Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

INFORUM 2015

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

INFORUM 2015

0 comments

Ve dnech 25. 5. – 27. 5. 2015 proběhl v Praze v prostorách Vysoké školy ekonomické již 21. ročník konference INFORUM, zaměřené na informační zdroje a jejich využití v oblasti vzdělávání, vědy, výzkumu i komerční sféry. Jak se již pomalu stává tradicí, ani letos v úvodu nechyběla scénka, tentokráte se jednalo o „Rozmarný kurz reedukační“ – vtipně reagující na téma vzdělávání knihovníků v knihovnách, zejména v oblasti psaní grantových žádostí.

Úvodní scénka ‒ Rozmarný kurz reedukační
Úvodní scénka ‒ Rozmarný kurz reedukační

Po pondělním workshopovém odpoledni přišly v úterý a ve středu na řadu zajímavé přednášky, které byly rozděleny do dvou sálů. Ve foyer pak byla umístěna posterová sekce.

Lyn Robinson z univerzity City University London, známá mimo jiné jako spoluautorka učebnice Introduction to Information Science, zahájila konferenci přednáškou na téma „Budoucnost dokumentů“. Ve svém příspěvku se zabývala vývojem dokumentů a transformací vědy, která se touto problematikou zabývá. Mluvila o tzv. „nové dokumentalistice“ (neo-documentalists) pro potřeby dnešních knihoven. Naznačila, že by knihovny a paměťové instituce měly shromažďovat nejen originální dokumenty, ale i dokumenty digitální, různé druhy vizualizací, 3D modelů i patřičná metadata popisující fyzické a digitální objekty. V souvislosti s tímto posunem by pak knihovny neměly zapomínat i na změnu informačního chování uživatelů, s čímž souvisí i rozvoj nové dimenze informační gramotnosti.

Další keynote speaker byl Michael Levine-Clark s příspěvkem s názvem „Vývoj sbírek akademických knihoven. Dnešní uživatel knihovny očekává, že bude mít přístup k potřebným zdrojům okamžitě. Akademické knihovny tedy řeší dilema, zda investovat do menšího množství elektronických zdrojů přístupných stále, či se zaměřit na širší škálu, kterou uživatelům zpřístupní dočasně. Navrhovaným řešením je zpřístupňovat zdroje po tzv. balíčcích, řídit se poptávkou uživatelů po dokumentech, vlastnit dokumenty v různých formátech (např. ePub) a zaměřit se na další nebo zatím nezpřístupněné zdroje. Nástrojem pro dlouhodobé uchovávání dat je informační kurátorství.

Key-note speaker Michael Levine-Clark
Key-note speaker Michael Levine-Clark

Po přestávce na oběd následovala odpolední sekce, která probíhala paralelně ve dvou blocích, tématem byly „Elektronické informační zdroje“ a „Digitální zpřístupnění kulturního dědictví“.

Publikum ve Vencovského aule
Publikum ve Vencovského aule

Petr Žabička z Moravské zemské knihovny a Bohdana Stoklasová z Knihovny Akademie věd ČR ve své přednášce představili službu Centrální portál knihoven. Portál má sloužit k integraci zdrojů a služeb z více knihoven na jednom místě. Myšlenka centrálního portálu je rozvíjena již od roku 2010, potýkala se však s řadou problémů organizačního i koncepčního rázu. Nyní se již situace uklidnila a je plánováno, že do konce roku 2015 bude spuštěna pilotní verze. Dodavatel softwarového řešení je Moravská zemská knihovna, která čerpá ze svých zkušeností implementace knihovního katalogu VuFind.

Předpokládaná struktura Centrálního portálu knihoven
Předpokládaná struktura Centrálního portálu knihoven

Dalším z projektů, který je v řešení již delší dobu a který nebyl na konferenci INFORUM představován poprvé, je tzv. CzechElib neboli Národní centrum pro podporu informační infrastruktury vědy a výzkumu. Projekt nám představil Martin Svoboda z Národní technické knihovny. Portál pracuje s velmi aktuální problematikou, konkrétně jde o podporu nákupu EIZ pro knihovny, který se děje v pro ně nevýhodném „soutěžním“ módu. Nutnost koncepčního modelu financování se naplno objevuje již v roce 2012 v souvislosti s novou Koncepcí rozvoje knihoven. Bohužel díky průtahům ze strany MŠMT a nejasností okolo financování a licencování je projekt stále ve fázi plánování. Nadějné vize počítají, že do roku 2017 bude centrum funkční. Zastřešujícím řešitelem projektu by se stalo MŠMT a nositelem licencí NTK.

Ředitel NTK Martin Svoboda
Ředitel NTK Martin Svoboda

V sekci věnující se digitalizaci zazněla velmi zajímavá přednáška od Zuzany Hájkové, která hovořila o problematice půjčování e-knih na příkladu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Služba byla symbolicky spuštěna 23. dubna 2014 na Světový den autorských práv a setkala se s velmi pozitivním ohlasem. Jak služba funguje? Čtenáři, kteří mají zařízení s operačním systémem Android či iOS (bohužel není podporována klasická čtečka Kindle), si stáhnou příslušnou aplikaci, následně provedou výpůjčky z katalogu knihovny a mají možnost si vypůjčit na 21 dní 3 e-knihy z nabídky firmy eReading. K 31. dubnu knihovna eviduje 2676 e-výpůjček, přičemž nejvíce čtenářů (40 %) je v rozmezí 31–50 let. U nich je půjčování e-knih více zastoupené než výpůjčka tištěné publikace. Výhodou e-výpůjček je jejich snadná dostupnost, není potřeba fyzicky navštívit knihovnu (nejstarší „e-čtenářka“ má 91 let) a je možné půjčení více stejných titulů více uživatelům zároveň, přičemž knihovna platí jen za uskutečnění výpůjčky. K úspěšnosti služby kromě vyškolení personálu napomohla také adresná propagace: například čtenáři, který má rezervaci na tištenou knihu, přijde upozornění, že je možnost si publikaci zapůjčit ve formátu ePub, či osobní upozornění pro uživatele, kteří dlouho nebyli v knihovně.

Na závěr úterního konferenčního dne byly představeny postery, které po celou dobu konference měli účastníci možnost shlédnout ve foyer, následná diskuse pak probíhala ve středu odpoledne. Tématem posterů byl například velmi úspěšný e-learningový kurz Masarykovy univerzity – Kurz práce s informacemi ‒ či využívání mobilních dotykových zařízení ve vzdělávání pedagogů základních a středních škol reprezentovaný projektem INTERES.

Posterová sekce
Posterová sekce

Úterní část konference byla završena Infomejdanem. Letošní cenu INFORa na základě hlasování diváků získal portál: Ptejte se knihovny.

Infomejdan
Infomejdan

Středeční program konference zahájila Petra Pejšová s příspěvkem „Europeana Cloud: Nové řešení pro efektivní předávání a využívání dat“. Přednáška řešila jedno z nejzajímavějších témat, která se v kontextu EIZ objevují, totiž sdílení metadat (ale také digitálního obsahu) napříč formáty, institucemi a tématy. Původní projekt se rozšiřuje a podle všeho nebude zaměřený jen na humanitní a kulturní vědy, ale mohl by zasahovat celé evropské vědecké prostředí. Diskusi vzbudila především představa, že bude pracovat s libovolným formátem metadat, což je na jednu stranu velice zajímavé, na stranu druhou značně komplikované. Projekt je v současné době ve zkušebním provozu a řeší se jak jeho API, tak také napojení na Europeana Portal.

Sociální sítě v knihovně: Hledání nejlepší cesty“ byl příspěvek od Ewy Klorek, jenž nabízel jak řadu výzkumů, tak především případy dobré praxe a sondy do jednotlivých oblastí činností knihovny. Například natáčet minutová videa, která se věnují určité činnosti v knihovně; jak si půjčit knihu, hledat v katalogu atp. Twitter se zase skvěle hodí na získání zpětné vazby a jedním z hlavních úkolů sociálních sítí je propagování fondu knihoven a jejich základních služeb. Mezi dalšími nápady, které zazněly, byla integrace komunikačních kanálů, rychlost, jednoduchost a účelnost propagace. Na závěr zaznělo, že sociální média budou pro knihovny stále důležitějším nástrojem komunikace i zpětné vazby a má smysl se jim věnovat.

Ewa Klorek
Ewa Klorek

Příspěvek Rozpoznávání a indexování knižních obsahů“ od Jana Pokorného se věnoval tématu zpracování přirozeného jazyka, konkrétně těžení obsahu a vyhledávání klíčových slov v textových dokumentech. Základním problémem je, že katalogizátoři mají málo času a odbornosti, takže nejsou schopni textové dokumenty přesně a správně popsat a zpracovat. Současně jsou také značně subjektivní. Základním zdrojem informací jsou tak data z obsahu knihy, který je pro analýzu klíčových slov zřejmě nejvhodnější. NTK skenuje obsah, digitalizuje jej (OCR) a dále zpracovává (například i podle rozsahu stran jednotlivých témat). Technologie cílí na odbornou literaturu a do konce roku (jde o projekt hrazený VISKem) by měla být k dispozici i pro knihovny. Příspěvek také zajímavě analyzoval rizika a problémy získávání sémantických informací z obsahu. Cílem je tato data implementovat do popisu dokumentů a případně s nimi dále kvalifikovaně pracovat.

Téma „Rybaření ve vodách plných žraloků: vzestup občanské žurnalistiky, otázka důvěryhodnosti a vymazání historie“ od Ojaly Merydee představovalo exkurz do oblasti, které se intenzivně věnují žurnalisté i vyhledávače, ale do velké míry je mimo hlavní zájem informačních vědců a EIZ, totiž obsahu, který vzniká z občanské společnosti, bez institucionálního vedení, napojení na granty a standardizace. V tomto prostředí se pak objevuje řada fenoménů, které se ale vzájemně proměňují; klesá masovost blogů a roste podíl sociálních sítí, především pak dochází ke zkracování a linkování zpráv. V tomto kontextu se nově objevuje potřeba jak seriózního popisu a mediální gramotnosti, tak také téma uchovávání takových informací a jejich dalšího zpracování.

Ojala Merydee
Ojala Merydee

Citizen Science a paměťové instituce: Příležitosti a výzvy“ přednesla Milena Dobreva z Malty. Šlo o příspěvek velice zajímavý v tom slova smyslu, že ukázal řadu zajímavých možností zapojení občanské vědy, respektive občanské společnosti do služeb knihoven, na které by jinak nebyly peníze ani další zdroje. Příspěvek akcentoval spolupráci na projektech, spolukurátorství, práci na vědě okolo knihovny a řadu dalších činností, které by mohly ve větší míře akcentovat také knihovny u nás. I na relativně malé Maltě se těmto projektům daří dobře a knihovna se snaží nabízet aktivity, které by reflektovaly různé koncepty občanské vědy. Projekty podobného charakteru mají přitom velký participativní potenciál, který přednášející také zdůraznila. Vyzvala všechny k navázání spolupráce na těchto projektech. V prezentaci pak zazněla řada zajímavých výzkumných dat, a to jak co se týče motivace lidí se do podobných projektů zapojit, tak co se týče technologií, které lze pro tuto činnost využít.

ClinicalKey, o kterém mluvil Michal Krupa z Polska, je nástroj, který má pomoci především lékařům efektivně vyhledávat a zpracovávat informace. Podle názvu choroby, příznaků nebo léků se zobrazí velké množství dat, podle kterých se může lékař rozhodnout pro konkrétní léčebný postup. Rozhraní nové aplikace je velice pěkné, přehledné a nabízí zajímavý krok směrem k sémantickému obsahu. Nevyhledává totiž v jednotlivých článcích, ale nabízí komplexní data. K aktuálním relevantním článkům z Elsevieru se uživatel ale může dostat samozřejmě také. Od tohoto poskytovatele dat zazněly na konferenci ještě dva příspěvky, jeden se týkal edukačních projektů, druhý citačních analýz a možné výtěžnosti dat.

Posluchárna D
Posluchárna D

Konference INFORUM přinesla řadu zajímavých příspěvků, velmi pozitivně vnímáme množství zahraničních přednášejících, kteří prezentovali témata pro české prostředí aktuální, díky čemuž mohlo dojít ke srovnání přístupů. Organizátorům nezbývá přát nic jiného než chuť uspořádat konferenci i v dalších letech.

Poznámka: Autorem fotografií je Jiří Topol.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
INDRÁKOVÁ, Marie a ČERNÝ, Michal. INFORUM 2015. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 6 [cit. 2019-11-13]. urn:nbn:cz:ik-17525. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17525

automaticky generované reklamy