Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické informační zdroje v oblasti hudby (odborné bibliografické a pramenné databáze)

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Elektronické informační zdroje v oblasti hudby (odborné bibliografické a pramenné databáze)

0 comments

Cílem předkládaného příspěvku je představit významné informační zdroje v oblasti hudby. V souladu s tématem semináře se zaměříme v první řadě na elektronické zdroje, a to především na muzikologické bibliografické databáze. V úvodu hodláme představit mezinárodní soupisové aktivity - tzv. čtyři R - spolu s elektronickými výstupy těchto široce založených hudebně-dokumentačních projektů. Dále uvedeme dva příklady hudebních databází s univerzálním záběrem a poté se pokusíme postihnout různé typy úžeji zaměřených zdrojů, jakými jsou databáze hudebních časopisů či muzikologických disertací, personální databanky postihující díla a prameny (J. S. Bach, W. A. Mozart), a konečně speciální tematicky zaměřené zdroje (chorál, hudební teorie). V samotném závěru se pak zmíníme o některých probíhajících domácích projektech.

Naším cílem není vyčerpávající přehled elektronických informačních zdrojů pro oblast hudby ani hlubší analýza jedné či více dostupných databází. Nehodláme se ani pokoušet o zobecnění trendů souvisejících s naším tématem či uvažovat o jejich důsledcích pro naši profesi, tedy pro zkoumání a zpracování hudebních pramenů. Následujících sondy jsou vedeny v první řadě snahou po poskytnutí jakéhosi orientujícího vodítka nepřehlednou změtí informačních zdrojů našeho poměrně odlehlého oboru.

I. mezinárodní soupisové akce

Soupisové aktivity, podporované Mezinárodním sdružením hudebních knihoven a dokumentačních center (IAML) a nazývané též R-projekty (RISM, RILM, RIdIM, RIPM), se zabývají podrobnou dokumentací přímých a sekundárních pramenů hudební historie.

RISM- Répertoire International des Sources Musicales (angl. International Inventory of Musical Sources; něm. Internationales Quellenlexikon der Musik)

V roce 1952 v Paříži založený projekt představuje dnes v celosvětovém měřítku nejrozsáhlejší dokumentaci písemných hudebních pramenů. V současnosti sídlí centrální redakce RISM ve Frankfurtu nad Mohanem a koordinuje práci přibližně jednoho sta spolupracovníků ve 32 zemích, v nichž sídlí jedna nebo více národních redakcí. Česká národní redakce sídlí v hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Katalogy RISM vycházejí v několika řadách.

Série A - tištěné a rukopisné hudebniny:
A/I - tištěné hudebniny 1500-1800 (-1830), řada vyšla v knižní podobě (13 svazků) a obsahuje údaje o 78 000 hudebních tisků od 7616 skladatelů, shromážděné z 2178 knihoven a dalších institucí.
A/II - rukopisné hudebniny po 1600. Jako jediná ze sérií RISM je série A/II zpřístupněna v podobě elektronické databáze na CD-ROM či on-line a v současnosti obsahuje informace o více než 412 000 hudebních jednotkách od cca 18 000 skladatelů z bezmála 600 knihoven a archivů. Základní databáze rukopisů je spojena s databází skladatelů, knihovních sigel a bibliografických údajů citované literatury. Každý záznam je doplněn hudebním incipitem, který je jednou z řady vyhledatelných položek (databáze obsahuje v současnosti kolem 500 000 incipitů). Databáze byla dosud aktualizována s roční frekvencí, roční přírůstek dosahuje cca 20 000 záznamů.
Série B (I-XIV) - jednotlivé katalogy obsahují informace o tištěných antologiích z 16. až 18. století, teoretických hudebních spisech, rukopisech vícehlasé hudby 11. až 16. století, o hebrejské, perské a arabské hudbě apod. Série je vydávána v knižní podobě.
Série C - 5 referenčních svazků o hudebních institucích, uchovávajících dokumentované prameny.

Elektronická databáze RISM A/II je podobně jako naprostá většina zmíněných tištěných katalogů RISM dostupná v hudebním oddělení NK ČR.

RILM - Répertoire International de la Littérature Musical (angl. International Repertory of Music Literature; něm. Internationales Repertorium der Musikliteratur)

Od svého vzniku v roce 1966 je nejkomplexnějším zdrojem informací podchycujícím publikační činnost v oboru muzikologie. Centrální redakce sídlí v New Yorku a spolupracuje s ca 60 národními redakcemi. Česká redakce sídlí v Ústavu pro hudební vědu AV ČR. Výstup projektu pod titulem RILM Abstracts of Music Literature obsahuje bibliografické údaje a abstrakty odborné muzikologické literatury od časopisů přes sborníky až po monografie. V současnosti je tento výstup zpřístupňován jak v knižní podobě ve svazcích vycházejících s roční frekvencí, tak v podobě elektronické databáze na CD-ROM či on-line. Elektronická verze umožňuje nuancovanější možnosti vyhledávání v celé databázi, pokrývající období od roku 1967 dále a obsahující cca 275 000 záznamů.

V hudebním oddělení NK ČR jsou zatím dostupné pouze tištěné svazky RILM do roku 1995, v současnosti se jedná o zpřístupnění elektronické databáze.

RIdIM - Répertoire International d´Iconographie Musicale (angl. International Repertory of Musical Iconography; něm. Internationales Repertorium der Musikikonographie)

Mezinárodní projekt byl založen v roce 1971 s cílem rozvíjet metodu, prostředky a výzkumná centra pro klasifikaci, katalogizaci, reprodukci a studium ikonografických materiálů vztahujících se k hudbě a stal se tak třetí důležitou mezinárodní bibliografickou činností v oblasti hudby. Projekt navázal na činnost několika národních center pro výzkum hudební ikonografie, z nichž nejstarší bylo centrum pařížské. České centrum pro hudební ikonografii pracuje v Českém muzeu hudby. Všechna spolupracující centra se velmi živě prezentují na výročních konferencích asociace hudebních knihoven IAML. Elektronický výstup této soupisové aktivity zatím není dostupný, jediným výstupem je publikační řada Imago Musicae. International Yearbook of Musical Iconography, vycházející od roku 1984.

RIPM - Répertoire International de la Presse Musicale

Nejmladší ze soupisových projektů byl založen roku 1980 s cílem vytvořit anotovanou bibliografii článků v hudebních časopisech vycházejících v rozmezí let 1800-1950. Mezinárodní redakce sídlí v USA (Baltimore, Maryland), Česká republika se ke spolupráci na soupisu hudebních časopisů připojila až v letošním roce a národní redakce pracuje při Ústavu hudební vědy FF MU v Brně. Výstupem RIPM jsou jednak monografické knižní svazky věnované jednotlivým časopiseckým titulům a vycházející vždy jako chronologicky uspořádaný katalog a rejstříky, jednak elektronická databáze ve formě CD-ROM či on-line, obsahující aktuálně více než 410 000 anotací. Mimo ojedinělé tištěné svazky není tento zdroj dosud v ČR veřejně dostupný.


II. univerzální zdroje

The New Grove Dictionary of Music Online (ed. Laura Macy)
http://www.grovemusic.com

Všeobecná hudební encyklopedie The New Grove Dictionary of Music and Musicians je jedním ze základních hudebních referenčních zdrojů. Druhé vydání, obsahující více než 29 000 hesel, bylo publikováno roku 2001 současně v tištěné a elektronické verzi. Tato skutečnost vysvětluje ne zcela uspokojující podobu on-line verze, která kromě vyhledávacích možností zpočátku příliš nevyužívala možností elektronického prostředí. V rámci pravidelných čtvrtletních aktualizací byla dosud přidávána nová hesla (zejména současných interpretů, např. Magdalena Kožená), pouze výjimečně byly aktualizovány seznamy děl a literatury či korigována nebo doplněna stávající hesla. V elektronické verzi je v současnosti integrován The New Dictionary of Opera (1992), podobně má být v příštím roce do on-line verze integrováno druhé vydání The New Grove Dictionary of Jazz (2002). Významným posunem je rovněž aktuální zpřístupnění řady nových notových příkladů prostřednictvím softwaru Sibelius (nutno stáhnout prohlížeč), umožňující též jejich přehrání. V NK ČR je dosud zpřístupněna pouze tištěná verze všech tří výše zmíněných titulů, s akvizicí The New Grove Dictionary of Music Online je počítáno výhledově. V ČR je dosud on-line verze veřejně dostupná pouze na půdě Ústavu hudební vědy FF MU v Brně.

International Bibliography of Printed Music, Music Manuscripts and Recordings z kolekce World Bibliographies on CD-ROM je retrospektivní bibliografií obsahující přibližně 1,3 miliónu záznamů, z toho připadá cca 500 000 na nahrávky a zbytek na hudebniny. V titulu zdroje inzerované záznamy o hudebních rukopisech jsou ve skutečnosti ze značné části údaji o mikrodokumentech. Bibliografické záznamy pocházející z různých zdrojů mají velmi kolísavou úroveň, práci ztěžuje rovněž množství duplicit. Výhodou zdroje je naopak jeho značný rozsah. Bibliografie je dostupná v NK ČR.


III. tematicky zaměřené zdroje

Mocným nástrojem pro uchopení oblasti hudebních časopisů je International Index to Music Periodicals nakladatelství Chadwyck-Healey. Obsahuje abstrakty více než 400 titulů, z toho je aktuálně 63 časopisů k dispozici s plnými texty. Zdroj dosud v ČR veřejně přístupný není, v současnosti jsou zvažovány možnosti jeho zpřístupnění. Omezený výběr hudebních časopisů je zařazen do nabídky polytematických zdrojů ProQuest 5000/PCI a EBSCO, dostupných díky národním licencím v řadě knihoven a dalších institucí.

Tři volně přístupné zdroje poněkud rozdílného zaměření poskytují údaje o muzikologických disertacích. V první řadě se jedná o Doctoral Dissertations in Musicology, navazující na stejnojmennou tištěnou bibliografii. DDM-Online nabízí vedle standardních vyhledávacích možností a prohlížení autorského rejstříku rovněž prohlížení údajů řazených do skupin podle období, jemuž jsou práce věnovány.

Odlišnou podobu i funkci má databáze Dissertationsmeldestelle der Gesellschaft für Musikforschung (DMS), jejímž cílem je postihovat zadané, dosud nedokončené disertace. V databázi obsahující pouze základní údaje (jméno autora, školitele, titul práce, institut) jsou zahrnuty především údaje z Německa, Rakouska a Švýcarska, od roku 1998 jsou zde hlášeny též práce z oboru hudební pedagogiky.

Příkladem rozsahem malého a víceméně "na koleně" vznikajícího zdroje je Archive of Dissertation Abstracts in Music. Podobné zdroje představují svým omezeným rozsahem a především zacílením na obor muzikologie cenný doplněk rozsáhlých zdrojů typu ProQuest Digital Dissertations nebo UMI.

Specifickým typem volně dostupných elektronických zdrojů jsou databanky zaměřené na jednotlivé skladatelské osobnosti. Jistě není náhodou, že nejvýznamnější zdroje tohoto typu jsou k dispozici pro skladatele J. S. Bacha a W. A. Mozarta. Jedná se vlastně o logické pokračování často průkopnické dokumentační činnosti spojené s dílem obou skladatelů - připomeňme, že Köchelův tematický katalog Mozartových děl byl vzorem pro ostatní příručky tohoto typu a podobnou hrály též nové souborné edice děl obou skladatelů. Göttinger Bach-Katalog poskytuje komfortní možnost vyhledávání děl či rukopisných pramenů do roku 1850, nabízeny jsou dále vyhledávácí mody "od pramenů k dílu" či "od díla k prameni". Podobný způsob práce nabízí, navíc včetně aktuálního přehledu stavu souborného vydání volně dostupná databáze Neue Mozart Ausgabe & Mozart Quellen-Datenbank.

Vedle zdrojů zaměřených na skladatelské osobnosti existuje řada speciálních databází zaměřená na určitý repertoár, stylové období atd. Výrazně je v tomto směru mezi volně dostupnými zdroji zastoupena například oblast gregoriánského chorálu. K významným databázovým projektům v této oblasti patří databáze Cantus, soubor katalogů vybraných rukopisů a další zdroje pak nabízí stránka projektu řezenské univerzity Cantus planus. Databáze Cantus je rovněž vydávána na CD-ROM spolu s elektronickými databázemi spravovanými Center for the History of Music Theory and Literature (School of Music, Indiana University-Bloomington), obsahujícími plné texty latinsko- (Thesaurus Musicarum Latinarum-TML), italsko- (saggi musicali italiani-SMI) či anglickojazyčných (Texts on Music in English from the Medieval and Early modern Eras-TME) teoretických traktátů a pojednání. Pozoruhodnou problémově zaměřenou bibliografií je stejným institutem spravovaná databáze Musical Borrowing: An Annotated Bibliography. Všechny zmíněné zdroje jsou volně dostupné a umožňují plnotextové vyhledávání.

IV. Domácí zdroje

Závěrem se zastavme u vznikajících domácích muzikologických zdrojů, které nejsou přímo součástí výše zmíněných mezinárodních soupisových projektů. Nejvýznamnějším a nejambicióznějším projektem je Český hudební slovník osob a institucí vznikající na půdě Kabinetu hudební lexikografie při Ústavu hudební vědy FF MU v Brně. Dlouhodobý encyklopedický projekt je koncipován od počátku jako elektronický, práce jsou však zatím v počátečním stadiu, k dispozici je zatím pouze testovací verze obsahující minimum hesel. Relativně samostatnou součástí slovníku má být bibliografická databáze hudebních časopisů vydávaných v českých zemích kompatibilní s databází RIPM.

Speciálními repertoárově zaměřenými zdroj jsou hudební databáze projektu Clavis monumentorum litterarum Ústavu pro klasická studia AV ČR. Jedná se o databázi Clavis nigra, postihující vícehlasé skladby z bohemikálních pramenů 15.-16. stol. notované černou menzurální notací, jejímiž autory jsou Jaromír Černý a Jiří Žůrek, a dále o databázi českých duchovních písní z tištěné kancionálové produkce 16.-18. století Hymnorum Thesaurus Bohemicus, která představuje pokračováním projektu Antonína Škarky.

Dalším hymnologickým zdrojem je digitální katalog Melodiarum hymnologicum Bohemiae, budovaný Stanislav Tesař na půdě Ústavu hudební vědy FF MU v Brně. Výstup tohoto projektu zatím není veřejně dostupný.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
KAPSA, Václav a PETRÁŠKOVÁ, Zuzana a KORDÍK, Pavel. Elektronické informační zdroje v oblasti hudby (odborné bibliografické a pramenné databáze). Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 12 [cit. 2019-03-27]. urn:nbn:cz:ik-11172. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11172

automaticky generované reklamy