Exkurze do knihovny Národního filmového archivu

0 comments

Autoři:

Frčka, Pavel

Vydání:

2008, ročník 12, číslo 8

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

V rámci exkurzí pořádaných pražskou organizací Svazu knihovníků a informačních pracovníků se 25. června 2008 konala návštěva knihovny Národního filmového archivu (NFA). Počet zájemců o exkurzi převýšil maximální možný počet účastníků; o prohlídku této zajímavé specializované instituce, zaměřené na filmové umění, byl velký zájem.

Knihovna NFA vznikla v roce 1943. Za léta své existence vystřídala několik sídel; konkrétně a chronologicky Palác Lucerna, prostory nad kinem Klub v Klimentské ulici, Palác Adria a konečně Konvikt, postavený jako internát pro Klementinum v 17. století, ve kterém knihovna sídlí od roku 1996 dodnes. Právě na nádvoří Konviktu, přístupném z Bartolomějské ulice, započala samotná exkurze.

Ze slunného nádvoří se účastníci prohlídky přesunuli do sálu biografu Ponrepo, ve kterém jsou pořádány klubové i veřejné filmové projekce archivních snímků. Stejně jako celý Konvikt má i tato síň, dnes nabízející filmovým divákům 120 míst, svoji zajímavou historii. Původně sloužila jako jídelna, za dob národního obrození se změnila v taneční sál, později zde fungovalo Studio loutkového filmu Jiřího Trnky a dokonce i tiskárna. Následovaly roky chátrání, naštěstí zakončené rekonstrukcí v 90. letech. Běžní návštěvníci kina Ponrepo pravděpodobně netuší, že za jeho zazděnými balkóny v prvním patře sídlí knihovna Národního filmového archivu. V souvislosti s promítací síní Ponrepo zbývá zmínit, že v jejím foyer se prodávají publikace NFA, na jejichž vzniku se knihovna významnou měrou podílí. Jedná se zejména o nejúplnější a nejpodrobnější soupis českých hraných filmů, jehož prozatím poslední výpravný svazek, zachycující produkci 70. let minulého století, vyšel minulý rok. Každoročně je publikována Filmová ročenka; pravidelně vycházejí periodika Iluminace a Filmový přehled, na jejichž stránkách knihovna informuje o přírůstcích ve svém fondu.

Složení fondu bylo hostům na exkurzi představeno už v prostorách samotné knihovny, rozměrově skromných místnostech, ve kterých koexistují pracovní „ostrůvky“ odborných knihovníků s místy vyhrazenými pro uživatele. Knihovna NFA uchovává 106 000 jednotek. Tento počet můžeme rozepsat jako 65 000 knih a svázaných i volných periodik, 9 500 filmových scénářů, přes 10 000 složek separátů filmů a osobností (obsahujících desítky tisíc výstřižků z českého tisku). Zbývající jednotky jsou zahraniční tisky, mikrodokumenty a digitální média. Knihovna odebírá jak časopisy s filmovou tematikou, které schraňuje trvale, tak i běžné deníky a týdeníky, ze kterých jsou uchovávány relevantní výstřižky. Celkem se jedná přibližně o 100 periodik, polovina z nich jsou zahraniční tituly, ve kterých převažují magazíny angloamerické provenience. Do předplatného knihovna ročně investuje čtvrt milionu korun. Většina fondu se půjčuje pouze prezenčně; absenční výpůjčky jsou povoleny pouze u případných multiplikátů. K prezenčnímu studiu je vyhrazeno šest míst, k výbavě knihovny patří čtečka mikrotextů a klasická kopírka.

Uvedený fond a služby využívá cca 520 zaregistrovaných čtenářů, zejména studentů filmové vědy, historiků, spisovatelů a publicistů. Ročně je zaznamenáno přes 1 700 vstupů uživatelů. Pro veřejnost má knihovna otevřeno v úterý, ve čtvrtek a v pátek; celkem se jedná o 17 hodin týdně. Zaměstnance knihovny (jedenáct pracovníků) těší zejména pochvaly od občasných návštěvníků ze zahraničí. Roční rozpočet celého NFA je přibližně 65 000 000 Kč, na akvizici pro knihovnu připadá 500 000 Kč, za které knihovna pořizuje kolem dvou tisíc nových jednotek.

Druhá polovina exkurze byla věnována prezentaci moderních služeb knihovny, která se odehrála na jednom ze dvou počítačů pro čtenáře, doplněném LCD monitorem uživatelsky přívětivé velikosti. Základem přechodu každé knihovny do 21. století je elektronické retrospektivní zpracování fondu. Knihovna NFA tuto retrospektivu neprovádí skenováním lístkových katalogů (mimochodem vedených jako výhradní do roku 1992 a řazených dle distribučního názvu snímku, tématu či osobnosti), ale metodou de visu, tedy tzv. s knihou v ruce. Zajišťuje tím vysokou kvalitu výsledných záznamů, kterou ocení zejména filmoví historikové. Jmenná a věcná katalogizace je prováděna dle běžných knihovnických standardů, ke třídění knihovna používá vlastní třídníky filmové literatury a MDT. Rekatalogizace probíhá rozdílným tempem u různých částí fondu, např. kartotéka českých scénářů, které se knihovna snaží kompletovat a zveřejňuje k nim seznam deziderát, je již celá zachycena v počítačové podobě (v databázi).

Stejně jako např. Parlamentní knihovna nebo Středočeská vědecká knihovna v Kladně používá knihovna NFA software Advanced Rapid Library. Jeho prostřednictvím lze přes OPAC a IPAC prohledávat tři databáze: dokumenty, autority (filmy, lidé, festivaly) a překlad oborového hesláře FIAF. Celý katalog knihovny NFA je zapojen do portálu Jednotná informační brána, a to v sekci film, divadlo, tanec.

Počítače v knihovně však uživatelům zprostředkovávají nejen přístup do katalogu, potažmo ke stránkám NFA, ale také k důležitým informačním zdrojům. Specializovaná databáze EBSCO Film & Television, předplacená pro čtenáře knihovny z obdrženého grantu, integruje oborové zdroje (produkované např. Americkým či Britským filmovým institutem), v mnoha případech včetně fulltextu. Na rozdíl od základních filmových databází, které jsou na internetu volně dostupné, placené zdroje poskytují přesné, ověřené a podrobné údaje; obsahují vyčerpávající popisy děje, soupisky všech spolupracujících osob, získaná ocenění, ohlasy v tisku a v neposlední řadě odkazy na primární dokumenty.

Opomenout nelze důležitý projekt, který na základě státní dotace realizuje se smluvními partnery sama knihovna NFA, totiž záchranu archivních českých filmových periodik mikrosnímkováním a digitalizací v rámci národního programu Kramerius. Vzniká tak digitální knihovna (přístupná volně na internetu, s výjimkou děl doposud chráněných autorským zákonem, které lze prohlížet pouze prezenčně v sídle knihovny), prozatím obsahující přes 250 000 stránek z 62 titulů. Nejstarší z nich vyšly v roce 1911.

Celou exkurzí a zejména jejím závěrem se vinula jedna „tematická nit“ – budoucnost knihovny NFA, a to od menší změny (připravovaná modernější verze webových stránek archivu) až po tu zásadní, stěhování do plánované nové budovy. Současné prostory v Konviktu totiž celému filmovému archivu včetně knihovny nevyhovují. Většina fondu je kvůli nedostatku prostor a vhodných podmínek uložena v depotu mimo Prahu, odkud jsou uživateli vyžádané dokumenty sváženy jednou týdně. Zvětšení prostor knihovny na celé jedno patro by umožnilo poskytování většího množství lépe dostupných služeb, což by přineslo i dynamický vzrůst návštěvnosti knihovny. Peníze na stavbu nového sídla má NFA přislíbeny, nezbývá než doufat v rychlou a bezproblémovou realizaci.

Na konci tohoto článku je nezbytné poděkovat všem pracovníkům knihovny Národního filmového archivu za vstřícné, přátelské a pohostinné přijetí; paní Mgr. Pavle Janáskové pak za zajímavý výklad o minulosti, současnosti i budoucnosti této instituce. Čtenář, který dočetl až sem, může vstřebané informace považovat také za pozvánku, protože kvůli velkému zájmu o exkurzi, který byl zmíněn v úvodu, bude prohlídka zopakována, a to pravděpodobně již o letošním podzimu. Autor článku si navíc dovoluje připomenout, že exkurze jsou otevřeny nejen pro členy SKIPu, ale také pro studenty Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Návštěva NFA byla pro všechny účastníky příjemným a obohacujícím zážitkem.

Další informace o knihovně Národního filmového archivu a celém NFA, pochopitelně včetně programu biografu Ponrepo, je možné získat na webových stránkách http://www.nfa.cz/.