Úvod

Současná znalostní společnost, globální ekonomika a prostředí rychlých tržních změn nutí podniky neustále zlepšovat efektivitu výroby, produktivitu a usilovat o dosažení dlouhodobé konkurenceschopnosti. Podniky proto musí neustále srovnávat své výrobky, ceny, odbytové cesty a propagaci s konkurencí, a tímto způsobem pak identifikovat své výhody a nevýhody na trhu. V tomto procesu hrají významnou roli nástroje znalostního managementu a přístup ke kvalitním informačním zdrojům v co nejširším pojetí.

Znalosti v podniku poskytují udržitelnou konkurenční výhodu. I když konkurence ve většině případů dosáhne stejné úrovně kvality a ceny jako ten, kdo má vedoucí pozici na trhu, v době, kdy k tomu dojde, bude znalostně založený podnik vždy již o krok dál, na nové úrovni kvality, kreativity a výkonnosti. Na rozdíl od hmotného materiálu se totiž znalosti v podniku rozrůstají s jejich užitím.

Specifika hutního průmyslu

Stejně jako každé průmyslové odvětví i hutní průmysl vykazuje svá specifika. Jedná se o odvětví, které je závislé na vstupních surovinách, především na železné rudě pro výrobu surového železa a primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Tento průmysl potřebuje kapitál a značné investice, jejichž návratnost je dlouhodobá. Hutnictví a zpracování kovů vykazuje výrazně nadprůměrnou energetickou náročnost. Vývoj ekonomických charakteristik je do značné míry ovlivňován změnami cen na globálních energetických a surovinových trzích. Dochází totiž k tomu, že producenti surovin a energií (např. železné rudy, uhlí, ropy) zvyšují pro hutní průmysl ceny i v období recese. Na druhé straně jsou odběrateli hutních výrobků požadovány ceny co nejnižší. Odvětví se proto ocitá v určitém tlaku.

Významnou nákladovou zátěž představuje také dodržování legislativy v oblasti ochrany životního prostředí v návaznosti na vstup ČR do EU. Tlak na ekologizaci výroby a úsporu energií nicméně zároveň stimuluje zavádění nových technologií. Značný význam pro udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti má proto schopnost vyvíjet a zavádět nová technologická řešení vlastní produkce a zaměření na široký výrobní sortiment a výrobky s vyšší přidanou hodnotou s nízkými náklady na výrobu např. pro automobilový, železniční nebo letecký průmysl - to vše při dodržování stále náročnějších environmentálních standardů a rostoucích cen vstupů.

V současnosti se hutní průmysl nachází ve složité situaci v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize. Výsledky českých ocelářských podniků signalizovaly již ve druhé polovině roku 2007 určité zpomalení. Výrazné oslabení poptávky po oceli se však projevilo v roce 2008, v odpovědi na poklesy ve stavebních aktivitách a automobilovém průmyslu
ve vyspělých ekonomikách a na zmírňování ekonomické expanze Číny /12/.

V důsledku klesající globální poptávky se ceny oceli prudce snížily u většiny produktů. Hutní podniky tak čelily vysokým cenám surovin a energií a také častým výkyvům kurzu české měny. Musely se potýkat se stále prohlubujícím poklesem nových zakázek. Byly nuceny omezovat výrobu, snižovat zaměstnanost a zvažovat přesunutí částí produkce do jiných zemí. Pokles cen u ocelářských výrobků pokračuje i v roce 2010 a bude ovlivňovat ekonomické prostředí hutních podniků minimálně po celý rok 2010.

Role managementu znalostí ve firmách

Tyto okolnosti mají samozřejmě dopady na chod informačních středisek a technických knihoven v hutních podnicích, a to zejména v podobě řady omezení. Ve většině technických knihoven hutních podniků dochází ke snížení akvizice odborné literatury a redukci předplatného odborných časopisů. Výrazně se také omezily nadstandardní informačních služby, jako je např. zasílání průběžných rešerší typu SDI. Došlo také k propouštění informačních pracovníků a knihovníků nebo ke zkrácení pracovní doby. Na druhou stranu v těchto situacích dochází ke zvýšení informačních potřeb uživatelů, zejména v oblasti monitorování konkurenčního prostředí v oboru. Současná situace v hutním průmyslu tak brání informačním střediskům a technickým knihovnám v hutních podnicích následovat trendy světového knihovnictví, kde rozvoj managementu znalostí a nových informačních technologií přinesl nové možnosti a příležitosti.

V době znalostní ekonomiky se knihovny stávají centry znalostí, podílející se na řízení a inovaci znalostí v podnicích. Management znalostí v knihovnách je založen na efektivním výzkumu a rozvoji znalostí, vytváření znalostních bází, výměně a sdílení znalostí mezi  knihovnickým personálem, včetně uživatelů, vzdělávání personálu, tvorbě explicitních znalostí ze znalostí implicitních a jejich sdílení.

Znalostní exploze a rozvoj informačních a komunikačních technologií umožnil knihovníkům a informačním profesionálům přístup k téměř neomezeným informačním zdrojům s nástroji rychlého vyhledávání a sdílení informací. Role těchto odborníků se transformovala z tradičních poskytovatelů informačních služeb na úroveň managerů znalostí a poskytovatelů služeb s přidanou hodnotou. Tito odborníci hrají významnou roli v celkové koordinaci přístupu k informačním zdrojů v organizaci a zavádění standardů pro etické a vhodné využívání informací. Management znalostí nabízí informačním profesionálům významnou příležitost působit ve strategických oblastech organizace /6/.

Informační služby znalostních center 21. století musí být poskytovány uživatelům „na míru“. Tato skutečnost nutí knihovny k transformaci do aktivní role znalostního brokera a učící se organizace. V transformaci knihoven ve znalostní centra jsou rozhodující přesné informace o znalostních potřebách zákazníků a vytvoření týmu informačních profesionálů, schopných inovace informačních služeb zejména v prostředí internetu.

Efektivním nástrojem managementu znalostí pro zdokonalování způsobů tvorby, uchovávání a aplikací znalostí jednotlivých zaměstnanců, týmů nebo společností se stávají znalostní mapy a znalostní kartografie. Zatímco podstata znalostních map - budovat architekturu znalostní domény - je věcí relativně známou, způsob prezentace této architektury ve formě hypertextových intranetových map je novinkou /3/. Intranetové podnikové softwary kombinují využití vizualizačních technik spolu s klasickými funkcemi databází. V globálních společnostech se tvorba znalostních map stává nezbytným nástrojem řízení velkého množství znalostí v organizaci. Znalostní mapy umožňují vnímat znalosti v jejich souvislostech prostřednictvím vizuálního prostředí a zdokonalit tak orientaci a vyhledávání v množství relevantních zdrojů a znalostí dostupných v organizaci.

Příkladem efektivního systému ve smyslu sdílení interních a externích informací a znalostí je firemní intranetový portál, kterým je např. Lotus Notes. Tento produkt společnosti IBM poskytuje elektronickou komunikaci prostřednictvím e-mailů, možnost sdílení, editace a replikace databází, zpravodajských panelů apod. Umožňuje sdílet formální informace podniku, jako jsou předpisy, nařízení a manuály, které zaměstnanci potřebují k výkonu své práce, ale také důležité neformální informace, které zahrnují know-how organizace, kvalifikace, zkušenosti apod. Specifické centrum informací a znalostí, které jsou nutné k řízení firmy (z hlediska podnikatelské činnosti), představuje integrovaný informační systém řízení. V mnoha velkých podnicích našel uplatnění systém SAP R/3. Základem tohoto systému je programová podpora pro realizaci a řízení procesů v oblasti nákupu, výroby, materiálového hospodářství, financí, controllingu a také prodeje.

V oblasti rešeršních služeb využívají podniky a firmy služby informačních zprostředkovatelů. V odvětví hutního průmyslu tuto funkci plní zájmové sdružení Informetal se sídlem ve VÚHŽ, a. s., v Dobré u Frýdku-Místku, které od roku 1972 ve spolupráci s hutními podniky buduje československou hutnickou databázi Metal. Zájmové sdružení Informetal zajišťuje zpracování jednorázových retrospektivních a průběžných rešerší, komentovaných rešerší a odborných studií, operativní poskytování faktografických informací a různých konzultací z oblasti hutnictví a překladatelské a tlumočnické služby z úzce specializovaných oborů hutnictví železa.

Možnosti využití zahraničních elektronických informačních zdrojů

Ve světovém měřítku existuje velké množství informačních zdrojů s tematikou hutního průmyslu. Mezi stěžejní databázová centra můžeme zařadit následující soubory databází.

CSA Materials Research Database with METADEX

Významným celosvětovým zdrojem informací pro hutní průmysl je bezesporu soubor databází CSA Materials Research Database spolu s největší hutní databází METADEX. Soubor databází je produktem firmy ProQuest, která od roku 2007 spojuje dvě hlavní informační společnosti, a to ProQuest Information and Learning a Cambridge Scientific Abstracts. Produkt CSA Materials Research Database with METADEX obsahuje soubor databází zaměřených na vědy o materiálech, metalurgii, keramiku, polymery a jejich aplikace v inženýrství. Obsah záznamů pokrývá oblasti od surových materiálů přes rafinaci, zpracování a výrobu až ke konečnému využití. Databáze obsahuje přes osm miliónů záznamů z více než 3 000 titulů odborných periodik, sborníků z konferencí, technických zpráv, monografií, tiskových zpráv a patentů s retrospektivou od roku 1966 /8/.

Soubor databází tvoří:

• Copper Technical Reference Library – s retrospektivou od roku 1966.
  Databáze pokrývá technologii výroby a využití mědi v průmyslu.
• WELDASEARCH – od roku 1967.
  Komplexní databáze zaměřená na problematiku kovů, plastů, keramiky a procesů v metalurgii. Obsaženy jsou zde všechny aspekty z oblasti svařování a příbuzných témat, jako jsou koroze, povrchové úpravy, nedestruktivní testování, bezpečnost, obchodní statistiky, novinky v průmyslu apod.
• Aluminium Industry Abstracts (AIA) – od roku 1972.
  Databáze pokrývající světovou technickou literaturu o hliníku v průmyslu od procesů tavení, odlévání apod. až po obchodní informace.
• Ceramic Abstracts / World Ceramics Abstracts (CERAB) – od roku 1975.
  Komplexní databáze zaměřená na oblast keramiky v průmyslu.
• Corrosion Abstracts (CORROSION) – od roku 1980.
  Databáze zaměřená na problematiku koroze, testování, preventivních opatření, složení materiálů, únavy materiálů, oxidace atd.
• Materials Business File (MATBUS) – od roku 1985.
  Databáze obsahující obchodní zprávy a vládní nařízení vztahující se k problematice obchodu s kovy a materiály v průmyslu. Obsahuje také data z oblasti životního prostředí, nakládání s odpady, managementu, marketingu, ekonomiky nebo informace o světových průmyslových společnostech apod.
• Engineered Materials Abstracts (EMA) – od roku 1986.
  Databáze pokrývající celosvětovou literaturu o vývoji, procesech a výrobě keramiky, polymerů a jejich kompozit.

METADEX

Bibliografická databáze METADEX  (Metals Abstracts / Alloy Index) je komplexním zdrojem informací o vlastnostech, výrobních procesech a využití kovů a slitin. Obsahuje přes 6,5 milionů záznamů s měsíční aktualizací a ročním přírůstkem 45 000 záznamů. Excerpuje přes 3 000 titulů odborných periodik, sborníků z konferencí, technických zpráv, monografií a patentů /9/.

Databáze vznikala v tištěné verzi jako referátový časopis pod názvem Metals Abstracts, který vydával Iron and Steel Institute v Londýně, později také společně s American Society for Metals (ASM) International. V roce 1966 byla databáze zpřístupněna v elektronické verzi.

V roce 1996 získala METADEX od ASM International and Institute of Materials společnost CSA, která se v roce 2007 sloučila s ProQuest Information and Learning a nyní vystupuje pod názvem ProQuest.

STN International

Databázová síť STN International (Scientific and Technical Information Network) nabízí již 25 let přístup k více než 200 vědeckotechnických a patentových databází s více než 730 miliony záznamů. Od roku 1984 spolupracuje s databázovými centry FIZ Karlsruhe (Fachinformationszentrum) a Chemical Abstract Service (CAS). V Japonsku je STN reprezentováno asociací JAICI (Japan Association for International Chemical Information) /5/.

STN poskytuje přístup k souborům patentových databází od velmi významných producentů dat na jedné platformě, a to k Derwent World Patents Index, CAplus (Chemical Abstract Plus) / CAS REGISTRY, INPADOCDB (International Patent Documentation Center) / INPAFAMDB (International Patent Family Database). STN také integruje plnotextové patentové databáze z European Patent Office (EPFULL), United States Patent and Trademark Office (USPATFULL) nebo World Intellectual Property Organization (PCTFULL) a dalších /4/.

Přístup k databázím je umožněn z několika rozhraní:

• STN Express – umožňuje precizní vyhledávání a analýzu dat v kompletním portfoliu databází.
• STN on the Web – kombinuje funkce příkazového vyhledávacího jazyka a výhody webového prohlížeče.
• STN Easy – rozhraní pro rychlé vyhledávání v klíčových databázích; je určeno pro příležitostné uživatele.
• STN Easy for Intranets – rozhraní pro intranetové vyhledávání.

STN poskytuje také nástroje pro analýzu a vizualizaci informací, jako je:

• STN AnaVist – jedná se o interaktivní software, který umožňuje analýzu vyhledaných záznamů z vědecké literatury a patentů a vizualizaci zákonitostí a trendů výzkumu.
• STN Viewer – tento internetový nástroj je určen k řízení a vyhodnocování plnotextových patentových dokumentů.

Soubory databází v STN jsou spojovány do tzv. klastrů podle oborů nebo podobných znaků. Přístup k plným textům originálních dokumentů umožňuje nástroj STN Full-Text Solution, který nabízí dvě služby:

• ChemPort Connection – poskytuje přístup k plným textům dokumentů, které jsou dostupné prostřednictvím vydavatelů, patentových služeb apod.
• FIZ AutoDoc – nástroj společnosti FIZ Karlsruhe poskytující služby document delivery.

Soubory databází z oblasti metalurgie

Databázová síť STN nabízí významné soubory databází z oblasti metalurgie, strojírenství a nauky o materiálech. Patří mezi ně již zmiňované databáze Aluminium Industry Abstracts (AIA), Ceramic Abstracts (CERAB), Corrosion Abstracts (CORROSION), Engineered Materials Abstracts  (EMA), Materials Business file (MATBUS), Metals Abstracts / Alloy Index (METADEX) a WELDASEARCH. Mezi další databáze lze zařadit:

• Chemical Industry Notes (CIN)– Databáze pokrývající celosvětové obchodní události v chemickém průmyslu od roku 1974.
• Computerized Engineering Index and El Engineering Meetings (COMPENDEX) – Databáze společnosti Elsevier Engineering Information, Inc., z oblasti chemie, techniky, technologie, výpočetní techniky, fyziky, bioinženýrství atd. s retrospektivou od roku 1970.
• Copper Literature (COPPERLIT) / Copper Data Center Database (CDC) – Databáze obsahující záznamy z oblasti technologie mědi od tavby a hydrometalurgie až po konečné využití mědi a jejich slitin od roku 1863.
• IFI Patent Database (IFIPAT) – Patentová databáze obsahuje abstrakty a přední strany amerických patentů, jejich dotisků, již neplatných nebo obnovených patentů z oblasti chemie, elektromagnetické technologie, mechaniky, strojírenství, medicíny, nukleárních věd a telekomunikací od roku 1950.
• Information Service for Physics, Electronics and Computing (INSPEC) - Databáze společnosti Institution of Engineering and Technology pokrývá celosvětovou literaturu z oblasti fyziky, elektrického inženýrství a komunikačních a informačních technologií od roku 1898.
• INSPEC PHYS Suplement Backfile (INSPHYS) - Jedná se o doplňkovou databázi záznamů z oblasti fyziky, astronomie a astrofyziky, které neobsahuje databáze INSPEC od roku 1979 do roku 1994. Důraz je kladen zejména na literaturu z východní Evropy.
• Metals Datafile (MDF) - Databáze pokrývá numerická data z oblasti železných a neželezných slitin z let 1982 až 1993.
• PASCAL – Databáze společnosti Institut de l´Information Scientifique et Technique du Centre National de la Recherche Scientifique (INIST-CNRS) nabízí záznamy z oblasti fyziky, chemie, biologie, medicíny, psychologie, aplikovaných a informačních věd od roku 1977.
• Predicasts Overview of Markets and Technology (PROMT) - Plnotextová databáze poskytuje data o společnostech, produktech, obchodu a technologiích ze světového průmyslu od roku 1978.
• Technology and Management (TEMA) - Dvojjazyčná databáze obsahující bibliografické záznamy z oblasti technologií a managementu od roku 1990. TEMA informuje o nových produktech, inovacích a vývoji v obchodních společnostech, ale nabízí také informace z materiálových věd, strojírenství nebo dopravy.

The National Technical Information Servis (NTIS)

Databáze NTIS společnosti National Technical Information Servise amerického Department of Commerce je předním zdrojem výzkumných projektů dotovaných americkou vládou a světových vědeckých, technických a obchodních informací od roku 1964. NTIS obsahuje abstrakty inženýrských studií­, technických zpráv, odborných článků, sborníků z konferencí, programových a audiovizuálních produktů a dalších výzkumných dokumentů publikovaných více než 600 americkými federálními agenturami, jako je např. NASA, Department of Defense, Department of Energy, Environmental Protection Agency, National Institute of Standards and Technology, National Aeronautics and Space Administration apod., a dalšími nevládními organizacemi z různých oborů /7/.

NTIS poskytuje také přístup k výsledkům výzkumu dotovaného vládou mimo území USA. Mezi organizace, které pravidelně přispívají do databáze NTIS, patří např. Japan Ministry of International Trade and Industry (MITI), laboratoře spravované United Kingdom Department of Industry, German Federal Ministry of Research and Technology (BMFT), French National Center for Scientific Research (CNRS) a další /2/. NTIS obsahuje více než dva miliony záznamů z oblasti mezinárodního obchodu, počítačových věd, telekomunikací, chemie, fyziky, medicíny, energie, dopravy, knihovnictví a informační vědy, nauky o materiálech, technologie apod.

NTIS klasifikuje záznamy do 39 předmětných kategorií, které jsou dále děleny do subkategorií. Mezi kategorie databází obsahující významné informace využitelné v hutním průmyslu můžeme zařadit kategorie s názvy:

• Doprava – Soubor databází poskytující abstrakty o procesech a vlastnostech letecké, železniční, silniční, lodní nebo potrubní dopravy.
• Nauka o materiálech – Databáze obsahující abstrakty z oblasti průmyslových materiálů, jako jsou karbon, grafit, keramika, sklo, železo a jeho slitiny, neželezné kovy, plasty, žáruvzdorné materiály apod. Zabývá se také procesy jako je degradace materiálů a koroze.
• Strojírenství – Soubor databází poskytujících informace o procesech, výrobě, kvalitě, vlastnostech a materiálech strojního zařízení, průmyslové bezpečnosti, ekologického inženýrství apod.
• Patenty vlastněné státem (k licencování) – Patentová databáze obsahující abstrakty z oblasti chemie, strojního zařízení, metalurgie, elektrotechnologie apod.
• Znečištění životního prostředí a jeho kontrola – Soubor databází obsahující studie týkající se znečištění ovzduší, vody, zatížení prostředí hlukem, tuhými odpady, pesticidy, zářením apod. a studie o zdraví a bezpečnosti v průmyslu.

Všeruský institut vědeckotechnických informací Ruské akademie věd (VINITI RAN)

Knihovní a informační systém RAN dnes představují dva informační ústavy, a to Ústav pro vědecké informace ze společenských věd (INION) a Všeruský institut vědeckých a technických informací (VINITI), a šest rozsáhlých, v různé míře centralizovaných systémů či sítí knihoven (celkem 350 knihoven po celém Rusku) /1/.

Bibliografická databáze VINITI RAN tvoří jednu z největších databází přírodních a technických věd v Rusku. Obsahuje záznamy z referátového časopisu Referativnyj žurnal VINITI od roku 1981. Tato polytematická databáze obsahuje přibližně 30 milionů záznamů zpracovaných z odborných časopisů, monografií, sborníků z konferencí, patentů, normativních dokumentů a vědeckých prací s měsíční aktualizací. Třicet procent této databáze tvoří ruské zdroje.

Tematická sekce Metalurgie obsahuje podrobné informace o předních tuzemských a zahraničních organizacích hutního zaměření (průmyslové podniky, vědecké ústavy a centra, vzdělávací instituce), předních odbornících pracujících v různých odvětvích hutnictví a publikacích o metalurgii. Většina indexovaných odborných informačních zdrojů je ruského původu. Ze západních odborných časopisů databáze VINITI RAN zpracovává mj. Journal of Computational and Theoretical Nanoscience, Steel Times International, Stahl und Eisen, Journal of Materials Research Society, Metal Bulletin, International Journal of Powder Metallurgy, Journal of Materials Science a Journal of Nanoscience and Nanotechnology.

Databáze je členěna do 29 tematických částí a více než 230 tematických oddílů, přičemž od roku 2001 vytváří jednotnou polytematickou databázi, která spojuje všechny tematické fragmenty.

Sekci Metalurgie tvoří následující oddíly databází s retrospektivou od roku 1981:

• metalografie a tepelné zpracovaní;
• prášková metalurgie, nanomateriály, povlaky a filmy získávané fyzikálně-metalurgickými metodami;
• výroba surového železa a oceli;
• teorie metalurgických procesů;
• válcování a tažení;
• technická analýza v metalurgii;
• metalurgická teplotechnika, zařízení, měření, kontrola a automatizace v metalurgické výrobě;
• hutnictví neželezných kovů.

Tematickou sekci Mechanika tvoří následující oddíly databází s retrospektivou od roku 1985:

• obecná mechanika, obecné problémy mechaniky;
• mechanika tekutin a plynů;
• kompletní a speciální oblasti mechaniky;
• mechanika neformovatelných pevných těles;
• pevnost konstrukcí a materiálů.

Tematická sekce Strojírenství obsahuje následující oddíly databází:

• chemické, petrochemické a polymerové strojírenství - retrospektiva od roku 1981;
• otázky technického pokroku a organizace výroby ve strojírenství – od roku 1981;
• řezání materiálů, stroje a nářadí - od roku 1981;
• technologie a zařízení pro slévárny - od roku 1982;
• technologie a zařízení pro mechanickou montáž - od roku 1982;
• materiály pro strojírenství, konstrukce a výpočet strojních částí, hydropohony – od roku 1982;
• výroba čerpadel, kompresorů a chladících zařízení - od roku 1982;
• stavba turbín a kotlů – od roku 1982;
• automobilový průmysl – od roku 1984;
• stavba lodí - od roku 1984;
• stavba letadel - od roku 1984;
• stavba lokomotiv a vagónů – od roku 1984;
• dopravní strojírenství - od roku 1984.

StahlLit

V roce 1860 založila skupina hutníků v Německu asociaci s názvem Technical Association for Iron Metallurgy, ze které v roce 1880 vznikl German Iron and Steel Institute (VDEh). V roce 2003 byl přejmenován na Stahlinstitut VDEh. Cílem tohoto institutu je koordinace výzkumných projektů a výzkumných aktivit, podpora technické, vědecké a výzkumné spolupráce inženýrů a propagace oceli. V současnosti sdružuje kolem 9 000 jednotlivců a 100 ocelářských společností a podniků /11/.

Od roku 1998 působí společně s German Steel Federation a dalšími společnostmi a instituty hutního průmyslu pod záštitou Stahl-Zentrum se sídlem v Düsseldorfu. Stahl-Zentrum reprezentuje zájmy hutního průmyslu v oblasti německé a evropské politiky a obchodu, pomáhá svým členům obstát v národní a mezinárodní konkurenci, podporuje rozvoj ocelářské technologie a informuje veřejnost o vývoji v hutním průmyslu.

Od roku 1981 vyvíjí bibliografickou databázi z oblasti metalurgie StahlLit  a dvakrát měsíčně vydává přehled hutní literatury Literaturschau Stahl+Eisen. Databáze StahlLit obsahuje přes 420 000 záznamů hutní literatury z oblastí /10/:

• surového železa a hutní výroby;
• metalurgie, metalografie;
• tváření za tepla a za studena;
• technických a vědeckých zásad;
• získávání, zušlechťování a dodávání surovin;
• vlastností a využití oceli;
• technologie výrobních a strojních zařízení;
• technického a procesního managementu, ergonomie;
• energetiky a ochrany životního prostředí;
• ekonomiky a statistiky.

CSA Illustrata: Technology a CSA Illustrata: Natural Sciences

Významným inovativním zdrojem informací pro hutní průmysl se v budoucnu mohou stát soubory databází CSA Illustrata, které využívají technologii hlubokého indexování tabulek, grafů, map, ilustrací nebo fotografií včetně doprovodného textu, a tím nabízí spojení textových i grafických informací již v databázi. V současnosti je problematika hutnictví v těchto databázích zastoupena minimálně, zejména pro jejich interdisciplinárnost a krátkou retrospektivu (CSA Illustrata: Technology od roku 2003, CSA Illustrata: Natural Sciences od roku 2000). Jejich objem se ale velmi rychle zvětšuje, a proto mohou být v budoucnu významným zdrojem informací. V současnosti mohou být pro oblast hutnictví vnímány jako užitečný doplněk k rozšíření znalostí ve formě grafických informací, zejména v oblasti nauky o materiálech, fyzikální chemie a chemie.

Závěr

Zajištění informovanosti a přístupu ke kvalitním informačním zdrojům je ve firemním prostředí rozhodující. V současné době se totiž objevuje paradox, kdy z důvodu snadného přístupu ke značnému množství informací vzniká určitá informační „přesycenost“ a neschopnost třídit a filtrovat relevantní informace. Stává se tak zejména i proto, že využívání elektronických informačních zdrojů vyžaduje hlubší znalosti vyhledávacích mechanismů, dotazovacích jazyků a rešeršní strategie, včetně soustavně získávaných zkušeností.  A podniky se v tomto informačním prostředí mnohdy nedokáží samy orientovat. Při zabezpečení přístupu ke kvalitním informačním zdrojům, ale i celkové koordinaci intelektuálního kapitálu a znalostí má činnost informačních středisek a technických knihoven v hutních podnicích nenahraditelný význam.

Struktura informačních služeb v hutním průmyslu je založena na dlouhodobém vývoji, a proto je důležité, aby se i v podmínkách současné ekonomické krize podařilo tento fungující systém udržet. Otázka informačního zabezpečení hutních podniků je totiž  závislá především na postoji managementu k těmto činnostem a je na každém podniku, aby si uvědomil důležitost informací a nutnost finanční podpory informačních středisek a technických knihoven.