Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Internet skutečně pro všechny: od Junior Internetu po seniorské uživatele knihoven

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Internet skutečně pro všechny: od Junior Internetu po seniorské uživatele knihoven

0 comments
Rubrika: 
Jaroslav Winter absolvoval Fakultu žurnalistiky UK v Praze a poté pracoval 15 let jako redaktor a komentátor v Mladé frontě. Jeho hlavním zaměřením byla věda a technika, vědeckotechnická činnost mládeže. Už tehdy měl blízko k informačním technologiím a například v době, kdy u nás ještě neexistoval odborný počítačový časopis, se mu podařilo prosadit v Mladé frontě jednou měsíčně tiskovou stranu věnovanou osobním počítačům. To bylo období osmibitových počítačů Sinclair ZX Spectrum, Atari, PMD, IQ151, které dnešní generaci asi už nic neříká. V roce 1989 a 1990 působil v časopise Věda a technika mládeži a od roku 1991 pracoval devět let v týdeníku Profit, zpočátku jako vedoucí oddělení příloh. Důležitým mezníkem se pro Jaroslava Wintera stalo osobní seznámení s Internetem počátkem roku 1996. Uvědomil si tehdy jeho obrovské možnosti, jeho vliv na změny způsobů podnikání, a tak se postaral o to, aby o těchto otázkách mohl začít psát, aby se redakce připojila k Internetu (zpočátku vlastně jen on sám přes modem) a aby vytvořili vlastní webové stránky. Následovalo zjištění, že chybí na trhu publikace o možnostech uplatnění Internetu v podnikání, a tak s Vladimírem Vrabcem napsali čtyři díly na toto téma; vydalo je nakladatelství Profess.


Jak jste se dostal ke sdružení BMI a čí byla idea vytvořit Březen - měsíc Internetu se všemi jeho akcemi?

Zájem o tuto problematiku mě tehdy přivedl k poznání, že povědomí o Internetu je naprosto nedostatečné a že je to škoda. Snažil jsem se ukazovat na konkrétních případech, jak může být Internet firmám užitečný, a bylo mi líto, že naprostá většina podnikatelů si tyto možnosti neuvědomovala. Současně mi ale bylo jasné, že stejná nevědomost je na straně široké veřejnosti, ale také v politické sféře a mezi novináři. Bavil jsem se o tom jednou na pracovním obědě s Monikou Pavlíčkovou, tehdejší šéfkou marketingu ve společnosti Hewlett-Packard, a padla myšlenka uspořádat nějakou osvětovou akci. Co takhle Měsíc Internetu? Jí se to zalíbilo, podporu přislíbil okamžitě telefonicky také šéf marketingu v Microsoftu Jan Mühlfeit, a tak jsem s tím nápadem přišel do redakce. Irina Zálišová, která v Profitu měla na starosti marketing, po pár minutách hlasitého přemýšlení řekla, že do toho půjdeme. No a tím se odstartovalo něco, o čem jsme vůbec netušili, jakého rozsahu to může nabýt. Důležitou roli ještě sehrál Miroslav Forman z agentury Elisa, na kterého jsme se obrátili se žádostí o posouzení, zde nejde o nesmysl. Jemu se nápad také zalíbil a slíbil pomoc agentury za režijní cenu. Původně jsme mysleli, že měsícem Internetu bude listopad, ale shánění sponzorů a hledání vhodného modelu trvalo déle, než jsme předpokládali. Nechtěli jsme samozřejmě spustit něco bez dostatečné přípravy, proto jsme nakonec po dohodě s komerčními partnery zvolili březen.

Vzpomenete si ještě - po "letech", které se na Internetu pravděpodobně násobí deseti - jak vypadala realizace tohoto vašeho záměru?

V prvním ročníku se uskutečnily akce trojího charakteru - základní osvěta se zaměřením na širokou veřejnost, odborné konference a semináře a zvýhodněné či bezplatné nabídky firem poskytujících připojení k Internetu nebo prodávajících něco přes Internet.
Důležité bylo i působení, ať cílené, či jako vedlejší produkt, na média. Do té doby se v nich objevovaly zmínky o Internetu především v souvislosti s dětským pornem, hackery a dalšími negativními jevy. Informace o skutečném významu tohoto fenoménu byly až na počítačové časopisy vzácností. Uspořádali jsme semináře pro čtyři skupiny novinářů o Internetu jako takovém a zároveň o možnostech jeho využití v oblasti jejich působení. Jednu skupinu tvořily například módní a ženské časopisy, pro které bylo velkým překvapením, co vše o světové módě mohou najít na Internetu. Jen pro zajímavost - ze dvaceti zúčastněných redakcí měly v té době připojení jen dvě... Dohodli jsme také, že firma Fincom půjčila deseti novinářům modemy a společnost Datac je na měsíc zdarma připojila k Internetu, aby si jej tito novináři mohli vyzkoušet. Vedlejším efektem pak bylo to, že samotný jeho vznik přiměl některá média, aby se o Internet zajímala, připravila nějaký článek, besedu.

Pokud jde o konference, hned v prvním ročníku jsme měli šťastnou ruku s uspořádáním konference Internet ve státní správě a samosprávě. Přišel za námi Tomáš Renčín z Triady, že pravidelně organizují Dny malých obcí, takže chtějí udělat něco o Internetu pro samosprávu. No a my jsme zamýšleli uspořádat nějaký seminář pro politiky, tak jsme se dohodli na spolupráci a uspořádali jsme konferenci společně. Konala se tehdy ještě v Praze v Edenu a přijelo na ni skoro šest set účastníků. Na kulatý stůl Česká republika na cestě k informační společnosti se podařilo dostat čtrnáct poslanců (senátoři měli tenkrát nějaké mimořádné zasedání, tak nemohli přijít) a dva ministry, takové fórum zabývající se Internetem se do té doby nesešlo. Od druhého ročníku se konference přestěhovala do Hradce Králové, letos zaznamenala už 1475 registrovaných účastníků. Organizaci plně převzala Triada, my jsme jen v programové radě.

Po tomto slušném startu se akce Březen - měsíc Internetu vyvíjela velmi úspěšně. V čem myslíte, že spočíval takový zájem občanů, politiků, firem a médií? Bylo to dobré načasování, vhodní partneři a nebo úspěšné "trháky"?

Úspěchu pomohlo to, že celý projekt byl od počátku postaven jako otevřený každému, kdo má zájem jej podpořit, a to jak na straně komerčních partnerů, tak na straně médií. Pochopitelně šlo také o marketingovou podporu Profitu, ale ta z toho moc nečouhala. Navíc po dvou ročnících jsme se dohodli, že projekt přejde pod křídla občanského sdružení BMI, které jsme kvůli tomu založili.
Pro úspěch bylo také důležité, že jsme se snažili přijít každý rok s něčím novým, museli jsme reagovat na vývoj na trhu a měnit trochu zaměření akcí. Vloni bylo například výrazným přínosem zapojení knihoven, které pokračovaly ve svých aktivitách i letos. Letos přišly s výborným nápadem pro děti - pozvaly je do knihovny strávit 30. března Noc s Andersenem.
Ta se stala jednou z nejúspěšnějších novinek oproti minulým ročníkům. Další byla třeba konference Internet do škol - a co s ním?, kterou jsme uspořádali na výstavě Schola Nova. Podařilo se nám velmi dobře se strefit do aktuální potřeby - zájem odborné veřejnosti byl značný, sál byl zcela zaplněný, mnozí účastníci museli stát. Tradičně se výborně vydařila konference Junior Internet, kterou si vymyslely a s naší podporou organizují samy děti.

Jak si představujete budoucnost Března? Jak bude vypadat za 5, 10, 15 let?

Doufám, že v tu dobu už nebude zapotřebí. Jestli se však uskuteční ještě příští rok či v dalších letech, to bude záležet na tom, zda se podaří sehnat opět sponzory. Letos jsme měli dobrou sestavu - Bonton, Intel, Komerční banku a World Online. Každý rok je však obtížnější získávat peníze na obecnou osvětu, firmy požadují stále více nějaký bezprostřední efekt pro ně, nejlépe nové zákazníky. Bude tedy záležet na tom, jak dokážeme skloubit jejich požadavky s našimi cíli.

Náš časopis čtou také studující, zeptám se proto trochu za ně: kdybyste nyní šel zpět do školy jako student, co byste potřeboval, aby vás tam naučili, respektive, co jste se musel naučit sám, abyste se uplatnil tam, kde se nyní nacházíte?

Nepřiměli mě, což byla samozřejmě také moje chyba, naučit se pořádně jazykům. To mi chybí dodnes, ostatní jsem se vždy nějak doučil sám.

Máte nějakou veselou nebo zajímavou vzpomínku na předešlé ročníky Března a nebo jiné akce BMI?

Vzpomínku ve smyslu veselé historky z natáčení snad ani nemám, spíše mi některé akce udělaly radost. Například mě potěšilo, když řadě dětí pomohla účast v loňské konferenci Junior Internet získat sebevědomí a prosadit se se svými projekty nebo činností v následujícím roce i v konkurenci dospělých. Anebo letos mě zvlášť zaujalo Fórum k otáčivému hledišti, které uspořádali v Českém Krumlově. Ukázalo se, že tímto způsobem by mohla fungovat demokracie online. Organizátoři vystavili na web kolem stovky dokumentů, svázaných s historií otáčivého hlediště, o jehož budoucnosti se teď vedou vášnivé spory. Kromě toho zveřejnili stanoviska představitelů zainteresovaných institucí a řady osobností a veřejnosti umožnili vyjádřit názory v internetovém diskusním fóru. Po dvou měsících se pak uskutečnilo nikoli virtuální, ale skutečné fórum, na kterém se veřejnost sešla s kompetentními osobnostmi. Díky tomu, že všichni měli možnost seznámit se předtím s problematikou důkladně na Internetu a zjistit, že záležitost není černobílá, probíhala diskuse věcně a oproštěná od zbytečných emocí a směřovala k hledání všeobecně přijatelného kompromisu.

O podpoře akcí kolem Března jsme se dozvěděli hodně. Existují však také "škůdci", tedy ti, kdo negativně ovlivňují vývoj informační společnosti u nás a nebo přímo brání akcím jako je Březen?

Rozvoji informační společnosti nejvíce škodí ti, kteří připustili nedokonalou, protahující se liberalizaci telekomunikací. A ač možná budu trochu nespravedlivý, nedá mi to uvést ještě jednoho škůdce jmenovitě. Vloni jsme přihlásili BMI do soutěže Stockholm Challenge Award a v konkurenci 612 projektů na podporu informační společnosti z 80 zemí jsme se dostali do finále ve Stockholmu. Díky tomu jsme strávili několik dnů s ostatními finalisty a měli možnost seznámit se s jejich projekty i s jejich podmínkami. Potvrdilo se nám, jak důležitou roli mohou sehrát vrcholní političtí představitelé. V té souvislosti mě mrzí, že člověk Klausova kalibru a jeho schopností a možností ovlivnit dění v zemi nepochopil, jakým generátorem rozvoje ekonomiky a společnosti se může při vhodném použití stát Internet. Vzal jej na milost teprve nedávno, když si uvědomil, že se pro něj stává dostatečně efektivním nástrojem v ovlivňování veřejnosti. Všechnu energii však věnuje jen vlastním webovým stránkám. Jinak rozvoj informační společnosti nejen nepodpořil, ale svým několikrát projeveným vztahem k informačním technologiím jej ovlivnil spíše negativně. Příklady totiž táhnou - a to pozitivní i negativní. Bohužel o moc lepší vztah k IT nemá ani Miloš Zeman, za jeho vlády však na rozdíl od Klausovy éry aspoň byla koncipována státní informační politika.

Z akcí Března máte zkušenost se státní správou a knihovnami. Jak spolupracují a jaké jsou jejich reálné možnosti v rozvoji informační společnosti? Podle toho lze totiž také odvodit, jaké by tedy měly být nároky na přípravu budoucích knihovníků, řízení knihoven a jejich celonárodní podpory... Můžete se k tomu vyjádřit z vašeho úhlu pohledu?

Zkušenosti ze spolupráce se státní správou jsou velmi různorodé - od velmi vstřícného postoje, kvalifikované pomoci, přes lhostejnost až po nepochopení, neochotu, neodbornost, aroganci. Naopak o spolupráci s knihovnami a s představiteli SKIP mohu mluvit jen v superlativech. V pracovnících knihoven jsme našli lidi, kteří dělají svoji práci rádi a dobře. Nejde jen o subjektivní dojem, ale potvrdil to i výzkum Internet na veřejných místech, který vloni v září pro nás uskutečnily společnosti DEMA a Markent ve všech krajských městech. Personál knihoven v něm obdržel spolu s internetovými kavárnami jednoznačně nejlepší hodnocení jak pro svoji vstřícnost, ochotu, tak kvalitu a šířku nabízených služeb. Proto se domnívám, že volba knihoven jako míst, která by měla sehrát důležitou roli v zajištění rovného přístupu k informacím, byla správná a investice do vybavení knihoven a vzdělávání knihovníků jsou rozumné a efektivní. Zajímavé jsou poznatky z letošního Měsíce Internetu, kdy se výrazně zvýšil zájem o Internet zejména ze strany seniorů. Ukazuje se, že knihovna je pro lidi přátelským prostředím, kde se neostýchají dát najevo svoji neznalost a rádi se podrobí základnímu seznámení s Internetem, které jim knihovníci (či přesněji většinou knihovnice) ochotně poskytnou.

Co vás osobně na práci, kterou děláte, přitahuje, a co vám naopak činí obtíže?

Nejvíce mě baví fáze vymýšlení a dojednávání s lidmi, méně záživné je potom to všechno zúřadovat. Neškodilo by mi také zbavit se někdy až zbytečných pochybností, které pak ubírají sebedůvěru.

Ještě než poděkuji za tento rozhovor, máte na srdci něco, co byste rád sdělil našim čtenářům?

Tím, že jsem se chtě nechtě stal jakýmsi mluvčím projektu BMI, ačkoliv jsem jinak introvert, se na mě dosti soustředila pozornost. Rád bych proto uvedl, že mým naprosto rovnocenným partnerem je od počátku kolegyně Irina Zálišová; bez ní by se tento projekt nemohl uskutečnit. Dokonce udělala skoro o rok dříve to, co já vloni v srpnu - oba jsme kvůli BMI opustili dobré zaměstnání, abychom se mohli naplno věnovat jen BMI a popřípadě dalším projektům na podporu informační společnosti.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra a WINTER, Jaroslav. Internet skutečně pro všechny: od Junior Internetu po seniorské uživatele knihoven. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 5 [cit. 2021-06-24]. urn:nbn:cz:ik-10718. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10718

automaticky generované reklamy
registration login password