Společnost Electronic Online Systems International (EOS International), která je původcem automatizovaného knihovnického systému TINLIB, vyvinula nový systém, který nese název GLAS (Graphical Library Automation System). Do České republiky přináší tento systém firma MULTIDATA Praha, spol. s r.o., která GLAS představila české odborné veřejnosti na letošním semináři Knihovny současnosti ´97 (Seč u Chrudimi, 7.-10. října).

Systém GLAS je charakterizován jako „komplexní velice účinný, mocný a zároveň uživatelsky přívětivý grafický knihovnický automatizovaný systém pro uživatele Windows". Co tedy GLAS umí a jaké bylo mé první setkání s ním?

Společnost EOS International vyšla svým novým systémem vstříc uživatelům operačního systému Windows 95, neboť GLAS má stejné grafické uživatelské rozhraní jako všechny aplikace, které se spouští v prostředí Windows. Pokud se v něm tedy uživatel orientuje, zvládne téměř okamžitě také práci se systémem GLAS, který plně respektuje rysy a vlastnosti Windows. Uživatel zde najde panel nástrojů s ikonami, bublinkovou nápovědu, hypertextový manuál, může si otevřít několik modulů (oken) najednou atd.

Systém GLAS obsahuje tyto moduly: Katalog, Výpůjční modul, Seriály, Akvizici, Databridge, Easysearch, GoPAC, ImageLink a WorldPAC.

Modul Katalog je určen pro zpracování všech druhů dokumentů. Předem daný formulář si uživatel může předefinovat (přejmenovat názvy polí) podle vlastní potřeby, např. právě pro různé druhy dokumentů. V Katalogu je možné online vyhledávání s využitím booleovských operátorů.

Výpůjční modul umožňuje uživateli provádět všechny běžné operace spojené s touto činností (výpůjčky, vracení, prolongace, rezervace, evidence pokut a jejich účtování, zpracování upomínek, seznam uživatelů).

Modul Seriály zvládá všechny úkoly spojené s objednáváním, příjmem, evidencí a případnou reklamací seriálových publikací.

V modulu Akvizice lze evidovat objednávky a faktury, modul přebírá kontrolu nad rozpočtem knihovny.

Pomocí modulu Databridge lze provádět import a export záznamů ve formátu MARC.

Jednoduché vyhledávání v systému umožňuje modul Easysearch. Vyhledávat lze pomocí booleovských operátorů podle různých hledisek (název, autor, klíčové slovo aj.).

K zadávání složitějších dotazů je k dispozici modul GoPAC (Graphical Online Public Access Catalog), který nabízí hypertextové vyhledávání, vyhledávání řetězce znaků v celém textu atd.

Nestandardním a atraktivním modulem je modul ImageLink, který umožňuje připojit k bibliografickému záznamu obrázky (až do počtu 32 tisíc!) nasnímané scannerem (ilustrace, mapa, fotografie atd.).

Tvůrci systému mysleli také na on-line přístup do katalogu přes Internet (pomocí jakéhokoliv grafického webovského prohlížeče), k čemuž slouží modul WorldPAC.

To byly informace, které jsem čerpala z informačního materiálu o systému GLAS. A jaké jsou moje subjektivní dojmy?

Na výše zmíněném semináři jsem pochopitelně využila příležitosti a nechala si systém předvést (resp. předvádění se omezilo pouze na modul Katalog). Během pěti či deseti minut nelze zjistit vše, navíc když vám systém prezentuje stejně starý (ne-li mladší) mladý muž, který o knihovnické stránce věci nemá zjevně ani potuchy, a dáma, která se pravděpodobně stará jen o propagaci a distribuci systému v ČR.

Pravdou je, že grafická stránka GLAS je skutečně velmi příjemná a orientace v systému snadná. Avšak pokud jde o obsahovou stránku, nebyla jsem příliš nadšená.

Systém GLAS je podle jeho tvůrců určen pro malý až střední typ knihoven. O takových knihovnách se zřejmě v USA (tj. v místě vzniku systému) uvažuje jako o institucích, které nejsou příliš náročné na množství údajů a jejich správný a přesný zápis v online katalogu, a o institucích, ve kterých nepracují zrovna ti nejlepší z nejlepších a nejinteligentnější z nejinteligentnějších. Zároveň si však tyto knihovny nemohou zřejmě stěžovat na nedostatek financí. Jak jinak si mám vysvětlit strukturu systému GLAS?

Grafické rozhraní systému je kompatibilní s rozhraním Windows, aby se uživatel nemusel učit nic nového (snad by to ani nezvládl!). Systém tedy není v tomto směru náročný na obsluhu, ale bohužel ani na požadavky současné knihovnické praxe. GLAS 1.0 nepracuje s formátem UNIMARC ani jiným formátem typu MARC. Tento nedostatek je však (údajně) odstraněn ve verzi 2.0, kterou jsem však neměla možnost posoudit. Soubory autorit, které jsou v již zmíněném informačním materiálu vyzdviženy jako hlavní přívětivý rys GLAS, jsou jen honosným označením pro autoritám vzdáleně se podobající seznam autorů a předmětových hesel. Nadřazenost, podřazenost, příbuznost či další poznámky (např. životopisná data autorů) k pojmům v souboru autorit, které má např. systém TINLIB stejné firmy vypracovaný do detailů, v systému GLAS nenajdete. Navzdory inzerované nenáročnosti na obsluhu programu mě překvapila struktura formuláře pro katalogizaci (modul Katalog). Formulář obsahuje pouze základní pole vždy pro určitý soubor údajů. Tak zde najdeme pole „Název", nikoliv už pak pole „Podnázev". Pole „Nakladatel" zahrnuje celé impresum (tj. místo vydání, nakladatele a rok vydání). Toto uspořádání vyžaduje zapisovat údaje s řádnou interpunkcí podle normy ISBD (jak je uvedeno v příkladu v informačním materiálu k systému - bohužel v angličtině), aby byl záznam převoditelný do některého formátu typu MARC. Tento fakt samozřejmě klade velké nároky na katalogizátora. To se mi však jeví jako velký problém tehdy, kdy je o typech malých a středních knihoven v ČR (pro které je GLAS především určen) známo, že jejich zaměstnanci přistupují většinou k veškerým „novotám" a „výmyslům" současné knihovnické praxe velmi laxně až odmítavě. O jejich znalostech platných norem bych si tudíž dovolila vyslovit jisté pochybnosti. Není třeba dodávat, že bez řádného zápisu údajů v modulu Katalog však knihovna nemůže řádně provádět export svých záznamů do formátu MARC.

Zbývá uvést ještě jednu šokující (ale jistě pochopitelnou) informaci. Navzdory nenáročnosti obsahové, ale díky nenáročnosti uživatelské (program pod Windows), je systém na jedné z nejvyšších příček pomyslného cenového žebříčku automatizovaných knihovnických systémů na našem trhu!

Na závěr si dovolím položit jednu (nejen řečnickou) otázku. Je systém GLAS za všech uvedených okolností skutečně vhodným systémem pro naše podmínky?