Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické zdroje: Jak získávat?

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Elektronické zdroje: Jak získávat?

0 comments

V minulém pokračování jsme se zabývali situací, kdy je knihovna přímo tvůrcem nebo producentem elektronických zdrojů, nyní se opět vrátíme k běžnějšímu stavu využívání elektronických zdrojů vytvořených někým jiným.

Menší veřejná knihovna zpravidla se zpřístupňováním elektronických informačních zdrojů začíná u Internetu, eventuelně u několika málo CD-ROM pro děti. Některé knihovny u tohoto rozsahu také skončí. Nicméně řada knihoven se rozhodne nabízenou kolekci elektronických zdrojů pravidelně rozšiřovat dalším nákupem. Pro ně bude zajímavé zamyšlení nad tím, jak elektronické zdroje získávat, nad jejich akvizicí.

Při nákupu nebo zpřístupňování elektronického zdroje platí stejné akviziční pravidlo jako při nákupu knihy: "Nekupujeme jednu konkrétní knihu, ale s její pomocí budujeme fond." Tedy je třeba posuzovat nejenom konkrétní nabízený CD ROM nebo jiný elektronický zdroj, ale i to, jak zapadá do již vybudované kolekce, zda se zbytečně nepřekrývá s nějakým jiným, již pořízeným, nebo naopak zaplňuje mezeru v konzistentní kolekci.

Akviziční metody se nedají samozřejmě uplatnit u nejběžnějšího z elektronických informačních zdrojů - u Internetu, neboť ten dovoluje neomezený a nekontrolovaný přístup k obrovskému množství nijak netříděných informací. Naopak při nákupu CD-ROMů, databází a zpřístupňování vzdálených informačních služeb je možné a vhodné řídit se jasně definovanou akviziční politikou.

Chaotický nákup CD-ROM podle toho, jak se náhodně vyskytnou v místní obchodní síti nebo v nabídkách dealerů, nepřinese takový efekt, jako když akvizitér cíleně vyhledává informace o tomto typu médií a vybírá z nich podle stanovených pravidel.

V řadě veřejných knihoven se nákupem a zpřístupňováním nových elektronických informačních zdrojů nezabývá akviziční oddělení, ale mnohem častěji rešeršér nebo jiní pracovníci oddělení služeb. Je to logické, s elektronickými zdroji přímo pracují, vidí jejich výhody a nedostatky, vnímají poptávku uživatelů a jejich nároky. Navíc, na rozdíl od akvizitéra, obvykle umějí elektronické zdroje ovládat a vyhledávat v nich informace. Jsou tedy schopni elektronický zdroj komplexně posoudit a nespoléhají se jenom na informace od vydavatele CD-ROM, na které je odkázán akvizitér, nemá-li možnost CD-ROM podrobněji prozkoumat a vyzkoušet. Tlak na využití elektronických informačních zdrojů tak přirozeně vychází spíše z oddělení služeb, respektive od samotných uživatelů. Přesto by se, podle mého názoru, neměl akvizitér z problematiky získávání nových CD-ROM, nebo jiných elektronických informačních zdrojů, zcela vyvazovat (mnohdy s ulehčením), neboť takovýchto zdrojů bude jenom přibývat a stanou se přirozenou integrální součástí knihovních fondů. Jejich nákup a budování fondu elektronických i informačních zdrojů tak bude patřit k normální náplni práce akvizitérů, a tak nemá smysl se mu nyní vyhýbat jako čert kříži.

Elektronické informační zdroje typu specializovaných odborných databází vyžadují mnohdy příliš odborné znalosti, máme-li posoudit jejich kvalitu. Rešeršér je schopen vyhledávat i v databázi, jejímuž obsahu příliš nerozumí, neboť mu jde o nalezení relevantní informace, nikoliv o její pochopení a začlenění do kontextu. Akvizitér však, má-li rozhodnout o nákupu takového informačního zdroje, může často pociťovat fatální nedostatek orientace v daném vědním oboru. Chce-li veřejná knihovna zpřístupňovat i takovéto elektronické informační zdroje a necítí se kompetentní mezi nimi dobře vybrat, je vhodné oslovit čtenáře-odborníky v dané problematice a nechat si poradit. Současně si tak pro kupovaný elektronický informační zdroj zajistíme dostatečnou publicitu mezi odpovídající uživatelskou skupinou, a tudíž i efektivní využití.

Při nákupu a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů by se měl brát do úvahy i jejich vztah k jiným typům dokumentů, které knihovna vlastní. Například: Knihovna vlastní Ottův slovník naučný, ale vzhledem k tomu, že ze svazků je vytrháno množství stran a některé svazky byly ukradeny, má smysl pořídit i jeho digitální repliku na CD-ROM. Naopak: vydavatel masivně inzeruje encyklopedii na CD-ROM, při bližším prozkoumání však zjistíme, že se jedná o pouhý přepis kvalitní tištěné encyklopedie, kterou již knihovna zakoupila, její pořízení v elektronické podobě je tedy nadbytečné. Nebo: Knihovna má přístup do odborné plnotextové databáze, která obsahuje i časopisy, jež má už předplaceny v tištěné podobě, je tedy nutné zvážit, zda bude v předplatném nadále pokračovat.

Akvizice elektronických informačních zdrojů ve veřejných knihovnách je téma poměrně nové a až na největší knihovny se mu nikdo příliš prakticky nevěnuje. S rostoucí produkcí elektronických informačních zdrojů však bude nutné ji vzít v úvahu a akviziční proces novým podmínkám přizpůsobit.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PAVLICOVÁ, Libuše. Elektronické zdroje: Jak získávat?. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 9 [cit. 2020-08-08]. urn:nbn:cz:ik-10788. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10788

automaticky generované reklamy
registration login password