KUŽÍLEK, Oldřich, ŽANTOVSKÝ, Michael. Svoboda informací : Svobodný přístup k informacím v právním řádu České republiky. Praha : Linde, 2002. 182 s. ISBN 80-7201-318-1.

Instituce i fyzické osoby zabývající se informačními službami jistě zajímá téma svobodného přístupu k informacím a i jeho právní východiska i regulace. Informace se stávají v současném světě významným společenským nástrojem i prvkem aktuálního stavu i vývoje. Publikace Oldřicha Kužílka a Michaela Žantovského se obsahově zaměřuje na živé téma svobody informací. Autoři věnují pozornost samotnému vývoji základního principu svobody informací jak z hlediska politického, tak i historického. Na výchozí analýzu tématu navazuje snaha o výklad příslušné legislativy zabývající se svobodným přístupem k informacím, ochraně osobních údajů, právní úpravou zaměřenou na obce a též jednacími řády našich nejvyšších zastupitelských orgánů Poslanecké sněmovny a Senátu.

Konkretizace práv a povinností vyplývající z zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím seznamuje čtenáře s základními pojmy týkajícími se práva na informace. Jde o právo občana na informace ze strany veřejné správy.

Kapitola "Poskytování informací z hlediska úřadu" zahrnuje celek poznatků, ke kterým by se běžný čtenář zřejmě nesnadno dostával. Podle mého názoru je může uplatnit, nejen jako potřebné údaje, ale i v rámci svého praktického života.

Na str. 47 je zajímavý odkaz na postup v případě nečinnosti úřadu. Jde o působnost úřadu v případě, že na vaši žádost vůbec nereaguje. Důležité je znát lhůtu úřadu k poskytnutí informace - § 14, odst. 3, písm. c/, nedostanete-li od úřadu odpověd pak nastává právní fikce negativního rozhodnutí - viz § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. V dalším textu se čtenář seznámí s následujícím právním postupem, který vychází z předpokladu, že úřad odmítl poskytnout požadované informace. A též je důležitý § 16 (odvolání) - způsob, kam podat odvolání a další náležitosti jistě potřebné pro instituci i fyzickou osobu.

Autoři též věnují i určitý prostor ochraně osobních údajů a také tématu informace ve správním řízení. Pochopitelně, že vzhledem k vydání publikace v roce 2002, již text nezahrnuje důležitý nástroj v oblasti správní právní problematiky - Nejvyšší správní soud, který zahájil svoji činnost až v lednu r. 2003 v Brně a završuje možnost odvolání po vyčerpání všech nápravných prostředků z hlediska rozhodnutí v oblasti správních orgánů.

Významnou část tvoří kapitoly 5, 6 a 7. Kapitola 5 (Rozsudky) obsahuje i příslušnou judikaturu věnovanou otázkám práv na informace, případných nedodržení znění zákona ze strany úřadů a omezení práv občana z hlediska svobody informací. Jde o judikaturu některých soudních případů, zaměřených např. na informace z oblasti životního prostředí.

Pro potřeby a také dotvoření představ zájemců a čtenářů publikace je důležitá kapitola 8. nazvaná Použitá a doporučená literatura. Jistě je praktické a po informační stránce i právní výhodné, že do textu bylo začleněno i komplexní znění prezentovaných a analyzovaných právních předpisů - zákonných úprav svobodného přístupu k informacím, ochrany osobních údajů a dalších.

Publikace je také vybavena potřebnými nástroji - včetně jmenného rejstříku, který umožňuje uživatelům snazší orientaci v textu.

Lze jistě polemizovat s tím, zda zvolená forma přístupu, vybrané právní předpisy, jsou nejvhodnější, zda nebylo potřebné ještě rozšířit zvolený celek právních zákonných předpisů o další. Totéž platí i výběru judikatury k danému tématu. Je však jednoznačné, že vzhledem k aktuálnosti tématu jde o podnětný krok, který doplní existující literaturu v oblasti poskytování a využívání informací občanům a upřesnění rozsahu jejich práv.

Zmíněná publikace jistě poskytne potřebné informace i uživatelům knihoven a také samotným knihovníkům. Je dostupná ve fondu Studovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR pod signaturou Ze 34 057.