Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jak zviditelnit knihovnu a její služby

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Jak zviditelnit knihovnu a její služby

0 comments
Autoři: 

V pondělí 26. května, tedy jako tradičně den před zahájením konference Inforum, se konaly dva zajímavé workshopy se zahraničními lektory: "Jak zviditelnit knihovnu a její služby" a "Vše, co jste se chtěli dozvědět o discovery systému, ale báli jste se zeptat!". První workshop se konal v Akademii věd České republiky, ten druhý v prostorách CERGE-EI.

Zatímco obsahu samotné konference se věnuje ve svém článku Martin Krčál, já bych zde rád alespoň v krátkosti přiblížil obsah pondělního workshopu. Lektorkami wokshopu byly Linda Vidlund a Cecilia Petersson ze švédské Uppsala University Library a ve svém příspěvku se věnovaly především marketingovému využití moderních technologií, jako jsou QR kódy či tzv. "rozšířená realita". Obě technologie jsou poměrně zajímavé a už dnes relativně snadno dostupné, a jejich využití by mohlo přilákat nové uživatele a více zapojit ty stávající.

Linda Vidlund a Cecilia Petersson
Linda Vidlund a Cecilia Petersson na workshopu v Akademii věd

QR kódy

QR kódy (neboli "Quick Response" kódy) připomínají mozaiku černých a bílých čtverečků a můžeme na ně narazit třeba na reklamách v metru, na obalech zboží nebo v novinách a časopisech.  Jsou podobné čárovým kódům, ale mohou obsahovat mnohem více informací, protože data jsou uložena v celé ploše kódu (tedy ve dvou rozměrech).

Zejména díky rozvoji smartphonů jsou QR kódy poměrně populární a jejich "přečtení" velmi rychlé. Stačí na ně namířit kameru v telefonu, a pokud má uživatel nainstalovanou vhodnou aplikaci, může si obsah kódu hned zobrazit. QR kódy mohou, podle své velikosti, obsahovat až několik tisíc znaků (písmena, číslice, url adresy či japonské znaky kandži), přičemž díky opravným algoritmům dokáží zobrazit obsah, i když je část kódu poškozená.

Vytvoření a použití QR kódu je snadné. Například na workshopu citovaný článek How to create a QR code in 4 quick steps shrnuje práci s QR kódy do čtyř kroků: najít vhodný generátor QR kódu, vytvořit a nadesignovat samotný kód, otestovat ho a v neposlední řadě nezapomenout ani na trackování a analýzu.

Generátorů QR kódů existuje celá řada, například Kaywa nebo GOQR.me, přičemž tyto služby obvykle nabízí bezplatné i placené verze. Vytvoření samotného kódu je zpravidla zdarma; placené verze pak umožňují např. sledování výkonu (tj. kolik lidí kód načetlo za dané období atd.). V prezentaci se objevila i služba Microsoft Tag, která umožňuje vytvářet barevné kódy s ještě vyšším objemem uložených dat (tzv. HCCB; High Capacity Color Barcode). Ta ale bude v srpnu příštího roku ukončena.

QR kódy mají poměrně široké uplatnění. Můžeme je využít k prezentaci produktu či služby (tedy i knihovny, knihy nebo konkrétního elektronického zdroje), můžeme návštěvníky nasměrovat na konkrétní webovou stránku, k přehrání videa nebo ke stažení prezentace. Chytré telefony má dnes skoro každý (zejména v cílové skupině studentů, na které se řada knihoven zaměřuje) a není tedy důvod, proč QR kódy nevyzkoušet.

Rozšířená realita

Augmented reality neboli rozšířená realita je technologie, která umožňuje propojit a zkombinovat virtuální realitu s naší "reálnou" realitou. Zatímco ještě před několika lety byla typickým příkladem technologického řešení AR helma s displejem (tzv. head-mounted display), dnes se díky miniaturizaci a rostoucímu výkonu mobilních zařízení můžeme s rozšířenou realitou setkat například v chystaném zařízení Google Glass nebo i na displejích našich smatrphonů.

Jak už název napovídá, podstata této technologie spočívá v "rozšíření" naší reality o další informace a další virtuální prvky. Toto "rozšíření" nejčastěji funguje na základě polohových služeb (např. GPS) nebo identifikace objektů, které snímá kamera – zde se často používají tzv. "markery", které vypadají trochu jako QR kódy a dokáží AR aplikaci sdělit, "na co" se kamera dívá a co se má na displeji zobrazit.

Typickým případem rozšířené reality může být třeba navigační aplikace, do které člověk zadá cílovou destinaci, ale místo mapy na displeji může doporučenou trasu přímo "vidět" před sebou. Nebo informační aplikace, se kterou uživatel namíří na konkrétní objekt s markerem (např. exponát v muzeu nebo knihu v knihovně) a na brýlích nebo na displeji mobilního telefonu se objeví podrobnější informace, přehraje se video, 3D animace atd. Pro chytré telefony už existují i první AR hry.

Mezi služby a aplikace, které jsou už dnes poměrně snadno dostupné, patří například Layar, buildAR či Junaio. Jedná se už o služby spíše placené (byť často s možností vyzkoušení), ale zároveň poměrně unikátní a tedy i s velkým potenciálem do budoucnosti. Protože i když je rozšířená realita již dnes k dispozici, stále je teprve na začátku své cesty a jejich skutečný rozmach nás teprve čeká.

Netradiční marketing v praxi

V rámci praktické části workshopu se pak návštěvníci rozdělili do několika skupin a snažili se vymyslet nějaké zajímavé projekty, jak zaujmout své čtenáře a propagovat své služby a nabídku EIZ. Cílem bylo využít nejen zmiňované QR kódy či rozšířenou realitu, ale i další moderní trendy a technologie, jako gamifikace (zapojení her a herních prvků), využití multimediálního obsahu (obrázky, videa, animace) a další. Prezentace práce jednotlivých skupin byla zároveň poslední částí pondělního workshopu.

Skupinová práce na workshopu Skupinová práce na workshopu Skupinová práce na workshopu Skupinová práce na workshopu
Skupinová práce na workshopu a ukázka některých výsledků

Poznámka: Autorem fotografií je Jiří Topol.

Poznámka 2: Druhý workshop odstartoval hned po skončení prvního, ale na jiném místě – v prostorách CERGE-EI (stejně jako workshop o elektronických knihách minulý rok). Název workshopu byl "Vše, co jste se chtěli dozvědět o discovery systému, ale báli jste se zeptat!" a vedli ho Helle Lauridsen ze společnosti ProQuest a Dave Pattern, manažer knihovních systémů na University of Huddersfield ve Velké Británii.

Mezi témata workshopu patřily discovery služby a jejich přínos pro knihovnu, otázky, které je třeba zvážit před jejich nákupem, běžná úskalí discovery systémů, informace, jakým způsobem tuto novou službu "prodat" akademickým pracovníkům, vědcům a studentům, či jaký dopad má discovery služba na informační gramotnost a využívání e-zdrojů. Pro bližší informace o tomto tématu můžeme doporučit článek Jak si vybrat vhodný discovery systém, workshop Helle Lauridsen Jak spravovat elektronické informační zdroje a výrazně zvýšit jejich využití či článek z představení centralizovaného vyhledavače EBSCO Discovery Service.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. Jak zviditelnit knihovnu a její služby. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 8 [cit. 2020-05-25]. urn:nbn:cz:ik-14263. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14263

automaticky generované reklamy
registration login password