Budoucnost Evropy jako počítačová hra? Proč ne! Ve středu 10. prosince 2008 byla na tiskové konferenci v Gymnáziu Sázavská oficiálně představena výuková hra Evropa 2045, která by měla žákům a studentům středních škol poodhalit fungování Evropské unie. Jedná se o tahovou strategii pro více hráčů, která probíhá výhradně online, a není tedy potřeba nic stahovat do počítače nebo instalovat. Ke hraní je potřeba pouze internet a Flash.

Petr Jakubíček, ředitel organizace Generation Europe, a Vít Šisler, koordinátor projektů

O projektu

Vlastní vývoj této vzdělávací hry trval dva roky a stál přibližně 1,5 milionu Kč. Projekt byl financován hned z několika zdrojů: Evropským sociálním fondem (ESF), státním rozpočtem České republiky a magistrátem hlavního města Prahy. Hru vytvořila nestátní nezisková organizace Generation Europe ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze (zejména Matematicko-fyzikální a Filozofickou fakultou UK), Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Mezinárodním centrem pro umění a nové technologie (CIANT) a již uvedeným Gymnáziem Sázavská.

Hra byla už přibližně od března k dispozici pro zájemce o testování; dosud ji vyzkoušelo řádově několik set studentů ve dvanácti gymnáziích. Na základě získané zpětné vazby byly dokončeny poslední úpravy a na zmiňované prosincové tiskové konferenci byla oficiálně představena již kompletní finální verze. Do své výuky ji tak mohou zahrnout všechny školy, které budou mít o tento projekt zájem. Hra je totiž zcela zdarma; registrace se nachází na stránkách projektu Evropa 2045.

Michal Řezáč, ředitel Gymnázia Sázavská

Jedním z nejzajímavějších prvků celého projektu je encyklopedie. Ta obsahuje jednak nápovědu ke hře, ale především informace o Evropské unii, o jejích principech a činnosti, o institucích a organizacích EU, o jednotlivých členských státech (ale i o státech sousedních) a mnoho dalšího. Encyklopedie je volně přístupná pro každého (nejen pro hráče Evropy 2045) a tvoří velmi významný a užitečný zdroj informací o EU.

Hra na Evropu

Jak tedy zaznělo již v úvodu, hra se věnuje fungování Evropské unie. Studenti se ovšem neučí jen současné principy a pravidla EU, ale mohou celou EU svým jednáním také zásadně měnit. Pokud se mezi sebou domluví, mohou vytvořit velmi pevnou evropskou federaci, ale mohou také Evropu naopak rozdrobit na jednotlivé státy bez větší vzájemné provázanosti.

Studenti se také budou muset vypořádat s aktuálními otázkami, mezi které patří terorismus, rostoucí migrace, vliv různých náboženství, ekonomické hrozby apod. Jestli povolí trest smrti, registrované partnerství, konzumaci lehkých drog, výstavbu mešit nebo třeba větrných elektráren, to vše bude jen na nich. Každé rozhodnutí má pochopitelně vliv jak na konkrétní země, tak i na EU jako celek.

Ukázky ze hry: politiky Evropské unie a obrazovka řízení státu

Podobně jako ve skutečnosti není možné „řídit si“ Evropu jen tak samostatně. Z tohoto důvodu je hra určena výhradně více hráčům (doporučuje se osm a více), kteří spolu musí velmi intenzivně komunikovat. Schvalování jednotlivých projektů a návrhů je totiž týmová práce, ke slovu se tedy dostává vyjednávání, lobbování a diplomacie (byť místo europarlamentních kuloárů probíhá například o přestávkách ve třídě). Studenti se tak učí obhajovat své názory a v případě potřeby přistupovat ke kompromisům a vzájemným dohodám (ve stylu „já podpořím tvůj návrh, a ty mi zase pomůžeš prosadit ten můj“).

Klíčová je také úloha pedagoga, který celou simulaci v rámci své herní skupiny řídí a moderuje. Může se studenty projednávat aktuální problémy ve hře (které vycházejí z reálných událostí) a diskutovat s nimi o možnostech řešení. Je to také právě učitel, který po skončení všech diskuzí a rozhodování ukončuje „herní kolo“. Hra pak může vyhodnotit akce hráčů a připravit pro ně kolo další.

Komplexní simulace

Zatímco na první pohled vypadá hra relativně jednoduše a přístupně (což vzhledem k cílové skupině žáků od 15 let také je), pod povrchem se ukrývá poměrně komplexní simulace, která neustále vyhodnocuje jednotlivé kroky všech hráčů. Navíc se čas od času objevují různé náhodné události (například humanitární krize) a hráči jsou tak opět nuceni k další aktivitě. Kromě „evropských“ událostí je samozřejmě nutné sledovat i národní ukazatele, mezi něž se řadí např. spokojenost, stav infrastruktury, armády, vzdělání apod.

Vzhledem k tomu, že každý krok má své důsledky a jednotlivé ukazatele se neustále mění, jsou součástí simulace i velmi podrobné statistiky. Ty zaznamenávají jednak minulá hlasování, ale informují také o ekonomické a sociální situaci v jednotlivých státech. Statistiky ze všech odehraných her se navíc ukládají na serverech projektu. Postupně tak vzniká databáze plná poměrně zajímavých údajů – např. jak se hráči statisticky vzato nejčastěji rozhodovali, která rozhodnutí byla obvykle nejúspěšnější apod.

Součástí hry jsou také fiktivní denní tisk a krátké televizní reportáže

Závěr

Hra Evropa 2045 je jedním z největších projektů v oblasti vzdělávacích her – je skvělé, že vznikla právě v České republice. Žáci i učitelé díky hře dostávají do rukou unikátní interaktivní výukový nástroj (včetně obsáhlé encyklopedie), který je pro studenty nepochybně zajímavější než pročítání učebnic či prohlížení evropských směrnic.

Projekt bude nyní běžet minimálně dva roky a na základě získané zpětné vazby se bude následně uvažovat o dalším vývoji (například rozšíření herních prvků, překladu do dalších jazyků apod.). Pokud se nasazení této výukové hry v rámci studií osvědčí, možná se dočkáme podobně zpracovaných her i z dalších oblastí.