Ti z vás, kteří sledovali zpravodajství Ikara z letošního ročníku konference INFORUM, vědí, že jsme přenášeli nejen on-line videopřenos z dění v Nové aule a textové zpravodajství ze všech sekcí i dalších aktivit na a kolem konference, ale oproti předchozím ročníkům, na kterých jsme rovněž působili jako (multi)mediální partner, jsme tentokrát realizovali novinku - on-line rozhovory. Tyto rozhovory jsme připravili na každý konferenční den jeden a přenášeli jsme je živě v době obědové přestávky. Z vyhodnocení předchozích ročníků on-line přenosů jsme totiž vysledovali, že velmi vysoký počet uživatelů, kteří sledují on-line přenos, se připojuje právě v době oběda. Letos jsme tedy poprvé přenášeli cca 10minutové rozhovory nejen pro aktuálně připojené uživatele internetu a účastníky konference (rozhovory byly odvysílány rovněž do kuloárů prostřednictvím místního konferencční zařízení), ale také jsme je nahráli na videokazetu - pro pozdější archivaci a také pro ty z vás, kteří je nezachytili celé a nebo se na ně chtějí podívat znovu (soubory jsou ve formátu AVI, první má přibližně 4,6 MB a druhý 6,9 MB).

	1. rozhovor se zástupcem firem přítomných na konferenci INFORUM 2003 a zároveň zástupcem sponzora on-line videopřenosu a textového zpravodajství časopisu Ikaros, Ing. Vinduškou z firmy SEFIRA spol. s r.o. (28. 5. 2003)
	2. rozhovor se třemi účastníky konference (Jiří Menoušek - vedoucí lékařské knihovny nemocnice v Lounech, Ondřej Pečený - student ÚISK FF UK a přednášející a Ludmila Hercová - studentka ÚISK FF UK a pracovnice oddělení časopisů NK), ve kterém jsou postřehy a hodnocení Infora 2003 (29. 5. 2003)

Pokud dnes oznamujeme zveřejnění rozhovorů z konference, která se konala před dvěma měsíci, může to na první pohled vypadat jako ostudné zpoždění. Ovšem na digitalizaci těchto rozhovorů z "obyčejné" VHS kazety bylo potřeba odlišného zařízení a technologie, která nebyla k dispozici ani aktuálně v místě konání konference, ani později ve "zdrojích" Ikara. Za realizaci digitalizace videonahrávek rozhovorů a jejich střih a výslednou úpravu patří dík Zoranovi Djordjevičovi z katedry managementu Stavební fakulty Univerzity v Bělehradě.