Milí přátelé,
v tomto sloupku se hodlám pravidelně zabývat různými aspekty vztahu elektronických informačních zdrojů a veřejných knihoven. Je cílen zejména na knihovny, které mají s elektronickými informačními zdroji jen malé nebo žádné zkušenosti, vy zkušenější tedy, prosím, odpusťte, že nebudu objevovat Ameriku. Byla bych velice ráda, kdyby zveřejněné texty vyvolávaly diskusi či přímo polemiku, nebojte se tudíž na ně okamžitě reagovat.

Veřejné knihovny a elektronické zdroje: ANO, či NE? Takto jednoduše a přímo položená otázka pravděpodobně vzbudí úžas a rozhořčení těch knihovníků, pro které je využívání elektronických zdrojů již samozřejmostí. Bude se jim zdát zbytečná. Otázka je však zbytečná a překonaná jen zdánlivě, a to pouze z perspektivy velkých veřejných knihoven. Ty jsou, pokud jde o prosazení využívání elektronických zdrojů, tzv. "za vodou". Momentálně se však jedná o kvalitu služeb malých veřejných knihoven, které právě koupily nebo dostaly počítač, hodlají tak brzy učinit, nebo tento krok dokonce ještě ani nezvažují. Hrozí totiž riziko, že se české veřejné knihovny rozdělí na dvě velké skupiny - několik desítek velkých knihoven, které poskytují moderní informační služby se vším všudy, a několik tisíc malých obecních knihoven, které samy sebe degradují na pouhé půjčovny knih, byť i s počítačem. Obě skupiny se od sebe budou čím dál víc vzdalovat, kvalita jejich služeb bude diametrálně odlišná a přejít z jedné skupiny do druhé (tedy od "půjčovny knih" k "informační instituci") bude čím dál tím těžší. V první řadě to poškodí obyvatele malých obcí, odkázané výhradně na služby malých knihoven, v konečné důsledku se však negativní důsledky projeví i na prestiži knihovnictví, knihoven a knihovníků v České republice obecně.

Proto je nutné, aby si velké knihovny uvědomily, že jejich kolegyně z malých obcí si otázku po smyslu využití elektronických informačních zdrojů kladou a mnohdy nad ní váhají. Nevědí, jak a k čemu přesně elektronické informační zdroje použít, jak je zpřístupnit a propagovat mezi uživateli. Potřebují morální podporu a metodickou pomoc. Jinak si možná pod tlakem ekonomických podmínek, vlastních obav z nových technologií a nátlaku nevzdělaných a neinformovaných zřizovatelů zvolí cestu zdánlivě jednodušší, cestu, která nepřinese problémy teď jim, ale po čase jejich knihovně.

Nemyslím si, že by každá miniknihovnička v Horní Dolní měla mít superrychlé připojení k Internetu, baterii databází a CD-ROM nebo virtuální konto na digitální kopie ve Státní technické knihovně. Stále je ale u nás ještě mnoho knihoven, které by elektronické informační zdroje využívat mohly a nedělají to, protože se zakonzervovaly v prehistorii informačních služeb. Možná doufají, že ta "móda" přejde a vše se tiše vrátí do starých časů, možná ještě k myšlenkám o elektronických zdrojích nedozrály.

Měli bychom se proto všichni snažit, aby otázka "Veřejné knihovny a elektronické informační zdroje: ANO, či NE?" zazněla a byla zodpovězena v každé české knihovně. Nemusí být nezbytně v každé knihovně zodpovězena ve prospěch elektronických zdrojů, ale neměla by být opomenuta jako něco, co se malých knihoven vůbec netýká. Po čase nicnedělání a strkání hlavy do písku by se totiž mohla zvrhnout v otázku "Malá veřejná knihovna: ANO, či NE?". Tu si ale už nepoloží knihovníci a už vůbec o ní nebudou smět rozhodovat.