Teoretické práce Manuela Castella týkající se transformace společnosti na společnost informační představují ekonomické, kulturní, politické a především společenské aspekty těchto změn na modelu Informačního města (Informational City). V jednotlivých vrstvách odhaluje tato teorie princip změn v infrastruktuře, trhu práce, vzdělávaní a sociální diverzifikaci obyvatel města. V informační vědě se dále objevují teorie o změnách v životním stylu a architektuře v důsledku informačních a komunikačních potřeb obyvatel velkých metropolí. Není proto velkým překvapením, že se stejná tendence objevuje i v samotném kyberprostoru: počítačovou hrou SimCity počínaje a projektem eCity konče.

Zatímco oblíbená hra SimCity modelovala komunikační toky a infrastrukturu města "jako na dlani", do eCity návštěvník přichází skrze temnou bránu, kdy jediné, co je vizualizováno, jsou virtuální sídla sponzorů projektu a důmyslný display s tlačítky v e-bance. Jakoby nám Internet svojí globalizační podstatou nepřinášel dost amerikanizace, vytvořili tvůrci vizuální podobu města v typickém US stylu. Pochmurně šedo-černý vstup do eCity (pro city máme, pokud vím, i český výraz) nepřipomíná vůbec v ničem, že se jedná o český projekt a budovy sponzorů á la Empire State Building vypadají spíše trapně než "světově". Obrázek letadla chystajícího se přistát přímo uprostřed Central Parku nám pravděpodobně naznačuje, že dostupnost eCity bude obtížná, jak ostatně svědčí i úvodní (možná i chtěné) problémy po nastartování projektu. Pokud se vám totiž podaří šťastně přistát uprostřed ničeho, strávíte život v eCity nemožným vyplňováním bankovních příkazů a jinými technokratickými radovánkami.

Přesně jako v teoriích informační vědy o surveillance (sledování jednotlivců nebo skupin zpravidla pomocí informačních systémů) jste v eCity obyvatelem panoptika. Při každém kroku máte pocit, že do vašeho PC právě putuje cookie, otevřete-li jakékoli virtuální dveře, jste žádáni o nesmyslné kódy a hesla. Nejpravděpodobnějším výsledkem vaší návštěvy bude pocit, že v budoucnu můžete očekávat záplavu spamm mailů a komerčních nabídek. Zkrátka, že se následků své návštěvy eCity již nikdy nezbavíte. Od skutečné zábavy, jakou by například mohla být nabídka zajímavých informačních zdrojů (třeba z kultury, která v šedivém městě jaksi chybí), živé hudby, virtuálních galerií nebo chatů, nás technokratičtí tvůrci pečlivě ochránili pomocí úžasně zábavných domácích úkolů, které nespočívají v ničem jiném než ve finančních operacích. Fakt, že toto nestoudné znásilňování zájemců o internetovskou zábavu má na pozadí velmi pragmatický záměr, totiž testování systému pro e-bankovnictví Expandia banky, byl zmíněn v mnoha jiných kritikách projektu eCity, proto se o tom nebudu dále šířit.

Není pochyb o tom, že za většinou internetovských projektů stojí podpora z komerční sféry a že rozvoj tohoto média (ostatně jako všech předcházejících médií) je v rukou komerce, spíše než vlád jednotlivých států nebo neziskových organizací. Fakt, že projekt eCity bude komerčně laděn, tedy není zarážející. Odzbrojující je však (česká, nikoli americká) nestoudnost, s jakou komerční zájmy (především získání mailingových adres a testování systému pro Expandia banku) převážily nad vkusem a originalitou. Nejenom, že je naše informační město vykresleno jako technokratická struktura založená na finančních (nikoli komunikačních nebo obecně informačních) tocích, ale samotné místo, kde by si na své (utrácení) přišel i návštěvník – tedy nákupní zóna, je tak chudé, nenápadité a neoriginální, že by bylo skutečně ostudou jej nazývat "virtuálním obchodem".

Po každé recenzi se žádá objektivnost (která je v postmoderní společnosti stejně nesplnitelná, jako fungování komerčních lobby na principech morálky), kdy se za objektivní považuje vyváženost negativních a pozitivních stránek recenzovaného. Marně se tedy snažím vyhovět nemožnému na druhou. Tedy snad jen úlitba bohům: eCity je přínosem pro naší transformující se společnost především jako pokus, na kterém lze mnohé odladit (tedy nejen systém elektronického finančnictví). Kritický přístup k projektu, který se nám snáší z nebe jako snový ostrov v zemi zaslíbené, konfrontace s následky poskytování soukromých informací či tlak na vylepšení obsahové stránky projektu, to vše přispívá k růstu informační gramotnosti v české společnosti. Alespoň tím tedy přispívá projekt eCity k rozvoji informační společnosti v ČR.