Po internetovských službách sáhnu tehdy, když potřebuji rychlou odpověď (a nemám čas prohlížet časopis nebo knihu) na otázku typu "Co to je?" Obvykle také využívám Internet ke komunikaci týkající se odborných problémů.

Scott Williams, administrátor sítě
Kanadské velvyslanectví v Praze

---

Uroven uzivatelu v komunalni sfere je bohuzel relativne velmi nizka. Sam vyhledavam informace prakticky vseho druhu, zejmena pak odborne, vzhledem k memu zamereni.

Webmaster
Mestsky urad Ricany

---

Ktere informace hledam nejcasteji na Internetu? V pracovnich a studijnich zalezitostech sleduji novinky z oboru, vyhledavam v databazich knihoven. V soukromi hledam vse, co potrebuji, nejdrive na Internetu a az pote v tradicnich zdrojich (od cteni denniho tisku pres hledani v jizdnich radech autobusu a vlaku nebo v kulturnim prehledu po zajisteni dovolene atd.). Urcite se daji vyhledavat i jine informace, ale pro mne je Internet elektronickou referencni priruckou a tomu take odpovida typ informaci, ktere tam hledam.

Pavla Zidkova
INCAD

---

Pokud se omezim na WWW, tak: - nejcasteji hledam informace o softwaru, - respektive radeji hledam na WWW vsechno, - co se mysli typem informace? Podle mne se WWW hodi pro informace. Jinak mnohem casteji nez WWW pouzivam Internet pro e-mail. Vzdycky, kdyz slysim Internet a mysli se tim WWW, otvira se mi kudla v kapse. Myslim, ze kazdy, kdo neco o Internetu tusi, vi, ze ta ekvivalence neplati.

Michal Vocu
Superpocitacove centrum Univerzity Karlovy

---

Ktere informace nejcasteji hledate na Internetu, Jsou to predevsim:
a) informace o institucich (univerzitach a katedrach, ktere vyucuji tentyz obor ci obory pribuzne)
b) informace o publikacich a vedeckych a odbornych aktivitach z oboru. Pritom jde predevsim o informace aktualni z posledni doby, ktere jsou klasickym zpusobem tezko nebo vubec nedosazitelne.
resp. ktere informace hledate radeji / snadneji / rychleji na Internetu nez v tradicnich zdrojich?
Jsou to prave informace z "posledni doby", kterym trva dlohou nez se dostanou do klasicke knihovny ci databaze. Dobrou zkusenost mam s programem Alta vista (pro explorativni otazky).
Pro jaky typ informaci se podle vas Internet nejvice hodi? To je prilis siroka otazka, nez abych byl schopen na ni smysluplne odpovedet. Osobne mne napr. prilis nezajima (prozatim), jak se da Internet vyuzit v byznysu a mnoha dalsich lidskych cinnostech, jsem relativne uzce zameren na vyuziti v univerzitnim prostredi.
Prednosti zde vidim radu:
1. Rychlost (nejen pri vyhledavani a ziskavani plnych textu, ale zejmena pri moznosti rychle odezvy od znamych po celem svete, kteri se zabyvaji toutez nebo pribuznou problematikou).
2. Pohodlnost, coz opet vede k uspore casu.
3. Moznosti plnotextoveho vyhledavani v drive nedosazitelnych db.
4. Moznost "dat o sobe vedet", coz se ukazalo byt dulezite pro katedru spis nez pro jednotlivce.
5. Zcela privatne moznost komunikovat s dcerou, ktera t.c. studuje v Kanade. (Elektronicka posta samozrejme obecne).
6. Moznost vyuzivat shareware (volne sireny software), v mem pripade pro elektronickou publikaci (napr. TeX apod.)
Bohuzel FF sluzby Internetu znacne podcenuje ve vsech oblastech vyuziti. O tom svedci oficialni webowske stranky fakulty a vetsiny ustavu a kateder.
Na co se to moc nehodi: Nemam napr. cas cist na Internetu denni tisk, (stale si radeji ty noviny koupim), ale je skvele, ze tento archiv existuje.

Pozn.: Svuj osobni globalni pohled na Internet jsem mj. vyjadril ve specializovanem cisle Filosofickeho csp. 1/98 pod nazvem Fenomen Internet. (Cele cislo je venovano Internetu).

Petr Jirku
Katedra logiky FF UK

---

Zakladni informace o problemu, pokud mi neni znam, jeho zakladni vymezeni, struktura, pak jiz musi prijit profesionalnejsi zdroje - napr. v databazovych centrech, nebo zdroje na Internetu, ale placene (vetsinou), ci nejak registrovane, rekl bych verifikovatelne. To zejmena, ma-li clovek informacim duverovat z hlediska kvality. Dobre se Internet osvedcuje pri vzdelavani se v obecnejsich smerech - zemepis, historie, prirodni vedy. Veskere me cesty uz konzultuji s poradenskou kancelari zvanou Internet. Setri mi to cas a usetri mne to rady prekvapeni. Nejsem sice spokojen s mapami, ale s historickymi ci kulturnimi popisy uz ano.
Rozhodne mi prozradi vice nez kodexovi pruvodci na miste. Velmi rad hledam ve zdrojich kultury (galerie, prehledy kulturnich poradu, divadla). Bezkonkurencne efektivneji se orientuji diky Internetu v knizni produkci -- takovy server amazon.com mi uz zdomacnel a naprosto mu verim. Vyhledavani sveruji temer vyhradne uz search engines a overenym startovnim bodum. Pouzivam asi 12 search engines, rad z nich vymacknu to posledni. Tesi mne jejich rozvoj. Prvni strukturace problemu je zdarma a lehko dostupna prave na Internetu. To v profi zdrojich neni.
Celkove mne spise zajima doplneni se zdroju navzajem, nez abych to zasadne stavel proti sobe:
napr. informace z profesionalniho centra muze byt ucelne doplnena faktografickou ci podobnou informaci z prostredi WWW. Zejmena u firemnich informaci.
Dobre se mi hledaji na Internetu temata blizke Internetu. S vyhodou pouzivam "vyhledavaci nastroje" pro cesky tisk v retrospektive, abych nemusel denne tolik cist zbytecnosti. Kdybych mel systemove shrnout, co nejvice, tak TERCIARNI A SEKUNDARNI INFORMACE.
Ty jsou vabidlem na PRIMARNI, ktere se casto ale musi koupit. Internet neprecenuji a neni nahradou knizni kultury, odbornych casopisu, bazi dat, ale je skvelym doplnkem. V zadnem pripade ho nepodcenuji. V kazdem pripade si nedokazi radu mych aktivit bez Internetu predstavit, ale nesmi mi prekazet a zdrzovat -- od prace i konicku. Ac pritel Internetu, nejradeji mam stejne tuzku a papir na radu cinnosti. A ´kodexovy pristup k datum´ povazuji za nejgenialnejsi bazi dat.

Richard Papik
Ustav informacnich studii a knihovnictvi