvislosti s výměnnými formáty je zajímavé, že v nakladatelské oblasti dosud žádný výměnný formát neexistoval. Dle názoru lektorů je vyvinutí a používání jednotného formátu pro všechny subjekty knižní kultury neuskutečnitelné, avšak je třeba dbát na vzájemnou kompatibilitu jednotlivých formátů.

2. Elektronické obchodování (prodej knih na Internetu)
Dosavadní praxe v oblasti internetových knihkupectví ukazuje, že perspektivní budoucnost prodeje knih spočívá v kombinaci klasických (kamenných) a elektronických knihkupectví. Přes výhody, které přináší nákup knih prostřednictvím Internetu, nelze nikdy zákazníkovi nahradit atmosféru skutečného knihkupectví, listování fyzickou knihou atd. A tak i nejznámější, dosud čistě internetové knihkupectví Amazon začíná budovat řetězec kamenných knihkupectví.

3. Books in Print
Posluchači byli nejprve seznámeni s charakteristikou příručky Books in Print (BiP) a jejím významem zejména pro podporu prodeje dokumentů. Důležité je uvedení co největšího počtu informací o jednotlivých dokumentech, aby uživatel příručky měl podle čeho vybírat. V této souvislosti byl zdůrazněn význam knihoven jakožto uživatelů BiP.
Tradiční bibliografické údaje (v čele s ISBN) je možné (a výhodné) doplnit dalšími informacemi: anotací, recenzí, čtenářským určením, fotografií obálky, informacemi o autorech.
Údaje shromažděné pro Books in Print mohou být zároveň použity pro internetové knihkupectví.

4. Vydávání knih na zakázku (on demand publishing)
Pokud nakladatel nebude vydávat knihy v určitém nákladu (počtu výtisků), ale vyčká s tištěním na množstevní požadavek zákazníka, pozitivními důsledky budou redukce skladovaných zásob, méně "ztracených" (neprodatelných) titulů, lepší tok peněz a nárůst počtu titulů. To je hlavní filozofie vydávání knih na zakázku. Tato praxe má však řadu úskalí, mezi něž patří především vysoké náklady na výrobu knihy (což se odrazí v její ceně) a nejasná perspektiva autorských děl (nutno řešit zvláštními smlouvami s autory).

5. Elektronická kniha (e-book)
Firmy, které se vydávají elektronické knihy, produkují v současnosti 3 typy (formáty) těchto knih: Rocketbook, Soft-book a Everybook. První dva typy zobrazují pouze černobílý text, formát knihy je jakoby jednolistový. Jejich cena se pohybuje kolem $200. Sofistikovanější Everybook lze otevřít jako knihu a číst text na dvou obrazovkách. Everybook je čtyřbarevná a lze ji pořídit zhruba za $1600. Výraz "elektronická kniha" se používá také pro knižní texty publikované na Internetu, jejichž hlavní výhodou je celosvětová dostupnost. Zde však zatím není uspokojivě vyřešena problematika licencí a ochrany autorských práv, proto není možné očekávat výrazný zájem o tento způsob obchodování.

Druhá část semináře patřila panu Oliveru Waffenderovi, zástupci Spolku německých knihkupců. Ten nejprve formuloval obecné přednosti elektronického knihkupectví a jeho srovnání s provozem klasického knihkupectví, a poté představil konkrétní službu (elektronické knihkupectví), kterou Spolek provozuje na http://www.Buchhandel.de.

Závěr setkání byl vyhrazen pro dotazy a připomínky z řad účastníků semináře. K překvapení mému i přednášejících však byly vzneseny pouze dva dotazy z již značně prořídlých řad posluchačů, kteří na mě většinou působili značně nezúčastněným a nezaujatým dojmem. A tak byl seminář ukončen o půl hodiny dříve, než pořadatelé předpokládali, navíc v poněkud rozpačité atmosféře.

Obecné smýšlení a konání českých nakladatelů a knihkupců zřejmě ještě nedospělo do stadia reflektování aktuálních trendů a značně tak pokulhává za "naším" knihovnictvím. Což na jednu stranu uspokojuje mou profesní ješitnost, na druhou stranu mě to však děsí. Jelikož sféra nakladatelská, knihkupecká a knihovnická by se měly vyvíjet ruku v ruce, být spolu v neustálém kontaktu a usilovat silami společnými o jednoho, více méně společného, zákazníka.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CELBOVÁ, Iva. Je český knižní obchod zralý na využívání nových technologií?. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 6 [cit. 2020-10-21]. urn:nbn:cz:ik-10582. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10582

automaticky generované reklamy