Exkurze do Oddělení časopisů Knihovny Národního muzea

0 comments

Autoři:

Cerniňáková, Eva

Vydání:

2012, ročník 16, číslo 8

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

20. června 2012 měli knihovníci z pražské organizace SKIP možnost v rámci jedné z pravidelně konaných exkurzí navštívit Oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Oddělením a jeho historií i současností provedla členy SKIPu knihovnice tohoto oddělení, paní Marcela Halabrínová.

Knihovna se nachází krásném prostředí Královské obory v budově Místodržitelského letohrádku s impozantním výhledem na Tróju. Zámek byl postaven v 15. století za vlády Vladislava Jagellonského jako lovecký hrádek. V 16. století byl přestavěn do podoby renesančního zámku; poté se mu podařilo bez úhony přežít nájezdy Švédů během třicetileté války. Za dnešní vzhled, inspirovaný anglickou novogotikou, vděčí další přestavbě, která proběhla začátkem století devatenáctého.

Marcela Halabrínová a účastníci exkurze ve studovně periodik

Oddělení časopisů se do Místodržitelského letohrádku přestěhovalo z budovy Národního muzea v roce 1946. Nyní zde pracuje pět zaměstnanců, kteří mají na starost také detašované depozitáře v Terezíně a Budyni nad Ohří. Depozitář v Terezíně stále ještě řeší škody vzniklé při povodni v roce 2002, kdy zde bylo vodou a bahnem poškozeno cca 5.500 svazků periodik; mnohá z těchto periodik byla unikátní a nenahraditelná.

Studovna časopisů je pro uživatele otevřená jeden den v týdnu (ve čtvrtek) a její kapacita bývá během hodin pro veřejnost maximálně využita. Knihovnu navštěvují především uživatelé z řad studenti a vědců.

Fond knihovny je doplňován prostřednictvím povinného výtisku. Roční přírůstek činí cca 3000 ročníků nejrůznějších periodik. Fond by bylo možné popsat jako živý konzervační fond bohemikálií, avšak se zajímavými přesahy. Najdeme zde mimo jiné také slovenská periodika vydávaná do roku 1992 (s výjimkou období Slovenského štátu), noviny a časopisy z Podkarpatské Rusi z období první republiky, nebo různými způsoby získávaná periodika z ciziny, např. Ameriky. Fond je však unikátní především tím, že obsahuje dlouhé časové řady českých a německých periodik, která nejsou jinde dostupná. V knihovně probíhá postupná digitalizace dokumentů, od roku 2005 je knihovna zapojena také do programu Kramerius.

Digitalizační pracoviště

Přístupnost a využívání dokumentů knihovny je bohužel výrazně komplikováno skutečností, že neexistuje dálkový přístup ke katalogu (malá část fondu dokonce není popsána vůbec), a tak uživatelé knihovny velmi obtížně zjišťují, jaké dokumenty se v knihovně nacházejí. Jediným řešením často bývá telefonát do knihovny a konzultace s knihovníkem. V letošním roce se knihovna pokusila tuto situaci řešit v rámci programu VISK, projekt však neuspěl kvůli tomu, že užívá zastaralou a neefektivní metodu: v naskenovaných dokumentech nelze futlextově vyhledávat - většinou lze např. jen prohlížet podle názvu, případně autora. Zpracování katalogu moderními a vhodnějšími metodami však zabere mnohem více času než pouhé naskenování; vzhledem k personálnímu vytížení knihovníků se tak zpřístupnění katalogizačních informací může odsunout i o několik let.

Ke katalogizaci periodik knihovna používá knihovní systém KpWin SQL. Pro pracovníky knihovny je dílčím problémem omezená možnost hlídání a urgencí nedodaných očekávaných čísel periodik. Jak již bylo uvedeno, knihovna dostává povinný výtisk periodik, avšak ne všichni vydavatelé jí povinné výtisky periodik skutečně dodávají. Hlídání a vymáhání povinného výtisku je často velmi náročné; situaci neulehčuje ani nedořešená problematika povinného výtisku elektronických zdrojů v ČR.

Pracoviště knihovníka studovny časopisů

Jak tomu bývá při většině exkurzí, kromě prohlídky pracoviště (a v tomto případě také několika vzácných tisků z fondu knihovny) došlo také na dotazy a na diskusi o problémech, se kterými se knihovna potýká. Mnoho problémů Oddělení časopisů Knihovny Národního muzea vyplývá ze snižování přísunu finančních prostředků, které má vliv také na kapacitu pracovních zdrojů. To vede např. k tomu, že některé ročníky periodik, zejména těch které vycházely po roce 1980, nejsou dosud uloženy na regálech, a tudíž jsou pro uživatele de facto nedostupné. Kvůli omezení financí nejsou jednotlivá čísla časopisů vázána do pevné vazby. Část historických dokumentů je ve velmi špatném stavu, takže je není možné zpřístupnit badatelům.

S nedostatkem financí a pracovní kapacity souvisí také pomalý postup digitalizace dokumentů; situace je přitom kritická, především vzhledem k tomu, že některá periodika z 19. století vytištěná na papíře s vysokou kyselostí se mohou rozpadnout v časovém horizontu několika let. Problémem je také nedostatek místa pro uložení fondu či ne zcela optimální stav budovy.