Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

I vy trpíte chorobou z povolání!

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

I vy trpíte chorobou z povolání!

0 comments
Ano, i vy s největší pravděpodobností trpíte některou z nových chorob z povolání, které s sebou přináší řemeslo knihovnické a informační. Dříve to bylo prosté, mohli jste mít zaprášené plíce od všudypřítomného prachu z knih nebo zkažené oči od vášně pro čtení. Za "nezdravou" charakteristiku povolání se pokládala i jistá přeintelektualizovanost a snad i tradovaná neatraktivnost fyzického vzhledu knihovníků a knihovnic. Ale všechno se mění. Knihovníci a informační pracovníci jsou dnes dynamičtí, moderní a pohlední lidé, kteří svůj čas netráví zalezlí mezi zaprášenými regály knih, ale častěji u obrazovek a klávesnic počítačů. Kromě nesmírně zajímavé práce a snad mírně vzrůstající prestiže tak mohou získat i nové choroby z povolání.

Jejich názvy zní vznešeně a komplikovaně - technostres, přecitlivělost na elektřinu, syndrom opakovaných pohybů, syndrom myš-paže aneb hezky česky myšitida, syndrom nezdravých budov, syndrom karpálního tunelu. Na výběr máte také řadu potíží vertebrogenních, astenopických, okulárních a vizuálních. Jen si vybrat. Vsaďte se, že alespoň jedny z těchto potíží máte taky.

Při pročítání studií na téma škodlivosti práce u počítače na lidské zdraví má člověk chuť okamžitě opustit své zaměstnání a odstěhovat se do hlubokých lesů, ale protože to nejde jen tak, nezbývá než popřemýšlet, jak skloubit zajímavou, ale potenciálně nebezpečnou práci a péči o vlastní zdraví. Kupodivu právě u práce s počítačem to jde velmi jednoduše. Téměř doslova tady platí, že malé, zdánlivě kosmetické změny mají velké důsledky.

Věda, která se zabývá studiem optimálních pracovních podmínek, se jmenuje ergonomie. Jejím cílem je navrhnout individuálnímu jednotlivci jeho pracovní prostředí tak, aby zajišťovalo jeho zdraví, bezpečnost a podporovalo co nejvyšší pracovní výkon. Možná si s úsměvem vzpomenete na, tuším, druhý díl filmových básníků, kde dr. Zajíc v podání Zdeňka Svěráka přesvědčoval studenty, že pro úspěšné absolvování vysoké školy je nejdůležitější uspořádání věcí na psacím stole. Něco na tom určitě je.

Prohlédněte si pořádně své pracovní místo. Je uspořádáno tak, že vám vyhovuje? Nebo jste jenom po někom zdědili stůl a židli, s příchodem automatizace se na ten stůl "nějak" vešel počítač, s Windows "někam" přibyla myš atd? U nás většinou platí ta druhá varianta. Ale bohužel i když přibývá nové nábytkové vybavení, zřídkakdy respektuje základní ergonomické zásady, přesto, že bývá vyráběno na míru. Příliš často se zabýváme jen tím, "aby to hezky vypadalo". Praktický příklad: nádherný nový výpůjční pult v naší knihovně byl tak úžasně navržen, že nejenom že ze stoje nešly přečíst údaje na obrazovce, ale paragrafovité držení těla (monitor ostře vlevo, klávesnice ostře vpravo) mi během měsíce přivodilo parádní blokádu páteře. Nemluvě o lítačkách á la Saloon z divokého Západu, kterým se muži z personálu vyhýbali s děsem v očích, a které naštěstí brzy upadly samy.

Co s tím? Jednoduše, všímejte si prostředí kolem sebe a važte si sami sebe. Nespokojujte se s provizoriem a nepřistupujte na kompromisy. Vaše zdraví je to nejcennější, co máte. Ostatně k čemu bude zaměstnavateli zaměstnanec, který je na nemocenské?

Začněte třeba u židle a stolu. Vaše židle by měla být stabilní a pohodlná, v každém případě musí být výškově nastavitelná. Stejně tak by měla být výškově i sklonem nastavitelná opěrka zad, která udržuje páteř v přirozeném zakřivení. Výška židle se řídí výškou stolu a případně umístěním monitoru. Vaše židle má být tak vysoko, aby ruce mohly volně ležet na desce stolu přibližně v úhlu 90 stupňů. Pokud v tomto případě nedosahujete nohama na zem, měli byste si je podložit podnožkou. V žádném případě je neopírejte o trnože židle! Krčením nohou si zhoršujete jejich krevní oběh. Nemáte podnožku? Nevadí, určitě se někde najde větší kancelářský šanon, který podnožku dobře nahradí.

Není marné mít v záloze jako druhé sedadlo klekačku, která dobře pomůže uvolnit bederní páteř, ale není vhodná pro dlouhodobé sezení, protože jí chybí opora pro záda.

Máte na stole dostatek místa pro klávesnici i pro písemnosti? Můžete klávesnici odsunout stranou, když ji nepotřebujete? Oblíbené výsuvné desky s klávesnicí jsou sice praktické, ale obvykle nejsou o mnoho větší než samotná klávesnice, čímž znemožňují změnu její pozice a nedávají patřičnou oporu rukám.

Pokud často přepisujete tištěný text do počítače, nebo pracujete současně s obrazovkou a písemnými dokumenty, měli byste si pořídit držák na písemnosti, který se umísťuje vedle obrazovky na stranu vašeho dominantního oka. Pokud máte písemnosti položené na stole vedle klávesnice, vaše páteř připomíná vrtuli a trpí. Časté přeostřování očí na různé vzdálenosti vadí i zraku.

Klávesnice by vždy měla být umístěna tak, aby jste seděli kolmo k monitoru, bez nutnosti vytáčet hlavu nebo celé tělo. Horní hrana obrazovky by měla být ve výši vašich očí. Pozor na oblíbený zvyk zdvihat monitory na příliš vysoké podstavce, které vás nutí zvedat hlavu do záklonu. Nejenom že vás bude bolet za krkem, ale pohled vzhůru vás nutí i více otevřít oči, čímž se zvětší odkrytá plocha oka a zrychluje se odpařování slzného filmu. Oči se pak rychleji unaví, pálí a slzí.

Druhým extrémem je postavit monitor přímo na desku stolu. Obvykle je tak příliš nízko, což vás nutí pracovat s hlavou v předklonu. Vaše hlava váží 4 až 5 kilogramů a její váhu v předklonu drží šíjové svaly. Představte si, že celou směnu pracujete s 5kilogramovým závažím v ruce. Pracovat s hlavou nachýlenou dopředu je pro vaše svalstvo totéž.

A propos, pokud ještě neumíte psát na klávesnici zpaměti všemi deseti, naučte se to, prosím vás. Opět ulevíte nejenom svému šíjovému svalstvu, ale i očím, které musí při "datlování" neustále přeostřovat z klávesnice na obrazovku. A navíc, budete psát rychleji!

Určitě jste si to nemysleli, ale jedna z nejnebezpečnějších věcí na vašem psacím stole je počítačová myš. Tento nevinný plastový hlodavec vám může způsobit bolesti horší než při trhání zubů. Příčinou je trvalé svalové napětí ruky v nepřirozené poloze spolu s opakovanými pohyby jednoho nebo dvou prstů. Ruka bývá také obvykle vytočena do boku od své přirozené osy. Trvalé přetěžování svalových úponů pak může vést k intenzívní chronické bolesti svalů předloktí. Na vlastní oči jsem viděla několik obětí této nemoci z povolání, která má roztomilý český název myšitida (angl. mousitis).

Stejně nebezpečná ale může být i klávesnice. Většina lidí totiž při psaní opírá zápěstí o hranu klávesnice nebo o desku stolu. Zápěstí jsou pak doslova zalomena do tvaru písmene V. Zaškrcuje se přívod krve do ruky a výrazně zhoršuje její krevní oběh. Výsledkem může být tzv. syndrom karpálního tunelu, brnění a necitlivost prstů. Pomůže vám správné držení ruky, tj. vodorovně, bez zalomení nebo vyhrbení a případně i podložka pod zápěstí, která slouží jako odpočinková plocha pro zápěstí během mikropauz v psaní. Je to asi 7 centimetrů široký a 2 cm vysoký gumový pás v délce klávesnice, který patří před její přední hranu a zabraňuje onomu zalomení zápěstí. Skutečně velmi vytíženým písařům a písařkám se budou hodit i nátepníčky, které zahřívají namáhané zápěstí a podporují tak krevní oběh.

O monitorech bychom mohli napsat samostatný článek. Omezme se proto jenom na problematiku jejich osvětlení a správného umístění. Určitě jste už zjistili, že naprosto nejhorší umístění obrazovky je proti oknu. Takové okno na jih vás dokáže oslepit tak dokonale, že na monitoru nepřečtete skoro nic. Pokud skutečně nelze pracovní místo přesunout jinam, jsou vhodné alespoň okenní žaluzie, které přebytečné světlo odstíní. Ideální pozice obrazovky je taková, kdy světlo dopadá zboku. V zorném poli pracovníka by neměly být žádné předměty výrazně jasnější než obrazovka. Vadit mohou široká okna s výhledem na oblohu, oslepující jas zářivek, ale i jejich odlesky na hladkém povrchu nábytku. Velmi nevhodné je mít na desce pracovního stolu sklo, které funguje téměř jako zrcadlo. I na obrazovce monitoru, je-li natočen příliš nahoru, se mohou objevit odlesky stropních světel, což nepříjemně ruší. Oči se mnohem rychleji unaví a zbytečně se zvyšuje tělesný i psychický stres pracovníka. Jedním z nejhorších zvěrstev je špatná, blikající zářivka. To už je téměř atentát na vaše oči a nervy.

Připomeňme ještě, že ač moderní monitory mají vyzařování všech druhů záření sníženo na minimum, platí to obvykle jenom pro jejich čelní stranu. Proto se k monitoru nepřibližujte zboku, seshora a zezadu příliš blízko. V těsné blízkosti těchto stran monitoru by také neměla pracovat další osoba.

Počítač je od toho, aby se přizpůsobil vám, ne vy počítači. Proto, pokud je to možné, nastavte si vám příjemný jas a kontrast zobrazení, rozlišení znaků, uklidňující paletu barev. V textových editorech si zvětšete zobrazení tak, aby se vám písmo dobře četlo.

Na závěr připomenu, že nejenom prací je živ člověk. Dopřávejte si krátké přestávky. Zvedněte se ze židle, zacvičte si, projděte se po místnosti, potěšte oči pohledem na zelené kytičky. Práce na počítači, ať mechanická nebo tvůrčí je vysoce fyzicky i mentálně náročná a vede k rychlé únavě a ztrátě výkonu a koncentrace. Krátké rozptýlení pomůže znovu soustředit síly.

Naši zaměstnavatelé zřejmě ještě dlouho nebudou příliš brát zřetel na ergonomickou pohodu svých pracovníků. Koneckonců, v zemi, kde ze všech věd začínajících na „e" má vždycky přednost ekonomie, je to předvídatelné. Ale třeba přijdou časem na to, že spokojený, zdravý a výkonný pracovník je poklad a o jeho blaho psychické i zdravotní je třeba se starat. Jde jen o to, aby do té doby nějací zdraví, prací u počítače zdravotně nepostižení pracovníci zbyli. Budete mezi nimi?

Doporučená literatura:

GLIVICKÝ, Vladimír, HLADKÝ, Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? Praha : CODEX Bohemia, 1995. 103 s.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAVLICOVÁ, Libuše. I vy trpíte chorobou z povolání!. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 9 [cit. 2024-11-29]. urn:nbn:cz:ik-10458. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10458

automaticky generované reklamy