Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jak žít úspěšně vedle sebe

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Jak žít úspěšně vedle sebe

0 comments

Regionální knihovna Karviná prostřednictvím kulturněvýchovných aktivit napomáhá vzájemnému poznávání, odbourávání předsudků a vžitých stereotypů pramenících z neznalosti tradic a kultur k vytváření vzájemné důvěry, porozumění a tolerance mezi občany romského etnika a majoritní společnosti.

Karviná je město, ve kterém se v současné době nachází dvě sociálně vyloučené lokality, a to Karviná – Nové Město a Karviná – Hranice, tzv. Vagónka. Většina dětí pocházejících z těchto lokalit navštěvuje dvě základní školy v blízkosti svého bydliště, kde ve větší míře tvoří dětský kolektiv právě děti romského etnika. Další škola, kterou navštěvují romské děti, je ZŠ pro žáky se specifickými potřebami. A právě na tyto školy se knihovna zaměřila při tvorbě cyklu besed o Romech.

Škola může být zajímavá i zábavná pro všechny děti

Škola může být zajímavá i zábavná pro všechny děti

Příčina neúspěchu romských dětí ve škole spočívá v odlišném způsobu výchovy v romské rodině a ve velkém nezájmu romských rodičů o školní vzdělání. Romské děti tak z velké většiny nechodí do mateřských škol a nemají tedy žádnou zkušenost s organizovanou činností.

Romské dítě je vychováváno v širší rodině s větším počtem sourozenců, chybí zde také pevná struktura, schází pravidelný denní program, vymezení osobního prostoru a osobních věcí. Děti nepravidelně jedí, chodí spát, kdy chtějí a dělají to, co samy chtějí. To se pak následně projevujeneschopností pravidelné přípravy do školy, pozdními příchody, záškoláctvím, touláním a podobnými negativními projevy chování Romští rodiče vychovávají své děti jiným způsobem, než je tomu v českých rodinách. V nepochopení těchto odlišností ze strany majoritní společnosti se mohou skrývat příčiny školní neúspěšnosti romských žáků a zároveň i příčiny vzniku negativního vztahu ke škole a nechuť ke vzdělávání.

Malí Romové si nemohou ve své „velkorodině“ osvojit základní jazykové dovednosti. Nedostatečné zvládnutí českého jazyka se pak stává velkým problémem v prvním kontaktu se školou.

Romové jsou orientováni pouze na přítomnost, proto je velmi těžké vzbudit v nich zájem o další studium a podnítit vytváření představ o budoucím povolání.  Romské dítě je emočně snadno vzrušivé, bývá impulzivní až výbušné. Toto je dáno jejich odlišným temperamentem. Další problém spočívá také v přejímání norem. Mnozí romští jedinci se sice s normami majoritní společnosti formálně smíří, ale vnitřně se s nimi neidentifikují. Kolektivní rozhodování, které je pro romskou rodinu charakteristické, vede k tomu, že dítě nemá potřebu individuálního rozvoje. To samozřejmě ovlivní i jeho vztah ke škole a k třídnímu kolektivu, kde se v současné době klade velký důraz právě na samostatnou práci. Za úspěšného žáka je dnes považován ten, který klade otázky, přemýšlí o problému, hledá svá vlastní řešení. Nespokojí se jens tvrzením, že “to tak je”. Chce vědět víc.

Aby romské děti poznaly samy sebe, aby pochopily, proč se tolik liší od ostatních dětí a dokázaly se zamyslet nad důvody, které vedou k nedorozumění mezi jejich etnikem a majoritní společností, připravila Regionální knihovna Karviná cyklus besed o Romech a pro Romy. Besedy byly připraveny tak, aby jejich obsah oslovil děti ve všech ročnících základní školy.

Žákům první až páté třídy byly čteny pohádky Eleny Lackové, ve kterých se zrcadlí osudy romského společenství v minulosti i v nedávných letech, ale také touhy, víra a schopnosti Romů. V minulosti dětem četli a vyprávěli pohádky mužští vyprávěči a jejich posluchači jim nosili dřevo na otop, tabák a pro děti drobné laskominy. I o těchto zvycích se děti dozvěděly při čtení pohádek. Beseda pro malé děti se z větší části skládala z her a dalších aktivit spojených s tématem národnostních menšin, kdy si uvědomily, že se lidé mohou lišit barvou pleti, ale jinak jsou si ve spoustě věcí podobní. Naučily se pochopit a poznat rozdíly mezi jinými národnostními skupinami, tolerovat je a akceptovat.

Pro žáky druhého stupně ZŠ byl připraven cyklus tří besed, ve kterém se dozvěděli základní informace o historii Romů od jejich odchodu z Indie, která byla jejich pravlastí, po příchod na Balkán a doputování do Českých zemí. Školáci získali základní informace o životě Romů ve 20. století na našem území, dozvěděli se, jaké byly jejich osudy za I. a II. světové války, jaký byl jejich život v komunistickém Československu a jak zvládli či nezvládli demokracii po tzv. Sametové revoluci.

V posledním bloku besedy pak poznali tradiční romská řemesla, život v romské rodině od narození dětí až po smrt člena rodiny, ukázky tradiční i současné romské hudby a literatury. Nezapomnělo se ani na romské symboly a prezentaci webových stránek zaměřených na romské i neromské uživatele.

V dalším školním roce se touto aktivitou chce karvinská knihovna zaměřit i na žáky ostatních základních škol. Cílem je  aby školáci poznali tuto národnostní menšinu, která zde žije již několik staletí, a přesto jsou její členové stále považováni za „cizince“.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
UNUCKOVÁ, Michaela. Jak žít úspěšně vedle sebe. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 5 [cit. 2020-08-10]. urn:nbn:cz:ik-13636. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13636

automaticky generované reklamy