Tento článek je krátkým shrnutím života Henriette D. Avramové, jejíž první výročí úmrtí si tento měsíc připomeneme. Ač vzděláním nebyla knihovnicí, svou celoživotní prací patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a s jejím výsledkem práce se knihovníci dennodenně setkávají a ulehčuje jim práci.

Henriette D. Avramová se narodila 7. 10. 1919 v New Yorku na Manhattanu jako Henriette Regina Davidson. Chtěla se stát lékařkou se zaměřením na rakovinu (většina jejích příbuzných na rakovinu zemřela), proto tento obor studovala dva roky na Hunter college. Kromě finančních problémů se studiem do jejích plánů zasáhla i válka a láska [8, 9].

Roku 1941 se provdala za Herberta Mois Avrama, jemuž porodila tři děti: Marcie, Lloyda a Jay [7]. V 50. letech se přestěhovali do Washingtonu, kde byl manžel zaměstnán v Národní bezpečnostní agentuře. Avramová do této agentury po studiích matematiky na Univerzitě George Washingtona nastoupila také (1952-1959). Naučila se zde programovat, což využila v dalším svém zaměstnání: ve firmě Detatrol, která se zabývala softwarem [8].

Roku 1965 nastoupila Henriette Avramová do Kongresové knihovny, konkrétně do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist). Byla jí přidělena práce na analýze katalogizačních záznamů s cílem jejich zpracování a komunikace pomocí počítačů, čímž byl nastarován pilotní projekt MARC. Projekt, do kterého se zapojilo 16 federálních, státních a univerzitních knihoven [2], měl otestovat použitelnost konvertování katalogizačních záznamů a jejich převod do strojem čitelné podoby a umožnit tak jejich distribuci mezi knihovnami [11]. V listopadu 1966 byla distribuována první páska se záznamy ve formátu MARC I. Revidovaná verze MARCu I dostala název MARC II, který je nám známý pod názvem USMARC [2]. Projekt MARC byl ukončen v červnu 1968, MARC se v Kongresové knihovně používá od roku 1970. Henriette Avramová bojovala za to, aby se struktura formátu stala národním standardem. Za tímto účelem spolupracovala s Asociací amerických knihoven (American Library Association) a s Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI). Její snaha byla úspěšná: MARC se roku 1971 stal ANSI standardem a roku 1973 dokonce ISO normou (ISO 2709). Roku 1970 byla Avramová jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office).

Dalším projektem Avramové byl dvouletý projekt RECON, jehož cílem bylo vyvinutí takové technologie, která by počítači umožnila automaticky přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojem čitelným záznamům. Tento projekt se (hlavně z finančních důvodů) nezdařil. [11]

Avramová v Kongresové knihovně nadále povyšovala: roku 1976 se stala ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office), později První ředitelkou oddělení pro sítě a automatické plánování, které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department). Zde byla zodpovědná za kvalitu produkce a distribuce bibliografických záznamů. Nakonec řídila oddělení, které mělo zhruba 1700 zaměstnanců. [11] Do důchodu odešla roku 1992.

Mezi další činnosti Avramové patří i spolupráce s Mezinárodní federací knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions - IFLA). Roku 1969 se Avramová zúčastnila setkání katalogizačních expertů, které IFLA pořádala a jehož výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (ISBD). Jako předsedkyně Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators) se podílela na vytvoření UNIMARCu – mezinárodní verze MARCu.

Za svůj život získala Avramová mnoho ocenění [10, 11]:

• roku 1971 Margaret Mann Citation – ocenění pro významné činy v oblasti katalogizace nebo klasifikace, udělováno ALA
• 1974 – Federal Women´s Award
• 1977 – čestný doktorát na Southern Illinois University at Edwardsville
• 1981 – cena Melvilla Deweyho, která je každý rok udělována jednotlivcům nebo skupinám, které dokáží něco významného v oblastech Deweyho zájmů: katalogizaci, klasifikaci, knihovní management atd.
• 1987 – čestný člen IFLA
• 1988 – cena Josepha W. Lippincotta – ročně udělováno ALA významným osobnostem knihovnictví
• 1989 – Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service
• 1997 – Honorary Life Membership in American Library Association

Avramová byla velmi pilná žena, která se nikdy nevzdávala. Její asistentka Beacher Wiggins na ni vzpomíná jako na “dynamo” [12]. Byla sice drobné postavy, ale plná energie. Dokázala dlouho do noci tančit a ráno být naprosto čilá [11]. Byla velmi přátelská, ale vzbuzovala respekt. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, který nikdy neztratila a kterému cizinci špatně rozuměli.

Henriette D. Avramová zemřela 22. dubna 2006 na rakovinu, pouhé tři měsíce po smrti svého manžela (15. ledna 2006). Jejich společný obřad se konal 1. května 2006 ve Fort Myer Chapel v Arlingtonu [7].