Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Exkurze po polských knihovnách

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Exkurze po polských knihovnách

3 comments
Autoři: 

Ve dnech 19. až 21. května 2004 zorganizovalo Sdružení knihoven České republiky exkurzi po polských knihovnách spojenou s návštěvou knižního veletrhu Varšava 2004. Rád bych se s Vámi podělil o některé poznatky a ukázal vám fotografie.

První den jsme navštívili Knihovnu Těšínska (Książnica Cieszyńska) ve městě Cieszyn (Těšín). Knihovna vznikla v roce 1994 spojením fondů pěti knihoven. Nejstarší byla Bibliotheca Scherschnickiana (Knihovna Šeršníkova), která byla jako první veřejná knihovna v rakouském Slezsku otevřena v roce 1802 (její fond 17 000 svazků je nyní vystaven v původních dřevěných regálech za skleněnou přepážkou); dále o půl století později vzniklá polská knihovna Czytarnia łudowa (15 000 svazků); dalšími fondy je knihovna polského spisovatele J. I. Kraszewského, knihovna Polské etnografické společnosti (12 000 sv.) a knihovna městského muzea (15 000 sv.). Knihovna je od roku 2002 umístěna v rekonstruované budově bývalé knížecí mincovny s moderní přístavbou (na stavbu přispěla Spolková republika Německo), má nyní 120 000 svazků, které jsou k dispozici pouze k prezenčnímu studiu ve dvou studovnách (všeobecná studovna, studovna starých tisků a rukopisů). Ve fondu je i řada bohemik, některé z nich si pro nás na ukázku připravili.

Druhý den jsme si ve Varšavě prohlédli moderní budovu Univerzitní knihovny (Biblioteka Uniwersytecka). Jak je zřejmé z fotografií, knihovna představuje výrazné dílo moderní architektury (architekti M. Budzyński a Z. Badowski), byla otevřena v roce 1999. Na hlavní fasádě je umístěno osm tabulí – text staropolský, staroruský, řecký, arabský, hebrejský, sanskrt, matematické vzorce, noty. Vchází se z boku do jakési "pasáže", ve které je vchod do obchodů, občerstvení, šatny, výstavní síně. Nad hlavním vchodem do čtenářských prostor je nápis "Hinc omnia" (Odtud je vše) a pak se po schodišti zakončeném sloupy se sochami polských filozofů (K. Twardowski, J. Łukasiewicz, A. Tarski, S. Leśniewski) a citáty z jejich děl přijde do 1. patra, kde je informační pult, registrace čtenářů (včetně fotografování čtenáře pro průkaz), katalogy počítačové i lístkové (neobvyklého formátu), knihy ve volném výběru, čtenářská místa. Knihovna má tři podlaží, na prvních dvou je rozmístěn knižní fond (podle třídění Kongresové knihovny), v nejvyšším patře jsou speciální oddělení. Budova má plochu 60 000 m², 1000 čtenářských míst. Knihovna má přes 2,6 mil. knihovních jednotek, 259 zaměstnanců, 109 PC pro uživatele. Zajímavostí je střecha, na které jsou záhony, cestičky, a slouží za příznivého počasí k relaxaci.

Dále jsme navštívili 49. mezinárodní knižní veletrh, jehož tradičním místem konání byl Palác kultury a vědy, budova z 50. let minulého století postavená v socialistickém slohu. (V budově je také kino, divadlo, muzeum, vyhlídková věž aj.) Stánky jednotlivých nakladatelství nejsou tedy umístěny na velké ploše (jako např. v Praze), nýbrž v jednotlivých menších sálech a na chodbách. Převahu měla samozřejmě polská nakladatelství, letošním hostem veletrhu bylo Rusko. Z České republiky zde stánek měla jenom tiskárna ze Zlína a veletrh Svět knihy. Mezi semináři, prezentacemi a přednáškami mne zaujala aktivita "Za sedmé: nekopíruj!" – nakladatelé spolu s univerzitami organizují akci proti kopírování celých knih.

Třetí den jsme se zastavili ve Slezské knihovně (Biblioteka Śląska) v Katowicích. Jedná se o vědeckou knihovnu katowického vojvodství, jejímiž předchůdci byla Knihovna slezského sněmu (1922-1936) a Slezská veřejná knihovna (1936-1945). Moderní budova je tvořena dvěma podlažími se čtenářskými prostory a blokem skladů. Zajímavostí je automatizovaný skladový systém: knihy jsou uloženy v plastových přepravkách na regálech, na základě čtenářského požadavku regálový zakladač vyjme příslušnou přepravku, ta je válečkovým dopravníkem přesunuta na pracoviště skladníka, který z přepravky vyjme požadovanou knihu; přepravka je pak založena na regál (na jiné, volné místo) a kniha je vložena do přepravního "vozíčku" a po kolejničkách umístěných pod stropem se dostane do příslušné studovny nebo k výpůjčnímu protokolu.

Vzhledem k tomu, že v dlouhodobém záměru naší vysoké školy je pro rok 2005 zakotven začátek výstavby Informačního a studijního centra UJEP, jehož součástí bude Univerzitní knihovna, byla pro mne návštěva uvedených moderních knihoven poučná.

Fotografie:
Těšín
Varšava
Knižní veletrh
Katowice

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Ivo. Exkurze po polských knihovnách. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 7 [cit. 2019-07-18]. urn:nbn:cz:ik-11645. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11645

automaticky generované reklamy

Máme tu 3 komentářů

Do redakce jsem poslal větší počet fotografií (z Varšavy 20, z Katovic 10), proto je text stručný, neboť jsem předpokládal, že fotografie budou výmluvné. Je na nich např. též zmiňované průčelí Varšavské univerzity nebo snímky ze střechy, "vozíček" v katovické knihovně. Redakce počet zveřejněných fotografií limitovala, vybrala jen některé.

Autor má pravdu, vzhledem k omezenému prostoru na webovém serveru jsme byli nuceni fotografie vybrat:-( Redakce

registration login password