Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Druhé narození Městské knihovny v Praze

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Druhé narození Městské knihovny v Praze

0 comments
Každý, kdo v minulosti byť jen občas zavítal do Městské knihovny v Praze (MKP), nemusí po 20. dubnu, když srovnává její tehdejší tvář s tou současnou, věřit svým očím. Public relations kampaň, kterou MKP vedla v souvislosti se znovuotevřením její ústřední budovy na Mariánském náměstí, se neminula účinkem: málokterá událost v našem oboru se v poslední době těšila takovému zájmu sdělovacích prostředků (viz např. Mladá fronta Dnes), a tak jsme se průběžně dozvídali, co se chystá. O to více překvapí, že jsme podobnou informaci nenašli na titulní stránce webovské prezentace MKP, která představovala jediný kontakt s uživateli během dvouleté rekonstrukce. Ikaros se přesvědčil, že pověsti, které předcházely obnovení provozu MKP, vůbec nepřeháněly, ba co více: skutečnost předčila naše očekávání. Proměnu příchozího v registrovaného uživatele zajistí karta s čárovým kódem - jinak řečeno: je klíčem k automatizovanému systému Koniáš pod Windows 95/NT, který vznikl na půdě MKP, přičemž tvůrci při volbě jeho názvu projevili podobný smysl pro černý humor jako jejich kolegové v SVK v Hradci Králové.

Předtím samostatné studovny jsou nyní - s podstatně rozšířeným volným výběrem knih a periodik - průchozí s uprostřed situovanou halou služeb s výpůjčním a informačním pultem, s níž sousedí galerie pod otevřeným nebem. Ani při první návštěvě se neztratíte: jednotlivé sekce jsou výrazně označeny, navíc v centrálním sále najdete "rozcestníky". Moderní vkusný nábytek zapadá do účelně upraveného interiéru s částečně obnovenou původní stropní výzdobou z 20. let, pro nějž jsou typická točitá schodiště vedoucí k regálům na ochozech. Přes chodbu, jíž naproti hlavnímu vchodu dominuje přes pět metrů vysoký, z knih složený sloup, se dostaneme do čítárny pragensijní literatury, která zároveň slouží jako zdroj faktografických informací týkajících se hlavního města, a dále do místnosti, která bude lákat zvláště mladší uživatele. Najdeme zde totiž jednak tři počítače určené k práci s databázemi a multimédii na CD-ROM, jednak osm internetovských terminálů, které jsou přístupné v rámci ročního poplatku ve výši 60 korun, tedy za podmínky u nás neobvyklé, jak jsme zjistili z anketních odpovědí veřejných knihoven, které obdobnou službu také poskytují.

Katalog zmátne profesionály i ty, kteří mají již zkušenosti s OPAC ve webovském rozhraní, o začátečnících ani nemluvě. Je otázkou, proč se MKP rozhodla na tomto poli experimentovat. Pochopení s našimi rozpaky přiznali i někteří pracovníci, s nimiž jsme hovořili. Nelze totiž vyhledávat v jednotlivých polích, jak jsme si zvykli, bez toho, abychom nejprve absolvovali prohlídku příslušného indexu a uložili vybraný údaj coby tzv. entity do schránky. Zvolíme-li nejsnazší režim, tedy zadání řetězce, který má být obsažen v některém z následujících položek (název, příjmení autora, ISBN-ISSN nebo signatura MKP), obvykle získáme příliš záznamů, přestože jsme měli na mysli konkrétní titul. V této souvislosti je třeba zmínit, že v případě technických potíží (nikoliv hypotetická situace) je provoz de facto ochromen a nezbyde vám než chodit sem a tam a zoufale se pídit po funkčním počítači (lístkový katalog byl uzavřen k 31. 12. 1996). Škoda, že některé úkony (prolongace, zjištění aktuálního stavu našeho konta) zatím nelze provádět on-line. (Další pohled na Koniáše přináší v tomto čísle příspěvek Ivy Celbové.)

Na druhé straně vyřízení objednávky ze skladu proběhne poměrně rychle, k převzetí knihy jsme vyzváni poté, co se na displeji nad výpůjčním pultem zobrazí nám přidělené pořadové číslo.

Nelze se nepodělit ještě o jeden postřeh. Je patrné, že dva roky nevyužila MKP jen k rekonstrukci interiéru a zavedení nových služeb, nýbrž také k přesvědčení svých zaměstnanců, že navzdory tomu, že jejich profese není bůhvíjak oceněna, čtenáři by v nich rádi viděli osoby, které jim vyjdou vstříc a nejlépe s úsměvem. Než se zaklaply dveře, byl takový přístup, bohužel, výjimkou. Proto mě vyvedla z míry ochota, s jakou se věnovali lidem, kteří si očividně nevěděli rady a přitom se ostýchali zeptat. Také v tomto směru můžeme považovat 20. duben 1998 za datum druhého narození Městské knihovny v Praze, která nabízí dostatek míst (v hudebním oddělení také s přehrávači audiodisků) a příjemné prostředí pro strávení třeba deštivého odpoledne, přestože jsme nepřišli s konkrétním požadavkem.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip a JONÁKOVÁ, Karolina. Druhé narození Městské knihovny v Praze. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 5 [cit. 2020-10-22]. urn:nbn:cz:ik-12428. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12428

automaticky generované reklamy