Pracovní skupina Priority 19 při Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2015 se zabývá marketingovou podporou aktivit centrálních i lokálních služeb systému českých veřejných knihoven.  Na počátku své činnosti skupina usilovala zejména o komunikaci témat a cílů zmíněné Koncepce, v roce 2014 se činnost zaměřila na spolupráci s připravovaným Centrálním portálem českých knihoven Knihovny.cz.

Informační část portálu Knihovny.cz

Role knihoven se v současnosti mění. Knihovny dnes nejsou pouze půjčovnami knih, naopak nabízejí celou řadu nových služeb, proměňují se v informační, vzdělávací a kulturní centra. Přesto většina občanů netuší, co všechno jim mohou knihovny nabídnout. Situaci komplikuje i absence místa, kde by se lidé mohli o knihovnách dozvědět první poslední. Informace o aktivitách a službách knihoven jsou roztříštěny na mnoho webových portálů, a to v různé kvalitě a šíři. Lze říci, že současný stav je zejména pro uživatele knihoven, ale i zřizovatele knihoven a další osoby s rozhodovací pravomocí uživatelsky nepřívětivý a neatraktivní. Potenciál aktivit a služeb českých knihoven tak není plně využit. Vznik centrálního informačního portálu pro knihovny by mohl být řešením.  

Centrální portál českých knihoven Knihovny.cz vzniká s cílem poskytnout uživatelům přehledný a komfortní přístup k fondům a službám českých knihoven z jednoho místa, a to z domény www.knihovny.cz. Jeho nedílnou součástí by měla být informační část, která by se měla stát přístupovým bodem k informacím o českých knihovnách a jejich službách pro širokou veřejnost. Příprava této informační části se stala předmětem projektu Ideový návrh statické informační části Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz, který byl v roce 2014 podpořen grantem Ministerstva kultury ČR v rámci podprogramu VISK 8/B.

Domovská stránka dnes již archivovaného projektu Knihovny.cz: portál o českých knihovnách

Za určitý předstupeň informační části portálu lze považovat projekt Knihovny.cz: portál o českých knihovnách (dostupný z adresy http://archiv.knihovny.cz/), který byl realizován v roce 2004. Záměrem dnes již ukončeného projektu bylo informovat širokou veřejnost o knihovnách, jejich službách a možnostech, které knihovny nabízejí pro kteréhokoli obyvatele ČR. Projekt realizovaný v roce 2014 převzal od svého předchůdce základní myšlenku s cílem, že bude potřeba vytvořit nový aktuální obsah, ten bude nutné v rámci informačního portálu nově uspořádat a graficky upravit. Revitalizaci tohoto rozsahu ovšem nelze provést bez předchozí přípravy, pro kterou byl vyčleněn právě rok 2014.

Dotazníkový průzkum mezi knihovníky

Jak by měl obsah informačního portálu vypadat? Na tuto otázku jsme se zeptali přímo knihovníků. Nová struktura obsahu se stala předmětem dotazníkového šetření, kterého se během března a dubna roku 2014 zúčastnilo celkem 477 respondentů z řad odborné knihovnické veřejnosti. Nejvíce odpovědí zaznělo od pracovníků z městských knihoven, vyjádřili se též vysokoškolští studenti oboru informačních studií a knihovnictví z Prahy, Brna a Opavy, ale i knihovníci z odborných, krajských a vysokoškolských knihoven.

Názor respondentů na obsahovou náplň portálu se většinově shodoval s představou pracovní skupiny Priority 19. Informační rozcestník o českých knihovnách a jejich službách by tedy měl obsahovat:

• Informace o síti českých knihoven
• Informace o službách a zdrojích českých knihoven
• Informace o akcích, které se konají v knihovnách po celé republice
• Přehledný adresář knihoven
• Referenční službu Ptejte se knihovny
• Informace o projektu Centrální portál českých knihoven Knihovny.cz

Náhled dotazníku k informační části portálu Knihovny.cz

Významný zdroj zpětné vazby poskytly otevřené odpovědi, ve kterých mohli respondenti vyjádřit svůj názor. Např. na otázku Chci, aby informační portál obsahoval... zazněly tyto odpovědi:

„Hlavně přehledné rozhraní, pro laika srozumitelná terminologie.“

„Na první pohled nesmí být portál přehlcený informacemi, musí mít intuitivní navigaci.“

„Důraz bych kladl na poskytované typy služeb a výčet možností, co v knihovně můžu dělat, proč bych tam měl chodit.“

 „Aktuální obsah.“

„Neměla by chybět informace o knihovní síti jako takové, jaké jsou knihovny, jak jsou nebo spíš nejsou mezi sebou provázané.“

„Určitě by bylo fajn, kdyby každá knihovna měla svůj „profil“ s otvíračkou a dalšími informacemi.“

„Mapa služeb, detailně u každé knihovny a také naopak – když potřebuji určitou službu, které knihovny mi ji poskytnou.“

Funkční analýza – základ dobrého webu

Aby webové stránky portálu splňovaly všechny potřebné funkce, uživatelské rozhraní bylo přehledné a snadno ovladatelné a hlavně aby lidé dokázali na webu rychle najít to, co potřebují, bylo zapotřebí v úvodní fázi projektu vypracovat tzv. funkční analýzu webových stránek připravovaného informačního portálu. Zpracování této analýzy představovalo stěžejní část projektu, neboť analýza slouží jako základní podklad k budoucí realizaci webových stránek. Předmětem analýzy se stala specifikace funkční a obsahové části webu a návrh jeho vzhledu, a to pomocí drátěných modelů (tzv. wireframe).

V rámci analýzy vzniklo několik drátěných modelů webových stránek, které představují návrhy zobrazení jednotlivých stránek webu. Domovská stránka nabízí přehledné a jednoduché menu s šesti položkami (Úvod, Databáze knihoven, Informace o knihovnách, On-line zdroje, Významné akce, Ptejte se knihovny) [1]. Pod tímto menu dominuje stránce vyhledávací okno, které vyhledává knihovny v adresáři knihoven. Pod vyhledávacím oknem se nacházejí rozcestník obsahující tři odkazy, dlaždice, doplněné ilustračními obrázky. Rozcestník bude směřovat na vybraný obsah webu. První odkaz provede vyhledání knihoven v blízkosti aktuální polohy uživatele a přesměruje uživatele na stránku s výsledky hledání. Druhý odkaz bude směřovat na stránku Informace o knihovnách a třetí odkaz směřuje na stránku On-line zdroje.

Drátěný model (wireframe) domovské stránky informačního portálu Knihovny.cz

Ve spodní části domovské stránky se nachází místo pro administrovatelný banner, jež bude sloužit pro upoutávky na chystané akce v českých knihovnách (např. celonárodní akce pořádané Svazem knihovníků a informačních pracovníků). Domovská stránka je zakončena blokem s prezentací služby Ptejte se knihovny, která bude obsahovat náhodně vybranou otázku. V pravé části bloku bude uveden popis služby, odkaz na položení nového dotazu (tlačítko Položit dotaz) a přesměrování do archivu již položených dotazů (tlačítko Vyhledat v archivu dotazů).

Adresář knihoven – nový vyhledávač

Klíčovým prvkem informačního portálu by se měl stát přehledný a uživatelsky přívětivý vyhledávač knihoven, čerpající data z Adresáře knihoven a informačních institucí ČR (tzv. databáze ADR spravovaná Národní knihovnou ČR). Při tvorbě návrhu nového zobrazení údajů o knihovnách byla pracovní skupina Priority 19 inspirována Adresářem finských veřejných knihoven (dostupný z adresy http://hakemisto.kirjastot.fi/en/), který kromě standardních kontaktních údajů zobrazuje mimo jiné otevírací dobu a přehled služeb vybrané knihovny.[2]

V porovnání se současným stavem českého adresáře představuje finský model uživatelsky přívětivější přístup a generační posun. Adresář knihoven a informačních institucí ČR obsahuje především údaje o knihovnách zapojených do Souborného katalogu ČR. Informace o knihovnách z jednotlivých krajů jsou zastoupeny v různé kvalitě a šíři, neboť většina krajských knihoven vede své vlastní adresáře na úrovni regionu, přičemž struktury krajských adresářů bývají mnohdy mnohem podrobnější, nežli v adresáři celonárodním. Český adresář dále zobrazuje údaje o zrušených knihovnách, které jsou pro běžného uživatele zcela nerelevantní. Aktualizace informací probíhá minimálně jednou ročně z iniciativy pracovníků knihoven; v případě, že informace nejsou pravidelně aktualizovány, mohou být např. kontaktní údaje knihoven zastaralé a zavádějící.

V rámci analýzy proběhlo testování vzorku dat z databáze ADR, ze kterého vyplynulo několik doporučení pro knihovny. Byla připravena nová struktura údajů, které by se měly uživateli zobrazovat. Ostatní údaje spjaté např. s výkonem meziknihovní výpůjční služby by měly být dostupné pouze knihovníkům. Z tohoto souboru zároveň vyplývá doporučení, které údaje by měli knihovníci při aktualizaci informací v profilu své knihovny vyplňovat. Některé údaje zatím nejsou součástí struktury databáze ADR (otevírací doba knihoven a číselník služeb), proto byla tato problematika v průběhu řešení projektu předmětem opakovaných jednání se zástupci Národní knihovny ČR a s metodiky krajských knihoven, kteří spravují dílčí adresáře knihoven ve svém regionu.

Drátěný model detailu knihovny ve vyhledávači knihoven

Výsledkem výše zmíněné funkční analýzy byly mimo jiné drátěné modely vyhledávače knihoven a interaktivní mapy. Výsledky vyhledávání knihoven by měly být zobrazeny ve formě mapy a řádkového seznamu. Nad mapou bude umístěna informace o počtu nalezených knihoven a filtry (typ knihovny, poloha, poskytované služby). Dominantní část detailu knihovny představuje zobrazení knihovny na mapě a otevírací doba knihovny (otevírací dobou lze listovat také na předchozí a následující týdny). Nad touto centrální částí záznamu se nachází odkaz do katalogu knihovny (tlačítko Vyhledat knihu) a odkaz na web knihovny (tlačítko Web knihovny). Pod zobrazením na mapě jsou k dispozici tři tematické záložky, které by měly nabídnout více informací o zobrazené knihovně (Kontakty, Pobočky, Služby).

Naši uživatelé – představy  versus realita

Na základě doporučení Rady CPK se pracovní skupina Priority 19 pod záštitou Městské knihovny v Praze zapojila do vypracování tzv. uživatelských scénářů centrálního portálu. Ve spolupráci se společností Direct People zaměřenou na inovace a design služeb byl v září roku 2014 proveden kvalitativní průzkum. Metodika průzkumu vycházela ze známých principů Human Centered Design (také zkratka HCD), jež do středu zájmu staví potřeby uživatele. Průzkum pomocí metod empatických rozhovorů a testování prototypů vyhledávacího rozhraní vytvořil uživatelské scénáře při práci s Centrálním portálem českých knihoven. Výstupem jsou 3 persony reprezentující vybrané cílové skupiny (čtenář beletrie, student a vědec) a jejich zkušenost s vyhledáváním v rozhraní CPK. Průzkumu se zúčastnilo celkem dvacet tři respondentů.

Na základě empatických rozhovorů s deseti respondenty vznikly tři persony typických uživatelů, které identifikují jejich potřeby vzhledem k vyhledávání a případnému objednávání knih nebo jiných dokumentů z katalogu knihovny. Během dvoukolového testování prototypového katalogu CPK s třinácti respondenty následně vznikly scénáře toho, jak daný uživatel s katalogem pracuje, jaké jsou jeho požadavky a jak se v katalogu pohybuje. 

Persona čtenáře beletrie (Marie, 37 let)