Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informačné systémy o vede v EÚ: Štandardizácia a kompatibilita

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Informačné systémy o vede v EÚ: Štandardizácia a kompatibilita

0 comments
Anglicky
English title: 
Research information systems in the EU - Standardization and Compatibility
English abstract: 
<p>The article gives an overview of the conference Research information systems in the EU - Standardization and Compatibility held in Bratislava at the end of April 2009. Topics of conference covered European format CERIF, Czech system of research and development and its evaluation, structure and functions of Hungarian system HunCRIS, detailed structure of Czech system ISVaV and its microdata and finally system of organization of system of research and development in Slovac Republic and its future. </p>

23. dubna 2009 proběhla v Bratislavě konference s názvem Informační systémy o vědě v EU s tématem standardizace a kompatibility. Uspořádalo ji Centrum vedecko-technických informácií SR (CVTI), které je řešitelem projektu NISPEZ: Národný informačný systém podpory výskumu a vývoja na Slovensku - prístup k elektronickým informačným zdrojom, v rámci něhož byla tato konference uskutečněna. Hlavním záměrem tohoto projektu je vybudovat efektivní systém informační podpory výzkumu a vývoje ve Slovenské republice na bázi elektronických informačních zdrojů prostřednictvím nástrojů na řízení a správu elektronických zdrojů.

Brigitte Jörg: CERIF - Formal Contextual Relations to guide through the Maze of Research Information

Účastníky konference krátce přivítal vtipně ředitel CVTI Ján Turňa odkazem na složení účastníků, že je to taková konference rakousko-uherské monarchie. Hned na to dal slovo hlavnímu účastníkovi, Brigitte Jörgové z Language Technology Lab, German Research Center for Artificial Intelligence (DFKI) v Saarbrückenu. Její úvodní přednáška zpočátku trefně shrnula celou problematiku pomocí metafory bludiště – bludiště je komplexní struktura s mnoha protínajícími se cestami, ale v této struktuře se velmi lehce ztratíme. Bludiště připodobňuje dnešní roztříštěný stav informací z vědy a výzkumu (VaV) v rámci celé Evropy, neboť samozřejmě, abychom mohli informace efektivně zpracovávat a využívat, potřebují strukturu a pořádek. Šíře informací o vědě a výzkumu je přitom nezměrná, rozhodně se nejedná o jednolitá data – zahrnují informace o programech VaV a projektech, organizacích, financování, patentech, lidech, publikacích a dalších na všech úrovních, od lokální, přes národní, evropskou až po mezinárodní úroveň. Repozitářů těchto informací je velké množství a k tomu adekvátní množství systémů, struktur, metadat. Přičemž je vlastně vůbec úspěchem, pokud takový repozitář existuje.

I proto je již dlouhou dobu na evropské úrovni vyvíjen formát, který se snaží zastřešit celou problematiku, resp. vytvořit chybějící střední vrstvu mezi informacemi samotnými a požadavky na jejich využití. Jedná se o CERIF – Common European Research Information Format, který vyvíjí organizace euroCRIS. CERIF je model a formát pro správu dat z VaV. Je určen zejména pro výměnu dat, interoperabilitu a pro podporu implementace CRIS. Tento formát je mj. doporučen EU k využití v informačních systémech VaV, které jsou jednotně označovány jako tzv. CRIS = current research information system. CERIF má za sebou dlouhou historii, je zpracováván od konce 80. let, nicméně právě nyní nabývá na velkém významu a začíná se postupně rozšiřovat.

Martin Matějka: Hodnocení výsledku výzkumu a vývoje v České republice

Významným hostem konference byl Ing. Martin Matějka, vedoucí oddělení informačního systému výzkumu a vývoje Rady vlády pro výzkum a vývoj ČR. Ve svém příspěvku velmi výstižně shrnul, co je cílem hodnocení vědy, jaká jsou očekávání, a jaká to s sebou nese rizika. Nastínil, jak vývoj probíhal v ČR, popsal způsob současné organizace hodnocení vědy a výzkumu na základě metodiky RVV. Upozornil na to, že žádné hodnocení vědy nebude nikdy objektivní v tom smyslu, že nelze porovnávat nesrovnatelné, což je u hodnocení výzkumu a vývoj bohužel nezbytné. Ukázal přehledy výsledků v ČR podle typu dokumentu, podle institucí či poskytovatelů.

Ádám Tichy-Rács: HunCRIS - towards semantic interoperability of CRIS-es

Jedna ze zemí, která implementovala CERIF, je Maďarsko. Ádám Tichy-Rács z Hungarian National Research Registry Unit of the National Technical Information Centre and Library at the Budapest University of Economics and Technology tuto implementaci a systém HunCRIS ve své přednášce představil a popsal jeho historii, která se datuje k r. 2001. Z CERIF vychází především struktura, systém se soustředí především na entitu projektu. Základní data, která systém shromažďuje, jsou data o projektech, lidech a organizačních jednotkách. Systém poskytuje mj. služby dynamického odkazu (je možné odkazovat na dílčí data zvenčí), ukládání a znovupoužití dotazu, pomoc při sestavování dotazu, instant messaging službu. Zajímavá je práce s klíčovými slovy, která mají zpracována dvojjazyčně (maďarsky a anglicky), do systému je implementováno několik tezaurů (maďarský národní klasifikační systém, klasifikace vědy a techniky dle OECD, Ortelius thesaurus, předdefinované termíny pro popis projektů). S tím souvisí i míra sémantiky, kterou systém poskytuje, na níž je závislá interoperabilita. Tichy-Rács v závěru připojil několik doporučení, zejména vyzdvihl použití XML wrapperu, využití portálového řešení (zajištění jednoty metadat) se sémantickými, analytickými a vizualizačními nástroji, které je implementováno v rámci každého lokální CRISu.

Jan Dvořák, Jiří Souček: The microdata infrastructure in the Czech Research and Development Information System

Jan Dvořák a Jiří Souček ze společnosti Infoscience, s. r. o., se věnovali struktuře a funkčnosti CRIS v ČR. Nejprve Jan Dvořák představil český systém, který provozuje Rada pro výzkum a vývoj a je tudíž financován ze státního rozpočtu. ISVaV, jak je systém zkráceně nazýván, obsahuje data o poskytovatelích, programech a jejich výzvách a organizacích. Databáze projektů sahá do r. 2004 a obsahuje cca 32 000 projektů. Od roku 1998 jsou také shromažďovány výsledky výzkumu a vývoje, v současné době je v systému okolo půl milionu unikátních záznamů. Sběr dat je zajišťován zákonem. Jsou dána základní metedata, kterým musí být výsledek identifikován pro každý typ výsledku. Jan Dvořák doplnil základní podmínky, které musí být splněny, aby byl výsledek uznán. Jiří Souček následně rozebral principy bodového hodnocení, které je na tuto datovou sbírku aplikováno. Zmínil také novodobé metody scientometrického hodnocení, jako je Eigenfaktor a apeloval na nutnost prozkoumání mnoha aspektů tohoto datového souboru; mezi nimi např. vliv hodnoty impakt faktoru na celkový úhrn bodů a jeho zkreslení, pokud by byl místo impakt faktoru uvažován přímo úhrn citací.

Bibiána Remiárová: Agentura na podporu výzkumu a vývoje

Bibiána Remiárová ve svém příspěvku poodkryla další část fungování výzkumu a vývoje v SR, krátce vysvětlila, k čemu slouží Agentura na podporu výzkumu a vývoje. Agentura má svou existenční oporu v zákoně a jejím hlavním cílem je podpora základního i aplikovaného VaV, a to jak na národní úrovni, tak v rámci mezinárodní spolupráce. Agentura zajišťuje výzvy v programech VaV napříč všemi vědními obory, má taktéž na starost 7. rámcový program EU. Vzhledem ke svému poslání agentura provozuje informační systém, ve kterém jsou zpracovávána vstupní data tak, aby byla zajištěna produkce žádostí v jednotlivých výzvách. Systém mapuje celý proces projektu, od podání, přes posuzování, financování, průběžné i závěrečné kontrolování, až po poskytování informací o programech a projektech výzkumu a vývoje. Agentura bude výrazně posilovat spolupráci s CVTI a vzájemně propojovat informační systémy, resp. začleňovat data z jejich systému do Centrálného informačného portálu, který provozuje CVTI.

Oleg Cvik a kol.: O smerovaní informačných systémov výskumu a vývoja na Slovensku

Závěrečnou přednášku přednesl Oleg Cvik z CVTI, velmi realisticky a vtipně shrnul současnou situaci tím, že odpovídal postupně na základní otázky potřebné funkčnosti a účelu informačního systému, dosavadního vývoje, současného stavu a budoucnosti. CRIS má zajišťovat funkce pro sféru rozhodovací, která dává peníze, pro vědeckou, která je utrácí, a pro veřejnou, která by měla mít kontrolu. Historicky se toto dělo zejména přes statistický úřad, od r. 2000 vznikl informační systém (ne však online přístupný), který postupně přešel do správy CVTI. R. 2008 byl vytvořen Centrálny informačný portál pre výskum, vývoj a inovácie, ve kterém je implementován informační systém VaV. Do budoucna by mělo dojít ke změnám, jako je zlepšení komfortu vyhledávání, vyplňování vstupních formulářů, zavedení možnosti registrace či dvojjazyčnosti portálu. Současný systém má základní předpoklady, aby mohl být integrován formát CERIF, nicméně transformace datového modelu bude náročná, neboť mj. pro provedení potřebných změn budou nezbytné úpravy slovenské legislativy.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Informačné systémy o vede v EÚ: Štandardizácia a kompatibilita. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-13095. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13095

automaticky generované reklamy
registration login password