Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Internetové stránky věnované výuce českého a anglického jazyka určené žákům se specifickými poruchami učení

Čas nutný k přečtení
47 minut
Již přečteno

Internetové stránky věnované výuce českého a anglického jazyka určené žákům se specifickými poruchami učení

1 comments
Anglicky
English title: 
Internet sites for teaching languages to pupils with specific learning disabilities.
English abstract: 
<p>The author has created the web pages <a href="http://kaminet.wz.cz/">http://kaminet.wz.cz/</a> for education of Czech language and English language. They focus on helping children with specific learning disabilities studying at secondary schools. </p>
Poznámka redakce: Tento příspěvek je upravenou částí rigorózní práce autorky:

BALHAROVÁ, Kamila. Využití internetových stránek KamiNet ve výuce jazyků u žáků se specifickými poruchami učení. Praha, 2008. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta.

KamiNet a jeho cíl

KamiNet jsou výukové webové stránky, které mají za cíl pomoci dětem se specifickými poruchami učení (dále jen SPU), především s dyslexií, dysgrafií a dysortografií, ve výuce jazyků.

Žáci s těmito problémy se mohou vzdělávat:

  • v základních školách pro žáky se SPU,
  • v základních školách v rámci skupinové integrace v tzv. „specializovaných třídách“,
  • v základních školách v rámci individuální integrace.

Na 2. stupni se žáci se SPU obvykle integrují do běžných tříd. Někteří z nich však tento přechod obtížně zvládají, zažívají neúspěch a jejich sebevědomí klesá na minimum.

Snažila jsem se dát vyučujícím, žákům se SPU i jejich rodičům pomůcku k výuce jazyků, konkrétně českého a anglického jazyka.

Žákům se snažím poskytnout možnost k procvičování učiva probíraného v českém a anglickém jazyce. Proto zde uveřejňuji jednoduché testy a pomůcky. V anglické části jsou to česky vysvětlené základy anglické mluvnice, ke kterým se mají možnost kdykoli v průběhu učiva vracet, a jednoduché testy, ve kterých se mohou ujistit, že už učivo umí, a tím si upevňovat i své sebevědomí. Nechybí zde ani procvičování slovní zásoby podle tematických okruhů, slovníček či procvičení nepravidelných sloves. V části české literatury to jsou přehled pojmů, se kterými mívají problémy, a literární ukázky, odpovídající jejich věku, s možností procvičování délek samohlásek. V části české mluvnice jsou to testy a k nim „taháky“, kde si mohou připomenout to, co se naučili. Pravopis je rozdělený na začátečníky a pokročilé s přehledem mluvnických pravidel. Žáci se SPU potřebují daleko větší množství pomůcek, materiálů a pomoci než běžná populace. V tom se jim KamiNet snaží vyjít vstříc.

Rodiče již mnohdy učivo českého jazyka z 2. stupně základní školy zapomněli. Zde ale mohou najít pomoc při zkoušení svých dětí z probírané látky, aniž by ji oni sami museli nutně znát.

Učitelům se snažím poskytnout baterie testů, které jsou vyzkoušené na žácích se SPU a které jsou tito žáci schopni zvládnout. Může to být vhodná pomůcka i na zkoušení integrovaných žáků.

Stránky lze používat k procvičování ve škole i doma, jedná se totiž o bezplatnou výuku, přístupnou odkudkoli a komukoli.

Vývoj KamiNetu

Školní rok 2002/03

Na prvních třídních schůzkách se mě rodiče ptali, jak mají pomoci svým dětem s výukou jazyka, když na trhu jsou pouze učebnice psané anglicky a oni se učili jen rusky. Anglicky neumí ani slovo. A tak to tedy začalo.

Zpočátku jsem stránky vytvářela výhradně pro potřebu svou a svých žáků. Postupně jsem přidávala materiály, které jsem aktuálně potřebovala pro výuku. K prvnímu zveřejnění stránek došlo v prosinci 2002. Nejprve jsem vypracovala česky psaný přehled anglické mluvnice a začaly k ní vznikat jednoduché testíky. V části češtiny byly pouze měsíční plány výuky pro mé žáky. Rodičům sloužily k tomu, aby věděli, co probíráme, případně jaké jsou dlouhodobé úkoly, aby je nemuseli s dětmi řešit den před odevzdáním.

Školní rok 2003/04

V tomto školním roce jsem v podstatě dokončila anglickou gramatiku. Vznikl také první slovníček, včetně přepisu výslovnosti, který měl i svou procvičovací verzi. Právě slovníčky v anglických učebnicích, kde nebyly uvedeny české významy slov, byly největším problémem v domácí přípravě žáků se SPU.

Školní rok 2004/05

V části češtiny se objevují testy z literárních pojmů a literární pojmy podle osnov Obecná škola seřazené podle jednotlivých ročníků. Rozvíjí se část mluvnice. Vznikají testy ze slovních druhů, skloňování, časování, stupňování, věty jednoduché, souvětí. K mluvnickým testům přibývají taháky. V angličtině přibývá vysvětlení výslovnosti a rozšiřuje se slovníček.

V tomto roce jsem uskutečnila pokus s tvorbou a psaním písemných prací prostřednictvím KamiNetu. Takovéto písemné práce byly příjemné při opravování, protože jsem vše dobře přečetla. Přesto jsem od psaní v budoucnu upustila. Přeci jen se jedná o bezplatný server, který ne vždy měl stoprocentní připojení. Pokud se připojení přerušilo, nebyly testy odeslány, a veškeré výsledky tak byly ztraceny.

Na KamiNetu dlouho nebyla část věnovaná pravopisu. Je to proto, že jsem našla na webu stránky diktaty.ewa.cz, které má velmi pěkně zpracovány kolega Jiří Husa. Proto vznikla stránka věnovaná odkazům, kam jsem odkaz na jeho web umístila. Stránka odkazů je malá a odkazy jsou do ní vybírány velmi pečlivě, aby zde byly opravdu jen ty, které vyhovují žákům se SPU.

Školní rok 2005/06

Na tento školní rok je připraveno rozšiřování testů ve všech oblastech. Procvičovací testy již nestačí. Žáci se snaží obalamutit vyučujícího při zkoušení tím, že se tajně vracejí do testů a opravují si chyby. Prostě podvádějí. Jak jim v tom zabráním?

Od tohoto okamžiku každý test existuje ve dvojím provedení. Modré testy zůstávají i nadále procvičovací, ukazují, kde žáci udělali chybu. Nové jsou testy fialové - zkoušecí. Zde už dostanou po vyplnění známku, aniž by jim výsledková tabulka ukázala, kde chybu udělali. Také se nemohou vrátit do již vyplněného testu po jeho vyhodnocení. Odlišné pozadí je použito i pro snadné odhalení pokusu o podvod.

V části angličtiny také přibylo několik dalších testů.

Školní rok 2006/07

V tomto roce jsem se více zaměřila na angličtinu. Abecedně řazený slovníček je převeden do databáze, ze které vytvářím podle jednotlivých témat testy na procvičování slovní zásoby. Tematicky řazené jsou proto, aby byly použitelné v jakémkoli ročníku a podle úrovně znalostí žáků. Podobně jako databáze slov vzniká databáze nepravidelných sloves. Zároveň s databází vytvářím i jednotlivé testy. Jako bonus vzniká hra.

Školní rok 2007/08

Před zahájením tohoto školního roku procházejí stránky velkou úpravou, která na první pohled není vůbec vidět. Dochází k přechodu na PHP. Je to potřebné pro další vývoj stránek a umožňuje mi to například nabídnout uživatelům možnost nastavení barevného schématu stránek pro čtení. Také jsem stránky optimalizovala i pro jiné prohlížeče než pouze Internet Explorer.

Po začátku školního roku dochází ke změně koncepce literatury také na základě spuštění Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (2005). Mění se taháky literárních pojmů, přecházejí z ročníků na abecední řazení, dochází k rozšíření a navázání literární historie na testy a úplně nově vzniká část literárních ukázek s mírně pravopisnými testy.

Školní rok 2008/09

V prvním pololetí tohoto roku vzniká část pravopisu. Je to z toho důvodu, že dosud používaná a volně přístupná pravopisná cvičení na serveru diktaty.ewa.cz (Husa, 2007) jsou omezena.

Pravopis na KamiNetu je rozdělen na dvě části - pro začátečníky a pro pokročilé. První z nich je určena žákům ve druhé a na začátku třetí třídy. Vzhledem k této věkové kategorii jsem ji zpestřila i obrázky, které žákům navíc pomáhají v orientaci mezi jednotlivými testy. Ti starší mají k testům vypracovaná i přehledná pravidla. Mám v plánu tuto část dále rozšiřovat a upravovat.

Jak psát web pro žáky se SPU

V rámci SIPVZ jsem se zúčastnila školení typu P zaměřeného na tvorbu webových stránek. Informace o tom, jak psát webové stránky, jsem dále získávala například z webové prezentace http://jakpsatweb.cz/ (autor Janovský, 2001).

Snažím se i o dodržování tzv. „webových standardů“. Weakley (2004) o nich říká, že mohou pro různé lidi znamenat různé věci. Nicméně, web postavený na webových standardech by podle něj měl být - v ideálním případě - jednoduchý, bezchybný, založený na CSS, přístupný, použitelný a přívětivý k vyhledávačům.

Podobně se vyjadřují autoři Algozzine, Bray, Flowers, Smith (2003), kteří ve své studii popsali pravidla webových stránek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a také nejčastější chyby a omyly, které se vyskytují na webových stránkách základních škol z pohledu přístupnosti pro tyto žáky. Jednalo se o studii se širším zaměřením, ale myslím si, že podobná pravidla i webové standardy by měl dodržovat i KamiNet.

Základní pravidla, která by měl dodržet web pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, rozdělují Algozzine, Bray, Flowers, Smith (2003) na část týkající se odborného vzniku stránek a na část obsahu stránek a navigace. Podobně jako Weakly hovoří o CSS (kaskádové styly), přístupnosti, použitelnosti, jednoduchosti. Navíc poukazují na to, co je důležité pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Uvádějí například tyto zásady:

  • vytvářet tabulky tak, aby se správně zobrazovaly v běžně používaných prohlížečích,
  • zajistit aktualizaci stránek tam, kde se jedná o časově citlivý obsah,
  • zabezpečit, aby stránky bylo možné prohlížet v různých prohlížečích, byly jim přizpůsobené,
  • nespoléhat se jen na barvy (například jako označení odkazů),
  • zajistit jasný navigační mechanismus,
  • zabezpečit, aby texty byly jasné a jednoduché.

Pro vytváření stránek jsem nepoužívala MS FrontPage (nebo dokonce MS Word) ani jiné WYSIWYG editory, ale naučila jsem se pracovat v kódu HTML. CSS soubor jsem zpočátku používala jen v omezeném rozsahu. Tabulky používané na stránkách jsou relativně jednoduché. Navíc právě proto, že si je píšu sama v čistém kódu, nemám problémy s jejich zobrazováním.

Zpočátku jsem stránky optimalizovala pouze pro prohlížeč Internet Explorer, který jsem sama používala. Tuto informaci jsem ale uvedla na vstupní stranu češtiny i angličtiny, což bývala běžná praxe. V současnosti jsou stránky navíc optimalizovány pro Firefox a bez větších problémů je lze využívat i v ostatních běžných prohlížečích.

Požadavek nespoléhat na samotné barvy zatím nesplňuji. Tento požadavek, aby odkazy v textu byly označeny i jinak než barvou, je důležitý z hlediska barvoslepých uživatelů. Na KamiNetu je jen několik málo odkazů v textu. Přesto do budoucna uvažuji o úpravě stránek podle tohoto požadavku. Odkazy mimo souvislý text však nebudu přizpůsobovat podtržením, neboť stránky jsou tvořeny na základě zpětné vazby od žáků se SPU a některým z nich podtržení znesnadňuje čtení.

Daleko větší důraz jsem kladla na to, aby KamiNet splňoval část pravidel týkajících se obsahu a navigace. Navigační mechanismus by měl být jasný, čitelný, přehledný a dobře (nejlépe stále) dostupný. Proti tomuto požadavku však stojí potřeba co nejméně žáky se SPU při práci rozptylovat nadbytečnými informacemi, tlačítky, grafikou apod. Proto je na stránkách s testy, slovníčky i vysvětlujícími texty umístěno vždy jen tlačítko „zpět“, které jim umožní postupný návrat o jeden krok zpátky.

Úplná navigace je tedy pouze na úvodních stranách webu. Na vstupních stránkách češtiny a angličtiny jsou umístěna dvě okna. Jedno malé nahoře obsahuje odkazy na hlavní části KamiNetu, v druhé tabulce jsou pojmenovány nejdůležitější části výuky jazyka. Snažila jsem se o výstižné pojmenování - tyto stránky jsou tedy jakýmisi rozcestníky. Zde jsou zveřejněny odkazy a minimum textu, který je nutný k provozu stránek. Obdobně je tomu i na hlavní vstupní straně a na dalších informačních stránkách.

Odkazy jsou v celých stránkách uvedeny jednotně v modré barvě, pouze jako odlišení zkoušecích testů se u odkazů objevuje barva fialová. Odkazy jsou umístěny na stránce odděleně od textu, v jednom nebo ve dvou sloupcích. To dodržuji v celém KamiNetu. Odkazy z textu se vyskytují zcela ojediněle, a to v případě bonusové hry nebo pokud se jedná o odkaz, který se již také vyskytuje ve sloupci a nyní se jen připomíná, například ve vysvětlujícím textu mluvnice. Pro přehlednost a čitelnost je zvolena u odkazů jednotně větší velikost písma. Kde je to nutné, je uveřejněn i popis, jak lze s jednotlivými částmi pracovat.

Zabezpečit, aby texty byly jasné a jednoduché, byl můj největší úkol. Snažila jsem se zohledňovat nejčastější problémy žáků s dyslexií. Jde například o zvýšenou unavitelnost, poruchy paměti, pozornosti a prostorové orientace. Žákům se SPU se čtou lépe větší písmena, potřebují i mechanické procvičování stejného testu, pracovat ve dvojici. Pokud již pochopí princip, dokáží ho používat stejně úspěšně jako žák bez poruchy učení. Informace o tom, jak webové stránky přizpůsobit žákům se SPU, jsem získávala jak z odborné literatury, tak z praxe zpětnou vazbou od mých žáků. Bylo mi jasné, že musím omezit velikost testů, že všechny informace musí být přehledné, jednoduché, v angličtině je třeba mluvnici vysvětlit česky, dodat tabulky časování sloves, tabulky nepravidelných sloves logicky provázat s jednotlivými testy. Náročnost je nutné zvyšovat postupně.

Algozzine, Bray, Flowers, Smith (2003) zpracovali do přehledných tabulek nejčastější chyby vyskytující se na školních webových stránkách. Jako největší chybu, která se vyskytovala v 74 %, uvedli výběr barevného kontrastu pozadí a popředí stránek. Na druhém místě bylo zveřejňování textů v nepodporovaném typu písma. Doporučují také nabídnout stránky ještě v jiné barevné kombinaci.

Protože černá na bílé není kombinace barev, která se podle výzkumů nejlépe čte, umožnila jsem na KamiNetu nastavení kombinace barev, kterou Krobotová (2001) uvádí jako nejčitelnější. Jedná se o kombinaci černé na žluté. Přebarvení lze nastavit kromě titulní strany též na vstupní straně češtiny a angličtiny a na vstupní stránce pravopisu pro začátečníky. Od přebarvení se již všechny strany zobrazují ve vybrané kombinaci barev. Odlišné barevné kombinace na stránkách používám jen omezeně, například u testů, kde jimi označuji, zda se jedná o typ zkoušecí nebo procvičovací.

Snažím se udržovat stálou celkovou koncepci KamiNetu, stránky se ovšem průběžně dále rozšiřují.

Přizpůsobení webových stránek KamiNet žákům se SPU

Přehlednost a stereotyp jako pomoc v orientaci

Žáci se SPU často trpí poruchou orientace a určitý stereotyp jim pomáhá snadněji se ve stránkách orientovat. Proto jsou vstupní stránky na češtinu i angličtinu koncipovány stejným způsobem - v okně na pozadí jemného bílošedého vzorku. Stejně tak jsou všechny stránky určité oblasti vytvořeny ve stejné úpravě. Například v části mluvnice najdou žáci vždy vlevo připomenutí, takzvaný tahák, ve kterém si mohou osvěžit procvičované učivo. Pro ty, u kterých převažuje krátkodobá paměť, je tahák vhodný k připomenutí již probrané látky. Lépe se jim pak pracuje, neboť ví, co se od nich vlastně chce. Odkazy na jednotlivé stránky jsou uvedeny v celých stránkách stejnou barvou a jsou vždy vyznačeny tučně.

Velikost písma a užití tabulek

Na stránkách se vyskytuje několik velikostí písma. Největší typ je používán v testech, aby byly dobře čitelné i pro žáky s těžkou formou dyslexie. Pro přehlednost jsou testy uváděny nejčastěji v tabulkách nebo sloupcích. O něco menší je písmo odkazů na jednotlivé testy. Běžným typem písma jsou psány taháky a ostatní text. Ten však jde ve většině výkladových stránek zvětšit kliknutím na „zvětšení“. To, že velikost písma ovlivňuje i u žáků na druhém stupni základní školy porozumění, potvrzuje práce Gósyové (1998), která zkoumala vzorek náhodně vybraných žáků základních škol. Jednalo se o žáky osmileté, jedenáctileté a čtrnáctileté. V závislosti na velikosti i typologii písma zjistila statisticky významné rozdíly v porozumění dokonce i u čtrnáctiletých, kde to již nepředpokládala. S tímto výzkumem se shoduje i mé pozorování u žáků se SPU. Proto je na KamiNetu používáno čtrnáctibodové a dvanáctibodové písmo, jen výjimečně je používána kurzíva, která je podle mých zkušeností pro žáky se SPU čitelná nejobtížněji.

Minimum rozptylujících prvků

Žák se SPU pracující na testu se potřebuje co nejvíce soustředit na výkon. Nesmí být pokud možno ničím rozptylován. Proto na stránkách testů není žádná jiná navigace, kromě tlačítek „Zpět“ a „Vyhodnoť“. Vyhnula jsem se i obrázkům, velkým nadpisům, neobvyklým typům písma, přehnané barevnosti a rovněž reklamním banerům v zápatí všech stránek.

Nastavitelnost barev a kontrast textu s pozadím

Kombinace barev s verbálním textem patří podle Krobotové (2001) k nejsložitějším složkám stylistiky. Barevným řešením lze ucelené texty integrovat i dezintegrovat. Ve své práci uvádí stupnici, která naznačuje, jak jednotlivé dvojice barev podporují viditelnost a čitelnost textu. Podle této stupnice je na 1. místě uváděno černé písmo na žlutém pozadí. British Dyslexia Asociation (2007) pro žáky s dyslexií doporučuje používat jakoukoli barvu kromě bílé, u papíru konkrétně krémovou nebo šedobílou. U webových stránek hovoří o tom, že žáci s dyslexií upřednostňují tmavý text na světlém pozadí, ale preference barev jsou u nich různé.

Ve stránkách je použito několik barevných kombinací - jiné pro výkladovou část, jiné pro zkoušení. Text je psán tmavou barvou na světlém pozadí. Stránky lze přebarvit do černého textu na žlutém pozadí. Z mého pozorování vyplývá, že černé písmo na žlutém pozadí při práci využívají žáci se středním a těžkým stupněm dyslexie. Žáci s lehčím stupněm dyslexie většinou pracují v základním nastavení barev - černé písmo na světle modrém pozadí.

Pomůcky pomáhající při procvičování učiva

Žáci se SPU se často potřebují vracet k učivu, které je probráno již v minulých letech. Proto jsem do stránek zařadila pomůcky, které jim pomáhají k pohotovému a snadno přístupnému opakování. Je to například vysvětlení literárních pojmů, výklad k úkolům jednotlivých literárních ukázek nebo základy anglické mluvnice vysvětlené česky.

Zaměření testů na jednu dovednost

Často vytvářím testy, které procvičují pouze jednu dovednost, jeden algoritmus. Žáci se SPU totiž k zapamatování učiva potřebují podstatně více opakování než žáci bez poruchy učení. Podle mých zkušeností potřebují především víckrát opakovat vždy jednu konkrétní dovednost. V okamžiku, kdy pochopí nebo si připomenou již naučenou látku, dokážou být stejně úspěšní jako žáci bez poruchy.

Jednoduchost?

Mohlo by se zdát, že testy jsou příliš jednoduché. Moje zkušenost však ukazuje, že i když žákům se SPU zařazeným do specializovaných tříd zadám jako domácí přípravu procvičit například testy věnované slovesům, nedostanou při zkoušení samé jedničky. Známky se pohybují po celé škále hodnotící stupnice. Při zkoušení mám na výběr nejméně ze dvou testů a to již obvykle stačí.

Postupné zvyšování náročnosti

Nesnažím se vytvářet testy co nejjednodušší. První ze stejné sady testů obvykle bývá sice velmi jednoduchý, ale ten poslední má již náročnost na úrovni znalostí daných doposud osnovami pro základní školu.

Rozsah testů a výběr odpovědí

Na stránce testu obvykle najdeme deset úkolů, při procvičování mluvnických významů maximálně 21. Tato velikost se mi osvědčila, v tomto rozsahu se i žáci s těžkým stupněm poruchy dokáží soustředit a podávat výkony. Delší testy měly za následek ztrátu motivace k práci, zdály se mým žákům nad jejich síly. Zřejmě se projevuje i vliv rychlejší unavitelnosti a potřeby střídat práci. Žáci s dyslexií nemusí číst dlouhé texty, žáci s dysgrafií a dysortogarfií oceňují, že v těchto testech nemusí psát, pouze si vybírají z nabídnutých možností. Na takto dlouhé cvičení se zvládají soustředit všichni. Při vyhodnocování a překlikávání na další test si jejich pozornost může odpočinout.

Motivace

S rozsahem úzce souvisí i motivace. Žáci se SPU mají radost, pokud se jim test podaří, uvolní se a pobaví skákajícím zeleným míčkem. Při výkladu nového učiva se mi osvědčilo probrat jeden z testů frontálně a poté všichni žáci zkoušeli pochopení na dalších podobných testech. Žáky se SPU integrovanými v běžné třídě je možné nechat procvičovat testy, zatímco ostatní žáci ze třídy budou psát zápis z učiva. Považuji za samozřejmost, že žákům se SPU učitelé připravují texty k nalepení.

Výběr z odpovědí a dopisování na klávesnici do formulářových oken

Dodnes mě zaráží, s jakou chutí žáci se SPU vyplňují testy zaměřené na stupňování, ve kterých vpisují do formulářového okna text, a jak je prožívají. Líbí se jim psát na klávesnici, neboť obě jejich ruce mají pohyb. Jenže v dopisování se skrývají mnohá úskalí. Nejčastěji se jedná o vynechávání některých písmen, případně jejich záměnu. Při vyhodnocení se pak žáci velmi rozčilují, protože stupňovat přeci umí, a program jim jejich odpovědi nechce uznat. Najednou hledají, kde vynechali jaké písmenko. Nechávám je při hledání spolupracovat ve dvojicích, pomáhat si. Protože na pozornost je tento test nejnáročnější, zvolila jsem opět pouze deset úkolů.

V části angličtiny podobně procvičují psaní anglické slovní zásoby a sloves. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna žáci se SPU budou tento typ testů dělat rádi.

Analýza vývoje návštěvnosti a využívání KamiNetu z hlediska žáků se SPU

Zdůvodnění šetření

Níže uvedené šetření jsem zaměřila na uživatele internetových stránek KamiNet. Chtěla jsem zjistit, zda a jak je KamiNet využíván a zároveň, jestli ho využívají ti, kterým je určen, tedy žáci se SPU.

Zajímalo mě, zda má cenu vytvářet specializované stránky pro žáky se SPU, a pokud už takové stránky existují, jestli jsou jim užitečné, zda je potřebují a využívají. Pokud vím, žádné takové šetření dosud neproběhlo, a tak bych ráda přispěla alespoň malou měrou k objasnění užitečnosti specializovaných stránek pro žáky se SPU. Domnívám se, že čím více poznatků bude k této problematice shromážděno, tím lépe mohou být přizpůsobovány internetové stránky žákům se SPU.

Cíle šetření

Hlavním cílem šetření je analýza vývoje návštěvnosti a využívání KamiNetu z hlediska žáků se SPU.

Mezi dílčí cíle patří zjištění návštěvnosti v jednotlivých hodinách, dnech, měsících i letech od počátku sledování návštěvnosti v roce 2003. Dále pak zjištění složení uživatelů, využívání jednotlivých částí, kde a kdy se na KamiNetu žáci učí a v neposlední řadě také, proč se zde učí. To vše z hlediska žáků se SPU i běžných žáků.

Nejčastější otázky k využití a návštěvnosti

Současně se vznikem výukových stránek jsem se začala zajímat o to, zda je někdo bude používat, a pokud ano, tak kdo. Zpočátku jsem byla velmi nejistá, domnívala jsem se, že stránky nebude používat nikdo jiný než já a moji žáci se SPU ve výuce. Hlavou se mi honily různé otázky, na které jsem neznala odpověď:

Má cenu takovéto výukové stránky tvořit a zveřejňovat na internetu?

Budou KamiNet používat i jiní uživatelé internetového prostředí?

Budou KamiNet používat ve vyučování i jiní učitelé?

Budou ho používat žáci k přípravě na vyučování?

Rozhodla jsem se, že svým pochybnostem se nejlépe postavím tak, že si budu skutečnost zjišťovat. A tak již od roku 2003 sleduji návštěvnost pomocí programů volně přístupných na internetu.

Dále mě zajímaly informace o tom, kdo, kde, co a proč na stránkách využívá. Proto jsem sestavila dotazník, který jsem uživatelům zadala, kde jsem zjišťovala následující informace:

  • Složení uživatelů KamiNetu, především jaký podíl tvoří žáci se SPU, ale i rozdělení například podle pohlaví.
  • Odkud se uživatelé o KamiNetu dozvěděli.
  • Kterou část KamiNetu používají - zda češtinu, angličtinu nebo odkazy.
  • Zda se jim KamiNet líbí, či nikoli.
  • Zda považují KamiNet za užitečný.
  • Jak je to s využitím jednotlivých částí češtiny a angličtiny.
  • Kde KamiNet používají, zda doma nebo ve škole.
  • Proč se na KamiNetu učí.

Vývoj návštěvnosti

Předpokládané výstupy z této části šetření

Podrobné měření probíhalo čtyři roky, a tak jsem získala dostatek údajů ke zpracování. Vzhledem k velkému množství získaných dat jsem si nejprve stanovila, na co budu hledat odpovědi. Domnívám se, že mohu ověřit pravdivost těchto tvrzení:

  • Lze očekávat, že výukové webové stránky zaujmou žáky i učitele a ti je budou používat.
  • Domnívám se, že žáci budou používat KamiNet nejen ve škole, ale i doma.

Použité programy na sledování návštěvnosti

Na internetu vznikají služby, které nabízejí zdarma či za poplatek zapojení do programu sledování návštěvnosti.

Jednu z možností nabízí www.pocitadlo.co.cz. Toto počítadlo nezaznamenává přístupy po jednotlivých hodinách, ale započítá pouze jeden přístup z jedné IP adresy denně. Umístila jsem ho na vstupní straně KamiNetu. Lze nastavit zasílání informačního e-mailu po určitém počtu uskutečněných přístupů, což jsem udělala. To byly první informace o návštěvnosti KamiNetu.

Další z možností nabízí server Na vrcholu. Využívám ho dosud, ale pouze ty služby, které nabízí bezplatně. Každý měsíc jsem zaznamenané informace stáhla do svého počítače, protože server nezajišťuje bezplatně jejich hromadění a po dvou měsících informace vymazává. Měřila jsem pouze dvě stránky KamiNetu. Vstupní stránku češtiny a vstupní stránku angličtiny. Vycházela jsem zde z předpokladu, že se v obou případech nejedná o první stranu, a tudíž se zde bude vyskytovat menší procento náhodných návštěvníků, tzv. „klikačů“, než na první vstupní straně KamiNetu. Měřicí systém zaznamenává jeden vstup za hodinu z určité IP adresy.

Orientační bylo i sledování vývoje návštěvnosti a umístění na žebříčku sledovanosti přímo na serveru Na vrcholu nebo na žebříčku, který uveřejňuje server webzdarma.

Na základě těchto informací jsem zjistila, že návštěvnost na KamiNetu předčila moje původní očekávání a nepotvrdily se mé obavy.

Charakteristika vzorku

Informace ze serveru Na vrcholu nabízené bezplatně jsem každý měsíc stáhla téměř všechny. Jednalo se o tyto informace:

  • množství zobrazených vstupních stránek v jednotlivých dnech v měsíci,
  • množství návštěvníků v jednotlivých dnech v měsíci,
  • množství návštěv v jednotlivých dnech v měsíci,
  • přístupy z různých IP adres v jednotlivých dnech v měsíci,
  • konkrétní IP adresy, ze kterých se na KamiNet vstupovalo, a jejich četnost za celý měsíc,
  • návštěvnost na stránkách po hodinách jeden týden v měsíci - vždy první celý týden.

Pro účely této práce jsem nepoužila všechny stažené informace a také jsem nepoužila informace získané z www.pocitadlo.co.cz, neboť by to přesáhlo rozsah a zaměření této práce. Sledovala jsem pouze:

  • přístupy v jednotlivých hodinách,
  • přístupy v jednotlivých dnech týdne,
  • přístupy v jednotlivých měsících,
  • přístupy v jednotlivých sledovaných letech.

To vše vždy zvlášť pro vstupní stránku češtiny, zvlášť pro vstupní stránku angličtiny.

Výsledky šetření

Veškeré výsledky jsem zpracovávala zvlášť pro vstupní stránku češtiny, zvlášť pro vstupní stránku angličtiny. Takto zpracované výsledky měření mi mohly dát odpověď na otázku, kterou část KamiNetu budou uživatelé využívat víc. Poté jsem výsledky sečetla a vytvořila jsem přehledy celkové.

Měření jsem vždy převáděla na průměr a teprve tyto průměrné hodnoty se objevují v grafech. Na ose x grafu jsou uvedeny hodiny, dny nebo měsíce; na ose y jsou průměrné hodnoty přístupů.

Hodiny

Sledování návštěvnosti v jednotlivých hodinách (graf č. 1) probíhalo vždy jeden celý týden v měsíci. Zvolila jsem vždy první ucelený týden daného měsíce. Jedná se tak o vzorek cca 1/4 z každého měsíce v roce v průběhu čtyř let. Odlišila jsem od sebe:

  • všední dny ve školním roce,
  • soboty ve školním roce,
  • neděle ve školním roce,
  • prázdniny.
Graf č. 1: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech

Graf č. 1: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech

Graf č. 1 ukazuje průběh návštěvnosti stránek během dne. Jde o součet přístupů na českou i anglickou vstupní stránku bez rozlišení, o jaký den se jedná - tedy průměrné hodnoty. Na ose x grafu jsou uvedeny hodiny od 0 do 23. Na ose y jsou průměrné hodnoty přístupů. Údaje vynesené v grafu jsou rozlišeny různými barvami podle jednotlivých měřených školních roků (včetně prázdnin), viz legenda pod grafem.

Graf ukazuje, že v roce 2006/7 výrazně stoupl počet přístupů mezi 8. a 12. hodinou oproti minulým rokům a je nejvyšší v 8 hodin ráno. Větší pokles zaznamenává až po 12. hodině. Pokles ustává po 15. hodině, kdy je zaznamenáván pozvolný nárůst do 18. hodiny a na tomto vrcholu se návštěvnost udržuje do 20 hodin. Pak opět klesá.

V minulých letech nebyl rozdíl mezi 8. hodinou ranní a 20. hodinou večerní tak výrazný. Pohyboval se v rozmezí 5 až 15 průměrných přístupů.

Graf č. 2: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech - pouze všední den

Graf č. 2: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech - pouze všední den

Graf 3: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech - pouze sobota

Graf 3: Průměrné přístupy po hodinách v jednotlivých letech - pouze sobota

Porovnáme-li přístupy ve všední den (graf č. 2) a v sobotu (graf č. 3), jsou již na první pohled patrné rozdíly mezi průměrnými hodnotami přístupů. Například maximální hodinové přístupy jsou ve všední den až pětkrát větší. Také časovým rozložením se grafy liší. Ve všední den zaznamenáváme maximum mezi 8. a 12. hodinou, v sobotu mezi 14. a 15. hodinou a poté v 19 a 21 hodin. Víkendové přístupy příliš neovlivňují průběh celkového grafu.

V odpoledních a večerních hodinách je přístup přibližně vyrovnaný. Minimální přístupy v sobotním a nedělním dopoledni pouze snižují průměrné hodnoty přístupů za celý týden oproti všedním dnům (porovnání grafu č. 1 a č. 2). To je nejlépe vidět na hodnotě maxima v 8 hodin, kde je například rozdíl v hodnotách pro rok 2006/7 cca 15 průměrných přístupů. Zajímavé bylo zjištění, že v češtině je jasný vrchol v 8 hodin ráno, pak v 9 hodin návštěvnost prudce klesne, aby opět stoupala až do 12 hodin. Na angličtině je průběh trochu jiný. Nástup k vrcholovému stoupání začíná v 8 hodin a nejvyšších hodnot dosahuje mezi 9. a 10. hodinou. V roce 2004/5 byl vrchol zaznamenán v 10 hodin, v roce 2005/6 v 11 hodin. Může to být ovlivněno rozdílným obsazením češtiny a angličtiny v rozvrzích škol, které KamiNet používají, v jednotlivých sledovaných letech. Naopak odpolední vrcholy v češtině i angličtině se ve všech sledovaných letech nacházejí mezi 18. a 19. hodinou.

Zřejmě se tedy učitelé naučili KamiNet používat ve vyučování. Je málo pravděpodobné, že by každý všední den v osm hodin průměrně 50 žáků, kteří jsou nemocní, usedlo ke KamiNetu k učení. Myslím si, že i odpolední nárůst přístupů je ovlivněn tím, že čím dále více pedagogů využívá tyto výukové stránky a rovněž je doporučuje pro domácí přípravu svým žákům. Tuto domněnku potvrzují odpovědi žáků v dotazníkovém šetření uvedeném dále, že nejčastěji se o KamiNetu dozvěděli od učitele.

Dny

Pro vyhodnocení návštěvnosti v jednotlivých dnech jsem použila naměřené hodnoty za všechny dny v měsíci. Všude se opět jedná o součty přístupů z angličtiny a češtiny. Opět lze porovnat přístupy v jednotlivých dnech o prázdninách a ve školním roce.

Proto jsem zvlášť vyhodnotila:

  • dny ve školním roce,
  • dny o prázdninách.

Podle tohoto měření bylo brzy jasné, že v době prvních prázdnin KamiNetu na webu nebudou stránky smazány. Moje obavy se nenaplnily, neboť již o těchto prázdninách se celkové průměrné přístupy pohybovaly rámcově mezi 18 a 45 přístupy denně.

Vzhledem k tomu, že průběh návštěvnosti během prázdnin je vždy vcelku vyrovnaný, liší se součtový graf (pro školní rok + prázdniny) od grafu dále uvedeného (graf č. 4) jen poněkud nižšími absolutními hodnotami průměrů v jednotlivých pracovních dnech.

Graf č. 4: Průměrný počet přístupů v jednotlivých dnech týdne

Graf č. 4: Průměrný počet přístupů v jednotlivých dnech týdne

Z grafu č. 4 je patrný pozvolný nárůst přístupů od roku 2003/4 do současnosti. Podstatné je zde však především porovnání hodnot v jednotlivých dnech týdne. Tento graf ukazuje velký rozdíl v používání KamiNetu ve všedních dnech a v sobotu a neděli. Především v sobotu je patrné jednoznačné minimum. Nedělní mírný nárůst by podle mého názoru bylo možno vysvětlit tím, že se na stránkách žáci připravují do školy, plní úkoly, případně někteří pedagogové připravují výuku na další týden. Vrcholy v jednotlivých dnech se v průběhu jednotlivých let liší tak, jak se každý rok mění rozvrhy. Podobně je tomu v grafech, které porovnávají přístupy na češtinu a angličtinu. Maxima se liší v jednotlivých letech. Jedná se o různé dny, ale vždy je to samozřejmě ve všední den.

Výrazné rozdíly mezi všedními dny školního roku a sobotou a nedělí a mezi využitím KamiNetu v době prázdnin, kdy se například v posledním sledovaném roce maximální čísla pohybují kolem 50 přístupů denně, oproti školnímu roku, kdy dosahují hodnot až nad 350 průměrných přístupů denně, potvrzují můj předpoklad, že se pedagogové naučili používat KamiNet ve vyučování.

Měsíce

Pro vyhodnocení průběhu návštěvnosti v jednotlivých měsících roku jsem sečetla přístupy ve všech dnech v daném měsíci v jednotlivých sledovaných částech KamiNetu samostatně a poté i celkem. Protože je rozdílný počet dní v jednotlivých měsících, jsou v grafu (graf č. 5) vyneseny průměrné denní počty přístupů, nikoli součtové hodnoty přístupů za celý měsíc.

Graf č. 5: Průměrný počet přístupů v jednotlivých měsících

Graf č. 5: Průměrný počet přístupů v jednotlivých měsících

Uvádím opět pouze součtový graf (angličtina a čeština). Na ose x jsou uvedeny měsíce. Jsou však řazené od září do srpna tak, jak probíhá školní rok i s prázdninami. Toto zobrazení jsem zvolila pro lepší orientaci ve vývoji přístupů během školního, nikoli kalendářního roku. Na ose y jsou opět průměrné denní přístupy. Z grafu č. 5 by mohlo být patrné školní čtvrtletí v listopadu, především podle jednoznačného propadu návštěvnosti po tomto období. Ten je jistě způsoben i menším počtem dnů školního vyučování v prosinci. Bez ohledu na to, který z těchto důvodů převažuje, však lze vyvodit, že návštěvnost je úměrná intenzitě výuky ve školách. V druhém pololetí se vrcholy objevují od února (v roce 2004/5) do dubna (v roce 2006/7). Otázkou zde však zůstává, proč dochází k těmto posunům. Měsíce březen a duben by ukazovaly na zvýšené procvičování před přijímacími zkouškami na střední školy nebo z důvodu čtvrtletního hodnocení. Nicméně na takové otázky by mohl odpovědět pouze jiný typ šetření.

Průběhy grafů z jednotlivých částí - češtiny a angličtiny - se od sebe příliš neliší. Například v roce 2006/7 mají grafy pro češtinu a angličtinu vrcholy v listopadu a v dubnu. Ve všech třech grafech - souhrnném (graf č. 5), češtiny, angličtiny - je vidět zásadní pokles návštěvnosti v období školních prázdnin. To opět potvrzuje domněnku, že je KamiNet přednostně využíván pro výuku ve školním roce.

Roky

Ze sečtených hodnot přístupů za jednotlivé měsíce jsem získala údaje o návštěvnosti jednotlivých částí KamiNetu za každý celý školní rok. Průměrné denní přístupy v jednotlivých letech jsou vyneseny v grafu č. 6.

Graf č. 6: Průměrný počet denních přístupů v jednotlivých letech a porovnání části angličtiny a češtiny

Graf č. 6: Průměrný počet denních přístupů v jednotlivých letech a porovnání části angličtiny a češtiny

Z grafu 6 je na první pohled patrné, že celková návštěvnost na KamiNetu roste. Velký skok jsem zaznamenala mezi rokem 2005/6 a rokem 2006/7. Meziroční nárůst v předchozích letech činil cca 40 denních přístupů (součet obou částí stránek). Zde však došlo k nárůstu téměř o 90 přístupů.

Pokud porovnáme počet přístupů na angličtinu v roce 2005/6 a v následujícím roce, uvidíme nejvyšší skok v návštěvnosti, který část angličtiny za svou existenci zaznamenala. Návštěvnost se zvýšila o víc než 100 %. Na toto zvýšení by podle mého názoru mohla mít vliv i velká změna v části angličtiny. O prázdninách jsem připravila databázový slovníček obsahující cca 2 500 slov a k němu v PHP systému generované testy procvičující slovní zásobu po jednotlivých tematických celcích a obdobný systém určený k procvičování nepravidelných sloves uvedených v mluvnici.

V části češtiny dochází k postupným změnám, čímž si vysvětluji i plynulejší nárůst jejího využívání (viz výše uvedený vývoj KamiNetu).

Informace o celkových přístupech na sledované stránky jsou v absolutních hodnotách uvedeny v tabulce č. 1. Je z ní opět patrný postupný, ale značný nárůst návštěvnosti, ať už budeme sledovat stránky jako celek, nebo když se zaměříme na jeho jednotlivé části. Celkově vzrostla návštěvnost v roce 2006/7 oproti roku 2003/4 více než třikrát. Za stejné sledované období se zvýšila návštěvnost češtiny rovněž více než 3x a angličtiny dokonce více než 4x (viz též graf č. 6).

Tabulka č. 1: Počet přístupů v jednotlivých letech a porovnání části angličtiny a češtiny

Roky2003-42004-52005-62006-7
Celkem 10 579* 41 330 55 806 84 759
Čeština 7 582* 28 543 41 067 55 902
Angličtina 2 997* 12 787 14 739 28 857

* údaje za 5 měsíců - od počátku sledování do konce prázdnin

Pokud se zaměříme na to, jestli se jedná o přístupy opakované nebo jedinečné, zjistíme, že v prvním měsíci sledování návštěvnosti - v dubnu 2004 - činily opakované přístupy 43 % (graf č. 7). Opakované přístupy jsem vyhodnotila vždy pro jeden měsíc v roce. Nejvyššího procenta opakovaných přístupů (75 %) z těchto vyhodnocovaných měsíců dosáhl KamiNet v dubnu roku 2007. Již roku 2006 přesáhl KamiNet 60 % opakovaných přístupů a tento trend si drží dodnes.

Graf č. 7: Opakované přístupy udané v procentech

Graf č. 7: Opakované přístupy udané v procentech

V jednotlivých měsících se přibližně jedna třetina návštěvníků vrací. Téměř v každém měsíci lze najít nejméně 5 IP adres, ze kterých je zaznamenáno více než 50 přístupů, nejde vždy o stejné adresy. Nejvyšší počet činil 230 opakovaných přístupů z jedné adresy v dubnu 2007.

Zhodnocení předpokládaných dílčích výstupů

Na základě výsledků šetření byly ověřeny předpokládané výstupy týkající se používání KamiNetu - výukových stránek pro žáky se SPU.

Lze očekávat, že výukové webové stránky zaujmou žáky i učitele a ti je budou používat.

Uvedený předpoklad se v mém šetření podle mého názoru potvrdil. Dokazují to velké rozdíly v počtech přístupů v době prázdnin a školního roku, rozdíly v počtu přístupů v jednotlivých dnech v týdnu - pracovní dny vs. soboty a neděle - a samozřejmě rozdíl mezi jednotlivými hodinami dne. To, že zaujmou učitele a ti je budou používat ve výuce, potvrzuje počet přístupů v dopoledních hodinách (8-12), který je výrazně vyšší než odpoledne. Vyhodnocení výsledků je uvedeno v grafech č 4 a 5.

Na začátku jsem měla pochyby, zda takovéto stránky bude vůbec někdo využívat. Nyní jsem se svých pochyb zcela zbavila a tyto výsledky mne motivují k další práci. Jen za poslední rok jsem zaznamenala téměř 88 000 přístupů. Jsem přesvědčena o tom, že má cenu vytvářet a zveřejňovat na internetu výukové stránky typu KamiNet. Podrobněji viz graf č. 6.

Domnívám se, že žáci budou používat KamiNet nejen ve škole, ale i doma.

Tato domněnka se potvrdila zčásti. Určité, i když ne příliš velké, procento žáků skutečně používá KamiNet i v odpoledních a večerních hodinách, kdy lze předpokládat, že neprobíhá běžná výuka. Jedná se o dobu mezi 17. a 21. hodinou. Pokud by žáci KamiNet doma nepoužívali, měla by návštěvnost stránek klesnout téměř na nulu, respektive na hodnoty srovnatelné s přístupy o prázdninách, kdy může být návštěvnost dána jen náhodnými přístupy. To se však nikdy v průběhu sledovaných čtyř let nestalo. Také návštěvnost stránek v sobotu a neděli potvrzuje tuto moji domněnku. Podrobněji jsou výsledky patrné z grafů č. 1 až 4.

Dotazníkové šetření

Sledování počtu přístupů je pouze jeden ukazatel vývoje návštěvnosti. Kromě toho, zda a kdy budou stránky navštěvovány, mě zajímalo i to, jestli je budou používat ti, komu jsou určeny, jak a k čemu je budou používat a jak s nimi budou spokojeni. Proto jsem sledování vývoje návštěvnosti doplnila dotazníkovým šetřením.

Předpokládané výstupy z dotazníkové části šetření

  • Lze předpokládat, že určité procento uživatelů budou žáci se SPU.
  • Uživatelé se o KamiNetu dozvědí spíš od učitele jazyka než jinou cestou, což bude platit pro žáky se SPU i pro běžné žáky stejnou měrou.
  • Žáci se SPU budou více využívat část věnovanou češtině, neboť při výběru cizího jazyka mají možnost volby - nejčastěji mezi německým a anglickým jazykem.
  • Domnívám se, že žáci se SPU budou sice stránky shledávat užitečnými, ale nebudou se jim líbit.
  • Domnívám se, že na otázku, proč se na KamiNetu učí, bude u žáků se SPU dominantní odpověď, že je někdo nutí. Vycházím ze své praxe, kdy se právě žáci se SPU učí neradi.

Charakteristika vzorku

Celkový vzorek respondentů se skládá ze dvou částí. V první části se jedná o záměrný výběr, v druhé o výběr náhodný. Všichni však museli splňovat společné kritérium: znalost KamiNetu.

Záměrně byli vybráni žáci ze ZŠ Ohradní. Jedná se o školu, která se věnuje žákům se SPU a která má vedle běžných tříd i specializované třídy. Ve škole jsem zadala 115 dotazníků a pouze tři žáci se do šetření nezapojili. Do šetření se zapojili jak žáci se SPU, tak běžní žáci.

Náhodný výběr byl proveden mezi samotnými uživateli na internetu. Po dobu jednoho měsíce byl na KamiNetu na vstupní stránce češtiny i na vstupní stránce angličtiny zveřejněn dotazník týkající se využití těchto webových stránek. Každý, kdo ho vyplnil, automaticky splňoval podmínku znalosti KamiNetu, nebo alespoň to, že o něm věděl. Dotazník vyplnilo 181 účastníků šetření.

Celkem jsem tedy získala vzorek 293 odpovědí.

Provedení šetření

Dotazníkové šetření proběhlo ve dvou fázích. Nejprve jsem dotazníky zadala žákům na ZŠ Ohradní. Dotazník zde dostali:

  • všichni žáci se SPU, které jsem v té době učila, a tudíž jsem věděla, že KamiNet používají minimálně v mých hodinách,
  • žáci tříd, kde jsem věděla, že kolegyně KamiNet používají, ať už se jednalo o běžné třídy s integrovanými žáky se SPU nebo o specializované třídy,
  • žáci tříd (běžných i specializovaných), kde jsem sama učila v předchozích letech, a kteří jsou tudíž s KamiNetem seznámeni.

Dotazník nedostali všichni žáci 2. stupně proto, že nešlo v šetření o zjištění, kolik žáků na této škole KamiNet používá.

Šetření proběhlo během posledního týdne v dubnu 2007. Protože jsem zastáncem toho, že každý by se měl dozvědět výsledky šetření, do kterého se zapojil, ukázala jsem všem svým žákům výsledky té části šetření, kterého se sami zúčastnili. Žáky jsem zároveň poučila, že na webu se objeví stejný dotazník, a požádala jsem je, aby ho již podruhé nevyplňovali. Kolegyně jsem požádala, aby učinily totéž.

Na KamiNetu byl dotazník zveřejněn v květnu 2007 po celý měsíc. Přístup k němu byl z hlavní stránky češtiny a z hlavní stránky angličtiny a byl pro tuto příležitost zvýrazněn. Při vyplňování jsem zamezila, aby respondenti vyplňovali a odesílali nesmyslné odpovědi. Pokud například v otázce č. 3 zaškrtli, že využívají pouze český jazyk, nemohli již v otázce č. 7 vybírat z částí angličtiny, které používají. Pokud na angličtinu pouze zapomněli, mohli se vrátit k otázce č. 3 a změnit svou odpověď.

Dotazník na webu vyplnilo 181 účastníků šetření. Po ukončení a vyhodnocení šetření jsem na stejném místě na webu uveřejnila výsledky šetření a poděkovala jsem všem zúčastněným. Své žáky jsem již pouze upozornila na zveřejnění celkových výsledků na webu a zeptala jsem se, zda někdo z nich přeci jen nevyplňoval dva dotazníky. Jeden na webu a druhý ve škole. Dostala jsem záporné odpovědi. Pokud to tedy někdo z mých žáků udělal, nepřiznal to.

Celkem jsem tak získala 293 odpovědi.

Výsledky šetření z hlediska žáků se SPU

Nejprve jsem zpracovávala vzorek, který jsem získala ze ZŠ Ohradní, poté samostatně vzorek z webu. Nakonec jsem oba vzorky sloučila a vytvořila jeden celkový pohled na využívání KamiNetu.

Složení uživatelů KamiNetu

Z hlediska složení účastníků šetření jsem se dozvěděla, že tyto internetové výukové stránky používá téměř shodné procento chlapců (49 %) a dívek (51 %). Složení uživatelů stránek z hlediska specifických poruch učení - 29 % z nich udává, že jsou žáci se SPU. To, že je na ZŠ Ohradní 47 % uživatelů KamiNetu se SPU, mě nepřekvapilo, vždyť se jedná o školu, kde se společně vzdělávají žáci se SPU i bez nich. Zajímavější se mi jeví zjištění, že mezi respondenty, kteří vyplnili dotazník na webu, je 18 % žáků se SPU. Pokud tedy vyjdu z údajů o výskytu SPU v naší populaci, která se udává od 2 % do 5,6 %, pak mezi uživateli KamiNetu je toto procento cca 3,2x-9x vyšší než v celé populaci, KamiNet tedy skutečně přednostně využívají ti, kterým je primárně určen.

Doma nebo ve škole

Na otázku, kde používají KamiNet, mohli žáci volit pouze jednu z možných odpovědí. Celkově nejvíc žáků používá KamiNet jen ve škole. O dvacet respondentů méně udává, že ho používá doma i ve škole a pouze 20 % respondentů používá KamiNet pouze doma. Nicméně povzbuzující je, že 55 % z celkového počtu uživatelů doma KamiNet používá.

Od koho se uživatelé o KamiNetu dozvěděli

Jako odpověď na to, od koho se uživatelé o KamiNetu dozvěděli, naprostá většina udává, že od vyučujícího. Malá část si ho našla sama, poradil jim spolužák nebo se o něm dozvěděla jinak. I mezi žáky se SPU však celých 21 % udává, že se o něm nedozvěděli od vyučujícího. Mám radost z toho, že znalost internetových stránek KamiNet mezi uživateli se SPU není závislá pouze na učiteli, že se o něm dozvídají i z jiných zdrojů, ať už je to odkudkoli. V této otázce není pozorovatelný velký rozdíl mezi uživateli se SPU a ostatními.

Pro mne to znamená, že má cenu informovat o KamiNetu jak na školeních a konferencích pořádaných pro pedagogy, tak například v internetových časopisech a portálech zabývajících se touto tématikou. Těm, kteří si tyto stránky mají najít sami, pak mohu pomoci tím, že dobře zadám klíčová slova do vyhledávačů jednotlivých serverů.

Využití jednotlivých částí

Celkově využívá část češtiny i angličtiny stejný počet respondentů. Liší se však od sebe využívání jednotlivých částí na ZŠ Ohradní a na webu. Na webu více uživatelů používá část češtiny, kdežto na ZŠ Ohradní část angličtiny. Na webu toto nemohu nijak ovlivnit, na ZŠ Ohradní se ve výsledku odrazilo to, že se mi pro práci s KamiNetem podařilo získat spíše kolegy a kolegyně vyučující anglický jazyk než češtináře. Podstatně menší využitelnost pozorujeme v části odkazy, což je pro mne jistě příjemné, neboť to znamená, že žáci nepoužívají KamiNet pouze jako rozcestník k jiným výukovým stránkám na webu. U žáků bez SPU je však využívání odkazů relativně častější. Nejzajímavější je pro mne samozřejmě zjištění, jak je to s využitím jednotlivých témat v části češtiny a angličtiny.

V části češtiny žáci nejvíce využívají mluvnické testy, dále udávají mluvnické taháky a na třetí místo řadí literární testy. I výsledky šetření u žáků bez SPU toto rozložení v podstatě kopírují, kdežto žáci se SPU využívají všechny tři zmíněné části stejně.

V části angličtiny podle výsledků šetření žáci nejvíce využívají mluvnické testy. V těsném závěsu se nachází procvičování slovní zásoby a sloves. Tentokrát toto pořadí uvádějí jak žáci se SPU, tak ostatní. Pouze žáci se SPU na stejnou úroveň, jako je procvičování slovní zásoby a sloves, ještě kladou i přehled mluvnice. Domnívám se, že je to proto, že se mnohem častěji musí vracet k již probranému učivu a zopakovat si ho. Navíc je zde mluvnice vysvětlována česky, což je podle mých zkušeností právě pro ně důležité.

Líbí x nelíbí

Když už chci od žáků informace o tom, co z KamiNetu využívají, chtěla jsem se také od nich dozvědět, zda se jim líbí (i když ve skutečnosti touto otázkou sleduji spíše zjištění, jestli je pro jejich práci uspořádání a prostředí stránek vhodné.) Moji žáci si totiž často stěžovali na to, že je KamiNet málo barevný, nevyskakují na ně žádné příšerky, nejsou tam obrázky. Jejich požadavky jsem jim nesplnila, pouze jsem se jim snažila vysvětlit, že právě takovéto věci mají neblahý vliv na jejich soustředění na práci a já chci od nich ty nejlepší výsledky.

Přes všechny tyto výtky, které jsem slýchávala od svých žáků, pouze 13 % účastníků šetření uvedlo, že se jim KamiNet nelíbí.

Proč se na KamiNetu žáci učí

Na tuto otázku mohli žáci vybrat více než jednu odpověď. Také toho relativně často využívali, dokonce se objevilo značné procento těch, kteří označili, že je někdo nutí se na KamiNetu učit, ale zároveň byla zaškrtnutá odpověď, že jsou pro ně stránky užitečné nebo že zde lépe pochopí učivo. (Přiznám se, že mi takovéto kombinace odpovědí udělaly největší radost.) Celkově nejvíce odpovědí (více než od poloviny respondentů) bylo, že jsou jim užitečné, a to je pro ně důvodem k učení se na těchto stránkách. Na druhém místě, ale s celkem značným odstupem, se umístila odpověď, že je někdo nutí. To, že stránky žáky zaujaly a líbí se jim a že na nich lépe pochopí učivo, mělo téměř shodné množství označení.

U žáků se SPU je poměr jednotlivých odpovědí poměrně vyvážený. Také u nich je nejvíce odpovědí, že jsou jim stránky užitečné. Na druhém místě se shodným výsledkem jsou odpovědi „někdo mě nutí“ a „lépe pochopím učivo“. Musím říci, že toto rozložení názorů mezi žáky se SPU mě velmi potěšilo, neboť mě utvrzují v přesvědčení, že stránky jsou pro ně správně koncipovány.

Zhodnocení předpokládaných dílčích výstupů

Lze předpokládat, že určité procento uživatelů budou žáci se SPU.

Uživatelé se o KamiNetu dozvědí spíš od učitele jazyka, než jinou cestou, což bude platit pro žáky se SPU i pro běžné žáky stejnou měrou.

První dva předpoklady se potvrdily. 29 % uživatelů KamiNetu udává, že jsou žáci se SPU. 79 % z nich pak dodává, že se o KamiNetu dozvěděli od vyučujícího jazyka. Pouze 21 % žáků se SPU se o webových výukových stránkách dozvědělo jiným způsobem. Tento výsledek potvrzuje navíc i domněnku č. 1 z vývoje návštěvnosti, že zaujmou učitele a ti je budou využívat. Vždyť, pokud by učitelé nebyli stránkami osloveni a nepoužívali by je, těžko by je žákům v takovéto míře doporučovali.

Žáci se SPU budou více využívat část věnovanou češtině, neboť při výběru cizího jazyka mají možnost volby - nejčastěji mezi německým a anglickým jazykem.

Tento předpoklad se nepotvrdil. Zajímavé je, že u běžných žáků by tento předpoklad platil. Ti využívají z větší části češtinu. Žáci se SPU však dávají přednost angličtině, i když rozdíl není příliš velký. V celkovém pojetí se využití obou částí vyrovnává. Na tomto výsledku se však do značné míry podílí výběrový vzorek žáků ze ZŠ Ohradní, kde je KamiNet využíván především ve výuce angličtiny.

Domnívám se, že žáci se SPU budou sice stránky shledávat užitečné, ale nebudou se jim líbit.

Domnívám se, že na otázku, proč se na KamiNetu učí, bude u žáků se SPU dominantní odpověď, že je někdo nutí. Vycházím ze své praxe, kdy se právě žáci se SPU učí neradi.

Obě domněnky se potvrzují pouze částečně. Žáci se SPU se na stránkách nejvíce učí proto, že jsou jim užitečné. Zajímavé je ale zjištění, že pouze 10 % žáků se SPU se stránky nelíbí.

To, že se žáci se SPU na KamiNetu učí, protože je někdo nutí, se potvrzuje částečně. Toto tvrzení se společně s tvrzením, že lépe pochopí učivo, objevuje na druhém místě. Zajímavé jistě je, že dokáží objektivně připustit, že jim stránky pomáhají. Při vyhodnocování dotazníků mě překvapil fakt, že pokud se objevila označená odpověď, že je někdo do učení nutí, byla s ní zároveň uváděna i druhá odpověď, že lépe pochopí učivo nebo že jsou jim stránky užitečné.

Diskuse

Shrnu-li výsledky, které jsem získala z dotazníkového šetření i sledování návštěvnosti, mohu se pokusit odpovědět na otázky, které jsem si kladla, zjistit, zda jsem své šetření postavila správně a zda šetření splnilo cíle.

Návštěvnost za čtyři sledované školní roky vykazuje stálou stoupající tendenci, a to jak v části češtiny, tak v části angličtiny. Otázkou zůstává, jakou to má příčinu. Jednou z nich může být, že se učitelé se stránkami naučili pracovat, používají je a zřejmě i mezi sebou si je doporučují. Na to může mít navíc vliv i to, že stránky postupně rozšiřuji, a dávám tak více možností k jejich využití. Dalším důvodem může být to, že se o stránkách snažím referovat na různých setkáních učitelů českého jazyka.

Poprvé jsem dílčí informace o vývoji návštěvnosti zveřejnila na mezinárodní konferenci na téma Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole, která se konala 14. 4. 2006. Pořádala ji Katedra českého jazyka a literatury PdF UP v Olomouci. Příspěvek jsem nazvala Internetové stránky věnované výuce českého jazyka určené žákům se specifickými poruchami učení na 2. stupni ZŠ. V této přednášce jsem vyhodnotila informace o návštěvnosti stránek získané z www.pocitadlo.co.cz.

Menší část žáků si KamiNet našla sama. Přesto se jedná o nezanedbatelné procento žáků, takže se domnívám, že i zadání správných klíčových slov do nejčastějších vyhledávačů je správná cesta, jak informovat o vzniku výukových stránek. V poslední době značně narostl počet odkazů na KamiNet z různých školních i dalších webových stránek, takže dnes by to již nemuselo být takto jednoznačně zdůvodnitelné.

Z analýzy návštěvnosti v jednotlivých hodinách, dnech, měsících a letech jsem se dozvěděla, že výukové stránky jsou v daleko větší míře využívány mezi 8. a 12. hodinou všedních dnů, kdy na základních školách probíhá vyučování. Podle dotazníkového šetření 55 % respondentů používá KamiNet doma. Vzhledem k tomu, že v odpoledních hodinách najdeme vrchol obvykle mezi 18. a 21. hodinou večerní, předpokládám, že to je doba, kdy se zde zřejmě žáci připravují na vyučování. Rozdíly mezi prázdninami a školním rokem také poukazují na využívání stránek ve vyučování.

Uveřejněním dotazníku na webu jsem získala možnost nahlédnout do myšlenek svých uživatelů. Svými odpověďmi mi poskytli alespoň orientační přehled o tom, kdo výukové stránky KamiNet používá. Jsem ráda, že se potvrdil můj předpoklad, že tyto stránky budou využívat žáci se SPU. Překvapuje mě však, že je využívá i velké množství běžných žáků, kterým není prvoplánově určen. Možná je láká práce na počítači, na internetu, i oni se vyjadřují v tom smyslu, že jsou jim stránky užitečné, že zde lépe pochopí učivo.

Na základě těchto výsledků si dovoluji tvrdit, že je užitečné vytvářet webové výukové stránky pro žáky se SPU, neboť jsem prokázala, že žáci se SPU je využívají, jsou jim užitečné, lépe na nich pochopí učivo.

Dalo mi však šetření odpovědi na všechny otázky?

Na otázku, zda budou žáci KamiNet používat k přípravě na vyučování, lze odpovědět kladně. Vzhledem k tomu, že 55 % dotázaných žáků používá webové stránky doma (ať už uvádějí, že pouze doma, nebo doma i ve škole), je jasné, že se s jejich pomocí připravují na vyučování.

Na otázku, zda budou KamiNet využívat i jiní uživatelé internetového prostředí, musím dát také kladnou odpověď. Současné počty uživatelů KamiNetu vyplývající z mého sledování návštěvnosti značně převyšují počet žáků, na které bych já mohla mít přímý či zprostředkovaný vliv.

Vzhledem k tomu, že největší množství přístupů vykazují dopolední hodiny ve školním roce, dovoluji si tvrdit, že učitelé KamiNet ve vyučování používají.

Složení uživatelů mě velmi mile překvapilo, neboť si tyto stránky našli i žáci se SPU, na které nemám přímý vliv. Pozitivní je i to, že jsou stránky užitečné i pro další uživatele.

Odpověď na otázku, odkud se uživatelé o KamiNetu dozvěděli, mě přesvědčuje o tom, že je dobré do budoucna pokračovat v šíření informací o KamiNetu mezi pedagogy, neboť ti tvoří největší podíl na informovanosti žáků.

To, že obě části KamiNetu jsou navštěvovány přibližně stejně, může svědčit o tom, že se mi daří vyvažovat obsah obou částí. Do budoucna se chci zaměřit také na to, co uváděli žáci v dotazníku o tom, co se jim líbí, a zvážit další úpravy v podobném směru. To, že nejvíce používají testy v obou částech a že z analýzy návštěvnosti vyplývá, že přístupy kulminují v dopoledních hodinách, kdy je vyučování, svědčí o tom, že právě testy jsou patrně ve školách při vyučování využívány, což bylo mým záměrem při jejich vytváření.

Podle výsledku měření jsem očekávala více odpovědí, že žáky k používání KamiNetu někdo nutí. Tento můj předpoklad se nepotvrdil. Překvapilo mě zjištění, že jsou naši žáci schopni kriticky zhodnotit přínos, který pro ně práce na stránkách má, i když se jim do práce třeba nechce.

Často poslouchám stesky svých žáků, že stránky KamiNet nejsou dostatečně „IN“. Nejsou plné skákacích okýnek, her, animací apod. Snažím se jim vysvětlit, že to je v zájmu jejich soustředění na práci, že se nesmí ničím rozptylovat, mají-li dosáhnout dobrých výsledků. Proto mě překvapilo, že pouze 10 % žáků se SPU udalo, že se jim webové stránky KamiNet nelíbí. Třeba pochopili důvody, smířili se s tím, více neočekávají. Já se jim naopak snažím vyhovět alespoň drobnostmi. S úspěchem se setkává uveřejňování informace, za jak dlouhou dobu budou prázdniny. V některých typech testů mají alespoň za správné odpovědi, za splnění testu na jedničku různé druhy smajlíků. Ty mohou najít i v bonusové hře, která slouží zábavnému procvičení slovní zásoby. Hru jsem tvořila se záměrem učit je trpělivosti, nejde v ní totiž pracovat příliš rychle. Tato hra dokáže krásně uvolnit nahromaděné emoce, ale to už by patřilo někam jinam.

KamiNet - http://kaminet.wz.cz/ - je víceúčelová pomůcka. Lze ho používat při frontální výuce, při skupinové práci i pro samostatnou práci individuálně integrovaných žáků se SPU. V neposlední řadě slouží pro plnění domácích úkolů, procvičování probrané látky a přípravu na vyučování. Metodiky práce s KamiNetem jsem zveřejnila na http://www.kamilabalharova.wz.cz/plany.htm.

Považuji za velmi přínosné to, že se pozornost obrací na žáka, jeho schopnosti - kompetence, které bude v životě skutečně potřebovat. Pomožme mu v tom všemi dostupnými prostředky a žádný dopředu nezavrhujme. Výukové webové stránky podle mého názoru mezi takové prostředky rozhodně patří.

Literatura:
  1. ALGOZZINE, R. J.; BRAY, M.; FLOWERS, C. P.; SMITH, S. Accessibility of Elementary Schools´ Web Sites for Students with Disabilities. Education. 2003, roč. 123, č. 4, s. 815-830.
  2. BALHAROVÁ, K. Internetové stránky věnované výuce českého jazyka určené žákům se specifickými poruchami učení. In Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc : HANEX, 2007. ISBN 80-85783-72-X.
  3. British Dyslexia Association. Dyslexia Style Guide [on line]. Bracknell (Velká Británie) : British Dyslexia Association, page updated 31 October 2008 [cit. 2008-02-02]. Dostupné z WWW: <http://www.bdadyslexia.org.uk/extra352.html>.
  4. GOSYOVÁ, M. Závislost pochopení textu na typu a velikosti písma. In Specifické poruchy učení a chování : sborník 1997-98. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-244-0.
  5. HUSA, J. diktáty ewa.cz. [on line]. [cit. 2007-11-09]. Dostupné na WWW: <http://diktaty.ewa.cz/diktold/index.php?&jm=&prijm=>.
  6. JANOVSKÝ, D. Jak psát web [online]. [cit. 2003-2007]. Dostupné na WWW: <http://jakpsatweb.cz/>.
  7. JEŘÁBEK, J., TUPÝ, J. a kol. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, [cit. 2007-10-30]. Dostupné na WWW: <http://www.vuppraha.cz/clanek/110>.
  8. KROBOTOVÁ, M. Úvod do české stylistiky. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2001. ISBN 80-244-0315-3.
  9. WEAKLEY, R. Web standards checklist [online]. Sydney : Max Design, 2004. [cit. 2007-11-02]. Dostupné z WWW: <http://maxdesign.com.au/presentation/checklist.htm>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BALHAROVÁ, Kamila. Internetové stránky věnované výuce českého a anglického jazyka určené žákům se specifickými poruchami učení. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-07-21]. urn:nbn:cz:ik-13048. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13048

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Zdravím Vás,

děkuji za zajímavý článek. Rád bych vytvořil vlastní webové stránky sloužící pro podporu výuky a testování. Prozatím mám hotovu základní kostru webu www.e-kurz.cz. Jsem amatér, ale oblasti online vzdělávání bych se chtěl více věnovat. Budu tedy rád za jakoukoliv zpětnou vazbu k webu a nápady případně rady čeho se v budoucnu vyvarovat. Byl bych rád, aby byl web přístupný široké veřejnosti a zároveň byl dobrým pomocníkem lidem s poruchou učení. Pokud bych chtěl někdo na tvorbě webu spolupracovat, zašlete prosím kontakt pomocí formuláře www.e-kurz.cz/pages/kontakt

Děkuji

registration login password