Není pochyb o tom, že se nacházíme v době převratných technologických a společenských změn. Vývoj digitálních a informačních technologií určených k vytváření, zpracování, šíření a užívání informací závažně přispěl k formování nové společnosti. Snad jednou z nejvýznamnějších charakteristik současné informační společnosti je exponenciální nárůst nových informací, dokonce nových vědeckých poznatků v digitální podobě a jejich zpřístupnění komunikačními a informačními technologiemi, často v reálném čase, bez ohledu na místo jejich výskytu. Průnik nových technologií tedy ovlivňuje rychlý přenos digitálních informací do všech sfér lidské společnosti. Zároveň se rozvíjí snahy vedoucí ke snadné přístupnosti veškerých informačních zdrojů a odborných informací prostřednictvím internetových prostředků a to celosvětově. Tento trend prohlubuje problém úlohy a postavení pracovníka odborné knihovny, resp. vědeckého pracovníka, v novém do značné míry změněném systémovém prostředí. Vyvíjí se zde tedy nové příklady modelů vědecké komunikace a vztahů běžného uživatele k odborným informacím.

Komunikace informací a přístupy k odborným informacím prodělaly na počátku nového tisíciletí rozsáhlé změny. Systémy elektronického publikování a některé nové formy předávání informací v prostředí internetu vyvolávají otázky po nových možnostech přístupu vysokoškolských studentů či běžných uživatelů vědeckých knihoven k odborným informacím. Vyvíjí se nové možnosti neomezeného využití volně dostupných zdrojů, úzce související s otázkami otevřeného přístupu k plným textům elektronických dokumentů. Neustálým srovnáváním tradičních a nových modelů přístupu k odborným informacím se postupně vytvoří nejen nutné zázemí pro využití kvalitních zdrojů, ale rovněž se otevřou další možnosti v poskytování knihovnicko-informačních služeb. Vědečtí pracovníci a informační pracovníci knihoven sehrávají významnou roli na cestě od kvantity ke kvalitě, resp. od placených k volně dostupným odborným informacím a informačním zdrojům.

Základním cílem našeho nového seriálu je představení významného jevu současného zpřístupňování dokumentů. Celý seriál si klade za cíl zmapovat a poukázat na významné oblasti uplatnění a vlivu, v nově se formující informační společnosti, s ohledem na charakteristiky dané oborem knihovní a informační vědy.

V rámci jednotlivých článků budou hledány společné, ale také rozdílné přístupy k problematice otevřeného přístupu u knihovníků, informačních pracovníků, autorů, čtenářů, uživatelů, vydavatelů, tedy všech činitelů, kteří se podílejí na vzniku a dalším šíření díla.

Samostatná kapitola bude věnována historickým mezníkům, které sehrály významnou úlohu při formování základních postupů v rámci otevřeného přístupu k odborným informacím. Budou zmíněny hlavní iniciativy OA k publikování vědeckých prací a významné projekty, které již fungují a jsou využívány v jednotlivých oblastech STM.

Nedílnou součástí seriálu bude také sledování souvislostí ve vývoji OA a digitálních knihoven, s odkazem na nejznámější systémy. Budou podrobněji charakterizovány již fungující projektu OA na webu (např. OA encyklopedie, OA časopisy, OA archivy článků, OA publikace, atd.) a popsány další možnosti využití otevřeného přístupu. Závěrem se pokusíme vystihnout předpokládaný následující vývoj v oblasti otevřeného přístupu k odborným informacím a budeme hledat další souvislosti (autorsko-právní ochrana, citační procesy, technické otázky, atd.).

Každý článek bude obsahovat odkazy na nejaktuálnější tištěné i elektronické prameny, popř. bude odkazovat na příslušné webové prezentace projektů, archivů a služeb. Čtenáři tak budou mít možnost získat další potřebné informace k rozšíření každého probíraného aspektu problematiky OA.

Jako první se budeme věnovat „Obecným souvislostem OA“, které jsou velmi pozoruhodné a v mnohém stále neujasněné. Jak lze tedy pohlížet na open access a jaké vzájemné vztah vytváří v nově budované informační, resp. znalostní společnosti, se dozvíme v příštím, tedy v říjnovém čísle.