Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické časopisy a jejich vliv na infrastrukturu vědeckých znalostí

Čas nutný k přečtení
19 minut
Již přečteno

Elektronické časopisy a jejich vliv na infrastrukturu vědeckých znalostí

0 comments

1. Úvod

Před časem se vědci snažili spočítat, kolik je na světě informací. Připustíme-li skromněji, že lze spíše odhadnout množství dat existujících na různých médiích, dostaneme se do poměrně jednoduchých odhadů. Vyjdeme z objem literární a filmové produkce ročně, připočteme odhad velikosti veškerých písemných materiálů minulosti a obdržíme čísla pohybující se okolo 12.000 Pbyte [Le97a]. Ano, jde o tisíce Petabyte. Jen pro srovnání, objem dat v Kongresové knihovně je odhadován na 3 Pbyte. Tisíc Petabyte se označuje jako jeden Exabyte. Jsou to čísla jistě astronomická, která již poněkud přesahují běžné lidské představy.

Oblast IS/IT pracuje s medii, která nabízejí možnost uložit takové objemy dat. Jen v r. 1996 byl pouze objem magnetických disků odhadován na 22,5 Pbyte s tím, že do roku 2000 byl měl celkový objem pamětí umožňujících zaznamenat digitální data dosáhnout více než 13.000 Pbyte. Mimochodem objem paměti pro 6 miliard lidí je odhadován na 1.200 Pbyte. Zdá se, že nadchází doba, kdy všechna data tohoto světa bude možné, alespoň technicky, uložit do digitálních pamětí spravovaných člověkem.

Je vůbec možné takové množství dat využít? Jaké použít prostředky pro pořádání těchto dat? Jak v nich vyhledávat? Každý bude bezpochyby souhlasit, že většina informací se rodí, bude žít i umírat v počítačovém systému. Tyto aspekty IS/IT si již dnes uvědomují manažeři řady institucí, dokonce již není nereálné spatřit podobné prostředí ve všední práci vědecké komunity, která řeší projekty, publikuje výsledky a snaží se o co největší jejich zviditelnění.

Nejcennější formou publikace vědeckých výsledků byl a dosud je uznávaný odborný časopis. Situace mnoha klasických časopisů, kdy řetěz nabídka, peer-review proces (event. s několika otočkami), přijetí, korektury, vytištění, šíření trvá i několik let, je ovšem v řadě případů neudržitelná. Pro dnešní dobu je totiž příznačné zkracování doby projektů. Prioritní jsou krátkodobé projekty nesoucí okamžité výsledky, které jsou rychle převedeny do praxe. K tomu je nutné pracovat s informacemi, které jsou aktuální. Často ale dochází k tomu, že autoři vědeckých výsledků publikují ve sbornících konferencí s tím, že odkazují na své starší výsledky, které jsou sice již přijaty k publikaci v daném časopise, ale současně se ví, že vyjdou (v tištěné formě) třeba až za půl roku.

Současné možnosti a další rozvoj Internetu dávají předpoklady k přehodnocení představ o komunikaci ve vědecké komunitě a o šíření vědeckých poznatků. Tak jak je dnes populární elektronický byznys, je možné identifikovat a sledovat činnosti "elektronické vědy" spjaté s elektronickým publikováním. Co je snazší než vystavit odborný článek, nebo alespoň jeho popis, na webovské strance. První představy o nahrazení papírového média elektronickým jedna ku jedné se však ukázaly velmi rychle jako příliš skromné. Je to i případ klasických elektronických časopisů, které jsou úzce vztaženy ke svým tištěným protějškům tím, že vlastně kopírují jejich strukturu. Nazýváme je v článku elektronickými časopisy 1. generace.

Nahradit tištěný časopis elektronickým, resp. nabízet současně i jeho elektronickou verzi nelze odůvodnit pouze existencí nového média. Důvodem může být sám rozvoj vědy, nových oborů, nových nároků na šíření informací. Kritickým faktorem, který ovlivňuje elektronické publikování, je jeho cena. Je všeobecně známo, že ceny již zaběhnutých tištěných časopisů rok od roku stoupají. Založit nový časopis pro podporu nového oboru klasickým způsobem není nikterak jednoduché, zvláště v prostředí vědy a výzkumu, naopak mnohem snazší je realizovat časopis elektronicky s pomocí a podporou IS/IT, kdy náklady spojené s toto činností výrazně klesají. Nízká cena elektronického publikování tak rozšiřuje možnosti vzniku specializovaných periodik podle toho, jak se jednotlivé obory vyvíjejí. Příkladem rychlého vývoje v tištěných a následně elektronických časopisech je samotná informatika, kde řada podoborů, které byly na výsluní ještě před 10 lety, dnes pomalu zaniká a je rychle nahrazována obory novými. Ne vždy se tento vývoj odráží v zaměření či samotné existenci odpovídajících periodik.

Oproti tištěné formě nabízí elektronické publikování některé zcela nové možnosti. Na rozdíl od tištěné formy, elektronické znalosti mohou být snadněji modifikovatelné, snadnější je i vytváření různých metadat nad vlastními texty, včetně indexů, odkazů apod. Elektronický časopis se stává dynamický. Otiskneme-li v tištěném časopise oznámení na vztaženou konferenci, je třeba mnoho dalších činností potřebných pro získání dalších informací o konferenci před i po ní. Vstupem do elektronického časopisu s odkazem na podobnou konferenci můžeme obdržet v různých časových okamžicích různých stav stránek o konferenci, v souladu s jejím vývojem. K elektronickému časopisu lze připojit další předzpracované informace, uživatel může využít celý informační zdroj (Web site), kde základní funkce elektronického časopisu jsou pouze součástí dalších služeb. Takto pojaté přístupy nazýváme elektronickými časopisy 2. generace.

Nové možnosti elektronického publikování však vybízejí i k reinženýringu samotných vědeckých procesů. Vědecká komunita se snaží využít současných možností IS/IT k šíření vědeckých znalostí i jinak, než konzervativně pojatými replikami známých tištěných časopisů. Vznikají alternativní modely založené na nových principech, které zachycují další kroky procesu tvorby vědeckých výsledků a jejich publikací. Výsledné systémy umožňují kolaborativní přístup k řešení problémů, komunikaci mezi autory a čtenáři, rychlý pohyb informací mezi vědeckými týmy. Tyto systémy pojímáme jako elektronické časopisy 3. generace.

Cílem článku je ukázat na příkladech nové možnosti a nastínit jistou vizi pro vědeckou práci v budoucnosti. Vzhledem k zaměření autora, budou použity příklady hlavně z prostředí informatiky. V odstavci 2 zmíníme některé výrazné vlastnosti elektronických časopisů prvních dvou generací a provedeme jejich porovnání. Jádro článku - odstavec 3 - uvádí některé nové směry v přístupu k elektronickému publikování, tj. třetí generaci elektronických časopisů. V odstavci 4 zmíníme některá rizika a problémy elektronického publikování. Závěry obsahuje odstavec 5.

2. Elektronické časopisy - první dvě generace

Elektronické časopisy v pojetí 1. generace dnes nabízí většina vědeckých či odborných vydavatelství, jako jsou např. Springer, ACM, IEEE a Elsevier. Jejich společným znakem je, že v podstatě kopírují tištěnou verzi. Navíc, elektronická verze obvykle dubluje tištěnou. Někteří vydavatelé nicméně od tištěné verze zcela ustupují. Je totiž finančně náročnější udržovat obě dvě. Elektronické časopisy, které nemají tištěný ekvivalent, se obvykle nazývají anglicky e-zines nebo e-journals. Připomeňme, že "elektronický" ještě neznamená automaticky "pomocí Internetu přístupný". Některé elektronické časopisy mohou být šířeny formou CD ROM nosičů, často jako celý ročník, nebo několik ročníků.

Mezi tradiční elektronické časopisy 1. generace patří např. Bulletin of the Technical Committee on Data Engineering [DE], nebo dva časopisy IBM [IBMa], [IBMb], které jsou prakticky totožné se svou tištěnou verzí. Dokonce i jejich grafická úprava téměř kopíruje úpravu v tištěné formě. Zachována je i tradiční struktura čísel a ročníků, přes obsah se lze dostat k jednotlivých článkům.

Některé z elektronických časopisů, např. IEEE Concurrency [IC], nabízejí pouze dvouúrovňové abstrakty nebo několik ukázkových krátkých článků, pro plné texty je třeba být členem odpovídající asociace (IEEE, ACM) a mít časopis předplacen. Získáním hesla je umožněn přístup. Přístup může být časově omezený. Možná je však objednávka placené kopie vybraného článku.

U některých časopisů dochází k tomu, že se již nevydávají čísla, ale pouze ročníky. Volné jsou plné texty článků, zakoupit lze svázané ročníky. Tento rys umožňuje zveřejnit článek okamžitě po jeho přijetí a urychlit tak proces zveřejnění informací. Příkladem takového přístupu je časopis Journal of Artificial Intelligence Research [JAIR], založený v r. 1993 jako jeden z prvních elektronických časopisů, nebo MISQ Discovery [MD]. MISQ Discovery dokonce umožňuje rozlišovat archivované a žijící články. U archivovaných lze provádět korekce v přepisech, gramatice apod. nebo opravovat odkazy. Žijící články jsou udržovány up-to-date autorem.

Známá alternativa - získat vzorové číslo daného časopisu - se reprodukuje u většiny známých odborných časopisů, které vyžadují předplatné. K dispozici jsou ovšem jednotlivé články s možností volného natažení v PDF formátu či PS formátu, v eventuálně komprimované formě (soubory s příponou gz, z apod.).

Organizace IEEE Computer Society, která publikuje 21 aplikačně orientovaných magazínů a výzkumně orientovaných transakcí, umožňuje svým členům v rámci jednoho předplatného přistupovat on-line do 17 periodik za $50. Možné je ovšem získat i tištěnou verzi. Je tak vlastně realizována uživatelsky orientovaná digitální knihovna. Uživatel má k dispozici svůj tématicky vyhovující informační zdroj včetně plných textů.

Z přínosů elektronických časopisů 2. generace připomeňme použití barevných ilustrací, dokonce s možností animace. Jde o funkce, které obvykle přesahují možnosti klasických vydavatelů. Příkladem může být časopis Intelligent Enterprise [IE] obsahující kromě běžných článků či sloupků některé články dostupné výlučně on-line, index dříve vyšlých článků, odkazy na další časopisy patřící do "rodiny" vydavatele a další kontakty. Běžně jsou nabízeny kalendáře událostí, nabídky knih a samozřejmě možnosti on-line předplacení časopisu. Kromě článků obsahuje elektronický časopis řadu dalších informací včetně odkazů na vztažené konference, oznámení o minulých či připravovaných konferencích. V časopisech z komerčního světa lze nalézt i odkazy na zásadní firemní publikace (white papers).

Některé časopisy, např. D-Lib Magazine [DL], dokonce oznamují, co bude obsahem (mnohdy s anotacemi) vytištěno jinde, v jiných časopisech příští měsíc. Tentýž časopis též obsahuje ke každému články ohlasy, což vytváří důležitou zpětnou vazbu nejen pro autora. Úprava časopisu na webovských stránkách je realizována typicky ve stromové struktuře. Z první stránky se dostáváme do detailnějších úrovní, např. od témat přes množiny článků s abstraktem k jednotlivým článků v HTML verzi. Technicky se jedná o drill-down postup (od obecnějšího ke konkrétnějšímu).

Zajímavou funkci poskytuje The Journal of Conceptual Modeling [JCM]. Udržuje si globální glosář, který se postupně zaplňuje pojmy používanými v článcích časopisu. To má dvojí efekt. Jednak se vytváří jistá společná ontologie vedoucí k větší homogenitě článků, jednak se tak časopis připravuje na možnost vstoupit do globálního informačního systému, který bude vyžadovat jistý pojmový "obal" informačního zdroje, tak aby si rozuměl s dotazy uživatele v rámci množiny heterogenních informačních zdrojů [Po99].

Elektronický časopis 2. generace se mění nejen ve formě, jak jsme byli dosud zvykli, ale i v obsahu v rozsáhlejší jednotku - informační zdroj. Příkladem budiž Dr. Dobb`s Journal [DD], který kromě běžných článků zahrnuje i další služby, např. připravovaných kursů, možnost objednávky a nákupu zboží (knihy, software, dokumentace na CD ROM apod.), možnost záznamu do různých diskusních skupin, možnost nalézt zaměstnaní vyhledáváním v rozsáhlé databázi nabídek. Možné je získat i nabídku hodnocení softwarových balíků, zpráv z konferencí apod. Samozřejmostí je i univerzální vyhledávací stroj pro celý informační zdroj (Web site), případně je k dispozici možnost klasického vyhledávání podle autora nebo podle názvu článku.

Ne všechny články z tištěné verze jsou ovšem přístupné on-line. Např. časopis Data Mining and Knowledge Discovery [DM] má dostupná čísla plných textů z prvního čísla z r. 1997, ostatní čísla mají on-line dostupné pouze abstrakty. To vede k vytvoření minimálně dvou skupin uživatelů - některým stačí to co nabízí elektronická verze, dokonce mají řadu služeb navíc, jiní si objednají verzi tištěnou a kromě toho používají i verzi elektronickou.

Mezi nové vědecké časopisy, které se vyskytují pouze v elektronické formě (e-zines), patří např. The Journal of Functional and Logic Programming [JFLP]. Jeho jednotlivé ročníky se postupně zaplňují články, tak jak probíhá recenzní proces (viz již zmíněný JAIR). To znamená změnu tradičního paradigmatu. Vydání časopiseckého čísla již není potřeba a není tedy ani nutné čekat na konec recenzního procesu pro množinu článků tvořících toto číslo.

Přístup do elektronických časopisů je často otevřený, i když se doporučuje absolvovat řízení s předplatným. Volný vstup bývá v podobných případech často časově omezen, což má jednak svou komerční hodnotu, na druhé straně to umožní (zvláště u nového časopisu), aby si na něj čtenáři zvykli. Časopisy vyžadující licenci jsou přístupně např. přes heslo. Jak zajistit jeho používaní a ochranu před zneužitím je zcela v moci instituce.

Pro úplnost dodejme, že občas je možné narazit i na volně přístupné úplné texty knih. Jedná se většinou o elektronické verze tištěných publikací, které již jsou beznadějně vyprodány a mají pro daný obor trvalou platnost. Patří sem např. výtečná kniha [BVG] o transakčním zpracování v databázích, nebo dnes již klasická publikace o vyhledávání informací v textech [vR]. Zpracování knihy může být na úrovni 1. generace nebo je hypertextové, případně doplněné o další výukový materiál (slajdy, cvičení, řešení cvičení apod.).

3. Nové směry v elektronickém publikování

Širší použití technik IS/IT a nové požadavky ne publikování vědeckých výsledků přivedly elektronické publikování k některým novým koncepcím. Patří mezi ně např. archivy preprintů, kombinace databáze s časopisem, spolupráce v oblasti bádání se speciální podporou publikování a integrace vědeckých časopisů. Uvedeme alespoň stručně na příkladech jejich základní rysy.

Archivy preprintů

Prvním archiv preprintů byl založen Ginspargem [LA] s cílem zjednodušit distribuci preprintů mezi nukleárními fyziky. Dnes se archiv dotýká více než 30 oblastí. Preprinty jsou publikovány okamžitě bez recenze. Preprinty lze měnit, ukládají se verze (vždy s novým identifikátorem). Některé časopisy akceptují články z tohoto archivu a samy si je odtud stáhnou. Autor může pouze nabídnout identifikátor takového článku.

Záznam v on-line databázi jako prerekvizita k publikaci

Zajímavou strategii poskytují některé vědecké časopisy pro nabízené články v oblasti genového inženýrství. Databáze GenBank [GB] spravovaná americkým Národním centrem pro biotechnologické informace udržuje více než miliardu anotovaných a navzájem odkazy propojených posloupností DNA. Před publikací posloupnosti v této databázi je provedeno běžné recenzní řízení a indexace. Na požádání autora může být přístup k posloupnosti blokován. Posloupnosti DNA je možné v databázi autory měnit, řetězce je možné vyhledávat na podobnost apod. Některé vědecké časopisy požadují před publikováním článku nějaké posloupnosti DNA, aby již před tím byla tato posloupnost umístěna v GenBank. Pravděpodobně je tak dosaženo vyšší kvality publikace.

Spolupráce

Jednou z největších výhod elektronického publikování je, že nabízejí nebývalé možnosti spolupráce. Připomeňme pojem spolupráce, jak jej v r. 1993 definoval National Research Council: jde o centrum bez hranic, ve kterém vědci jednotlivých národů mohou provádět výzkum bez ohledu na geografické vzdálenosti. Komunikují s kolegy, mají společný přístup k nástrojům, sdílejí data a výpočetní zdroje a sdílejí informace digitálních knihoven.

Pojetí spolupráce v období Internetu je již patrný delší dobu. Stoupá počet článků s více autory, kteří nejsou z jedné mateřské instituce. Spolupráce na společných projektech, kdy jednotliví agenti jsou umístěni na nejrůznějších místech ve světě, je díky Internetu nejen možná, ale i efektivní.

Mezi nejzajímavější příklady spolupráce založené na Webu je Information Systems Cybrarium (viz např. [Ha99]). Jeho cílem je zkoumat nové způsoby pro vytváření, syntézu a použití znalostí o informačních systémech. Prototyp [ISC] slouží ke zkoumání různých alternativ ve vývoji pokročilých webovsky orientovaných přístupů k infrastruktuře znalostí, zvyšuje chápaní vlivu IS/IT na výzkumné procesy. Na rozdíl od elektronických časopisů prvních dvou generací je Cybrarium zaměřeno na celý životní cyklus znalostí od vzniku, přes syntézu až k jejich šíření.

Informace jsou v Cybrariu uloženy ve vzájemně propojených uzlech. Uzly mají typ, rovněž tak i hrany, které reprezentují jisté vztahy. Vše je uloženo v databázi napojené na Web. To, že je použita databáze, umožňuje na rozdíl od Webu listovat stránkami nejen v dopředním, ale i ve zpětném směru. Uzly jsou samozřejmě reprezentovány stránkami, které jsou pojaty multimediálně. Protože jde o infrastrukturu založenou na spolupráci, uživatelé jsou vyzváni při vstupu k zaregistrování, přičemž pro každého uživatele je vytvořen uzel. Pro pouhé čtení v Cybrariu není registrace požadována. Nabídky a vyhodnocení související s daným uživatelem jsou všechny připojeny k jeho uzlu. Systém má řadu zajímavých rysů:

  • okamžitá publikace - všechny příspěvky jsou okamžitě publikovány bez recenzního řízení. Uživatel Cybraria však může takové články při formulaci svých dotazů nechat speciálním filtrem odfiltrovat.
  • kolaborativní filtrování - každý uživatel je žádán o ohodnocení použitého článku ve třech dimenzích (relevance, rigoróznost, úroveň podrobnosti). Praktik či manažer může požadovat vysoce relevantní články bez ohledu na rigoróznost, vědec se chce zaměřit na články rigorózní a detailní.
  • anotace s potvrzením - každý čtenář může připojit k článkům komentáře (s potvrzením zaslaným emailem).
  • otevřená architektura - příspěvky do Cybraria nemusí být fyzicky umístěny na serveru systému. Lze je udržovat kdekoliv pod WWW.
  • metačasopis - nové články skutečných časopisů z oblasti Informačních systémů jsou automaticky zakomponovány do Cybraria buď připojením externího odkazu nebo pomocí abstraktu.
  • diskuse výzkumných problémů - na rozdíl od elektronických časopisů 1. i 2. generace se Cybrarium zaměřuje nejen na šíření informací, ale i na další kroky procesu, tj. vytváření a syntézu znalostí. Uživatelům je umožněno identifikovat a diskutovat slibné vědecké problémy v dané oblasti.

Integrace vědeckých časopisů

Pokrok doznala i realizace vzájemných vztahů mezi časopisy. Jde o jejich jistý stupeň integrace. Mezi projekty integrace elektronických časopisů patří např Open Journal project [Hi98]. Objevuje se zde několik nových rysů:
  • citační propojování - vazby odkazů mezi články (dopřední i zpětné),
  • propojování přes klíčová slova (indexování vazeb mezi články, vazby na slovníky a glosáře),
  • PDF propojování (vazby mezi PDF soubory, podobně jako v HTML).

4. Problémy a rizika elektronických časopisů

Rizika a problémy elektronických časopisů jsou podobná rizikům a problémům Webu jako takového. V naprosté svobodě tvorby i vystavování (v klasické terminologii vydávání) textů se objevuje řada problémů a otevřených otázek. Patří sem zejména:

Papír vs. obrazovka. Častou námitkou vůči elektronickým časopisům je, že potřeba tištěné verze článků nezmizí. Jak dokazuje CORE projekt na Cornellově univerzitě [Le97b], kde se testovalo použití časopisů zaměřených zvláště na chemické informace, na čtyři prohlížené články připadal jeden vytištěný.

Rozvržení obsahu článků na obrazovce. Obraz stránky na obrazovce 1:1 není tolik oblíbený jako reformátovaný text podle možností, které dnes nabízí HTML. Potíže jsou zvláště se skenovanými stránkami, které jsou obtížně manipulovatelné na malých obrazovkách a neumožňují plně využít vyhledávacích možností počítačů. To souvisí i s otázkou, jak naložit se starými zdroji. Je nepravděpodobné, že by na ně byla použita jiná technologie než skenování. Mnoho informačních zdrojů nebude nikdy přepsáno do textové formy. Bitmapy např. produkce starých ročníků časopisů (knih) nicméně nabízejí lepší přístup i údržbu, než tištěné originály.

Kvalita. Svobodná tvorba a vystavování informací, a to nejen formou elektronických časopisů, vedou k tomu, že je stále složitější oddělit zrno od plev či "dobré" informace od "špatných" informací. Úmyslně v této souvislosti nejsou použity pojmy `pravdivý` a ‚nepravdivý`, které v dnešním postmoderním světě nejsou příliš populární. Nicméně, zkreslené či úmyslně neúplné informace mohou představovat vážnou hrozbu ve vývoji obecného vědomí, mohou podporovat lobování jakéhokoliv druhu, deformovat historii apod.

Rovnost přístupu. Jde o zajištění možnosti stejného přístupu a pro každého, jako je tomu v případě klasické knihovny. Protože počítačů je jistě méně než studentů, je otázkou, zda původní studovna časopisů je ekvivalentní pracovišti s několika stanicemi pro prohlížení informačních zdrojů. Připomeňme zde i jiný jev z oblasti dnešní politiky, kdy státní úředník odpoví: ano, je to hotové, přečtěte si to na Internetu. Kam má konzument informací jít materiál hledat? Do internetové kavárny, do knihovny?

Různorodost zdrojů. Přemíra a potenciální neomezenost zdrojů může vést k zahlcení uživatele. Zdroje mohou být různé nejen v kvalitě, ale i formě (zpracování stránek). Uživatel dá mnohdy přednost jednomu vyzkoušenému, doporučenému zdroji, stane se spíše konzervativním, odmítá další alternativy.

Sdílená zkušenost. Dřívější omezené informační zdroje, jako časopisy a knihy umístěné v jednom místě (obvykle knihovně) vedly k diskusím konzumentů informací (např. studentů), které stavěly na podobných informačních základech. Jistě atraktivní možnost vstřebávat informace z mnoha dalších zdrojů může vést k tomu, že se nikdo s nikým nedomluví, konzumenti získají různý pojmový aparát a informace, v důsledku čehož i jejich znalosti se budou obtížněji sdílet.

Obtížné prosazení. Publikace v prestižních časopisech jistým způsobem zařadila vědce do jisté komunity. Prosadil se, stal se citovaným. Publikace libovolným způsobem na Webu toto příliš neumožňuje. Budou lidé číst něco od autorů, o nichž ještě nikdy neslyšeli a kteří nemají zaručenou kvalitu?

5. Závěr

Současné pojetí elektronických časopisů zahrnuje nové funkce v interakci, organizaci znalostí, způsobu prezentace, technologii i způsobu jejich tvorby. Zdá se, že pojem spolupráce přidává důležitou dimenzi, která nese některé rysy tvůrčího procesu získávání vědeckých výsledků. Nad texty dokumentů lze připojit další užitečné sémantické struktury (strom hesel, glosář apod.), které obohatí vyhledávací proces. Prezentace znalostí zahrnuje nejen listování časopisem, ale i účinné filtrovací mechanismy, možnosti propojení k dalším zdrojům a službám v rámci vybraného kontextu. Multimediálnost technologie je atraktivní, ovšem bez hlubších sémantických důsledků. Zatím zřídka se objevují odvozovací mechanismy, které by z elektronického časopisu vytvořily bázi znalostí. Při tvorbě časopisů se uplatňují nové rysy, jako okamžité zveřejnění příspěvku, on-line recenzování, údržba verzí.

Jak naznačují jednotlivé příklady, vše nasvědčuje tomu, že elektronické časopisy budoucnosti budou nepodobné stávajícím přístupům. I literární produkce university se může stát informačním zdrojem - jistým elektronickým časopisem, který podobně jako elektronický časopis vzniká a má i podobný účel. Zviditelnění publikační činnosti pracovníků a studentů dané univerzity, povede i k nové prezentaci její kvality.

Elektronické časopisy jsou obvykle součástí digitální knihovny. Rozdíl mezi časopisem a jiným zdrojem informací se pomalu smazává. Chápeme-li Web jako informační zdroj, se svými více než 2 Tbyte textu on-line, či ekvivalentně okolo 2 milionů knih, jde o volně přístupnou fulltextově indexovanou digitální knihovnu. Její velikost se zvyšuje ročně 10(, takže brzy dosáhne velikosti Kongresové knihovny. Bohužel, taková knihovna zatím spíše připomíná ne příliš udržovaný sklad. Větší šanci mají digitální knihovny budované systematicky. Elektronické časopisy k tomu zatím přispívají největší měrou.

Možná, že termín časopis se pro zmíněné systémy 3. generace může zdát poněkud úzký. Jedno však zůstává. Je to vědecký článek, představující základní jednotku vhodnou nejen pro sdělování jistých výsledků, ale tvořící i základ procesu vědecké práce jako takové.

Literatura


[BVG] Bernstein Ph. A., Hadzilacos, V., Goodman, N: Concurrency Control and Recovery in Database Systems. http://research.microsoft.com/pubs/ccontrol/ (v tištěné verzi vydal Addison-Wesley Longman v r. 1987)
[DE] Bulletin of the Technical Committee on Data Engineering, IEEE Computer Society, http://www.research.microsoft.com/research/db/debull/
[DL] D-Lib Magazine. http://www.dlib.org/
[DM] Data Mining and Knowledge Discovery. An International Journal http://research.microsoft.com/datamine/
[DD] Dr. Dobb`s Journal. http://www.ddj.com/
[GB] GenBank. http://www.ncbi.nim.nih.gov/Web/Newsltr
[Ha99] Hars, A.: Academic Journals on the Internet. Electronic Business Engieering. A.W. Scheer, M. Nüttgens (Eds.), Heidelberg, Physica-Verlag, 1999.
[Hi98] Hitchcock, S.: Linking electronic journals:Lessons from the Open Journal project. D-Lib Magazine, December 1998.
[IBMa] IBM Journal of Research and Development. http://eagle.almaden.ibm.com/journal/
[IBMb] IBM Systems Journal. http://eagle.almaden.ibm.com/journal/
[IC] IEEE Concurrency. http://computer.org/concurrency/
[IE] Intelligent Enterprise. http://www.intelligententerprise.com/
[ISC] Information Systems Cybrarium. http://cybrarium.usc.edu.
[JAIR] Journal of Artificial Intelligence Research. http://www.cs.washington.edu/research/jair/
[JCM] The Journal of Conceptual Modeling. http://www.inconcept.com/JCM/index.html
[JFLP] The Journal of Functional and Logic Programming. http://greyarea.is.tsukuba.ac.jp/journal/jflp/
[LA] Los Alamos National Laboratory. http://www.lanl.gov/
[Le97a] Lesk, M.: How Much Information Is There In the World?, 1997. http://www.lesk.com/mlesk/ksg97/ksg.html
[Le97b] Digital Libraries: A Unified or Distributed Force? Proc. of Conf. Scholary Communication and technology, Atlanta, Georgia, 1997.
[MD] MISQ Discovery. http://WWW.misc.org/discovery/
[Po99] Pokorný, J.: Metadata - klíč ke globálním informačním systémům. Proc. of Int. Conf. on Systems Integration `99, červen, Praha, Žofín, 1999.
[vR] van RIJSBERGEN, C. J.: Information Retrieval. http://www.dcs.glasgow.ac.uk/Keith/Preface.html, (v tištěné verzi vydal London: Butterworths v 1979)
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
POKORNÝ, Jaroslav. Elektronické časopisy a jejich vliv na infrastrukturu vědeckých znalostí. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 8 [cit. 2019-11-14]. urn:nbn:cz:ik-12412. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12412

automaticky generované reklamy
registration login password