Orientovat se v rostoucím množství metadatových a datových formátů (často známých pouze pod zkratkou), projektů a institucí, které se zabývají využitím metadat, začíná být nadliský úkol. J. Turner a V. Moal z École de bibliothéconomie et dec sceinces l'information z Université de Montréal se proto rozhodli, že zájemcům o tuto problematiku podají pomocnou ruku. Výsledkem jejich snahy je originální informační systém MetaMap.

Jak název napovídá, MetaMap by měl připomínat mapu, ale to není to úplně přesné - jeho tvůrci se nechali spíše inspirovat schématem podzemní dopravy. Metadatové a datové formáty a projekty (souhrnně označované jako MSSI - Metadata standards, sets and initiatives) a instituce totiž představují "stanice", které jsou důmyslně propojeny pomocí jedenácti různobarevných "tras", které jsou rozděleny do tří kategorií: informační procesy (tvorba, zpracování, zpřístupnění a archivace), typ instituce (knihovny, archivy a muzea) a typ dat (text, statický obraz, video či animace a zvuk). Celkem se na MetaMapu v současnosti najdeme 184 "stanic", z nichž některé pochopitelně leži na více "trasách" (např. v případě XML jde o "trasy" tvorba, zpracování a zpřístupnění). Ne se vším je však možné souhlasit - např. EAD (Encoded Archival Description) protínají "trasy" tvorba a zpracování, ale ne archivy.

MetaMap má interaktivní formu: umístíme-li kurzor myši na "trasu" v legendě, na MetaMapu se tato zvýrazní. Obdobně když ukážeme na libovolnou "stanici", zobrazí se rozepsaná zkratka. Kliknutím se otevře nové okno se základními informacemi a odkazy na související webové stránky. Můžeme se tak např. dozvědět (či připomenout si), že MP3 znamená "MPEG 1 Audio Layer 3" (nikoliv tedy MPEG 3, jak se občas uvádí) či a PANDORA je zkratkou pro "Preserving and Accessing Networked DOcumentary Resources of Australia". K dispozici je dále abecední rejstřík.

Také technické řešení je netradiční - pro MetaMap byl zvolen formát SVG (Scalable Vector Graphics), který je považován za "černého koně" internetové (vektorové) grafiky. Na rozdíl od souborů ostatních grafických formátů, které vytváříme a upravujeme pomocí speciálních (a drahých!) programů, v případě SVG vystačíme s jednoduchým textovým editorem. Je to dáno tím, že SVG není nic jiného než aplikace jazyka XML. Díky této vlastnosti SVG je možné MetaMap snadno doplňovat. Dodejme, že SVG vznikl na půdě konsorcia W3, které se stará o internetové standardy, na jeho vývoji se podílejí velké firmy podnikající v oblasti elektronického publikování (např. Adobe, Corel, Macromedia aj.). Problémem zůstává absence podpory SVG ze strany prohlížečů - neobejdeme se bez plug-inu Adobe SVG Viewer (poslední verze je 3.0) pro Windows (Internet Explorer 4 a výše a Netscape 4.x a 6.x, Opera) a Linux (Netscape 4.x a 6.x). Plug-in umožňuje mj. měnit velikost MetaMap, uložení souboru či prohlížení zdrojového kódu.

MetaMap je přístupný ve dvou jazykových verzích - v angličtině a francouzštině. MetaMap si lze i vytisknout - k tomuto účelu byl uložen (ovšem bez interaktivních prvků) do běžných formátů GIF, JPEG a PDF.