Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické seriály v knihovnách - mezinárodní pohled

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Elektronické seriály v knihovnách - mezinárodní pohled

0 comments

Elektronické publikování výraznou měrou ovlivňuje postavení knihoven ve vztahu k novým formám dokumentů, které v tomto prostředí vznikají. Zejména národní knihovny s archivační povinností stojí před otázkou, jak naložit s elektronickými zdroji, které jsou šířené pouze prostřednictvím počítačových sítí, např. sítě internet. Mezinárodní seminář E-serials in Libraries, který se konal v chorvatském Záhřebu ve dnech 19. a 20. dubna 2001, lze považovat za jeden z příspěvků k této aktuální problematice. Cílem akce bylo konfrontovat stávající situaci s elektronickými seriály v zemích střední a východní Evropy, a to jednak z pohledu národních knihoven a jednak z hlediska národních středisek systému ISSN, které v těchto zemích působí.

Seminář se konal díky podpoře Rakouského institutu pro východní a jihovýchodní Evropu, který je součástí Sorosovy nadace. Jeho pořadateli byli ve spolupráci s mezinárodním centrem ISSN bratislavská Univerzitní knihovna a chorvatská Národní a univerzitní knihovna, která poskytla prostory pro konání semináře. Mezi účastníky se objevili především zástupci národních center ISSN z Bosny a Hercegoviny, České republiky, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Osloveny byly i Estonsko, Makedonie a Rumunsko. O své zkušenosti se přijeli podělit také přednášející z Francie, Finska, Anglie či Rakouska.

Dvoudenní program byl koncipován jako soubor přednášek, doplněný o zprávy z jednotlivých zemí, které vznikly jako komentáře k dotazníku o národní praxi v oblasti elektronických seriálů. Tento dotazník, který obdrželi příslušní účastníci v předstihu, se zaměřoval na otázky legislativy, identifikace e-seriálů (především z pohledu ISSN), jejich akvizice, katalogizace, archivování a licencí. Přednášky byly rozděleny do těchto tematických bloků: všeobecné otázky, metodologické otázky, technologické otázky a projekty, praktické otázky a otázky managementu. Závěr patřil volné diskuzi, tzv. kulatému stolu.

V prvním přednáškovém bloku o všeobecných otázkách odezněly dva příspěvky. Úvod patřil ředitelce mezinárodního centra ISSN Francoise Pellé, která se nejprve zaměřila na změny v publikační praxi spojené s publikováním v elektronickém prostředí. Zde zmínila vztah mezi tištěnou a elektronickou verzí časopisu či webovské sídlo, které nabízí možnost průběžného aktualizování informací.

Navazujícím problémovým okruhem byly změny v koncepci knihoven, které jsou spojeny s otázkou seriálovosti. Tato vlastnost označuje neukončenost vydávání daného zdroje. Elektronické prostředí rozšiřuje pole zdrojů, které tuto vlastnost vykazují, a nejen s jeho přispěním byl souhrnný pojem seriál nahrazen obsažnější kategorií pokračujících zdrojů (angl. Continuing resources). Elektronické zdroje mohou být navíc vydávány ve formě postupně pokračujících částí či ve formě jedné integrující jednotky, která je aktualizovatelná. Tento moment rozhodujícím způsobem ovlivňuje přístup knihoven k této skupině zdrojů a jako červená nit se táhl celým seminářem.

Paní Pellé se dále věnovala krokům, které na základě této nové situace podnikl registrační systém ISSN. Zmínila jednak strategický plán ISSN pro léta 2000-2004, ve kterém se především objevuje rozšíření záběru systému od seriálů k pokračujícím zdrojům či nové funkce spojené nejen s identifikací zdrojů, ale také s jejich zpřístupněním. S tím souvisí i nezbytná revize manuálu ISSN, která by měla být vytvářena v souladu s harmonizačními snahami revize AACR2, ISBD a ISSN. Problém dostupnosti elektronických zdrojů souvisí s volbou vhodných identifikátorů (ISSN, SICI atd.) a s nízkou životností odkazů v prostředí internetu. Systém ISSN vidí řešení tohoto problému v používání čísla ISSN jako trvalého URN (unifikovaný název zdroje). Součásti tzv. ISSN-URN projektu je zatím plug-in zajišťující přístup ke zdrojům přes URN kód vyjádřený ISSN (forma urn:issn:0001-0001) či tzv. URL Watcher pro kontrolu odkazů.

Druhý příspěvek sekce všeobecných otázek přednesla jedna z organizátorek semináře, Marina Mihalić z chorvatské Národní a univerzitní knihovny. Ve svém vystoupení nastínila řadu otázek, které si v souvislosti s elektronickými seriály kladou národní knihovny. Zásadní otázkou je připravenost a vstřícnost knihoven vůči těmto novým typům zdrojů. Další otázky souvisejí se změnami v konkrétních činnostech knihoven jako je získání zdrojů, jejich zpracování, archivace a zpřístupnění.

V druhé sekci věnované metodologickým otázkám jsem ve svém příspěvku zmínila některé problémy spojené s katalogizací elektronických pokračujících zdrojů podle stávajících katalogizačních pravidel. Příspěvek vyvolal diskuzi o kategorizaci pokračujících zdrojů dostupných v síti internet, která je velmi proměnlivá. Především otázka elektronických verzí tištěných časopisů a elektronických časopisů se stala předmětem debaty o způsobech zohlednění údajů o dostupnosti v záznamech. Nebylo sporu o tom, že uživatelsky příznivý způsob informování by měl nabídnout všechny možnosti přístupu na jednom místě.

Následující příspěvek nabídl výsledky studie o chorvatských dálkově dostupných elektronických seriálech, která vznikla na základě průzkumu provedeného v období leden 2000 až duben 2001. Do zkoumaného vzorku byly zahrnuty elektronické dokumenty z postupně navazujících částí, které jsou produkovány chorvatskými nakladateli. Nebyly zařazeny OPACy, databáze, diskuzní skupiny, webovská sídla, online služby či reklamní servery. Na základě rešerší v různých seznamech, adresářích a vyhledávačích bylo nalezeno celkem 153 titulů, které byly dále rozděleny podle různých hledisek: kategorizace periodik (noviny, týdeníky, vědecké časopisy atd.), místo vydání (nejčastěji Záhřeb), domény (nejčastěji domácí .hr - 82 %), stálost URL, množství titulů v chronologickém přehledu začátku vydávání (nejvíce v roce 1999), obeznámenost s metadaty a jejich používání (vydavatelé o metadatech slyšeli, ale příliš je nevyužívají). V dalších krocích se budou autoři projektu snažit o praktické využití svých výzkumů, ovšem konkrétní formy zatím neznají.

Sekce pro technologické otázky a projekty zahrnovala příspěvek Marca Koettstorfera z univerzity v rakouském Linci, který se týkal rakouských zkušeností s projekty DIEPER (Digitized European PERiodicals), ALO (Austrian Literature Online) a Meta-e (Metadata engine project). Hovořil především o technických a technologických záležitostech spojených s digitalizací dokumentů a jejich zpřístupňováním. Opět zmínil nutnost trvalé identifikace zdroje, kterou se např. v případě projektu DIEPER snaží docílit používáním identifikátoru SICI, či implementace kvalitních vyhledávácích nástrojů.

Druhý den začal sekcí o praktických otázkách, ve které první příspěvek přednesl Paul Cunnea ze skotské Napier University v Edinburghu. Rozebral současné katalogizační standardy AACR, UKMARC či ISSN ve vztahu k tištěným a elektronickým seriálům a shrnul problémy týkající se zejména detailů o vydávání, označení zdroje, periodicity, informací o kopiích či jiných nosičích, nebo údajů o jednotkách. Další nadhozené otázky se týkaly tématu vícenásobných verzí jednoho obsahu a jejich zachycení v katalogizačních záznamech, včetně záznamů o dostupnosti časopisů v plnotextových databázích.

V sekci praktických otázek zazněl ještě příspěvek Sinimarije Ojonen z Helsinské univerzitní knihovny. Paní Ojonen informovala o finské praxi s elektronickými seriály v knihovnách, která je velmi bohatá a nabízí příklad hodný následování. V přípravě je novelizace zákona o povinném výtisku, která by zahrnovala i elektronické zdroje, a měla by snad vstoupit v platnost v roce 2002. Číslo ISSN je finským online seriálům přidělováno od roku 1994 a doposud bylo přiděleno zhruba 150 titulům. Převažují tituly klasického charakteru postupně pokračujících částí, ale jsou zastoupeny i monografické edice a také databáze a webovská sídla. Ve finské národní bibliografii je obsažen zhruba dvojnásobný počet online seriálů. Údaje o dostupnosti elektronické verze jsou uvedeny v poznámce u záznamu tištěného časopisu.

Poslední přednášková sekce zaměřená na otázky managementu zahrnovala vystoupení Helmuta Hartmanna z univerzity v rakouském Štýrském Hradci, který hovořil o tvorbě a využívání fondu elektronických časopisů z hlediska univerzitní knihovny. Zmínil příznivé přijetí elektronických zdrojů ze strany uživatelů a také řadu aktivit, které tato univerzita podniká pro zajištění přístupu k co největšímu počtu elektronických zdrojů. Jako příklad může sloužit využití systému vzájemného propojení bibliografických dat ze ZDB (Zeitschiften Database) a EZB (Elektronik Zeitschriftenbibliothek) univerzity v Řezně s OPACy univerzitních knihoven v německy mluvících zemích.

Zprávy o situaci v oblasti elektronických seriálů v jednotlivých zemí byly předneseny v průběhu obou dnů. Z celkového hodnocení otázek naznačených v úvodu vyplynulo, že řada zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy nemá s těmito typy zdrojů velké zkušenosti. Legislativní zázemí je prakticky nulové, ve zpracování se už objevují určité nové pokroky, také registrace v rámci ISSN se už v těchto zemích rozbíhá. Zatím nejdále je zřejmě Chorvatsko. Ovšem ani Česká republika není příliš pozadu, protože se zde objevují projekty, které tyto otázky řeší (např. Registrace, ochrana a zpřístupnění domácích elektronických zdrojů v síti Internet nebo Propojení analytických záznamů s plnými texty a optimalizace zpřístupnění plných textů).

V závěrečné diskuzi byla nadnesena témata konsorcií pro nákup elektronických zdrojů, otázka metadat, jednak z pohledu jejich šíření mezi producenty elektronických zdrojů jednak pro účely archivace v rámci konzervačních sbírek národních knihoven. Zejména paní Sinimarija Ojonen se zajímala o problém vkládání metadat do zdrojů jejich samotnými tvůrci, který je velmi aktuální a i ve Finsku zatím jen těžko řešitelný. Povinnost uvádět metadata ve zdrojích není zatím podpořena žádnými normami a vychází pouze z domluvy se samotným tvůrcem. Vzhledem k přítomnosti zástupců národních center ISSN se také objevily otázky týkající se tohoto systému a jeho vztahu k registraci tištěných a elektronických verzí téhož titulu. Praxe je zatím taková, že jsou ISSN přidělována každé verzi zvlášť, pokud vycházejí současně. Důvodem jsou především distribuční postupy.

Seminář žádné z nadnesených otázek přímo nevyřešil, ale posloužil k bližšímu seznámení se s problémovými okruhy a také k porovnání situace v různých zemích, od skandinávských až po východoevropské. Pořadatelé semináře by rádi v podobných akcích pokračovali, takže je možné, že se v blízké době budou pokroky v otázkách elektronických seriálů v knihovnách projednávat i na dalších podobných akcích. Chorvatská národní a univerzitní knihovna také přislíbila vystavení prezentací přednesených příspěvků a národních komentářů na své webovské stránce. Stejně tak by se měly objevit jejich krátké souhrny v některém z dalších čísel newsletteru, který publikuje na své webovské stránce sekce pro seriály IFLA.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠŤASTNÁ, Petra. Elektronické seriály v knihovnách - mezinárodní pohled. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 5 [cit. 2020-10-24]. urn:nbn:cz:ik-10733. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10733

automaticky generované reklamy