Dne 15.11. 2000 proběhla 4. konference pořádaná Českým institutem pro marketing (CIMA), která byla uspořádána ve prospěch Nadace pro transplantace kostní dřeně. Při zahájení konference byl proto předán řediteli této nadace šek v hodnotě 78 000 Kč.

Program konference byl rozdělen do čtyř tematických bloků: strategie na Internetu, podpora úspěchu, Internet jako zdroj informací a marketing a komunikace na Internetu.

V prvním bloku Strategie na Internetu vystoupili dva řečníci, Ing. Michal Svätý, ředitel AMI Praha a Ing. Tomáš Macků, ředitel AGMANOVA. Příspěvkem Michla Svätého se jako červená nit táhl apel na včasné a efektivní využívání změn, které jsou fenoménem doby. Důležitou částí jeho příspěvku pak byly zásady přípravy firemní strategie v procesu změn. Investice do informačních a komunikačních technologií (ICT) totiž musí následovat, nikoli předcházet vypracování firemní strategie. Úspěšnost takové firemní strategie pak lze měřit nejen sledováním konkurenceschopnosti firmy, ale také rychlostí návratu investic do ICT. Na tuto výzvu vhodně navazoval příspěvek dalšího řečníka, Tomáše Macků, který v závěru svého vystoupení shrnul některé překážky v rozvoji konkurnceschopnosti firem na globalizovaném trhu. Jsou to například nedostatek lidských zdrojů, kvalita www prezentací firem (vycházíme-li z faktu, že nejvíce informací o konkurenci hledají firmy na Internetu, musí být součástí strategie firmy prezentovat kvalitní WWW stránky) a podrobná analýza využívání a návštěvnosti WWW stránek firmy zaměřená právě na mapování klientely a způsobů zlepšení prezentace firmy.

Ve druhém bloku představil zástupce CITIBANK věcně a srozumitelně princip komunikace a přenosu dat v rámci platebního systému na Internetu. Zajímavým poznatkem je skutečnost, že ačkoliv je zájem o tyto platební systémy velký, nejsou vždy všechny firmy připraveny na jeho náročnou implementaci. Jednou z dalších oblastí komunikace, na kterou by se firmy měly v budoucnu více zaměřovat, je komunikace prostřednictvím mobilních telefonů. Odhaduje se totiž, že v roce 2002 bude více přístupů do Internetu z mobilních telefonů než pevných přístupů z PC. Poslední příspěvek v tomto bloku zdůraznil význam bezpečnosti v digitální prostoru, kdy firmy musí dbát na ochranu svých dat před viry, hackery, úniky dat zevnitř firmy a zabezpečení dat vystavovaných na Internetu. Vždy je třeba hledat rovnováhu mezi dostupností dat, jejich integritou a důvěrností.

Internet jako zdroj informací byl název třetího bloku přednášek, které se tentokrát zaměřily na způsoby získávání informací strategicky významných pro firemní strategii. Příspěvky Michaela Babky a Richarda Papíka měly několik společných linií, oba totiž považovaly Internet za prostředí, které umožňuje přístup k informacím, nikoli za zdroj informací jako takový. Vjednom z dopoledních příspěvků této konference zaznělo, že většina firem vyhledává informace o konkurenci na Internetu, a toto tvrzení pak doplnili tito dva řečníci o zjištění, že celých 90% uživatelů skutečně vyhledává informace intuitivně a pouhých 10% jich používá sofistikované systémy vyhledávání informací, jakými jsou například on-line přístupná databázová centra. Pro práci s těmito databázovými systémy je však potřeba znát způsoby dotazování a především rozumět struktuře a logice těchto systémů. V neposlední řadě je přístup k těmto centrům – narozdíl od neuspořádaných informací v Internetu – placený a tak vzniká další překážka pro mnoho firem. Součástí firemní strategie by tedy měla být i úvaha, jaké zdroje – informační a lidské – se firmě skutečně vyplatí pro zisk strategicky významných informací. Je nesporné, že relevantní, aktuální a rychle získané informace budou v budoucnosti pro firmu významným faktorem úspěchu a tak spoléhání se na náhodně získané informace je nebezpečným hazardem. Stále významnější roli by proto měla hrát právě právě práce profesionálních analytiků a poradců, kteří budou schopni pracovat sofistikovanými metodami prohledávání, získávání a hodnocení informací.

 

Do třetího bloku konference byl též zařazen příspěvek Jaroslava Wintera ze sdružení BMI, který velice přehledně ohodnotil nejčastější prohřešky ve firemní komunikaci – především pak chyby a nedostatky prezentací na Internetu. Ačkoliv svůj příspěvek uvedl jako nepříliš přínosný pro ostřílené tvůrce webovských a jiných prezentací, nezdál se jeho vstup ani trochu „banální“, jak naznačoval. Naopak, výborně zapadl do výzev na větší důraz na firemní strategie na Internetu a soustavnou péči o profesionalitu způsobů, jakým se firma prezentuje v internetovském prostředí.

Poslední blok konference byl věnován marketingovým strategiím a komunikaci na Internetu. Jednalo se především o způsoby, jakými firma komunikuje se svými zákazníky a jak právě tyto nové prostředky komunikace zpětně ovlivňují firmy. Nezávislý publicista Jiří Peterka upozornil na některé aspekty etiky elektronické komunikace. Ačkoliv je toto téma velice často zmiňované na různých pojednáních o komunikaci na Internetu, přinesl projev Peterky nové pohledy na některé ze "zaběhaných" zvyklostí a jevů. Souhrnně lze říci, že to, co někdy vypadá velice nevinně, může díky síťovým efektům narůst do nezvládnutelných rozměrů.

Na závěr nutno říci, že toto byla jedna z přínosných, dobře zorganizovaných a moudře uspořádaných konferencí na téma, které je nyní tak módní. Na rozdíl od méně povedenějších akcích byla tato skutečně o tématu samotném a prakticky ukázala strategické kroky, které musí manažeři provést, aby jejich firmy byly v informační společnosti konkurenceschopné.