Grafický formát DjVu slaví páté narozeniny
Před pěti lety došlo na poli počítačové grafiky (přesněji řečeno na poli grafiky prezentované na Internetu) k události, jejíž význam nebyl dosud zcela doceněn – americká telekomunikační společnost AT & T oznámila 11. května 1998 ve své tiskové zprávě, že uvolnila ke komerčnímu využití nový formát pod záhadným názvem DjVu (čtěte: déžavi).
Tvůrci DjVu (práva na něj vlastní od roku 2000 firma LizardTech) si předsevzali ambiciózní cíl: DjVu byl zamýšlen jako alternativa vůči formátu JPEG (či jeho potenciální náhrada), který dosud zaujímá neotřesitelné postavení u plnobarevných (TrueColor) rastrových souborů se spojitým tónováním (typickým příkladem je scannerem pořízená digitální fotografie). JPEG se sice může pochlubit nepopiratelnými přednostmi (mezinárodní standardizace a z toho plynoucí široká podpora grafickými editory a webovými prohlížeči a i při relativně vysokém stupni komprese si obraz subjektivně zachovává svou kvalitu), ale DjVu nabízí ještě větší úsporu dat, kterou oceníme zvláště při jejich přenosu po Internetu. Různé testy (např. ty, které byly provedeny pro potřeby programu Memoriae Mundi Series Bohemica) ukazují, že dokumenty uložené v DjVu jsou až desetkrát menší ve srovnání s JPEG, aniž by obraz nesl viditelné známky degradace (obdobné výsledky byly zjištěny i u dokumentů ve formátu PDF). Tato skutečnost je dána tím, že obraz je rozdělen do dvou vrstev (text s čárovou grafikou a grafika s pozvolnými barvenými přechody), které se komprimují různými metodami - v druhém případě se používá technologie wavelet (v češtině se vžil překlad "vlnky", který však celkem vystihuje podstatu věci). DjVu umožňuje navíc vkládat hypertextové odkazy či rozpoznávání znaků (OCR - zatím pouze pro angličtinu). Sluší se dodat, že DjVu není jediným formátem založeným na technologii wavelet. Na prvním místě je třeba jmenovat JPEG2000 (v lednu 2001 vstoupila v platnost norma ISO/IEC 15444-1). Z dalších formátů, které však nedosáhly takové popularity jako DjVu, patří LuraDocument a MrSiD - Library of Congress zpřístupňuje v tomto formátu digitalizované mapy ze své rozsáhlé sbírky v rámci projektu American Memory.
Vše podstatné o DjVu se můžete dozvědět na serveru DjVu Zone (naposledy byl aktualizován před půldruhým rokem) - najdeme zde také ukázky digitálních kopií rozmanitých dokumentů (staré tisky, geneaologické záznamy, časopisy, technické zprávy, komiksy, mapy aj.), které nás přesvědčí o tom, že DjVu je opravdu univerzálním formátem. V České republice se DjVu začala seriózně zabývat Národní knihovna v roce 1999, kdy ve spolupráci s naší redakcí převedla do DjVu digitalizovné arabské rukopisy. Od roku 2001 probíhá experimentálně dynamická konverze z JPEG nebo TIFF do DjVu u digitalizovaných rukopisů a periodik, které jsou součástí digitální knihovny, která byla spuštěna se značným zpožděním a nadále trpí technickými poruchami.
Rozšíření DjVu brání fakt, že zatím není podporován webovými prohlížeči (totéž se nedá říci o prohlížečích grafických souborů IrfanView a ACDSee). Můžeme si však volně stáhnout plug-in pro Internet Explorer a Netscape v prostředí Windows. Konvertor DjVu z formátů GIF, JPEG a TIFF - DjVu Shop 2 (blíže viz přednáška na konferenci INFORUM 2000) již není k dispozici (jeho místo zaujala produktová řada Document Express). Zkrátka nepřijdou aspoň fanoušci Linuxu - mohou si vyzkoušet program z kategorie open source (a tudíž zcela zdarma) DjVuLibre, který zahrnuje plug-in pro několik prohlížečů (včetně Mozilly, Netscape a Opery) a sadu nástrojů pro konverzi z formátů JPEG, GIF, TIFF, PS a PDF. Existuje ještě jedna možnost, kterou vřele doporučuji, jak se snadno a rychle dostat k souboru DjVu bez nutnosti instalace softwaru: online kovertor Any2DjVu (podrobný popis si přečtěte v popularizačním článku na serveru Grafika On-line).
Máme zde 1 komentář
Na houby
Formát je nahouby, pdf umožňuje vyhledávání v metadatech dokumentu, což je nesporné plus :-) Tento formát sice zabírá více místa než djvu, ale na druhou stranu to papírové knihy taky.