Úvod

O pořízení vlastní instance technologie SFX jsme na Univerzitě Tomáše ve Zlíně začali uvažovat již před několika lety. Naráželi jsme však, jak jinak, na problém s finančními prostředky. Celý projekt se tak dal do pohybu až v roce 2008 a na podzim tohoto roku byla služba úspěšně zprovozněna. V tomto článku bychom se s vámi rádi podělili o naše zkušenosti a postřehy spojené s implementací technologie SFX do služeb naší knihovny.

Filozofie knihovny

Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se dlouhodobě snaží reflektovat moderní trendy a v maximální možné míře podporovat přechod informačních zdrojů na elektronické platformy. Kromě významných databází a rozsáhlé kolekce elektronických časopisů jsou značné finanční prostředky investovány také do elektronických knih. Jelikož jsme knihovna ústřední, musíme distribuovat informační materiály všem univerzitním pracovištím. Z toho pochopitelně plynou problémy, neboť UTB má budovy nejen po celém Zlíně, ale i mnoho lokací v jiných městech. Z tohoto hlediska se elektronické informační zdroje jeví jako ideální řešení vzhledem k jejich neustálé bezproblémové dostupnosti. Důležité je také to, že se s touto filozofií ztotožňuje i vedení univerzity, které svůj vstřícný postoj k elektronickým informačním zdrojům deklarovalo mimo jiné také rodícím se projektem elektronických skript na UTB.

Rostoucí univerzita – rostoucí knihovna

UTB ve Zlíně prošla v posledních letech velmi dynamickým vývojem. Z lokální vysoké školy se během krátké doby stala univerzita s více než 10 tisíci studenty. Vznikají nové studijní programy i nové fakulty, přičemž se i do budoucna počítá s dalším nárůstem. V důsledku toho musí Ústřední knihovna reagovat a pořizovat informační zdroje pro tyto nové obory. Počet zejména elektronických informačních zdrojů se tak stále zvyšoval (a stále se bude zvyšovat) a knihovna musela začít vážně uvažovat o tom, jak svým uživatelům usnadnit orientaci ve velkém množství informačních pramenů. Volba tak padla celkem jednoznačně na technologii SFX, která dává i neškolenému uživateli možnost přenést se jedním kliknutím myši na plný text požadovaného dokumentu (je-li k dispozici) a přináší i další přidané služby. Navíc SFX nediskriminuje ani tištěné dokumenty a rovněž u nich nabízí SFX širokou škálu informací a služeb.

Neúspěšné granty

Ústřední knihovna UTB disponuje kvalifikovanými pracovníky, kteří byli na implementaci SFX připraveni. Problém, na který jsme naráželi nejvíce, se týkal finančních prostředků. SFX je špičkovou moderní technologií, jejíž pořízení pochopitelně něco stojí. Proto jsme na jeho pořízení dvakrát podali žádost o grant FRVŠ. Ani v jednom případě jsme bohužel nebyli úspěšní. Ironií osudu je to, že v odůvodnění se často opakovala argumentace, že tak malá univerzita, jako je UTB ve Zlíně, si takovou moderní technologii prostě nezaslouží...

Poté, co bylo jasné, že SFX nebude moci být zaplaceno z peněz z grantového řízení, rozhodlo se vedení UTB ve Zlíně uvolnit finanční prostředky na pořízení technologie z vlastního rozpočtu. Na jaře 2008 tak bylo definitivně rozhodnuto o tom, že SFX bude pro naše uživatele zakoupeno. Práce na projektu mohly začít.

Server a implementace

Prvním krokem bylo pořízení a zprovoznění potřebného serveru. Následoval nákup licence pro příslušné množství uživatelů. V červnu pak proběhlo kompletní školení pro administrátory systému, díky kterému jsme už do tajů SFX pronikli relativně hluboko. Bylo to způsobeno zaprvé velmi profesionálním a poutavým výkladem školitele Jiřího Pavlíka, za druhé intuitivností administrativní rozhraní SFX a nakonec také faktem, že nám byly (a nadále jsou) k dispozici obsáhlé manuály pro práci se systémem. Velmi důležitou součástí SFX je také grafická podoba. Tu jsme již měli pro naši instanci připravenou a po konzultacích jsme ji už pouze doladili. Po proškolení jsme tedy mohli přistoupit k vlastnímu nastavení celého systému.

Práce při stěhování

Samotné nastavení a zprovoznění celého systému bylo realizováno za velmi obtížných podmínek. V letních měsících totiž probíhalo stěhování knihovny do nově vybudovaného Univerzitního centra. Stěhovalo se všechno, včetně počítačů, takže možnost práce na implementaci celé technologie byla do značné míry omezena. Plánovaný termín zprovoznění SFX, který byl stanoven na 1. 9. 2008, to však nakonec neohrozilo.

Nastavení zdrojů

Zdroji jsou v kontextu služeb SFX míněny databáze a další informační prameny, kde uživatel pracuje pouze s bibliografickým záznamem či abstraktem vyhledaného dokumentu a právě pomocí SFX ikonky se dostává do plného textu nebo do menu s přidanými službami. Technologie SFX je podporována všemi významnými světovými producenty informačních služeb. Naše snaha logicky směřovala k tomu, abychom naši SFX ikonku dostali do maximálního množství těchto zdrojů. Někteří producenti provedli na základě naší žádosti potřebné nastavení sami. Ve většině případů jsme však vkládali naše SFX ikonky samostatně přes administrativní rozhraní jednotlivých databází. Tato úprava je většinou velmi jednoduchá, mnohem obtížnější je shromáždit přístupové údaje do administrátorských bází zdrojů. Na tomto místě je nutno poznamenat, že přestože se to většinou podařilo, u některých producentů je získání těchto údajů nadlidským úkolem. Za úspěch lze označit, že jsme služby našeho SFX dokázali nabídnout i v rámci ne zcela standardních platforem, jako jsou například SciFinder nebo CrossFire. Přesto v tomto směru zatím spatřujeme velké rezervy a v budoucnu se hodláme zaměřit na rozšíření počtu zdrojových databází pro SFX.

Obr. 1: Odkaz na SFX službu UTB z databáze Web of Science

Nastavení cílů

Zatímco zdroje je nutno nastavit přímo u producentů databází, cíle SFX jsou koordinovány centrálně v administračním modulu SFX. Povětšinou se jedná o plnotextové zdroje, ale také o doplňkové služby, které jsou uživatelům nabízeny v rámci SFX menu. Co se týče fulltextů, nepředstavuje jejich zprovoznění velký problém. Stačí jenom důkladně znát informační zdroje, které jsou v rámci instituce dostupné. Protože jsme chtěli mít plnotextovou dostupnost zejména u elektronických časopisů zpracovánu naprosto precizně, využívali jsme hojně funkci dataloader. Ten umožňuje komfortní aktivaci cílů (targetů) pomocí importní excelovské tabulky, která může obsahovat například informace o retrospektivě elektronického časopisu atd. V nabídce SFX cílů figuruje také celá řada volně dostupných informačních zdrojů (např. DOAJ, HighWire atd.), které je vhodné aktivovat. Také zde se snažíme o co největší zapojení těchto cílů a pravidelně sledujeme jejich nabídku po každé měsíční aktualizaci.

Obr. 2: Standardní SFX menu u článku z časopisu (v případě, že není k dispozici plný text dokumentu)

Rostoucí nabídka cílů

Při koncipování menu, nabízených služeb a dalších náležitostí jsme se inspirovali nejen u SFX instancí v České republice, ale i u zahraničních knihoven. Postupem času se naše menu služeb začalo rozšiřovat. Krátce po zprovoznění SFX bylo možné, pochopitelně kromě získávání plných textů, ověřovat dostupnost dokumentů v katalogu naší knihovny, dostupnost knih na Amazonu a získávat informace o zdrojových časopisech v databázích Ulrich a EZB. Postupem času přibyla možnost vyhledávat potřebný dokument v Souborném katalogu ČR, v námi nadefinované skupině knihoven v rámci Jednotné informační brány a ve Virtuální polytechnické knihovně, časopisy pak v české verzi databáze ISSN. Významnou pomůckou pro naše uživatele je zakomponování formuláře pro meziknihovní výpůjční službu do menu SFX služeb. Díky tomu mohou velmi jednoduše posílat knihovně své MVS požadavky, přičemž formulář přebírá veškerá bibliografická data z SFX a uživateli poté stačí pouze vyplnit svoje kontaktní údaje. Pro převzetí MVS požadavku je toto velmi efektivní cesta, protože v případě, že údaje o dokumentu je nucen vypisovat uživatel, dochází často k velkým nesrovnalostem.

Obr. 3: Formulář pro objednání meziknihovní výpůjčky

Soulad se vzdáleným přístupem

Knihovna nabízí svým uživatelům vzdálený přístup do elektronických informačních zdrojů pomocí proxy. V praxi se pak stává, že se uživatel, který klikne na ikonu SFX z knihovního OPACu, snaží dostat na plný text dokumentu z licencovaného zdroje. V takovém případě ho SFX přepojí na přihlašovací stránku vzdáleného přístupu a po zadání potřebných údajů je posléze přenesen na plný text požadovaného dokumentu.

Seznam časopisů

Jedním z velkých přínosů technologie SFX je také nově vytvořený portál elektronických časopisů. Z běžné praxe i ze zkušeností z jiných knihoven je zřejmé, že správa obrovských kolekcí elektronických periodik je velmi ožehavá záležitost. Díky SFX máme nyní k dispozici nejen velmi přehledný portál, v němž lze elektronické časopisy snadno vyhledávat, ale také dokonalý přehled o všech elektronických seriálech včetně těch, které jsou dostupné v rámci plnotextových databází. V portálu, který je aktualizován pravidelně každou noc, se nyní nachází více než 25 tisíc elektronických časopisů. SFX navíc přináší sofistikované nástroje pro porovnávání kolekcí elektronických seriálů od různých producentů a zprostředkovatelů z hlediska obsažených titulů. Díky tomu se nám dostal do rukou účinný prostředek pro určování překryvů u jednotlivých zdrojů.

Google Scholar

Spolupráce s internetovým vyhledávačem Google Scholar byla navázána už v roce 2006. Tehdy se jednalo bezplatnou službu Scholar SFX, která prováděla linkování z vyhledávače do plnotextových zdrojů naší knihovny. Systém fungoval poměrně bezproblémově, avšak jeho administrace příliš komfortu nenabízela. Velmi rádi jsme tak Scholar SFX vyměnili za naši plnohodnotnou instanci, která funguje pro naše uživatele v rámci Google Scholar naprosto stejně, pouze aktuální data pro Google Scholar jsou pravidelně automaticky přebírána z administrativní báze naší SFX instance, což je pro nás pohodlné řešení.

Obr. 4: Vyhledávač Google Scholar s odkazy na plné texty a na SFX menu UTB

Informace o SFX

Od doby svého zavedení zaznamenala technologie SFX na UTB ve Zlíně velký ohlas. Pro lepší orientaci a vysvětlení principu fungování této služby byla zprovozněna speciální internetová stránka, která se problematice SFX široce věnuje. Přímo v SFX menu poté figuruje také možnost položení otázky v rubrice Často kladené dotazy. O lepší informovanost a také o vyšší využívání SFX by se měla v roce 2009 zasadit řada tematicky zaměřených školení.

Současný stav a podpora systému

Hodnotit přínos technologie ani ne půl roku po jejím zavedení není úplně jednoduché. Uživatelé technologii SFX zcela nepochybně zaregistrovali a velmi přivítali zejména možnost jednoduchého prolinkování na plný text. Řada z nich zatím SFX teprve poznává a hledá si k němu cestu. Osobně nepochybujeme o tom, že celý projekt měl smysl a že SFX pozvedlo úroveň služeb naší knihovny zase o stupínek nahoru. Průběh implementace byl z již zmiňovaných důvodů poměrně náročný, ale protože jsme si kladli reálné cíle a měli jsme dostatečnou časovou rezervu, dokázali jsme systém zprovoznit podle plánu. Na tomto místě bych rád zmínil podpůrný tým SFX, který podle mého názoru pracuje v ČR velmi dobře a svým vstřícným přístupem nám hodně ulehčil práci. Důležitý je přitom i fakt, že při řešení problémů komunikují přímo s dodavatelem systému firmou Ex Libris. SFX zatím není v České republice natolik rozšířeným produktem, proto jeho podporu zajišťuje pouze několik lidí, s nimiž máme za dobu implementace naší SFX instance téměř rodinné vztahy.

Některé věci pochopitelně zcela dokonale nefungují. Největší připomínky máme k jazykovému řešení systému, které by však měly být eliminovány s přechodem na vyšší verzi. Častým problémem jsou mnohdy i chybějící portfolia ve znalostní bázi (např. elektronickou knihu dostupnou u Springera nelze aktivovat, protože v portfoliu elektronických knih Springer ve znalostní bázi SFX není uvedena). V takovýchto případech si však už mnohdy dovedeme poradit sami, protože postupem času pronikáme do fungování systému stále víc a víc.

Pohled do budoucna

Do budoucna chceme i nadále vytěžovat technologii SFX v maximální možné míře. Rádi bychom rozšířili nabídku SFX zdrojů a také více využívali SFX v rámci našeho knihovního systému Aleph. Situace na poli elektronických informačních zdrojů je díky dobře známým problémům s (ne)vypsáním programů INFOZ dost komplikovaná. Navzdory tomu doufáme, že přístup k nim zůstane zajištěn a že uplatnění a důležitost SFX bude stoupat. Jisté je minimálně to, že celková koncepce Ústřední knihovny UTB ve Zlíně se měnit nebude a že i nadále budou podporovány elektronické informační zdroje a na ně navazující moderní technologie. Z tohoto pohledu lze na budoucnost technologie SFX v naší knihovně pohlížet optimisticky.