Ve dnech 20. – 21. 4. 2017 se v Krajské knihovně Karlovy Vary konala odborná konference s názvem Internetem Bezpečně 2017. Konferenci organizoval Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor sociálních věcí a odbor školství, mládeže a tělovýchovy, ve spolupráci s Krajskou knihovnou Karlovy Vary. Konference nesla záštitu náměstka hejtmanky Karlovarského kraje pro oblast sociálních věcí a bezpečnosti, Mgr. Petra Kubise.

Cílem konference bylo rozšířit vzájemnou spolupráci mezi odborníky bezpečnostních složek, specialistů z oblasti prevence a vzdělávání, zástupců pedagogické sféry, zástupců OSPOD, zaměstnanců Krajského úřadu, městských a obecních úřadů zejména v otázkách řešení nežádoucích až patologických jevů vznikajících ve světě informačních a komunikačních technologií, s užším zaměřením na děti a dospívající populaci.

„Hlavním cílem a motivem konference bylo, abychom nejen odbornou veřejnost, ale též rodiče dětí seznámili s riziky, které se mohou objevit v prostředí online. Cílem bylo především učitelům a rodičům ukázat, jak tyto problémy řešit, a ochránit tak především děti a dospívající,“, uvedl Roman Kohout, specialista na kyberkriminalitu ze spolku you connected, který s myšlenkou uspořádat odbornou konferenci přišel a pomohl ji společně s Krajem zorganizovat.

Partnery konference byly spolky Biblio Karlovy Vary a you connected, které se podílely na tvorbě obsahu a organizaci celé akce. Konference byla finančně podpořena též Asociací poskytovatelů mobilních služeb (O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s.). Mediální podporu konference zajistil Český rozhlas Plzeň.

Kyberšikana v teorii i v praxi

Dopoledne prvního dne konference bylo určeno pro odbornou veřejnost, tzn. pro pedagogy, preventisty na školách, pro specialisty v oblasti prevence a vzdělávání, dále pro zástupce pedagogické sféry a sociálně právní ochrany dětí, zejména v otázkách řešení patologických jevů ve světě informačních a komunikačních technologií. Odpolední program byl určen zejména pro rodiče a další zájemce o tuto problematiku, např. pro pěstouny a pracovníky dětských domovů či SOS vesniček. Obsah přednášek byl zaměřen na seznámení cílové skupiny s riziky, se kterými se děti mohou v online prostředí setkat.

Por. PhDr. Zdeňka Papežová, krajská koordinátorka prevence Krajského ředitelství Policie Karlovarského kraje, se ve své prezentaci zaměřila na případy kyberšikany řešené Policií v rámci Karlovarského kraje.

Uznávaný odborník na kybernetickou kriminalitu Roman Kohout z organizace you connected, z. s., se ve své prezentaci věnoval především kyberšikaně učitele. Na základě prezentace výzkumu Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci z roku 2016 poukázal, že se jedná o nezanedbatelný patologický jev internetového prostředí, a že je třeba takové případy důkladně ze strany školského prostředí řešit.

Uvedl, že je třeba ze strany pedagogů trvat na dodržování slušného chování ze strany žáků a studentů v internetovém prostředí, stejně, jako je tomu v prostředí reálném. Společně s Mgr. Martinou Viewegovou také připravil přibližně hodinový odpolední workshop vycházející z reálné situace řešení kyberšikany a v rámci konference představil také projekt zabývající se riziky v online prostředí – Internetem Bezpečně.

Na konferenci vystoupila také Mgr. Zdenka Spalová z Karlovarského inspektorátu České školní inspekce, která se vyjádřila k šikaně ve školském prostředí se zaměřením na šikanu páchanou ve virtuálním prostředí. Uvedla několik případů řešených právě Českou školní inspekcí v uplynulém roce a apelovala na ředitele škol, aby pravidla týkající se šikany a kyberšikany byla důsledně nastavena ve školním řádě každé školy, neboť každé řešení případu Českou školní inspekcí je individuální záležitostí vycházející právě z pravidel uvedených ve školním řádu školy.

Pozvání přijala též psycholožka Mgr. Martina Viewegová z Psychoterapie Anděl, která se ve své prezentaci zabývala především dopady kyberšikany na děti a dospívající. Uvedla, že tuto záležitost je třeba řešit velice citlivě, neboť děti a náctiletí jsou obecně zdrženliví se svěřením se svého problému. Odborné veřejnosti uvedla několik dobrých příkladů jak s obětí kyberšikany jednat, jakým způsobem klást otázky a čeho je třeba se vyvarovat v rámci řešení takto citlivé záležitosti.

V rámci již zmiňovaného workshopu pro odbornou veřejnost, kterou připravila společně s Romanem Kohoutem, se věnovala právě psychickému rozpoložení oběti kyberšikany v jejím průběhu, i v období řešení daného problému, a to z hlediska intenzity útoku a s ohledem na osobnost oběti jako takové. V odpoledním bloku určeném zejména rodičům dětí seznamovala návštěvníky konference se znaky, kterými se může šikanované dítě „prozradit“. Rodičům přiblížila vnímání celé situace dítěte – oběti kyberšikany – a zdůraznila nebezpečí kyberšikany z psychologického hlediska.

Od Červené Karkulky k Modré velrybě

Za Linku bezpečí na konferenci vystoupila Ivana Kuglerová, která se svou prezentací s názvem „O Červené Karkulce a internetu“ představila dokonalým, a i pro lajka naprosto srozumitelným způsobem, různé formy rizik a nebezpečí, se kterými se děti a dospívající na internetu mohou setkat, a která jsou v rámci telefonátů na Linku bezpečí nejčastěji řešeny.

Příběhem o Červené Karkulce se dotkla i v té době aktuálního problému – fenoménu zvaném „Modrá velryba“. Uvedla fakta z ověřených zdrojů o původu toho fenoménu a způsobu, jakým se dostal mezi českou populaci dětí a dospívajících. Na základě statistik Linky bezpečí také uvedla, že až do zveřejnění zprávy o Modré velrybě ze strany Policie ČR nebyl prakticky zaznamenán žádný telefonát týkající se tohoto fenoménu - po "policejním" upozornění již ale bylo takových telefonátů bezpočet.

Za projekt ZvolSi.Info pozvání přijali Kateřina Křivánková a Vojtěch Bruk, kteří představili současný stav internetové dezinformace a propagandy. Napříč svými přednáškami pro odbornou i pro laickou veřejnost uvedli mnoho příkladů z praxe, kdy se část informace vytržená z kontextu užila v internetovém prostředí k ovlivnění veřejného mínění nebo se snažila vyvolat negativní nálady. Poukázali na nebezpečí šíření falešných zpráv (tzv. hoaxů) a s tím spojenou problematiku neověřování si zpráv internetovými uživateli, jak dětí a náctiletých, tak dospělých.

Zajišťování důkazů a práce s informacemi

Druhý den konference byl určen především pro zástupce Policie ČR. Blok přednášek byl zaměřen na zvyšování odbornosti v oblasti odhalování kybernetické trestné činnosti. Důraz byl kladen na praktické ukázky způsobu získávání informací, procesně správného zajištění dat jako důkazu a seznámení s výkladem platných právních norem dotýkajících se kybernetické kriminality.

V tomto bloku "virtuálně" vystoupil JUDr. Jan Kolouch, PhD. ze společnosti CESNET, z. s. p. o., který se formou videokonference zaměřil na právní oblast trestního řízení v souvislosti s vyžadováním zpráv od ISP (Internet Service Provider). Kromě podrobného uvedení do problematiky se ve svém příspěvku věnoval také procesně správnému postupu zajištění důkazů.

Na přednášku JUDr. Jana Koloucha, PhD. volně navázal doc. PhDr. Richard Papík, PhD. z Ústavu bohemistiky a knihovnictví v Opavě, vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník, informační specialista a uznávaný odborník především v oblasti elektronických informační zdrojů. Svou přednášku zaměřil na způsoby vyhledávání informací z volně dostupných zdrojů včetně tzv. deep webu. Díky tomu mohou policisté, vyšetřující nejen kybernetickou trestnou činnost, získat přehled z oblasti konkrétního vyšetřovaného případu nebo jimi mohou podepřít získané důkazy v trestním řízení.

Internetem bezpečně

Na závěr každého bloku byl představen projekt Internetem Bezpečně, který zde prezentoval již zmiňovaný Roman Kohout. Projekt si klade za cíl formou různorodých vzdělávacích aktivit zvýšit povědomí o rizicích internetového prostředí pro odbornou i laickou veřejnost, a tím minimalizovat případný dopad těchto rizik. Aktivity projektu jsou primárně zaměřeny na děti a dospívající, dále pak na odbornou veřejnost (učitelé, policisté, organizace zabývající se prevencí atd.) a také na rodiče nebo seniory.

Na základě vznesených dotazů a diskusí vedených po jednotlivých přednáškách, z konference vyplynula potřeba systematického vzdělávání odborné i laické veřejnosti, která (nejen) v Karlovarském kraji chybí. Ze strany odborné veřejnosti sice existuje silná ochota se v oblasti internetového bezpečí vzdělávat, avšak pro pracovní vytížení, neochotu zaměstnavatele k uvolnění zaměstnance nebo již zmíněnou absenci kvalitních kurzů a seminářů toto vzdělávání v současné době stagnuje.

Stejně tak se hovořilo i o absenci kvalitních podpůrných materiálů pro výkon prevence v oblasti internetového bezpečí. Někteří specialisté na prevenci do současné doby své přednášky koncipují i z materiálů starších pěti let – tedy již nereflektující současnost a současné trendy a hrozby ve virtuálním světě. Obecně nejdiskutovanějším tématem konference byla problematika kolem fenoménu „Modrá velryba“.

Závěrem

Všichni účastníci konference obdrželi odborné materiály, které byly zaměřeny na vzdělávání v oblasti bezpečného pohybu v online prostředí. Mimo letáku Bezpečné heslo a Desatera bezpečného pohybu na internetu mohou získat cenné informace v publikaci Romana Kohouta Internetem Bezpečně, která je určena pro děti od 6-12 let. Brožuru ocenili nejen pedagogičtí pracovníci, kteří si mohli větší počet výtisků odnést do svých škol, ale též rodiče dětí. V rámci konference byl rozebrán celý výtisk (2 000 ks).

Tato publikace je již druhým počinem zaměřeným na vzdělávání v této oblasti. Minulý rok byla vydána brožura pro starší děti a dospělé s názvem Bezpečnost v online prostředí (autoři Roman Kohout a Mgr. Radek Karchňák). Obě publikace jsou zdarma ke stažení na stránkách partnera těchto aktivit – Krajské knihovny Karlovy Vary.

Závěrem lze konstatovat, že postřehy získané v průběhu konání konference #INTERNETEMBEZPEČNĚ2017 poukazují na potřebu dalších vzdělávacích akcí. Děkujeme všem organizátorům a lektorům za účast na přípravě a realizaci konference, a také všem partnerům, kteří konferenci podpořili.