Čtvrtá část našeho seriálu, ve kterém přestavujeme akademické knihovny
USA, které implementují koncepci Information Commons do praxe, nás
zavádí do knihovny Earl Gregg
Swem Library působící při College
of William and Mary. Tuto knihovnu jsem vybrala jako příklad
ilustrující skutečnost, že zavedení koncepce information commons
samo o sobě ještě neznamená, že knihovna zkvalitní své služby a
zefektivní provoz. Může se totiž stát pravý opak.
|
Knihovna Swem je jedna z několika knihoven College of William
and Mary, ve svých sbírkách má přes milión svazků, 6000 titulů
periodik a 30 000 audiovizuálních materiálů. V současné době
prochází už šestým rokem rozsáhlou a velice nákladnou rekonstrukcí
a přístavbou nového křídla, v rámci čehož by také knihovna
ráda implementovala information commons. Knihovna má být slavnostně
otevřena v tomto roce. V současné době je její provoz neomezen,
pouze není uspořádána tak, jak by koncepce Information Commons
vyžadovala
|
|
Pohled z druhé strany na typické kruhovité okno, které se
stalo symbolem a součástí loga knihovny. Za oknem je místnost,
ve které jsme seděli a debatovali se zástupci knihovny. Knihovna
Swem má velmi pečlivě propracovaný plán, misi a vizi information
commons (IC), strategický plán a plán práce rozdělený na jednotlivé
etapy. Každá pozice v rámci knihovny je detailně popsána a
má přesně určeny zodpovědnosti a povinné a doporučené vzdělávání.
Pracovníci information commons totiž musí neustále procházet
různými typy vzdělávání tak, aby co nejlépe poskytovali služby
v rámci IC. Během přípravy koncepce IC konkrétně v knihovně
Swem pracovníci knihovny navštívili jiná pracoviště a studovali
různé způsoby zavedení IC do praxe knihoven. Ohlášení projektu
vyvolalo v knihovně i mimo ni velká očekávání a zároveň velkou
obavu. Především pracovníci referenčních služeb měli nejvíce
obav ze zavedení nové koncepce.
|
|
Knihovna Swem je velmi rozsáhlá, fotografie, které jsem v
ní pořídila vypadaly všechny přibližně takto. Všude dlouhé
chodby, regály plné knih a místa k sezení. Dalo by se tu natočit
drama o bludných čtenářích případně horor ve stylu filmu Kostka,
kde všechny místnosti vypadaly podobně, byly souměrné a navíc
se přestavovaly.
|
|
V části knihovny probíhá rekonstrukce, resp. přistavuje se
část knihovny. Na snímku je vidět budoucí pracovna jednoho
z našich průvodců. Okno až na zem, výhled do zeleně... nedivím
se, že už se těší, až bude stavba dokončena.
Po dokončení bude knihovna v sobě integrovat služby IT centra
a počítačových laboratoří, počítá se se 100 PC stanicemi rozmístěnými
po celé knihovně, plus dalším nutným vybavením (tiskárny,
scannery apod.) Knihovníci nám sdělili, že klíčové pro úspěch
projektu bylo sladění personálu IT centra a knihovny.
Dobře spolu vycházejí, spolupracují, ale jejich služby se
začaly prolínat natolik, že si museli vyjasnit, za co zodpovídá
a co umí knihovna a co jsou služby a funkce IT personálu.
Podle mého názoru je integrace služeb knihovny a IT logická,
protože obojí je podpora procesu učení a produkce nových informací.
Pokud neexistuje organizační, lidská a nebo fyzická (prostorový
limit) překážka v tom, aby se knihovna a IT služby propojily,
je to pohodlnější pro uživatele. Zároveň to však může zatížit
knihovnu, případně vychýlit rozvoj jejího personálu směrem
k povinnostem IT služeb. Knihovny si tedy musí dát pozor na
to, aby na ně IT oddělení nepřevedlo své povinnosti bez současného
jejich promítnustí v rozpočtu a aby se knihovníci vzdělávali
v IT, ale ne na úkor knihovnické odbornosti.
|
|
Moje supervizorka Virginia Kinman pózuje s ochrannou helmou.
Všichni jsem se jí smáli, jak v té helmě vypadá legračně.
Ještě, že jsem fotoaparát držela v ruce já, kdoví, jak jsem
v té helmě vypadala...
Helmy nám dali průvodci proto, že jsem procházeli stavbou.
|
|
Pohled na kruhovitý útvar na stropě, který bude osvětlovat
hlavní obslužný pult. Ve smyslu information commons je tento
oblužný pult ústředním bodem knihovny, kam je směrován čtenář
hned po příchodu do budovy; hlavní vchod je v tomto pohledu
vzadu za pultem. Na koordinaci IC má knihovna vyčleněnu zvláštní
pracovní pozici "IC coordinator". Stejně jako v
ostatních knihovnách i zde zaměstnávají studenty. V knihovně
Swem jim říkají "Student Navigator", což
je speciálně vyškolený student, který umí ovládat základní
knihovnické služby (hledání v katalogu, práce s mikrofilmy,
lokace knih na regále apod.),ale především se stará o kopírky,
tiskárny a zodpovídá IT a jednoduché obecné dotazy. V nepřítomnosti
knihovníka by měl umět navigovat čtenáře v katalogu a zdrojích
knihovny a při nejhorším odkázat na odbornou pomoc jedná-li
se o složitější dotaz.
|
|
Knihovna Swem, zdá se, bude ještě rozsáhlejší a obludnější.
Zde vidíme část nové přístavby po pravé straně od hlavního
obslužného pultu.Knihovna jako celek nepůsobila příliš útulně,obrovské,
dlouhé chodby a nejasná navigace uvnitř budovy spíše vyvolávaly
dojem ztracení a zmatku. Knihovna Swem je myslím dobrým příkladem
molocha, který na implementaci information commons spotřeboval
mnoho hodin lidské práce (plánování, příprava), mnoho prostoru,
mnoho času a mnoho peněz. Výsledek se pravděpodobně dostaví,knihovna
bude fungovat v rámci koncepce IC, ale tak říkajíc "za
hodně peněz tak akorát muziky".
|
Jak jsem předeslala v úvodním článku tohoto seriálu, představila
jsem postupně knihovny, které různým způsobem uchopily a implementovaly
koncepci Information Commons (IC). V
minulém díle jsem představila knihovnu, kterou považuji za nejsympatičtější
ukázku IC v praxi a v tomto díle jsem záměrně ukázala negativní
rysy IC. V posledním díle seriálu popíšu krok po kroku, jak probíhala
příprava na IC a implementace v knihovně, kde jsem strávila jarní
semestr na pracovní stáži.