M. Špála započal svou přednášku tradičně několika bonmoty, kterými chtěl říci, že hodnocení je nedílná součást lidského jednání a může se za ním skrývat mnoho různých obsahů - od konstruktivní kritiky až po osobní útoky. Přednášející zdůraznil lidský aspekt tohoto procesu, protože vždy jsou hodnoceni lidé, na což by se nemělo zapomínat. Ukazuje se, že úspěšný rozvoj výzkumného sektoru závisí na investicích do výzkumu a technologického rozvoje (jak shodně deklarují všechny vlády). Realita je však jiná. V Evropě se do vědy investuje 1,8 % HDP, zatímco v USA to je 2,8%, v Japonsku 2,9 % (údaje z roku 1998). Důležité je také pochopit, k čemu slouží a co to jsou dotační programy, protože evaluace vědy a výzkumu vlastně není nic jiného než kontrola toku státních financí. M. Špála představil řadu grafů, z nichž vyplývá, že v ČR do vědy a výzkumu peníze přicházejí, avšak v patentech se tato skutečnost příliš neprojevuje.

Druhá část přednášky byla věnována citačnímu indexu a částečně se proměnila v oslavu Eugena Garfielda. První ročník SCI vyšel v roce 1963 a letos tedy oslaví 45 let. SCI měl obrovský dopad na vědu, třebaže má svá omezení - o nich ostatně E. Garfield nikdy nepochyboval a vždy na ně upozorňoval. Nezapomeňme, že teprve na základě SCI byly prokázány neviditelné univerzity (invisible colleges), byl odhalen vliv autocitací, bylo zavedeno měření oborů a udělování vědeckých hodností, byly vysvětleny předčasné objevy ve vědě a další jevy související s publikační činností. M. Špála v této souvislosti upozornil i na vznik fenoménu "prvního autora", který pramenil z nedokonalé technologie (v SCI původně nebylo možné vyhledávat jinak než podle prvního autora).

Zásadním principem a funkcí SCI je možnost provést retrospektivní rešerše ve vědecké literatuře. V SCI jsou záznamy propojeny na základě citací - lze říci, že jde o asociaci myšlenek mezi články; tím, že autoři citují, vyjadřují poděkování ostatním vědcům. SCI se sice používá pro hodnocení výzkumu, ale umožňuje také kontrolu referencí, jejich legitimnost a napomáhá zavádět etické principy "tvrdých" věd do humananitních oblastí. Vzestup společenského uplatnění citační analýzy poukazuje na univerzální princip "úspěch rodí úspěch".

M. Špála na závěr zdůraznil, že hodnocení vědy by měli provádět profesionálové - není to úkol pro vysloužilé vědce či penzionované úředníky. Věda je založena na stálé práci a většina vědeckého pokroku závisí na dlouhodobém a trvalém výzkumu.

(text konferenčního příspěvku)

(rch)