Nikoho asi příliš nepřekvapí, že je současná informační společnost plná dat a informací, které nás obklopují doslova na každém kroku. Současně také žijeme v éře tzv. vizuální kultury, což znamená, že lidé dnes mnohem více upřednostňují obrazové informace než například textové. Všimnout si toho můžeme třeba v médiích: články jsou čím dál kratší a kladou stále větší důraz na barevné fotografie, obrázky nebo palcové titulky.

Ačkoliv lidé už tolik nechtějí (nebo nemají čas) číst, počet informací neustále narůstá – a informace se proto začínají stále častěji vizualizovat. Ať už se jedná o obrázky, grafy, schémata či infografiky, jejich společným cílem je sdělit uživateli nějakou informaci, ale současně ho nevyděsit množstvím textu nebo čísel. Uživatelé jsou už ze své podstaty poměrně jemné a citlivé bytosti, a pokud jsou konfrontováni s větším množstvím informací, mají tendenci trpět, prokrastinovat nebo vyhořet.

Informační přetížení či informační zahlcení může postihnout každého z nás. Internet je v tomto směru ještě nebezpečnější než tištěné knihy a časopisy (zdroj: centerforworklife.com)

Z výše uvedených možností vizualizace je právě infografika asi tím nejpopulárnějším a nejvíce "cool" trendem poslední doby. Infografika obvykle poznáme podle toho, že kombinuje několik grafů a obrázků a také nezbytné množství textu a konkrétních čísel či statistik. Velikou výhodou takto prezentovaných informací je jejich srozumitelnost a přehlednost, a také možnost snadného porovnání a zasazení do kontextu.

Infografiky jsou v poslední době tak populární, že začínají vznikat dokonce i infografiky o infografikách, neboli meta-infografiky (podobně jako známe např. metadata, tj. data o datech). V laboratořích švýcarského CERNu se vědci v posledních letech snaží vytvořit i meta-metainfografiky. Tyto experimenty jsou nicméně velmi přísně kontrolované, protože informační hustota takových "metagrafik" je mimořádně vysoká a v jejich okolí se mohou formovat malé černé díry.

Příklad tzv. meta-infografiky, tj. infografiky o jiných infografikách (zdroj: ivancash.com)

Většina infografik samozřejmě tak nebezpečná není a snaží se obsahovat jen takové množství informací, aby uživatele nezahltila. Obecně můžeme říci, že se infografiky mohou týkat v podstatě čehokoliv a stejně tak různorodá může být i jejich forma. Mohou v nich převažovat grafy, mohou převažovat obrázky, infografika může mít klidně podobu mapy – nebo třeba hrnečků s kávou.

Vlevo: vizualizace hustoty obyvatelstva v USA, vpravo: infografika věnovaná druhům kávy (zdroj: joelertola.com a lokeshdhakar.com)

Pro řadu uživatelů je samozřejmě ze všeho nejlepší, když infografika žádné informace neobsahuje a jen dobře vypadá. V takovém případě může sloužit v podstatě jen jako módní doplněk, který na jednu stranu oživí i ten nejzbytečnější článek, ale současně čtenáře nezatíží žádnou zbytečnou a těžko stravitelnou informací. Někteří lidé tento trend informačně prázdných infografik kritizují, ale upřímně řečeno, co víc si můžeme v dnešní přetechnizované době přeplněné informacemi přát!

Michael Anderson vytvořit velmi poutavou infografiku jako součást svého životopisu. Drobný nedostatek spočívá v tom, že si všechny údaje vycucal z prstu; včetně fascinujícího 3D grafu o pití kávy v průběhu dne (zdroj: portfolio Michaela Andersona)

Infografika má ale značný potenciál zpřístupnit a vizualizovat nejen konkrétní informace např. z nějaké tabulky nebo z nějakého výzkumu, ale do tohoto formátu je možné převádět klidně i celé knihy. Několika set stránkové romány tak můžeme shrnout v několika výstižných grafech nebo v krátké animaci. Infografiky tak mohou doplnit velmi populární zkrácené verze knih světových klasiků, které se již několik let prodávají i na našem trhu a v zahraničí jsou doslova hitem.

Jedním z takových příkladů je infografická verze pohádky o Červené Karkulce, kterou vytvořil švédský umělec Tomas Nilsson. A i když se jedná jen o zajímavý vizuální experiment, musíme uznat, že to je skvělý nápad a výborné zpracování.

Speciální verze Červené Karkulky ve stylu infografiky (zdroj: YouTube)