Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Funkční rozvoj katalogů

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Funkční rozvoj katalogů

0 comments

Dostalo se mi možnosti zúčastnit se v polovině března 2005 94. výročního jednání německých knihovníků. Dnes již není nutné, abych (nepochybně subjektivisticky) rozepisoval, co mě ze zhruba tří set položek této „každoroční největší akce dalšího vzdělávání německého knihovnictví“ zaujalo, postačí, když s krátkým shrnutím, že obsahové těžiště jednání spočívalo v komplexech otázek vzdělávání (jak úlohy knihoven v něm, tak přípravy knihovníků), financování knihoven, informační gramotnosti a elektronických zdrojů zájemce odkáži na pečlivě připravené webové stránky. Velká část materiálů, nejčastěji ve formě prezentací, je k dispozici na dalším serveru organizátorů.

Nicméně, přece jen bych své knihovnické kolegyně a kolegy rád upozornil na dva konkrétní problémy, o nichž se na jednání hovořilo. O jednom opakovaně a takřka již tradičně, druhý představuje stále ještě spíš inovaci.

Pokud jde o první – disertace – snad stojí aspoň za poznámku, že němečtí kolegové nemusejí na rozdíl od nás řešit problémy jejich samotného plně legálního zpřístupnění, každá disertace musí být totiž vydána. Na rozdíl od pováženíhodné situace v Česku ovšem němečtí promovendi řeší problém, jak na jedné straně vyhovět liteře zákona a práci vydat (začít šířit hmotné rozmnoženiny díla neadresnému okruhu veřejnosti) a přitom současně dosáhnout toho, aby se jejich obsah dostal k co nejširšímu okruhu reálných zájemců – dnes tedy zajistit jeho vystavení na internetu i jeho dlouhodobou dostupnost. V tom jim významně pomáhají – právní radou i uložením digitální formy práce – účelová zařízení vysokých škol a již několik let také Koordinační středisko DissOnline v Die Deutsche Bibliothek.

Druhého problému se týká název příspěvku. Prezentace z jedné ze sekcí druhého jednacího odpoledne o zvyšování informační hodnoty elektronických katalogů jsem nenašel na výšepropojeném serveru organizátorů, ale leckdy tolik přezíraný Google mi aspoň některé pomohl najít na stránkách domovských institucí jejich autorů [1]. Téma mě oslovilo velmi bezprostředně. Otázku po efektivnosti katalogů jako nástrojů informačního zpřístupňování obsahu intelektuální produkce si již nějakou dobu klade řada kolegů a její řešení vidí v různých přístupech – v doplňování záznamů o reprodukci obálek (což ovšem má svou autorskoprávní stránku), popřípadě o obsahy publikací, a to buď rovněž v podobě jejich reprodukce, nebo ve strukturované digitální podobě. Setkal jsem se ovšem i s tím, že při přebírání hotových záznamů se pole s provedeným rozpisem obsahu souborného díla, kde je uvedení obsahu obzvláště funkční, mazalo [2]. Snad by zde pomohlo, kdyby úkol byl chápán jako informační zpřístupňování obsahu, a ne „udělání záznamu“ (byť třeba dle standardu formálně bezchybného [3]).

Obdobné otázky si také již nějakou dobu kladou i němečtí kolegové. Situace, kdy – jak se v jednom z příspěvků, jejž jsem si, bohužel, nepodchytil, uvádělo – jen pouhá čtvrtina studentů z oborů exaktních věd (z přírodních věd o něco více, nejvíce pak z humanitních oborů – ovšem rovněž jen něco přes polovinu) využívá vyhledávání v OPACu, je nenechávala lhostejnými – „kundenorientierte Dienstleistungen“ pro ně nejsou jen výrazem pro výroční zprávu. A nechtěli uživatele odkázat jen na Google, jakkoli respektovaný, v jehož početných výsledcích se mohou ty vskutku nejrelevantnější schovat.

Na jednání bylo prezentováno několik řešení. Kooperační sdružení BSZ (Středisko knihovního servisu – kooperační sdružení v jihozápadním Německu) řeší problém tak, že odborní referenti (kteří jsou vlastně kurátory knihovních sbírek ve stanovených oborech) vyberou publikace, jejichž obsahy je vhodné uložit do OPACu. Obsahy jsou naskenovány, prostřednictvím optického rozpoznávání znaků (OCR) převedeny do textového formátu a automatizovaně indexovány. Následuje intelektuální prověrka přidělených klíčových slov a posléze automatický import produktu do záznamu [4].

Z podnětů kolegů z Vorarlberské zemské knihovny z rakouského Bregenz (Vorarlberger Landesbibliothek) soukromá informačněporadenská firma (AGI Information Management Consultants) vyvinula „dandelon.com“ – vyhledávací portál pro vědeckou informaci, který obdobně v automatizovaných pracovních postupech vytváří metadata pro vědecké publikace, jež pak ve výsledcích vyhledávání nabízí zvážené podle relevance (datům z různých polí je přiřazována rozdílná váha), paralelně k nim nabízí reprodukce stránek s obsahy ve formátu pdf; nabízí také vizualizaci významových polí zvoleného pojmu, jak se vyskytuje v záznamech obsažených v databázi [5].

Závěrem bych rád vyslovil naději, že se v Česku podaří úspěšně dovést do konce záměr vytvořit nepochybnou právní základnu pro rozvoj zvyšování informačního potenciálu elektronických katalogů, a to nejen knihoven, ale i dalších sbírkových institucí – možnost doplňovat záznam dokumentu (resp. předmětu) o jeho zobrazení (obálku), popřípadě obsah. Další stupeň – dovedení informace poskytované záznamem zpřístupňovaným vyhledávacími nástroji na úroveň jednotlivých součástí obsahu (zpravidla příspěvku ve sborníku, antologii apod.) – bude pak již na knihovnících.



POZNÁMKY
  1. Kosten und Nutzen der Optimierung der Inhaltserschließung / Stefanie Berberich. – Přístupné z URL: <http://www.vdb-online.org/landesverbaende/sw/
    berichte/2004-fortbildung-stuttgart/berberich.pdf
    >. Navštíveno 30. 4. 2005.
  2. Pravda, mohou se zde vyskytnout technické problémy se zobrazením záznamu, je-li obsah např. antologie obzvláště rozsáhlý. Ale tyto problémy se mohou časem vyřešit. Záznam již nejspíš nikdo nedoplní.
  3. Mimochodem jmenný popis ve formátu MARC 21 umožňuje – na rozdíl od omezeného využívání jeho možností – nejen rozpis obsahu sborníků, antologií apod., ale třeba i podchycení dalších částí díla – online doplňku, ať již statického nebo dynamického. Funkční požadavky na bibliografický záznam k tomu přímo inspirují, ale princip snad nebyl cizí ani v době před FRBR.
  4. Titelaufnahmen nicht nur für Bibliothekare : bibliographische Daten aussagekräftiger machen mit Hilfe von Inhaltsverzeichnissen Vortragsfolien vom 94. Deutschen Bibliothekartag Düsseldorf am 16. März 2005 [elektronický zdroj] / Friederike Gerland. – Dostupný na World Wide Web: <http://titan.bsz-bw.de/cms/public/bszvortraege/neugerlandswbplus>. [Cit. 2005-04-30]
  5. Začátkem května 2005 poskytoval přístup k takřka 28 tisícům knih, 95 tisícům statí, 329 webovým zdrojům a 415 tisícům schématům významových polí (topic map).
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
MATUŠÍK, Zdeněk. Funkční rozvoj katalogů. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 6 [cit. 2019-11-19]. urn:nbn:cz:ik-12493. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12493

automaticky generované reklamy
registration login password