Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Informace o semináři Knihovna a architektura 2007

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Informace o semináři Knihovna a architektura 2007

0 comments

2. – 4. září 2007 se konal v Olomouci již 4. ročník pracovního semináře Knihovna a architektura s podtitulem „Vnitřní prostředí knihoven“.

Všichni, kterým leží na srdci české knihovny, se na semináři mohli dozvědět mnoho zajímavostí o tak důležitých věcech jako je teplo, světlo a vzduch v interiéru. Účastníci v průběhu semináře zjišťovali, jak zásadní je technické zadání stavby pro každodenní život a pohodu uživatelů a zaměstnanců i hospodárnost provozu. Po dokončení stavby či rekonstrukce se dá světelná a tepelná pohoda ovlivnit jen těžko a draze, tudíž by se při stavbě nemělo přistupovat na žádná provizorní řešení. Spoléhat na to, že při provozu „se uvidí“, se nevyplácí, protože náprava je už téměř nemožná.

Jak řekla Dana Lošťáková (Ústřední knihovna UP) při zahájení:“ Přejme si, aby knihovny byly nejen krásné a plně funkční, ale aby v nich teplo bylo příjemné, hluk snesitelný a světlo tak akorát“.

I při vytváření vnitřního prostředí knihoven je základní přirozenou vazbou vztah stavebník – stavitel. Stavebník by měl architektovi zadat zakázku podle svých představ o žádoucím účelu stavby a jejím fungování. Architekt v ideálním případě respektuje představy stavebníka, který se po dokončení stavby stává jejím uživatelem a vytváří za dané situace optimální řešení. Aby mohl být knihovník rovnocenným partnerem architekta a definovat své požadavky, musí být poučený.

Prvním pracovním dnem semináře bylo pondělí, dopolední program moderoval John Eisler (JOHN EISLER ARCHITECT). Příspěvky se zabývaly fyzikálními vlastnostmi vnitřního prostředí.

Aleš Brotánek (AB Design Studio) zdůraznil význam, možnosti a smysl snižování energetické náročnosti budov financovaných z veřejných rozpočtů a kvalitu jejich vnitřního prostředí. Upozornil, že končí éra levných energií a je potřeba přestat plýtvat. Doposud bylo plýtvání ekonomicky výhodné, a i proto vytváří současná architektura největší ekologickou stopu. Řešením jsou budovy stavěné podle principu pasivního domu, u nichž vnitřní zisky pokryjí provoz vytápění budov. Úspora energií je přitom 90%. Co je k tomu potřeba? Jednak dostatečná izolace, u nízkoenergetického domu o tloušťce 15 cm, u pasivního 30 cm, dále vysoce účinné větrání rekuperací (řízená výměna vzduchu) a využití vnitřních energetických zisků (např. osoby, PC). Dny, kdy se vytápí, se potom počítají mezi 11 až 20 za rok. Zasklené transparentní obaly budov se v létě ohřívají, což lze řešit jen velkým nárůstem investic do klimatizace. Situaci musí řešit rozsáhlé technické vybavení budov, které je ekonomicky náročné nebo je přijat částečný diskomfort.

Pokud by se podařilo postavit knihovny jako pasivní domy, mohla by se jejich prostřednictvím šířit osvěta. Důsledkem tzv. ropného zlomu, kdy velmi pravděpodobně budou ceny energií nelineárně narůstat, by totiž mohla být ekonomická neprovozovatelnost veřejných budov, a tedy i knihoven.

Aleš Brotánek

Aleš Brotánek

Příspěvek Tonyho McLaughlina (Buro Happold Ltd, Building Services Discipline) se týkal navrhování knihovního prostředí. Vyzdvihl, že zatímco dříve hrála v designu hlavní roli forma a funkce, dnes k nim přibývá trvalá udržitelnost. Energie prozatím tvoří malou část nákladů, ale nebude to tak stále. A rozhodně je snazší šetřit energii, než ji vytvářet. Vždy je potřeba hledat optimální řešení, architekt musí vědět, kde bude budova umístěna, sleduje teplotu okolního prostředí a rychlost pohybu vzduchu v průběhu celého roku, zjišťuje tepelné toky. Důležitý je důraz na celostní přístup, z něhož potom vyplývá lepší udržitelnost, provozovatelnost a využitelnost budov.

Např. National Library Singapore je postavena na rovníku, v úplně jiném klimatu než jaké je u nás. Proto je lehká, zvednutá nad zem kvůli pohybu vzduchu pod budovou a při jejích stěnách, opatřená rozsáhlými stínícími systémy.

Ve Velké Británii se snaží motivovat ke snížení spotřeby energií umísťováním energetických štítků na budovy s více než 1000 čtverečními metry plochy.

Tony McLaughlin

Tony McLaughlin

Jan Žemlička (ZEMLICKA + PRUY Ingenieur-planung GmbH) se zabýval vnitřním klimatem budov ve vztahu k investičním a provozním nákladům. Vysvětlil, že pohoda člověka v daném prostoru není jednoznačně definovatelná, protože je subjektivní. Fyzikální veličiny, vytvářející celkové klima, spolu souvisí. Např. vyšší teplota je vnímána příznivěji při nižší vlhkosti vzduchu než při vysoké vlhkosti. Velký vliv na pohodu má rychlost proudění vzduchu, např. v neklimatizované budově při teplotě nad 28°C je průvan vnímán jako příjemný. Zajímavé je, že barvy ovlivňují vnímání hluku, při užití teplých barev je hluk vnímán příznivěji.

Velmi důležité pro konečný výsledek stavby je zadání od investora, ve kterém musí být uvedeny reálné předpoklady. Není dobré návštěvnost podcenit, ale ani nadsadit, protože to vede k instalování většího objemu techniky. Na projektu by měl spolupracovat kromě architekta a uživatele též statik, technik vnitřního prostředí a požární technik. V naší zeměpisné šířce lze stavět budovy bez náročných technických zařízení. Optimální je 50% prosklení, potom není potřeba kvůli 240 hod. ročně, kdy je teplota vyšší než 25°C instalovat klimatizaci. V létě je výhodné noční předchlazování prostoru využitím přirozeného větrání. Architektonické poznání rovná se návrat k jednoduchosti myšlení.

Jan Žemlička

Jan Žemlička

Odpolední program, který moderovala Jarmila Potomková (Knihovna Lékařské fakulty UP), začal panelovou diskusí na zadaná tři témata.

  1. Nezbytnost čerpání energie při provozu
  2. Skladba pláště
  3. Jak to může stavebník ovlivnit (soutěž, stavební program)

Diskusi řídili Miroslav Masák (AM Studie, konzultace, expertizy) s Martinem Svobodou (Statní technická knihovna) a panelisty byli Aleš Brotánek, Tomáš Gec, Tony McLaughlin, Bohdana Stoklasová a Jan Žemlička.

Diskutující se shodli na tom, že dobré zadání je polovina úspěchu. Již při jeho vypracování by bylo vhodné konzultovat s architektem, technikem, požárním technikem. Při soutěžích by se měl klást důraz nejen na estetiku díla, ale i na provozní náklady.

Michaela Brožová (Fakulta architektury ČVUT v Praze) seznámila posluchače s bio-psycho-sociálními aspekty knihoven. Prostředí současné knihovny by měl charakterizovat termín wellbeing, což je stav dokonalé pohody bio-psycho-sociální. K této definici zdraví se přidává spirituální zdraví, které umožňuje optimální fungování všech předchozích dimenzí. Knihovny by mohly přispívat k udržení i získávání těchto aspektů zdraví.

Někdy pobyt v budově působí zdravotní potíže, tehdy mluvíme o syndromu nemocných budov. Např. klimatizace může vést k nárůstu a šíření infekcí v uzavřených budovách. Řešením je dostatečný přívod čerstvého vzduchu, možnost větrání, otázka bakteriálních filtrů a regulace vlhkosti. Dalším problémem se stává ionizace vzduchu, kdy v klimatizovaných budovách při práci s počítačem nastává syndrom deficitu negativních iontů. Pozitivně působí ergonomie počítačového místa, regulace délky práce s počítačem, větrání, relaxace v prostředí bez zářičů a zeleň na pracovišti. Při nepřetržitém provozu velkých knihoven nastává problém se zářením, důležité je vytvoření prostoru pro relaxaci přímo v knihovně. Při volbě nenákladných strategií omezujeme expozici, při nákladných přichází ke slovu organizační plánování knihovníků a architektů.

Reflexe spirituálních aspektů v architektuře se projeví v celkovém ladění staveb, v hledání moderní sakrálnosti. V interiéru se objevují transcendentální prvky, umožňuje se pozitivní komunikace. Jednou z priorit je vytvoření prostoru pro meditaci a kontemplaci. Všechny tyto aspekty by měly být aplikovány v návrzích knihoven.

Úterní dopoledne bylo zaměřeno na světlo v knihovnách, pod názvem Vnitřní prostředí – osvětlení je moderoval Miroslav Masák.

Miroslav Masák

Miroslav Masák

Ondřej Vinař (MI atelier Praha) přednesl svůj referát na téma „Světlo a osvětlení v knihovně“. Zdůraznil význam světla v architektuře, protože 80 % všech informací je přijímáno zrakem. Světlo umožňuje v knihovně bezpečnou orientaci v prostoru. Knihovní prostor vyžaduje při různých činnostech různé způsoby osvětlení, které se liší intenzitou, směrováním a barvou světla. Nejpřirozenějším zdrojem osvětlení je rozptýlené denní světlo, proto se snažíme o maximální využití přirozeného světla. Důležité je při tom uspořádání prostoru, velikost a orientace osvětlovacích otvorů.

Nejčastějším způsobem osvětlování je kombinace přirozeného a umělého světla, ale i ta má svá úskalí. Umělé osvětlení má výhodu v nezávislosti na počasí, ale může se setřít rozdíl mezi dnem a nocí. Je potřeba rozlišovat mezi pojmy světlo (fyzikální jev), světelný zdroj (vydává světlo), svítidlo (těleso, ve kterém je světelný zdroj).

Dále se v příspěvku zabýval negativními vlivy světla a záření, jako jsou oslnění, oslunění, účinky infračerveného a ultrafialového záření, kontrast a zrcadlení. Ochranu před těmito jevy zajistí dobrá orientace stavby, poloha osvětlovacích otvorů a těles, stínění, rozptylování, výběr barev a povrchů, druh zasklení a konstrukce svítidel.

Světlo slouží nejen k práci a orientaci v prostoru, ale také prostor modeluje, může zdůraznit kvalitu architektury. Při návrhu osvětlení a volbě osvětlovacích systémů je nutno zvažovat nejen okamžitou hodnotu investice, ale také hospodárnost provozu, údržbu a trvanlivost. Měla by se zohlednit spotřeba energie na svícení i na případné odstranění přehřívání.

Pavel Domes (Zumtobel lighting s.r.o.) se zaměřil na optimální světelná řešení pro knihovny. Dobrý návrh osvětlovací soustavy v knihovnách je výsledkem kombinace odpovídajícího technického a architektonického řešení. Mezi kritéria návrhu umělého osvětlení patří zraková pohoda, zrakový výkon, bezpečnost a energetická hospodárnost. Tato čtyři kritéria by měl splňovat každý návrh osvětlení. Při diskusi o osvětlení by měli mít knihovníci přehled o světelných pojmech a rozlišovat mezi světelným tokem (výkon světelného zdroje), svítivostí (rozložení světla), osvětleností (množství světla dopadajícího na danou plochu) a jasem (jak osvětlení vnímá lidské oko). Norma udává osvětlenost v luxech pro různé prostory, nejvíce je potřeba na studovnách, kolem 500 lx.

Pavel Domes

Pavel Domes

Návrh osvětlení by měl být šetrný k životnímu prostředí, to znamená energeticky hospodárný. Řízení osvětlení v závislosti na denním světle je vhodné i pro knihovny. Důležité je maximální využití denního světla. Specifikem při návrhu osvětlovacích soustav pro prostory knihoven je osvětlení skladu, optimálně rovnoběžně s osou uliček. Ve studovnách je nutno vytvořit základní osvětlení – asi 200 lx, následně osvětlení pracovních míst minimálně 500 lx. Nouzové osvětlení zabezpečuje nouzové opuštění prostoru. Jako světelné zdroje pro knihovny je nejlépe použít výbojové, protože žárovky mají nízkou účinnost a tepelně zatěžují prostor. Žaluzie by měly být v návrhu provázané s osvětlením.

Odpolední program moderoval Tomáš Gec (Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě).

V prvním vstupu představil Aleš Tomášek (herman tomášek seidl architekti) vítězný projekt Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Objasnil urbanistické souvislosti návrhu a prostorovou koncepci budovy, zapuštěné do terénu. Čítárny a volné výběry budou osvětleny shora s možností výhledů do okolí. Umístění knihovny pod úrovní terénu bude mít pozitivní vliv na vnitřní klima budovy. Tento projekt je u nás první vlaštovkou, kdy se prostor knihovny bude nacházet pod zemí, protože v podstatě celý podélný půdorys bude přisypán zeminou.

Jako další vystoupil Milan Bulaty (Centrální knihovna Humboldtovy Univerzitní knihovny v Berlíně) s příspěvkem „Duch v prostoru a času. Architektura a knihovnická koncepce nové Centrální knihovny Humboldtovy Univerzitní knihovny v Berlíně“. Knihovníci při zadání vycházeli z předpokladu, že „srdce“ knihovny tvoří studovna, protože knihovny jsou místa k myšlení. Ve volném výběru budou 2 miliony knih, cestu k nim zkrátí visuté terasy uvnitř budovy. Knihovna má být otevřena 24 hodin denně. V Berlíně se domnívají, že estetické kvality jsou stejně důležité jako funkčnost. Architektura má sloužit a být krásná. Tyto své názory knihovníci intenzivně diskutovali jak při architektonické soutěži, tak při společném plánování s architekty.

Milan Bulaty

Milan Bulaty

Helena Gajdušková (Masarykova veřejná knihovna Vsetín) seznámila účastníky s realizací komunitní knihovny ve Vsetíně. Pro myšlenku komunitního centra se podařilo získat podporu místní samosprávy, posléze také finance ze strukturálních fondů EU. Byly předloženy dva projekty, při jejichž realizaci se podařilo vybudovat prostory pro komunitní knihovnu. Ta byla otevřena v roce 2006 a probíhá v ní postupná reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity prostřednictvím celoživotního vzdělávání. V závěru přednášející prezentovala rekonstruovanou budovu vsetínské knihovny.

Vlastimil Ježek (generální ředitel národní knihovny ČR) pohovořil o manažerském pohledu na „Oko nad Prahou“. Novostavba Národní knihovny pro Novodobé fondy a služby by měla vyřešit kritickou prostorovou situaci instituce. V revitalizovaném Klementinu by zůstaly historické a hudební fondy, Slovanská knihovna a Knihovnický institut. Realizace novostavby je v současné době jeho největší prioritou. Pozemek na Letné je vhodný hned z několika důvodů. Leží mimo záplavovou zónu, v blízkosti Klementina a je dobře dopravně obslužný. Vítězný návrh vzešel z otevřené mezinárodní architektonické soutěže a porota o něm rozhodla jednomyslně, což představuje syntézu knihovnických, architektonických, urbanistických a památkářských kritérií. Uzavřením architektonické soutěže nastala fáze projektových příprav.

Vlastimil Ježek

Vlastimil Ježek

Knihovnický pohled na „Oko nad Prahou“ přinesla Bohdana Stoklasová (ředitelka Úseku novodobých fondů a služeb Národní knihovny ČR), která se svým týmem připravila knihovnickou část zadání pro mezinárodní otevřenou architektonickou soutěž na novostavbu Národní knihovny. Předestřela základní představu o fungování nové knihovny, tzv. semafor služeb, kde jsou pomocí barev rozlišeny jednotlivé zóny, od zeleně označených míst setkávání a základních služeb, přes žluté studijní zóny s volným výběrem a oranžové specializované studovny až k červené zóně národních konzervačních fondů. Samostatnou součástí bude Parlamentní knihovna. Z robotizovaného skladiště knih budou dokumenty proudit do všech pater. Součástí stavby budou i parkoviště v zeleni.

„Dům plný světla“ nebude škodit dokumentům, protože projekt plánuje stavbu dostatečně hlubokou a knihy umísťuje na tmavších místech. V nové budově bude záměrně minimalizován rozsah kancelářských ploch, ale architekt myslel i na pracovní pohodu budoucích 300 zaměstnanců knihovny.

Pohled autora vítězného návrhu Jana Kaplického (Future Systems) umožnil účastníkům formou prezentace sugestivní vhled do geneze výsledného tvaru nové budovy Národní knihovny.

Jan Kaplický předvedl i své předchozí projekty, které ozřejmily jeho způsob uvažování a tvorby. Představil alespoň vizuálně své spolupracovníky z Future Systems. Ve svém příspěvku přiblížil zasazení budovy do urbanistického kontextu Prahy a řadu nových a nezvyklých řešení, která v projektu použil. Ukázal, že přesně naplnil knihovnické zadání a svým projevem přesvědčil i ty, kteří o návrhu pochybovali.

Jan Kaplický

Jan Kaplický

Seminář, jehož součástí byla i výstava firem, se vydařil díky skvěle zvládnuté organizaci a výborné skladbě příspěvků na vysoké odborné úrovni. Protože si seminář získal jméno jak v knihovnické, tak architektonické komunitě, věřím, že za dva roky se bude konat v Olomouci další, tentokrát jubilejní pátý ročník.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠKYŘÍKOVÁ, Alexandra. Informace o semináři Knihovna a architektura 2007. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 11 [cit. 2019-08-18]. urn:nbn:cz:ik-12636. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12636

automaticky generované reklamy
registration login password