Cestujete-li z Prahy (i odjinud) do Mikulova na jižní Moravě a nejste-li majiteli auta, jedním z možných a příjemných způsobů přepravy je jízda vlakem, s přestupem v Břeclavi...

Pokud vám v Břeclavi ujede přípoj na Znojmo, můžete čekat dvě hodiny na nevlídném nádraží. Anebo se vypravit přes půlku (trochu vlídnějšího) města shlédnout místní zámek. Vaše srdce však pravděpodobně zapláče.

Když vlakem z Břeclavi do Mikulova, pak jedině přes Valtice. Zde určitě musíte vystoupit a vydat se ve stínu stromů lemujících ulici do středu městečka. Brzy se vám naskytne tento pohled (je třeba řící, že obrázek je starý rok, možná dva - letos je již úprava fasády hlavního kostela dokončena).

Minete-li bez větší psychické újmy ošklivou budovu "nákupního střediska" vlevo a pár bytovek vpravo (z dob naštěstí již minulých), stanete na útulném náměstí a všimnete si třeba radnice.

Vaše kroky povedou poté k zámku, kde můžete kromě prohlídky interiéru absolvovat návštěvu příjemné vinotéky.

Rozhodně ještě stojí za to ujít pár dalších kroků směrem od nádraží a v zámecké zahradě se pokochat tímto pohledem. A třeba si zde nerušeně dočíst rozečtenou knihu či napsat pohlednice.

Ale pozor, aby vám neujel poslední vlak, neboť na vás čeká cíl tohoto výletu...

Stoupání od nádraží k mikulovskému zámku dá méně trénovaným osobám ve třicetistupňovém horku dost zabrat. Nemluvě o dalším stoupání na Kozí hrádek (bývalou obrannou věž). Avšak pohled na město a také na rakouská pole na obzoru jistě za to propocené tričko stojí.

Na krásném náměstí se můžete osvěžit zmrzlinou a pohledem na nedaleký Svatý kopeček. Oblékáte si suchý oděv a vyrážíte po kamenité cestě (nejprve lesem) na jeho vršek.

Odměnou vám budiž výhledy do okolní krajiny (při dobré viditelnosti můžete opět spatřit valtický zámek), obhlídka kaple (otevřené pouze při pravidelné zářijové pouti na toto místo), louka posetá barevným kvítím, včetně žlutě kvetoucích netřesků, a obří otakárci. Vskutku pohádkové místo.