Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Jak si rozumí naše knihovny s informačními technologiemi?

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Jak si rozumí naše knihovny s informačními technologiemi?

0 comments
Autoři: 
Koncem roku 1997 byl Národní knihovnou České republiky proveden výzkum stavu využívání informačních technologií v knihovnách ČR, do něhož bylo zahrnuto celkem 649 knihoven různých typů (vyjma knihoven školních). Ze zprávy o tomto výzkumu vybíráme nejdůležitější a nejzajímavější údaje.

1. Automatizované knihovnické systémy (AKS)

Ze zprávy nepřímo vyplývá, že AKS využívá 66 % sledovaných knihoven. Jedná se o následující systémy:

AKS počet knihoven
LANius
CDS/ISIS
TINLIB
KPsys
SMARTLIB
nespecif./vlastní
Rapid Library
ALEPH
BIBIS
174
98
43
35 1)
29
22
12 2)
8
5
426

1) Systém KPsys má v ČR mnohem více instalací, avšak převážně ve školních knihovnách, které nebyly předmětem výzkumu.
2) Systém Rapid Library má podle dodavatele v ČR 44 instalací.

Od roku 1992, kdy se započalo s "masovým" zaváděním automatizovaných knihovnických systémů do knihoven - každý rok přibyde v průměru 53 takových knihoven. Do roku 2000 (tj. v letech 1998, 1999 a 2000) plánuje instalaci AKS podle grafu uvedeného ve zprávě asi 73 knihoven. Šokující informací však je, že s automatizací svého provozu vůbec nepočítá asi 185 (tedy téměř 30 procent) ze zkoumaných knihoven!

2. Katalogizace

Ideálním stavem v této oblasti je podle většiny zasvěcených knihovníků sdílená katalogizace, propojení knihoven do sítě (sítí). Podmínkou pro přebírání katalogizačních záznamů však je jednotné dodržování pravidel popisu, kterými jsou Anglo-americká katalogizační pravidla (AACR). Tato pravidla používá zatím jen 28 % (tj. 182) sledovaných knihoven (jde především o knihovny ústřední a vysokoškolské). Přebírání katalogizačních záznamů praktikují přede-vším knihovny, které používají systém LANius.

3. OPAC

Modul OPAC (veřejně přístupný elektronický katalog) používá 189 (tj. 45%) automatizovaných knihoven. Tyto katalogy většinou obsahují záznamy o dokumentech z posledních let.

4. CD-ROM

Stále větší oblibu mezi nakladateli i uživateli si získává CD-ROM, který umožňuje poskytovat širší spektrum informací než tradiční tištěný dokument. Z výzkumu vyplynulo, že nosiče CD-ROM se využívají ve 179 knihovnách s AKS. Převážně se jedná o domácí CD-ROM. Zahraniční CD-ROM jsou zastoupeny výrazněji jen v bibliografických bázích.

5. Internet

Z celkového počtu zkoumaných knihoven jich bylo v době provádění výzkumu 187 (tj. 29 %) napojeno na Internet, z toho asi 1/4 institucí poskytovala využívání Internetu svým uživatelům (většinou šlo o vysokoškolské knihovny). Skupina zaměstnanců i skupina uživatelů těchto knihoven nejvíce využívá Internet k vyhledávání informací. 88 knihoven se prezentovalo veřejnosti na Internetu prostřednictvím vlastních webových stránek. Do roku 2000 počítá se zřízením stránek dalších 105 knihoven. Ostatních 456 sledovaných knihoven (tedy 70 %) s vytvořením vlastních webových stránek vůbec nepočítá!

6. Počítačové vybavení

Pokud jsou knihovny vybaveny počítači, většinou (ze 76 %) jde o typy PC 486, resp. Pentium. Počítače nižší výkonnosti se nalézají většinou v obecních knihovnách (tyto zároveň z více než 90 % nepočítají vůbec s připojením své instituce na Internet).

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CELBOVÁ, Iva. Jak si rozumí naše knihovny s informačními technologiemi?. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 9 [cit. 2019-07-18]. urn:nbn:cz:ik-10451. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10451

automaticky generované reklamy