Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví

0 comments
Anglicky
English title: 
Europeana: online access to European cultural and historical heritage
English abstract: 
<p>Europeana portal has been rereleased in early January 2009. It means a large achievement of European Commision and its efforts to give an access to the European cultural heritage online. The article describes backround of the Europeana project and features of the newly realesed portal.</p>

První zmínky o portálu Europeana jako o konkrétním vyústění evropských snah (konkrétně snah Evropské komise) vytvořit evropskou digitální knihovnu se objevily v zahraničním i v českém prostředí již v únoru 2008, kdy se chystaný evropský portál evropského kulturního dědictví teprve nesměle představoval.

Vlna zájmu se zvedla před spuštěním portálu Europeana ohlášeným na 20. listopad 2008. Samotné spuštění portálu, v zasvěcených kruzích tolik očekávané, které provázela slavnostní inaugurace v Národní královské knihovně v Bruselu za přítomnosti prezidenta Evropské komise Josého Manuela Barrosa a evropské komisařky pro informační společnost a média Viviane Redingové, však provázely problémy, které donutily provozovatele krátce po spuštění aplikaci na měsíc a půl vypnout. Ať již byly tyto problémy zapříčiněny přílišným zájmem uživatelů nebo jinými neočekávanými okolnostmi, od počátku ledna 2009 je Europeana snad již trvale na adrese www.europeana.eu k dispozici evropským i mimoevropským uživatelům jako portál k evropskému kulturnímu dědictví.

Europeana je představována jako „evropská digitální knihovna, muzeum a archiv“, který v sobě programově propojuje přístup k dokumentům uchovávaným ve sbírkách evropských muzeí, knihoven, archivů a audiovizuálních sbírek.

Obsahem, který tento nový portál zpřístupňuje, jsou výtvarná díla, mapy, fotografie, muzejní objekty, knihy, periodika, dopisy a deníky, archivní materiály, hudební nahrávky a mluvené slovo z fonografických válečků, magnetofonových pásek, rozhlasové a televizní přenosy, filmy. Při prvním spuštění portálu bylo uvedeno, že Europeana umožní přístup ke dvěma milionům digitálních objektů. V roce 2010 by položek mělo být již šest milionů.

V rámci portálu Europeana jsou zpřístupňovány zdroje z fondů národních archivů zemí EU, národních a univerzitních knihoven (často materiály zpřístupňované již v rámci TEL - The European Library), institucí uchovávajících audiovizuální materiály (např. francouzský Národní institut pro audiovizuální materiály - Institut national de l’audiovisuel, Mezinárodní federace televizních archivů - International Federation of Television Archives, Mezinárodní asociace archivů zvukových a vizuálních materiálů - International Association of Sound and Audiovisual Archives aj.), muzeí a galerií (např. Rijksmuseum, Museum of London Group, Germanisches Nationalmuseum, Scran, Louvre, Slovenská národná galéria), hudebních archivů (např. francouzská Cité de la musique).

Obr. č. 1: Homepage portálu Europeana

Obr. č. 1: Homepage portálu Europeana

Cílem projektu Europeana je zpřístupnit evropský kulturní a vědecký obsah napříč rezorty, udržovat iniciativy vedoucí k soustředění existujícího digitálního obsahu a v neposlední řadě podporovat digitalizaci v Evropě. 

Vzniklý portál je plánován jako zdroj, který umožní uživatelům nahlédnout dějinné epochy a události, umělecké styly a slohy, období, hnutí i společenské trendy v celoevropském kontextu bez ohledu na to, v které paměťové instituci v Evropě jsou uchovávány zdroje o nich vypovídající, a to online, v pohodlí před osobním počítačem s internetovým připojením.

Tak si zde můžeme prohlédnout např. fotografie, textové, popř. filmové dokumenty vztahující se např. k vývoji gotiky v Evropě (ať se již jedná o pohled ze strany architektury, literatury, běžného života nebo náboženství), vývoji renesance či reformace, ale i rozmachu evropských měst, dobové morálky, vývoje a myšlení evropské společnosti.

Elisabeth Niggemannová, generální ředitelka německé národní knihovny a předsedkyně Nadace evropské digitální knihovny, prohlásila: „Díky knihovně Europeana budou kulturní zařízení zajímavější pro generaci Web 2.0 – ta chce totiž zároveň číst texty, dívat se na video, slyšet zvuk a vidět obrázky, a to ve stejnou dobu a na stejném místě. Když mladým lidem nabídneme úplnou multimediální zkušenost, spojíme je s evropskou kulturou, s kulturou minulou i současnou“. Domnívám se, že existuje naděje, že vhodné doplnění portálu o sekci „pro školy“ či pouze studium s Europeanou „při ruce“ by mohlo napomoci integraci vědomostí získaných (a v hlavě žáků rozdrobených) v jednotlivých vyučovacích oblastech (dějiny, literatura, umění) do jednoho dějinného celku.

Obr. č. 2: Náhled výsledků na dotaz gothic

Obr. č. 2: Náhled výsledků na dotaz „gothic“

Europeana slouží jako portál, není tedy další z řady digitálních knihoven, kterých v současné době vzniká velké množství a které mají ve svém zájmu digitalizaci kulturně-historického materiálu ve vybrané oblasti. Jejím primárním cílem není digitalizovat kulturní historický obsah, třebaže její tvůrci a provozovatelé nabádají státy EU k rychlejšímu tempu digitalizace vzácných dokumentů uchovávaných ve fondech paměťových institucí a její podmínky je nutno vzít v potaz v národních strategiích digitalizace a zpřístupňování materiálů historického a kulturního dědictví. Europeana je službou, která ve webovém prostředí chyběla a která bude mít nejen pro své ambiciózní cíle ještě mnoho práce.

Z hlediska velikosti zpřístupňování digitálního obsahu můžeme Europeanu (třebaže se nejedná o digitální knihovnu) porovnat s projektem Kongresové knihovny American Memory Programme, který zpřístupňuje ve více jak 120 tematických sbírkách dokumenty týkající se historie amerického kontinentu.

Europeana je prvním počinem takovéhoto rozsahu v evropském prostředí. Projekt Evropské digitální knihovny (European Digital Library) probíhal od června 2007, předcházela mu však historie podstatně delší.

Prvotním impulzem byl podle Jonathana Purdaye, člena týmu Europeany, projekt masové digitalizace firmy Google a ohlášení její spolupráce s velkými americkými, britskými i evropskými knihovnami. Evropská komise tehdy pocítila nebezpečí zahlcení angloamerickým kulturním obsahem a jazykem a tlak nutnosti zpřístupnit konkurenčně evropský obsah v bohaté diverzitě kultur i jazyků, a to v maximálním rozsahu (PURDAY, s. 21).

Iniciátorem vzniku portálu byla tedy Evropská komise, která se začala zasazovat o digitalizaci a přístup k informačním zdrojům online již v letech 2000-2005, kdy iniciovala a spolufinancovala výzkumné projekty a programy, jenž měly za cíl zlepšit spolupráci členských států EU ve snaze zpřístupnit kulturní dědictví Evropy online. Vzpomeňme si např. na program PULMAN, Michael, TEL-ME-MORE, DELOS a další.

V dopise ze dne 28. dubna 2005 šest hlav států a vlád států EU zaštítilo vytvoření virtuální evropské knihovny s cílem zpřístupnit evropské kulturní bohatství všem obyvatelům Evropy a formulovalo svůj záměr v oficiálním dopise Evropské komisi. José Manuel Barroso, prezident Evropské komise, na zmíněný dopis odpověděl kladně a navržené aktivity týkající se digitálních knihoven uvítal. 30. září 2005 přijala Komise Doporučení i2010: Digitální knihovny, které podpořilo vznik Digital Library Initiative a jednání o evropském kulturním dědictví v rámci inicativy i2010 Informační společnost (IP/05/643). V únoru 2006 Evropská komise přijala rozhodnutí o ustavení nejvyšší expertní skupiny, která se bude nadále zabývat problematikou digitálních knihoven. Dne 24. srpna 2006 Evropská komise přijala Doporučení k digitalizaci a ochraně digitálních zdrojů (Recommendation on digitisation and digital preservation) (IP/06/1124, viz též článek v Ikarovi), v němž vybídla členské státy EU k digitalizaci ve velkém měřítku tak, aby mohlo dojít k urychlení procesu zobrazování digitálního obsahu představujícího evropské historické a kulturní dědictví prostřednictvím Evropské digitální knihovny. V listopadu 2006 byla myšlenka evropské digitální knihovny podpořena ministry kultury všech členských států EU a 27. září 2007 také Evropským parlamentem.

Europeana funguje na základech, na nichž se dá stavět. Čerpá ze zkušeností a technických expertíz provedených již v rámci The European Library (TEL). Vychází také ze spolupráce knihoven, které již v TEL kooperují.

Na rozdíl od ambiciózního projektu firmy Google cílem tohoto projektu není primárně digitalizace, ale vytvoření jednotného přístupu k již digitalizovaným materiálům ve fondech evropských kulturních institucí. Spojuje tak nejen přístup ke sbírkám různých rezortů, ale i jejich snahy, podporuje jejich spolupráci tak, jako o to Komise usiluje od počátků Digital Library Initiative.

Na rozdíl od projektu Google Book Search (a podobně jako projekt Kongresové knihovny World Digital Library) se však Europeana nezaměřuje pouze na knižní dokumenty, což by jí mělo dát převahu, třebaže netěží z masové digitalizace.

Pro první verzi si Europeana vzala poměrně „snadné“ sousto. Chopila se již hotového digitalizovaného materiálu a často dokumentů, které nepodléhají autorským právům. Nadále však chce řešit otázky přístupu k materiálům kulturního dědictví, přístupu k osiřelým dílům a zkoumat možnosti řešení autorskoprávní problematiky, neboť při „masovější“ digitalizaci, k níž Komise členské státy vybízí, budou již tyto otázky velmi aktuální.

Velkým úskalím tak rozsáhlého projektu je pochopitelně interoperabilita zdrojů, možnost sdílení digitálního obsahu mezi zpřístupňovateli a portálem, portálem a koncovými uživateli. V červnu 2008 se proto na konferenci v Haagu sešlo na 160 expertů - archivářů, knihovníků, kurátorů, vývojářů webových stránek a technických expertů, aby vytvořili prototyp fungování Europeany. Postupně se tito odborníci propracovali až k prototypu č. 2, který byl spuštěn v listopadu 2008.

Projekt Europeana je řízen Nadací Evropské digitální knihovny (European Digital Library Foundation), v níž se angažují reprezentanti z evropských paměťových institucí zúčastněných oblastí.

Jako tematická síť je v rámci programu eContentplus European Digital Network (EDLnet) společenstvím 100 členů paměťových organizací a expertů na informační technologie z celé Evropy. Vedením projektu Europeana byl pověřena nizozemská národní knihovna - Koninklijke Bibliotheek.

České prostředí se v čele s Národní knihovnou podílí na spolupráci v týmu, jehož členem již několik let také prostřednictvím členství v TEL je. Na prosincové konferenci Archivy, muzea a knihovny v digitálním světě 2008 padlo mnoho zmínek o novém portálu, vizi evropské digitální knihovny a nutných opatření, která zajistí ČR členství v aktivitách EDL (např. příspěvek Bohdany Stoklasové na téma strategického projektu národní digitální knihovny či příspěvek Romany Křížové z firmy Cross Czech s.r.o. na téma připravenosti slovenských paměťových institucí na spolupráci v projektu Europeana).

Vzhled a funkce portálu Europeana

Europeana je prototypem. V současné době je portál spuštěn v beta verzi, řada plánovaných funkcí ještě nefunguje, některé funkce se ještě testují.

Na výzkumu pro potřeby Europeany se podílejí významné instituce zaměřující se na zkoumání vývoje digitálních knihoven, přístupnosti a uchovávání digitálního obsahu (Digital Lifecycle Management Forum, European Commision on Preservation and Access), akademická sféra (Institute of Mathematics, Physics and Mechanics, University of Ljubljana, Humboldt-Universität zu Berlin / Berlin School of Library and Information Sciences) a další.

Jako zdroj zaměřený na uživatele z celé Evropy a (snad) i mimo Evropu se snaží být Europeana přístupná v nejširší vícejazyčné verzi. Při svém spuštění byla přístupna v angličtině, francouzštině a němčině, dnes již částečně v katalánštině, ruštině, dánštině, holandštině, estonštině a dalších evropských jazycích; česky zatím ne. Český uživatel může prohlížet stránky Europeany prozatím ve slovenštině. V budoucnu by měl být součástí portálu také vícejazyčný vyhledávací stroj, jenž je již dnes k náhledu na portálu

Náplní jsou, jak již bylo řečeno, digitalizované a online přístupné památky kulturního dědictví Evropy. Evropská komise vyzvala evropské instituce, aby poskytly metadata ke svým zdigitalizovaným materiálům (v současné době svůj digitální obsah v rámci portálu zpřístupňuje na tisíc evropských institucí). Metadatatové standardy portálu Europeana jsou postaveny na standardu Dublin Core (konkrétní podmínky jsou zveřejněny ve Specification for the Metadata Elemements for the Europeana Prototype), sběr dat probíhá přes protokol OAI-PMH. Je vytvářen rejstřík všech sebraných metadat, který je na základě dotazu uživatele prohledán. Výsledkem je náhled obrazu či titulní strana dokumentu a základní data – datum, název, formát a vlastník a informace o vlastnických právech. Pakliže si uživatel přeje prohlédnout si dokument samotný, klikne na URI a v novém okně může spatřit plné zobrazení dokumentu na stránkách instituce, která dokument uchovává. Není proto třeba duplikovat velké množství digitálního obsahu ani řešit vlastnická práva. Veškerá práva k nahlížení dokumentu se totiž řídí pravidly a zákony panujícími v daném státě či instituci, proto, je-li třeba registrace pro prohlížení obsahu nebo není-li dokument volně přístupným dílem, neuvidíme ho, bohužel, ani v rámci Europeany jinak než v malém náhledu, zvukovou nahrávku či video si zatím nepřehrajeme vůbec [1].

Vyhledané výsledky rozdělené podle druhu dokumentu (text, obraz, video, zvukový materiál) je možno dále filtrovat podle země, data, zpřístupňující instituce či právě druhu dokumentu, což umožňuje poměrně snadnou orientaci.

Obr. č. 3: Konkrétní základní informace o jednom dokumentu

Obr. č. 3: Konkrétní základní informace o jednom dokumentu

Obr. č. 4: Zobrazení dokumentu v původním prostředí zpřístupňující instituce

Obr. č. 4: Zobrazení dokumentu v původním prostředí zpřístupňující instituce

Europeana je budována jako uživatelsky otevřená: uživatelé budou moci vytvářet v rámci portálu komunity zaměřené na jednotlivá témata, obohacovat svými zkušenostmi zpřístupňovaný obsah, využívat blogy, diskuzní fóra, iniciovat mezirezortní i mezinárodní projekty a dokonce „tagovat“ digitální obsah.

Zajímavým prvkem je „Timeline“, díky níž může uživatel podle časové osy nahlížet časové mezníky evropské kultury a historie.

V letech 2009-2010 půjde 69 milionů eur z výzkumného programu EU na činnosti spojené s digitalizací a na rozvoj digitálních knihoven (třebaže Komise vypočítala, že by digitalizace „pouze“ pěti milionů děl knihovních fondů evropských knihoven stála 225 milionů eur). Ve stejném období poskytne evropský Program pro konkurenceschopnost a inovace přibližně 50 milionů eur na zlepšení přístupu k evropskému kulturnímu dědictví. Uvidíme tedy, zda bude v budoucnosti Europeana moci konkurovat projektům masové digitalizace a co přinese realizace jejích ambiciózních plánů.

Poznámky:
  1. V současné době však již probíhají určité kroky ke změně, která by Europeaně měla pomoci. Nizozemské knihovny, archivy a muzea uzavřely s držiteli práv dohodu o přístupu k jejich sbírkám. Více na http://sitegenerator.bibliotheek.nl/fobid/overig29/overig50.asp.
Použité zdroje:
  1. PURDAY, J. Web 2.0. ideas Erich Europe´s digital heritage. Research Information. 2008, no. 8-9, s. 21-23.
  2. Evropská komise. Europe´s Information Society Thematic Portal [online]. Brussels : European Comission [cit. 2009-02-18]. I2019: Digital Library Initiative. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/index_en.htm>.
  3. Europská unie. Evropská digitální knihovna „Europeana“ je nyní přístupná on-line [online]. Brussels : European Comission [cit. 2009-02-18]. Europeana: press releases Rapid. Dostupný z WWW: <http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/08/1747&format=HTML&aged=0&language=CS&guiLanguage=en>
  4. Europeana [online]. The Haague : National Library of the Netherlands, 2008 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: <http://www.europeana.eu/portal/>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2019-08-19]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047

automaticky generované reklamy